Kalofillum (lat. Calophyllum) - kluzikimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Kalofillum (lat. Calophyllum) - kluzikimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Calophyllum és un gènere de plantes amb flor de la família de les calofil·làcies.
Són arbres tropicals perennes. El nom del gènere prové del grec antic καλος (kalos) "bonic" i φυλλον (phullon) "fulla". Entre els noms comuns on aquests arbres són importants cal esmentar:
La flor del Calophyllum inophyllum és un dels símbols nacionals de Nauru i apareix a l'escut del país.
La fusta es fa servir per construir vaixells, mobles i parquets.
Algunes espècies s'utilitzen a la medicina tradicional o etnofarmacologia. De les fulles i fruits s'obté la jacareubina,[2] oli de Tamanu[3] i àcid cal·lofílic.[4]
N'hi ha entre 180 i 200 espècies; cal destacar:
Calophyllum és un gènere de plantes amb flor de la família de les calofil·làcies.
Kalaba (Calophyllum), česky též pona nebo domba,[1][2] je rod rostlin z čeledi kalabovité. Jsou to většinou stromy s přímým rovným kmenem a tuhými, jednoduchými, vstřícnými listy. Květy jsou nejčastěji bílé nebo nažloutlé, s mnoha tyčinkami. Plodem je bobule připomínající peckovici. Rod zahrnuje asi 190 druhů a je rozšířen zejména v tropické Asii, méně i v jiných částech tropů. Některé druhy jsou těženy pro kvalitní dřevo, jiné mají význam v medicíně nebo jsou vysazovány jako okrasné a stínící dřeviny.
Kalaby jsou stromy nebo výjimečně keře. Stromy mívají přímý a rovný kmen. Rostliny při poranění roní bezbarvý, mléčně bílý nebo žlutý latex. Listy jsou jednoduché, celokrajné, vstřícné, tuhé a většinou řapíkaté. Žilnatina je tvořena hustými, rovnoběžnými postranními žilkami téměř kolmými na hlavní žilku a střídajícími se s průsvitnými latexovými kanálky. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. Květy jsou bílé nebo nažloutlé, nejčastěji uspořádané do krátkých, úžlabních či vrcholových hroznů, vrcholíků či thyrsů. Kalich je obvykle čtyřčetný, často zbarvený stejně jako koruna. Korunních lístků může být 2 až mnoho nebo koruna zcela chybí. Tyčinek je mnoho a nejsou uspořádané do zřetelných svazečků. Semeník je tvořen jediným plodolistem a obsahuje pouze 1 vajíčko. Čnělka je jednoduchá, dlouhá. Plodem je kulovitá, jednosemenná bobule připomínající peckovici.[3][4]
Rod kalaba obsahuje asi 190 druhů. Je rozšířen v tropech celého světa.[3] Největší počet druhů roste v tropické Asii. Rozsáhlý areál má kalaba obvejčitá (C. inophyllum), druh rozšířený od subsaharské Afriky až po Tichomoří.[4] Kalaby rostou zejména v nížinných až kolinních, méně i v montánních tropických deštných lesích.[5]
Rod byl v minulosti řazen do čeledi Clusiaceae (klusiovité) nebo do široce pojaté čeledi Hypericaceae (třezalkovité). V roce 2009 byla v systému APG III oddělena od klusiovitých nová čeleď Calophyllaceae (kalabovité). Rod Calophyllum je jejím největším rodem.
Četné druhy kalaby jsou těženy pro kvalitní dřevo. To bývá růžové, cihlově červené až hnědočervené, protkané tmavšími žilkami. Je pevné, středně tvrdé a poskytuje výborný materiál zejména na různé stavby a konstrukce. V tropické Americe je hojně těžen rozšířený druh Calophyllum brasiliense. Dřevo je obchodováno nejčastěji pod názvem santa-maria, vyváží se však málo. Domorodci jej používají mj. k výrobě dlabaných kánoí. Velmi podobné a zaměnitelné dřevo má i druh C. lucidum. Dřevo kalaby dlouho a pomalu hoří a je proto ve Střední Americe oblíbeným topivem. Strom je také vysazován jako stínící dřevina zejména kakaových a kávových plantáží.[3][6][7][8] V Indii se komerčně těží zejména druhy C. inophyllum, C. tomentosum, C. spectabile a C. wightianum, jejichž dřevo je obchodováno pod názvem poon.[9] Dřevo malajských druhů (C. ferrugineum, C. inophyllum, C. calaba, C. rigidum) se obchoduje pod názvem bintangor.[10]
Kalaba obvejčitá (C. inophyllum), pocházející z oblasti Asie a Austrálie, je v tropech celého světa vysazována jako pouliční strom a okrasná dřevina.[11] Druh je v tradiční indické medicíně používán při léčení řady chorob.[12] Ze semen se získává olej používaný v kosmetice, medicíně, výtvarnictví či do lamp.[4] Zralé plody jsou jedlé.[13]
C. brasiliense je používán v domorodé medicíně Latinské Ameriky. Medicínské studie prokázaly řadu účinků včetně protirakovinného působení.[14] Z asijských druhů Calophyllum lanigerum a C. teysmannii var. inophylloides byly izolovány kalanolidy (dipyranokumariny), látky s antivirotickým účinkem proti HIV.[15] Kumariny izolované z C. brasiliense jsou účinné proti Trypanosoma cruzi, původci chagasovy choroby.[16] Triterpenoidy z C. inophyllum vykazují inhibiční účinek proti leukémii.[17]
Kalaba (Calophyllum), česky též pona nebo domba, je rod rostlin z čeledi kalabovité. Jsou to většinou stromy s přímým rovným kmenem a tuhými, jednoduchými, vstřícnými listy. Květy jsou nejčastěji bílé nebo nažloutlé, s mnoha tyčinkami. Plodem je bobule připomínající peckovici. Rod zahrnuje asi 190 druhů a je rozšířen zejména v tropické Asii, méně i v jiných částech tropů. Některé druhy jsou těženy pro kvalitní dřevo, jiné mají význam v medicíně nebo jsou vysazovány jako okrasné a stínící dřeviny.
Kalaba Calophyllum polyanthum
Calophyllum is a genus of tropical flowering plants in the family Calophyllaceae. They are mainly distributed in Asia, with some species in Africa, the Americas, Australasia, and the Pacific Islands.[7]
Members of the genus Calophyllum native to Malesia and Wallacea are of particular importance to traditional shipbuilding of the larger Austronesian outrigger ships and were carried with them in the Austronesian expansion as they migrated to Oceania and Madagascar. They were comparable in importance to how oaks were in European shipbuilding and timber industries. The most notable species is the mastwood (Calophyllum inophyllum) which grows readily in the sandy and rocky beaches of the island environments that the Austronesians colonized.[8][9]
Calophyllum are trees or shrubs. They produce a colorless, white, or yellow latex. The oppositely arranged leaves have leathery blades often borne on petioles.[7] The leaves are distinctive, with narrow parallel veins alternating with resin canals.[10] The inflorescence is a cyme or a thyrse of flowers that grows from the leaf axils or at the ends of branches. In the flower the sepals and petals may look similar and are arranged in whorls. There are many stamens. The fruit is a drupe with thin layers of flesh over a large seed.[7]
Many species are used for their wood. Some are hardwood trees that can reach 30 meters in height. They tend to grow rapidly. The outer sapwood is yellowish, yellow-brown, or orange, sometimes with a pink tinge, and the inner heartwood is light reddish to red-brown. The wood has a streaked, ribboned, or zig-zag grain. The wood has been used to build boats, flooring, and furniture, and made into plywood.[11][12] Calophyllum wood may be sold under the name bitangor, and the species may be used interchangeably; one shipment may contain boards from several different species.[13]
Plants of the genus are also known for their chemistry, with a variety of secondary metabolites isolated, such as coumarins, xanthones, flavonoids, and triterpenes. Compounds from the genus have been reported to have cytotoxic, anti-HIV, antisecretory, cytoprotective, antinociceptive, molluscicidal, and antimicrobial properties. Some plants are used in folk medicine to treat conditions such as peptic ulcers, tumors, infections, pain, and inflammation.[14]
C. inophyllum is the source of tamanu oil, a greenish, nutty-scented oil of commercial value. It has been used as massage oil, topical medicine, lamp oil, and waterproofing, and is still used in cosmetics. Tacamahac is the resin of the tree. This species is also cultivated for its wood and planted in coastal landscaping as a windbreak and for erosion control.[13]
A stylized Calophyllum is featured on the national coat of arms of Nauru.
There are approximately 187 species in the genus.[7]
Species include:
Calophyllum brasiliense plantation
Calophyllum is a genus of tropical flowering plants in the family Calophyllaceae. They are mainly distributed in Asia, with some species in Africa, the Americas, Australasia, and the Pacific Islands.
Calophyllum es un género de árboles tropicales siempreverdes de la familia Calophyllaceae; comúnmente llamados Palo María. Miembros nativos de Madagascar, África oriental, sur y sudeste de Asia (este de Pakistán, Vietnam, Indonesia), islas del Pacífico, Indias Occidentales, Sudamérica. Comprende 319 especies descritas y de estas, solo 179 aceptadas.[1]
Son árboles o arbustos, la corteza frecuentemente con fisuras característicamente naviculiformes, látex amarillo a crema; plantas dioicas o hermafroditas. Hojas coriáceas y frágiles, tomento de las yemas café y a veces persistente, nervios laterales numerosos y estrechamente paralelos, más finos que los nervios marginales. Inflorescencias en racimos axilares y a veces terminales, flores pocas, globosas cuando en yema; tépalos 4–16, mayormente decusados, verde pálidos a blancos; estambres numerosos, filamentos delgados, anteras ovoides a oblongas; ovario 1-locular (en especies dioicas, las plantas estaminadas con un ovario reducido), 1-ovulado, óvulo erecto, estilo delgado, coronado por un estigma peltado. Fruto una drupa, exocarpo carnoso, mesocarpo coriáceo a fibroso; semilla 1, con una capa ósea.[2]
Por su resina, ocasionalmente usada medicinalmente, ver tacamahac.
Viven en un amplio rango de hábitats, desde riscos de montañas a pantanos costeros, bosques bajos. Llegan hasta 30 m de altura y 8 dm de diámetro. Se presenta brillante y con hojas correosas. La corteza es gris o blanca y se descorteza en grandes y finas tiras. La madera es liviana en peso, el duramen rojo-rosado, o a veces pardo, mientras la albura varia de spp., a veces amarillo, pardo (con interior rosado) a naranja.En América Central y del Sur, crece la Calophyllum brasiliensis: Guanandi, Jacareuba, Árbol de Santa María y Hoja Bonita Brasileña.
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 513. 1753.[2] La especie tipo es: Calophyllum calaba L.
Calophyllum: nombre genérico que deriva de "hoja bella", del griego: kalos = "bello", y phullon = "hoja".
Calophyllum amoenum
Calophyllum angulare
Calophyllum angustifolium
Calophyllum antillanum
Calophyllum australianum
Calophyllum austroindicum
Calophyllum bicolor
Calophyllum bigcockus
Calophyllum biflorum
Calophyllum blancoi
Calophyllum bracteatum
Calophyllum brasiliense
Calophyllum cholobtaches
Calophyllum calaba
Calophyllum caledonicum
Calophyllum candidissimum
Calophyllum canum
Calophyllum carrii
Calophyllum cerasiferum
Calophyllum collinum
Calophyllum cordato-oblongum
Calophyllum coriaceum
Calophyllum costatum
Calophyllum curtisii
Calophyllum dasypodum
Calophyllum depressinervosum
Calophyllum dioscurii
Calophyllum dildoitus
Calophyllum donatianum
Calophyllum elatum
Calophyllum euryphyllum
Calophyllum exiticostatum
Calophyllum ferrugineum
Calophyllum flavo-ramulum
Calophyllum floribundum
Calophyllum fraseri
Calophyllum garcinioides
Calophyllum goniocarpum
Calophyllum griseum
Calophyllum havilandii
Calophyllum hosei
Calophyllum inophyllum
Calophyllum insularum
Calophyllum kajewski
Calophyllum lanigerum
Calophyllum leleanii
Calophyllum longifolium
Calophyllum lucidum
Calophyllum macrocarpum
Calophyllum molle
Calophyllum montanum
Calophyllum neo-ebudicum
Calophyllum nodosum
Calophyllum obliquinervium
Calophyllum pachyphyllum
Calophyllum papuanum
Calophyllum parviflorum
Calophyllum pauciflorum
Calophyllum peekelii
Calophyllum persimile
Calophyllum pinetorum
Calophyllum pisiferum
Calophyllum pulcherrimum
Calophyllum retusum
Calophyllum rigidum
Calophyllum rubiginosum
Calophyllum rufigemmatum
Calophyllum sclerophyllum
Calophyllum scriblitifolium
Calophyllum sil
Calophyllum soulattri
Calophyllum suberosum
Calophyllum sundaicum
Calophyllum symingtonianum
Calophyllum tacamahaca - tacamaca de Borbón, tacamaca de Madagascar.[3]
Calophyllum tahanense
Calophyllum tetrapterum
Calophyllum teysmannii
Calophyllum thwaitesii
Calophyllum tomentosum
Calophyllum venulosum
Calophyllum vexans
Calophyllum vitiense
Calophyllum waliense
Calophyllum walkeri
Calophyllum wallichianum
Calophyllum woodii
Muchas spp. tienen calanolidas en variadas cantidades.
Los tirantes de madera se usan en mástiles y en remos.
Calophyllum es un género de árboles tropicales siempreverdes de la familia Calophyllaceae; comúnmente llamados Palo María. Miembros nativos de Madagascar, África oriental, sur y sudeste de Asia (este de Pakistán, Vietnam, Indonesia), islas del Pacífico, Indias Occidentales, Sudamérica. Comprende 319 especies descritas y de estas, solo 179 aceptadas.
Calophyllum est un genre d’arbres tropicaux de la famille des Calophyllaceae (ou des Clusiacées (ou Guttifères) selon la classification de Cronquist (1981)). Ces arbres sécrètent du latex. Certains produisent des résines odorantes utilisées en pharmacopée traditionnelle.
Selon BioLib (22 avril 2019)[2] :
Selon Catalogue of Life (22 avril 2019)[3] :
Selon The Plant List (22 avril 2019)[4] :
Selon Tropicos (22 avril 2019)[1] (Attention liste brute contenant possiblement des synonymes) :
Calophyllum est un genre d’arbres tropicaux de la famille des Calophyllaceae (ou des Clusiacées (ou Guttifères) selon la classification de Cronquist (1981)). Ces arbres sécrètent du latex. Certains produisent des résines odorantes utilisées en pharmacopée traditionnelle.
Calophyllum (dari bahasa Yunani: kalos yang artinya cantik, dan phullon yang artinya daun) adalah genus dari sekitar 200 spesies tanaman hijau abadi dari suku Clusiaceae. Calophyllum dapat ditemukan di Madagaskar, Afrika Timur, Asia Selatan dan Tenggara, Kepulauan Pasifik, Hindia Barat, dan Amerika Selatan. Tumbuhan ini disebut bintangur, bentangur[2] atau mentangur di Indonesia; bintangor, entangor atau penaga di Malaysia; bintanghol di Filipina, dan poon di Burma[3] dan India. Menurut IUCN, ada delapan jenis Calophyllum yang mendekati kepunahan di Indonesia; salah satunya, Calophyllum insularum berada dalam status Terancam (Endangered)[4].
Pohon yang tinggi dan besar, agak ramping; jarang berupa pohon kecil atau sedang, kadang-kadang saja berupa perdu atau pohon yang amat besar. Tajuk monopodial, yang segera berubah menjadi simpodial, padat, serupa kubah. Biasanya tanpa banir, tetapi sesekali ada yang memiliki banir kecil namun kokoh; sesekali pula ada yang memiliki akar tunjang atau akar nafas. Batang umumnya bulat torak. Pepagan biasanya dengan warna kekuningan atau oker, khususnya jika masih muda; kulit luar memecah bentuk perahu; pepagan dalam merah jambu hingga merah, menjadi lebih gelap atau kecokelatan jika kena udara, halus, lunak, menyerat, sering berlapis-lapis, dan sering tebal.[5]
Kuncup di ujung ranting biasanya memanjang dan menonjol; ranting-ranting muda acapkali menyegi-empat. Daun-daun umumnya jelas bertangkai, tanpa daun penumpu; helaian daun sering menjangat, hampir selalu gundul, dengan pertulangan sekunder yang berjumlah banyak, ramping, tersusun rapat, lurus, dan sejajar, biasanya hampir tegak lurus tulang daun utama. Perbungaan di ketiak atau terminal, dalam tandan (raceme) sederhana atau bercabang-cabang, atau jarang-jarang, bentuk payung (umbellate). Bunga berkelamin ganda, biasanya berjumlah banyak, biasanya harum, sering putih; kelopak 4, dalam 2 pasangan berhadapan; mahkota 4, 2 atau tiada; benang sari banyak, dengan tangkai sari ramping, lepas-lepas atau berlekatan di pangkal; putik ramping. Buah batu sering berwarna hijau ketika di pohon, dengan biji tunggal diselubungi tempurung keras yang mengayu.[5]
Calophyllum terdiri dari sekitar 190 spesies; dengan pusat penyebarannya di Kalimantan. Di pulau ini ditemukan sebanyak 65 jenis; sedangkan di Semenanjung Malaya, Sumatra, Papua Nugini, dan Madagaskar berturut-turut ditemukan sekitar 40, 35, 35, dan 20 jenis. Hanya sekitar 8 jenis yang didapati di Amerika Tengah dan Selatan. Tingkat keendemikan tertinggi didapati di Papua Nugini, yaitu 75% dari jenisnya tidak didapati di tempat lain. Sementara beberapa jenisnya diketahui menyebar luas, seperti nyamplung (Calophyllum inophyllum), yang menyebar di hutan-hutan pantai pesisir timur Afrika dan Madagaskar, ke India dan kawasan Malesia, hingga Australia utara dan Polinesia. Sulatri (C. soulattri) juga menyebar luas dari Indocina dan Thailand, seluruh kawasan Malesia, hingga ke Australia utara dan Melanesia.[3]
Kelompok pohon ini umumnya merupakan jenis hutan hujan tropika dataran rendah, tetapi beberapa spesiesnya ditemukan hidup di hutan hujan pegunungan. Kebanyakan didapati hidup di wilayah lembab hutan dipterokarpa yang berdrainase baik, hutan perbukitan, hutan rawa gambut, rawa riparian atau rawa-rawa yang lain; beberapa jenisnya tumbuh pada habitat yang lebih kering atau lebih terbuka.[3]
Namun tidak ada catatan mengenai jenis Calophyllum yang tumbuh di atas tanah kapur[5].
Bintangur menghasilkan kayu yang baik untuk memenuhi berbagai keperluan. Pepagan dari beberapa jenisnya menghasilkan getah beracun yang dapat digunakan membius ikan atau meracun tikus; sementara air rebusan pepagan dari beberapa jenis yang lain dapat dimanfaatkan sebagai obat tradisional. Pepagan beberapa jenisnya juga menghasilkan bahan pewarna batik atau tanin. Beberapa jenis buahnya dapat dimakan atau dibuat acar, meskipun rasanya masam; dan dari beberapa jenis bijinya dihasilkan minyak untuk penerangan atau membuat sabun.[3]
Bintangur menghasilkan kayu yang cukup keras, yang berbobot ringan hingga sedang. Kerapatannya berkisar antara (400-)450-850(-900) kg/m³ pada kadar air 15%, dengan nilai rata-rata 680 kg/m³. Arah serat kayunya berpadu, melintir atau berombak; tekstur kayunya cukup kasar hingga kasar dan tidak rata. Kayu gubalnya berwarna kuning-cokelat dengan sedikit warna merah muda, berbatasan jelas dengan kayu teras yang merah-cokelat, merah muda-cokelat, atau jingga-cokelat.[3]
Laju penyusutannya sedang. Dari kondisi basah hingga kadar air 15%, penyusutannya sebesar 1,4-2,1% dan 2,0-3,7% pada arah radial dan tangensial berturut-turut. Sedangkan dari kondisi basah hingga kering tanur sebesar 3,9-4,4% di arah radial dan 5,3-6,3% di arah tangensial. Pengeringan kayu bintangur bervariasi mulai dari mudah hingga cukup sulit; kebanyakan agak lambat mengering, dengan cukup banyak kerusakan akibat pengeringan seperti retak ujung, belah, melengkung, dan retak. Papan setebal 25 mm memerlukan waktu 2,5-3,5 bulan, dan papan setebal 40 mm membutuhkan 4-5 bulan untuk mencapai kondisi kering udara.[3]
Kayu bintangur umumnya cukup mudah dikerjakan; dapat digergaji dengan cukup baik karena tidak mengandung silika, cukup mudah dibor dan dibuat lubang persegi, dan umumnya mudah diserut hingga licin permukaannya, kecuali yang memiliki serat berpilin. Keawetannya bervariasi mulai dari cukup awet hingga tidak awet pada kondisi terbuka; jika digunakan langsung berhubungan dengan tanah daya tahannya berkisar antara 0,5-2(-3,5) tahun.[3]
Kayu ini cukup baik untuk konstruksi ringan, bahan lantai, geladak dan konstruksi kapal, papan hias (moulding), papan bingkai, perabot rumah, palet kayu, venir dan kayu lapis. Juga untuk tiang-tiang kapal, bahan jembatan dan perancah, roda kereta dan sumbunya, gerbong kereta api.[3]
Kayu bintangur agak banyak diekspor ke Jepang dari Kalimantan dan Papua Nugini. Volume dan nilai ekspor kayu bintangur dari Sabah pada tahun 1987 dan 1992 berturut-turut adalah 42.000 m³ kayu gelondongan (US$ 2,8 juta), serta 17.000 m³ kayu gelondongan dan 41.500 m³ kayu gergajian (US$ 10,3 juta).[3]
Beberapa jenisnya, di antaranya:
Calophyllum amoenum
Calophyllum angulare
Calophyllum angustifolium
Calophyllum antillanum
Calophyllum australianum
Calophyllum austroindicum
Calophyllum bicolor
Calophyllum biflorum
Calophyllum blancoi
Calophyllum bracteatum
Calophyllum brasiliense
Calophyllum cholobtaches
Calophyllum calaba
Calophyllum caledonicum
Calophyllum candidissimum
Calophyllum canum
Calophyllum carrii
Calophyllum cerasiferum
Calophyllum collinum
Calophyllum cordato-oblongum
Calophyllum coriaceum
Calophyllum costatum
Calophyllum curtisii
Calophyllum dasypodum
Calophyllum depressinervosum
Calophyllum dioscurii
Calophyllum donatianum
Calophyllum elatum
Calophyllum euryphyllum
Calophyllum exiticostatum
Calophyllum ferrugineum
Calophyllum flavo-ramulum
Calophyllum floribundum
Calophyllum fraseri
Calophyllum garcinioides
Calophyllum goniocarpum
Calophyllum griseum
Calophyllum havilandii
Calophyllum hosei
Calophyllum inophyllum
Calophyllum insularum
Calophyllum kajewski
Calophyllum lanigerum
Calophyllum leleanii
Calophyllum longifolium
Calophyllum lucidum
Calophyllum macrocarpum
Calophyllum molle
Calophyllum montanum
Calophyllum neo-ebudicum
Calophyllum nodosum
Calophyllum obliquinervium
Calophyllum pachyphyllum
Calophyllum papuanum
Calophyllum parviflorum
Calophyllum pauciflorum
Calophyllum peekelii
Calophyllum persimile
Calophyllum pinetorum
Calophyllum pisiferum
Calophyllum pulcherrimum
Calophyllum retusum
Calophyllum rigidum
Calophyllum rubiginosum
Calophyllum rufigemmatum
Calophyllum sclerophyllum
Calophyllum scriblitifolium
Calophyllum sil
Calophyllum soulattri
Calophyllum suberosum
Calophyllum sundaicum
Calophyllum symingtonianum
Calophyllum tacamahaca
Calophyllum tahanense
Calophyllum tetrapterum
Calophyllum teysmannii
Calophyllum thwaitesii
Calophyllum tomentosum
Calophyllum venulosum
Calophyllum vexans
Calophyllum vitiense
Calophyllum waliense
Calophyllum walkeri
Calophyllum wallichianum
Calophyllum woodii
Calophyllum (dari bahasa Yunani: kalos yang artinya cantik, dan phullon yang artinya daun) adalah genus dari sekitar 200 spesies tanaman hijau abadi dari suku Clusiaceae. Calophyllum dapat ditemukan di Madagaskar, Afrika Timur, Asia Selatan dan Tenggara, Kepulauan Pasifik, Hindia Barat, dan Amerika Selatan. Tumbuhan ini disebut bintangur, bentangur atau mentangur di Indonesia; bintangor, entangor atau penaga di Malaysia; bintanghol di Filipina, dan poon di Burma dan India. Menurut IUCN, ada delapan jenis Calophyllum yang mendekati kepunahan di Indonesia; salah satunya, Calophyllum insularum berada dalam status Terancam (Endangered).
Bintangor merujuk ke sini. Untuk nama tempat, sila lihat: Bintangor, Sarawak.
Bintangur atau Bintangor adalah salah satu spesies tumbuhan dalam famili Calophyllaceae yang berasal dari Semenanjung Malaysia. Nama botaninya Calophyllum spp.. Nama lainnya ialah paku acak, paka acak, penaga laut, bakakol, atau entangor.
Pokok Bintangor tumbuh sehingga 20 meter (65 kaki). Ciri-ciri fizikalnya yang lain adalah seperti berikut:
Bintangur mungkin dapat menghentikan pembiakan virus yang menyebabkan AIDS. Batang kayunya juga digunakan sebagai perencah di Malaysia, dan Singapura.
Bintangor merujuk ke sini. Untuk nama tempat, sila lihat: Bintangor, Sarawak.
Bintangur atau Bintangor adalah salah satu spesies tumbuhan dalam famili Calophyllaceae yang berasal dari Semenanjung Malaysia. Nama botaninya Calophyllum spp.. Nama lainnya ialah paku acak, paka acak, penaga laut, bakakol, atau entangor.
Calophyllum is een geslacht van bloeiende planten uit de Clusiafamilie (Clusiaceae). De soorten komen hoofdzakelijk verspreid voor in Azië, maar enkele soorten komen ook voor in Afrika, Amerika en op de Pacifische eilanden.
Calophyllum is een geslacht van bloeiende planten uit de Clusiafamilie (Clusiaceae). De soorten komen hoofdzakelijk verspreid voor in Azië, maar enkele soorten komen ook voor in Afrika, Amerika en op de Pacifische eilanden.
Gumiak (Calophyllum L.) – rodzaj obejmujący 180-200 gatunków roślin[3]. W stanie naturalnym występują na Madagaskarze, wschodniej Afryce, południowej i południowo-wschodniej Azji (od wschodniego Pakistanu, po Wietnam i Indonezję, wyspach Oceanu Spokojnego i w Ameryce Południowej.
Najbardziej charakterystyczną cechą roślin tego rodzaju są błyszczące liście wyrastające po dwa naprzeciwlegle, o gładkich blaszkach i charakterystyczna nerwacją: nerwy boczne odchodzą od nerwu głównego niemal pod prostym kątem[3]. Wiele gatunków jest dużymi drzewami lub namorzynami. U większości gatunków kwiaty są białe, wonne i zebrane w krótkie wiechy na wierzchołkach gałęzi[3]. Owoce o gładkiej skórce, z nasionami zawierającymi dużo oleju[3].
Rodzaj należy do rodziny gumiakowatych (Calophyllaceae), rzędu malpigiowców (Malpighiales), należącego do kladu różowych w obrębie okrytonasiennych[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist, podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Theanae R. Dahlgren ex Reveal, rząd herbatowce (Theales Lindl.), rodzina dziurawcowate (Clusiaceae Lindl.), podrodzina Calophylloideae Burnett, plemię Calophylleae Choisy, rodzaj gumiak (Calophyllum L.)[4].
Gumiak (Calophyllum L.) – rodzaj obejmujący 180-200 gatunków roślin. W stanie naturalnym występują na Madagaskarze, wschodniej Afryce, południowej i południowo-wschodniej Azji (od wschodniego Pakistanu, po Wietnam i Indonezję, wyspach Oceanu Spokojnego i w Ameryce Południowej.
Calophyllum L. é um género botânico pertencente, segundo o sistema APG III de classificação, à família Calophyllaceae (en). Antigamente, era incluído na família Clusiaceae.
O nome vem do grego, e significa "folha bonita".
São plantas nativas de Madagascar, leste da África, sul da Ásia, sudeste da Asia (Paquistão, Vietnã e Indonésia), Ilhas do Pacífico, América do Sul (Brasil, Peru, Bolívia, Paraguai e Venezuela), América Central (México, Belize, Guatemala e Costa Rica e Caribe (principalmente em Cuba).
Calophyllum L. é um género botânico pertencente, segundo o sistema APG III de classificação, à família Calophyllaceae (en). Antigamente, era incluído na família Clusiaceae.
O nome vem do grego, e significa "folha bonita".
São plantas nativas de Madagascar, leste da África, sul da Ásia, sudeste da Asia (Paquistão, Vietnã e Indonésia), Ilhas do Pacífico, América do Sul (Brasil, Peru, Bolívia, Paraguai e Venezuela), América Central (México, Belize, Guatemala e Costa Rica e Caribe (principalmente em Cuba).
Krásnolist (Calophyllum)[1] je rod rastlín z čeľade krásnolistovité (Calophyllaceae). Sú to väčšinou stromy s priamym rovným kmeňom a tuhými, jednoduchými, ústretovými listami. Kvety sú najčastejšie biele alebo žltkasté, s mnohými tyčinkami. Plodom je bobuľa pripomínajúca kôstkovicu. Rod zahŕňa asi 190 druhov a je rozšírený najmä v tropickej Ázii, menej aj v iných častiach trópov. Niektoré druhy sú ťažené pre kvalitné drevo, iné majú význam v medicíne, alebo sú vysadené ako okrasné a tieniace dreviny.
Krásnolisty sú stromy alebo výnimočne kríky. Stromy mávajú priamy a rovný kmeň. Rastliny pri poranení ronia bezfarebný, mliečne biely alebo žltý latex. Listy sú jednoduché, celokrajné, ústretové, tuhé a väčšinou stopkaté. Žilnatina je tvorená hustými, rovnobežnými postrannými žilkami takmer kolmými na hlavnú žilku a striedajúcimi sa s priesvitnými latexovými kanálikmi. Rastliny sú jednodomé alebo dvojdomé. Kvety sú biele alebo žltkasté, najčastejšie usporiadané do krátkych, úžľabných či vrcholových strapcov. Kalich je zvyčajne štvorpočetný, často sfarbený rovnako ako koruna. Korunných lístkov môže byť 2 a viac alebo úplne chýbajú. Tyčiniek je veľa a nie sú usporiadané do zreteľných zväzočkov. Semenník je tvorený jediným plodolistom a obsahuje len 1 vajíčko. Čnelka je jednoduchá, dlhá. Plodom je guľovitá, jednosemenná bobuľa pripomínajúce kôstkovicu.[2] [3]
Rod krásnolist zahŕňa asi 190 druhov. Je rozšírený v trópoch celého sveta.[2] Najväčší počet druhov rastie v tropickej Ázii. Rozsiahly areál má C. inophyllum, druh rozšírený od subsaharskej Afriky až po Tichomorie.[3] Krásnolisty rastú najmä v nížinách až kotlinách, menej aj v tropických dažďových lesoch.[4]
Rod bol v minulosti radený do čeľade klúziovité (Clusiaceae) alebo do široko pojatej čeľade ľubovníkovité (Hypericaceae). V roku 2009 bola v systéme APG III oddelená od klúziovitých nová čeľaď krásnolistovité (Calophyllaceae). Rod Calophyllum je jej najväčším rodom.
Početné druhy krásnolistov sú ťažené pre kvalitné drevo. To býva ružové, tehlovo červené až hnedočervené, pretkané tmavšími žilkami. Je pevné, stredne tvrdé a poskytuje výborný materiál najmä na rôzne stavby a konštrukcie. V tropickej Amerike je hojne ťažený rozšírený druh Calophyllum Brasiliense. S drevom sa obchoduje najčastejšie pod názvom santa-maria, vyváža sa však málo. Domorodci ho používajú na výrobu dlabaných kanoe. Veľmi podobné a zameniteľné drevo má aj druh C. lucidum. Drevo krásnolistov horí dlho a pomaly a je preto v Strednej Amerike obľúbeným palivom. Strom je tiež vysádzaný ako tieniaca drevina najmä v kakaových a kávových plantážach.[2][5] [6][7] V Indii sa komerčne ťažia najmä druhy C. inophyllum, C. tomentosum, C. spectabile a C. wightianum, ktorých drevo sa predáva pod názvom Poon.[8] Drevo malajzijských druhov (C. ferrugineum, C. inophyllum, C. Calabi, C. rigidum) sa predáva pod názvom Bintangor . [9]
C. inophyllum pochádzajúci z oblasti Ázie a Austrálie, je v trópoch celého sveta vysádzaný ako pouličný strom a okrasná drevina.[10] Druh je v tradičnej indickej medicíne používaný pri liečení mnohých chorôb.[11] Zo semien sa získava olej používaný v kozmetike, medicíne, výtvarníctve či do lámp.[3] Zrelé plody sú jedlé.[12]
C. Brasiliense je používaný v domorodej medicíne Latinskej Ameriky. Medicínske štúdie preukázali rad účinkov vrátane protirakovinového pôsobenia.[13] Z ázijských druhov Calophyllum lanigerum a C. teysmannii var. inophylloides boli izolované kalanolidy (dipyranokumariny), látky s antivirotickým účinkom proti HIV.[14] Kumaríny izolované z C. Brasiliense sú účinné proti Trypanosoma cruzi, pôvodcovi Chagasovej choroby . [15] Triterpenoidy z C. inophyllum vykazujú inhibičný účinok proti leukémii.[16]
Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Kalaba na českej Wikipédii (číslo revízie nebolo určené).
Krásnolist (Calophyllum) je rod rastlín z čeľade krásnolistovité (Calophyllaceae). Sú to väčšinou stromy s priamym rovným kmeňom a tuhými, jednoduchými, ústretovými listami. Kvety sú najčastejšie biele alebo žltkasté, s mnohými tyčinkami. Plodom je bobuľa pripomínajúca kôstkovicu. Rod zahŕňa asi 190 druhov a je rozšírený najmä v tropickej Ázii, menej aj v iných častiach trópov. Niektoré druhy sú ťažené pre kvalitné drevo, iné majú význam v medicíne, alebo sú vysadené ako okrasné a tieniace dreviny.
Calophyllum polyanthumChi Cồng hay chi Mù u, chi Hồ đồng (danh pháp khoa học: Calophyllum) là chi thực vật có hoa chứa khoảng 180-200 loài cây thường xanh nhiệt đới thuộc họ Cồng. Tên gọi Calophyllum có nguồn gốc từ tiếng Hy Lạp: từ καλος (kalos), nghĩa là "đẹp" và φυλλον (phullon) nghĩa là "lá". Các loài thuộc chi Cồng bản địa ở miền Australasia, Madagascar, Đông Phi, Nam Á và Đông Nam Á, các đảo Thái Bình Dương, Caribe và châu Mỹ Latin.
Calophyllum là biểu tượng quốc gia của Nauru, xuất hiện trên quốc huy của nước này.
Dữ liệu liên quan tới Chi Cồng tại Wikispecies Phương tiện liên quan tới Calophyllum tại Wikimedia Commons
Chi Cồng hay chi Mù u, chi Hồ đồng (danh pháp khoa học: Calophyllum) là chi thực vật có hoa chứa khoảng 180-200 loài cây thường xanh nhiệt đới thuộc họ Cồng. Tên gọi Calophyllum có nguồn gốc từ tiếng Hy Lạp: từ καλος (kalos), nghĩa là "đẹp" và φυλλον (phullon) nghĩa là "lá". Các loài thuộc chi Cồng bản địa ở miền Australasia, Madagascar, Đông Phi, Nam Á và Đông Nam Á, các đảo Thái Bình Dương, Caribe và châu Mỹ Latin.
Calophyllum là biểu tượng quốc gia của Nauru, xuất hiện trên quốc huy của nước này.
Calophyllum L., 1753
Синонимы Типовой вид ВидыКалофи́ллум (лат. Calophyllum) — род тропических вечнозеленых лиственных растений семейства Калофилловые (Calophyllaceae), ранее помещавшийся в семейство Клузиевые (Clusiaceae).
Латинское название рода образовано от греческих слов καλος (kalos), означающего «красивый», и φυλλον (phullon) — «лист».
Кустарники и деревья, достигающие 30 м в высоту и со стволом немного менее 1 м в диаметре. Содержат млечный сок (латекс) от прозрачного до молочного или жёлтого цветов. Кора серого или белёсого цвета, испещрённая неглубокими рубцами. Листья супротивные, посажены на черешки, реже сидячие, листовые пластинки блестящие и кожистые с множеством вторичных жилок, отходящих перпендикулярно от крупной центральной.
Цветки собраны в соцветия пирамидальной формы — полузонтики. Плоды — кожистые ягоды.
Представители рода естественным образом распространены во многих тропических районах земного шара, встречаются в Австралии, на Мадагаскаре, в Восточной Африке, Южной и Юго-Восточной Азии, на островах Тихого океана и Карибского бассейна, присутствуют на территории Латинской Америки.
Виды этого рода широко расселились, приспособившись к различным условиям обитания, от в горных до равнинных лесов и прибрежных болот, и даже встречаются на коралловых рифах.
Некоторые виды используются как декоративные растения.
Древесина лёгкая, с сердцевиной розово-красного или почти коричневого цвета. Используется для строительства лодок, как строительный материал для настила полов и при производстве качественной мебели.
В народной медицине могут использоваться листья и плоды растения.
Цветки растения изображены на национальном гербе тихоокеанского государства Науру.
По информации базы данных The Plant List (2013), род включает 179 видов[3]. Некоторые из них:
Калофи́ллум (лат. Calophyllum) — род тропических вечнозеленых лиственных растений семейства Калофилловые (Calophyllaceae), ранее помещавшийся в семейство Клузиевые (Clusiaceae).
Латинское название рода образовано от греческих слов καλος (kalos), означающего «красивый», и φυλλον (phullon) — «лист».
Calophyllum inophyllum Ботаническая иллюстрация из книги Франсиско Мануэля Бланко Flora de Filipinas, 1880—1883红厚壳属又名胡桐屬(学名:Calophyllum)是胡桐科下的一个属,为灌木或乔木植物。该属包括紅厚殼又名瓊崖海棠(C. inophyllum) 、薄叶红厚壳(C. membranaceum)、滇南红厚壳(C. polyanthum)等数种,主要产自东半球热带地区。