Aglaonema is ’n genus blomplante in die aronskelkfamilie, Araceae. Daar is omtrent 50 soorte en hulle is inheems aan tropiese en subtropiese gebiede in Asië en Nieu-Guinee.[1][2] Hulle is in Engels ook bekend as Chinese evergreens.[3]
Aglaonemas is immergroen, meerjarige kruieplante met stamme wat regop groei of kruip. Stamme wat grondlangs groei, kan by die nodusse uitloop. Daar is gewoonlik ’n kroon van wye blaarskywe wat in wilde spesies dikwels onreëlmatig silwer en groen gekleur is. Die eenslagtige blomme word in ’n blomskede gedra, met ’n kort sone van vroulike blomme naby die basis en ’n breër sone manlike blomme nader aan die punt. Die vrug is ’n vlesige bessie wat rooi word as dit ryp is.[2]
Aglaonemas word al eeue lank in Asië gegroei as ’n ornamentele plant wat geluk bring.[3] Hulle is in 1885 aan die westerse wêreld bekend gestel.[4] Hulle het nie baie lig nodig nie en is gewilde huisplante.[3] Daar is deesdae verskeie kultivars.
Voortplanting geskied deur verdeling en steggies. Die plant het nat grond nodig en hoewel sommige kultivars ’n bietjie kunsmis nodig het, kan hulle maklik beskadig word met te veel.[3]
Die plant hou nie van koue nie en skade kan by 15 ºC begin intree.[5] Donker kolle wat olierig lyk, kan op die blare voorkom[5] of die blare kan vergeel. Sommige kultivars is ontwikkel wat kouer temperature kan weerstaan.[3]
Wolluise kan voorkom in die oksels van die blare en dopluise aan die stingels en die onderkant van die blare.[6]
Aglaonemas is giftig weens kalsiumoksalaatkristalle. As dit ingesluk word, kan dit die slymvlies irriteer en die sap kan ’n pynlike veluitslag veroorsaak.[7]
Van die bekendste spesies is:[1]
Aglaonema is ’n genus blomplante in die aronskelkfamilie, Araceae. Daar is omtrent 50 soorte en hulle is inheems aan tropiese en subtropiese gebiede in Asië en Nieu-Guinee. Hulle is in Engels ook bekend as Chinese evergreens.
Aglaonema és un gènere de plantes amb algunes espècies utilitzades com planta d'interior. Consta d'una quarantena d'espècies i són natives dels aiguamolls i boscos plujosos tropicals del sud-est d'Àsia des de Bangla Desh a les Filipines incloent el sud de la Xina.
Són plantes herbàcies perennes que fan de 20-150 cm d'alt. Les fulles són de disposició alternada, de lanceolades a estretament ovades, de 10-45 cm de llargada i de 4-16 cm d'amplada. Les seves flors són relativament inconspícues, i presenta espates blanques o blanc-verdoses que donen baies vermelles.
La saba d'aquestes plantes és verinosa, causa irritació en la pell i s'ingereix irrita la boca, els llavis, la gola i la llengua.
És una planta d'interior popular donat que és molt fàcil de cultivar. Se n'han seleccionat nombrosos cultivars incloent plantes amb variegació de les fulles. Toleren un ampli rang de llum, no necessiten gaire atencions i són relativament resistent a les plagues.
Prefereixen la llum indirecta i l'ombra parcial. No toleren el fred i la seva temperatura òptima de creixement és entre els 20 i els 30 °C. Els cal una humitat relativa alta. Es propaguen fàcilment per esqueix, que arrelen dins un vas d'aigua i per divisió de les plantes.
Aglaonema és un gènere de plantes amb algunes espècies utilitzades com planta d'interior. Consta d'una quarantena d'espècies i són natives dels aiguamolls i boscos plujosos tropicals del sud-est d'Àsia des de Bangla Desh a les Filipines incloent el sud de la Xina.
Són plantes herbàcies perennes que fan de 20-150 cm d'alt. Les fulles són de disposició alternada, de lanceolades a estretament ovades, de 10-45 cm de llargada i de 4-16 cm d'amplada. Les seves flors són relativament inconspícues, i presenta espates blanques o blanc-verdoses que donen baies vermelles.
La saba d'aquestes plantes és verinosa, causa irritació en la pell i s'ingereix irrita la boca, els llavis, la gola i la llengua.
Aglaonema[1] (Aglaonema) je rod rostlin z čeledi árónovité. Jsou to vytrvalé byliny s přímým nebo plazivým stonkem a jednoduchými, často různě skvrnitými nebo kolorovanými listy. Květy jsou drobné, jednopohlavné, bezobalné, uspořádané v palici obklopené jednoduchým toulcem. Plodem jsou bílé nebo žluté až červené bobule, uspořádané v chudém plodenství. Rod zahrnuje 21 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Asii od severovýchodní Indie po Novou Guineu.
Aglaonemy jsou vzhledem k dekorativnímu olistění často pěstovány v tropech, subtropech a sklenících botanických zahrad jako okrasné rostliny. Mají též význam v domorodé medicíně.
Většina druhů aglaonem má vzpřímený stonek, což je znak který není pro árónovité typický a lze jej jinak nalézt v převažující míře jen u rodů difenbachie a Montrichardia, řidčeji u některých nemnohých zástupců jiných rodů (např. některé filodendrony a alokázie). Jak stonek aglaonemy roste, spodní listy opadávají a olistěný je pak jen vrchol stonku. Dva druhy se však tomuto modelu vymykají: A. brevispathum a A. costatum. Stonek těchto druhů je větvený a plazí se po povrchu půdy, v přírodních podmínkách je však často zapadaný listovým opadem a může působit jako podzemní. U některých robustnějších, primárně vzpřímených druhů (např. A. marantifolium) se v pozdnějším věku rostlin často stává, že si rostlina vlastní vahou lehá a stonek je pak vystoupavý.[2]
Aglaonemy jsou vytrvalé, stálezelené byliny. Stonek je buď vzpřímený a pak většinou nevětvený, nebo řidčeji plazivý a větvený. Plazivé stonky často v uzlinách kořenují. Na neolistěných částech stonku jsou kruhové listové jizvy. Listy jsou nahloučené na konci stonku, čepel je většinou delší než řapík, obvykle vejčitě až úzce eliptická, řidčeji široce vejčitá nebo čárkovitá, často stříbřitě žíhaná nebo variegátní, s klínovitou nebo zaokrouhlenou, výjimečně srdčitou bází. Žilnatina je zpeřená, u některých druhů nezřetelná, postranní žilky se u okraje čepele spojují do sběrné žilky. Květenstvím je jako u většiny árónovitých palice obalená toulcem. Toulec je zelený nebo bílý, opadavý nebo vytrvalý, vejčitý až téměř okrouhlý, člunkovitého tvaru až svinutý, na bázi sbíhavý. Palice má válcovitý až kyjovitý tvar a může být kratší nebo delší než toulec. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné. Zóna samičích květů bývá krátká, složená jen z několika květů, u některých druhů oddělená od samčích květů zónou sterilních květů se staminodii. Samčí květy obsahují 4 volné tyčinky. V samčích květech je jednoplodolistový semeník obsahující jediné vajíčko a nesoucí krátkou čnělku zakončenou širokou, diskovitou bliznou. Plodem je zprvu zelená, později žlutá, bílá nebo červená elipsoidní bobule obsahující velké semeno.[3][4][2]
Rod aglaonema zahrnuje 21 druhů. Je rozšířen v tropické a subtropické Asii. Areál sahá od severovýchodní Indie přes jižní Čínu, Indočínu a jihovýchodní Asii po Novou Guineu.[4] Největší počet druhů roste v jihovýchodní Asii a Indočíně.[5] Aglaonemy rostou nejčastěji v podrostu vlhkých stálezelených, řidčeji i opadavých tropických lesů. Některé druhy rostou i na vápencových podložích, vulkanických horninách nebo rašeliništích.[6] Druh Aglaonema commutatum pochází z Filipín a severního Celebesu, vlivem pěstování však zdomácněl i v některých jiných částech tropů.[2]
Jako hlavní opylovači květů aglaonemy byly zjištěny drobné mušky z čeledi octomilkovití. Znaky na květech některých druhů svědčí o pravděpodobném opylování brouky.[7]
Aglaonemy obsahují podobně jako četní jiní zástupci árónovitých v tkáních rafidy šťavelanu vápenatého. Nebezpečí hrozí především domácím zvířatům žvýkajícím listy. Otrava se projevuje podrážděním sliznic ústní dutiny a trávicího traktu, zvýšeným sliněním a zvracením. Lékařské ošetření je zřídka potřeba a prognóza bývá vesměs příznivá.[8]
Rod Aglaonema je v rámci čeledi Araceae řazen do podčeledi Aroideae a tribu Aglaonemateae. Tento malý tribus zahrnuje mimo rodu Aglaonema již jen monotypický rod Aglaodorum, pocházející rovněž z tropické Asie.
Mnohé druhy aglaonem jsou pěstovány v tropických a subtropických zahradách a ve sklenících botanických zahrad jako okrasné rostliny ozdobné listem. Byla vypěstována též celá řada okrasných kultivarů a různých kříženců.[3] Mezi často pěstované druhy náleží např. Aglaonema commutatum nebo A. costatum.[9] Druh A.modesta je v čínské medicíně používán zevně při ošetřování hadího uštknutí, bodnutí hmyzem, opuchlin či vředů.[3]
Aglaonema (Aglaonema) je rod rostlin z čeledi árónovité. Jsou to vytrvalé byliny s přímým nebo plazivým stonkem a jednoduchými, často různě skvrnitými nebo kolorovanými listy. Květy jsou drobné, jednopohlavné, bezobalné, uspořádané v palici obklopené jednoduchým toulcem. Plodem jsou bílé nebo žluté až červené bobule, uspořádané v chudém plodenství. Rod zahrnuje 21 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Asii od severovýchodní Indie po Novou Guineu.
Aglaonemy jsou vzhledem k dekorativnímu olistění často pěstovány v tropech, subtropech a sklenících botanických zahrad jako okrasné rostliny. Mají též význam v domorodé medicíně.
Die Kolbenfaden (Aglaonema) sind eine tropische Pflanzengattung aus der Familie der Aronstabgewächse (Araceae). Der botanische Gattungsname bezieht sich auf die glänzenden Staubfäden und leitet sich von den griechischen Wörtern agláos für herrlich und néma für Faden ab. Sorten dieser Gattung sind als Zimmerpflanzen sehr beliebt, da sie auch an schattigen Standorten gedeihen und ihre Blätter schön gezeichnet sind.
Aglaonema-Arten sind in den tropischen Wäldern Südostasiens (Philippinen, Malaysia, Indonesien, Süd-China bis Thailand) verbreitet.
Als Zierpflanze für Parks und Gärten wird sie in tropischen Ländern verwendet. In frostgefährdeten Gebieten gedeiht sie nur als Zimmerpflanze in beheizten Räumen. Sie sind auch sehr gut für Hydrokultur geeignet.
Aglaonema-Arten sind immergrüne, ausdauernde krautige Pflanzen. Die meisten Arten wachsen mit aufrechten, wenige Arten auch mit flach kriechenden Sprossachsen. Die Pflanzen erreichen Wuchshöhen zwischen 40 cm und 120 cm.
Die spiralig angeordneten, einfachen, ovalen bis lanzettlichen Laubblätter besitzen meist lange Blattstiele. Die charakteristische Musterung der bis zu 30 cm langen Blätter macht Aglaonema-Arten und -Sorten zu einer beliebten Blattschmuckpflanze. Je nach Art und Sorte finden sich unterschiedliche Tupfen und Marmorierungen in weiß-silbrig bis hellgrün auf kräftig grünem Grund.
Sie sind einhäusig getrenntgeschlechtig (monözisch). Die relativ unscheinbaren Blütenstände bestehen aus Blütenstandschaft, Kolben und Spatha. Der Blütenstandschaft ist kürzer als die Blattstiele. Der blassweiße Kolben (Spadix) erscheint in einem cremeweißen bis grünen Hochblatt (Spatha), die typische Form der Blütenstände bei den Aronstabgewächsen. Am Kolben gibt es einen weiblichen, sterilen und männlichen Abschnitt mit jeweils eingeschlechtigen Blüten. Es werden rote oder orange, einsamige Beerenfrüchte gebildet.
Alle Pflanzenteile sind giftig. Der Pflanzensaft kann zu Hautreizungen führen.
Es gibt etwa 23 Aglaonema-Arten und zahlreiche Varietäten und Formen:[1]
Die Kolbenfaden (Aglaonema) sind eine tropische Pflanzengattung aus der Familie der Aronstabgewächse (Araceae). Der botanische Gattungsname bezieht sich auf die glänzenden Staubfäden und leitet sich von den griechischen Wörtern agláos für herrlich und néma für Faden ab. Sorten dieser Gattung sind als Zimmerpflanzen sehr beliebt, da sie auch an schattigen Standorten gedeihen und ihre Blätter schön gezeichnet sind.
Chariang; (aglaonema simplex) nyaéta tatangkalan nuasalna tina kulawarga Araceae.[1] Genus Aglaonema kalayan mibanda 30 spesies.[1] Chariang hirup kalawan subur di tempat nu kaayaana 700 méter dpl tur teu kahieuman, dina taneuh jemlék tur ngeprul.[2] Chariang loba kapanggih dimangpaatkeun keur papaés buruan, ditunda dina pot atawa jadi pager hirup.[2] Kiwari chariang loba dijadikeun kembang nu loba wandana hasil tina kawin silang nu dijual beulikeun kalawan harga nu lumayan mahal, gumantung kana kaayaan tur kaséhatan tangkalna.[2]
Daun chariang rupa-rupa wujudna, aya nu lonyod, lanset, kawas daun écéng, aya ogé nu panjang.[2] Panjangna kurang leuwih 10-45 cm, kelir dauna héjo paselang jeung totol-totol bodas.[2] Tangkal na katutup palapah daun, katémbong dimana umurna geus manjing ka kolot atawa jangkung kulantaran daun kolotna lalésotan.[2] Bonggol atawa beutina ka karimunan ku akarna, panjang kurang leuwih 1-5 cm.[2] Beuki panjang beuti chariang, beki loba anak tangkal cariang nu bisa direkahkeun.[2] Kembang chariang lonyod semu méncos, panjangna 8-10 cm.[2] Kelirna bodas, bijil tina sela-sela palapah daun.[2]
Aya sababaraha rupa spésiés chariang (aglonema) nu aya di alam liar:
Ieu spesies alam mangrupakeun bibit buit tina Aglonema hibrida, nu kiwari loba dijual beulikeun.[2]
Chariang; (aglaonema simplex) nyaéta tatangkalan nuasalna tina kulawarga Araceae. Genus Aglaonema kalayan mibanda 30 spesies. Chariang hirup kalawan subur di tempat nu kaayaana 700 méter dpl tur teu kahieuman, dina taneuh jemlék tur ngeprul. Chariang loba kapanggih dimangpaatkeun keur papaés buruan, ditunda dina pot atawa jadi pager hirup. Kiwari chariang loba dijadikeun kembang nu loba wandana hasil tina kawin silang nu dijual beulikeun kalawan harga nu lumayan mahal, gumantung kana kaayaan tur kaséhatan tangkalna.
Sri Rejeki utawa kang duwé jeneng latin Aglaonema ya iku salah sijiné tuwuhan hias kang moncer saka suku talas-talasan utawa Araceae.[1] Genus Aglaonema memiliki sakiwa-tengené 30 spésies.[1]
Panggonan asli tuwuhan iki ya iku ing ngisor alas tropis, thukul apik ing laladan kang ora akèh kena srengéngé lan lembab.[1] tuwuhan iki duwé oyot serabut sarta pang kang ora ana kambiume.[1] Godhongé nyirip sarta duwé pembuluh angkut kaya xilem lan floem kang kasusun acak.[1]
Saiki warna-warna Aglaonema hibrida kang wis dikembangake mawi tuwuhan kang warna-warna warna, wujud lan ukuran godhonge saéngga wis béda adoh saka spésies asline.[1]
Sri Rejeki utawa kang duwé jeneng latin Aglaonema ya iku salah sijiné tuwuhan hias kang moncer saka suku talas-talasan utawa Araceae. Genus Aglaonema memiliki sakiwa-tengené 30 spésies.
Panggonan asli tuwuhan iki ya iku ing ngisor alas tropis, thukul apik ing laladan kang ora akèh kena srengéngé lan lembab. tuwuhan iki duwé oyot serabut sarta pang kang ora ana kambiume. Godhongé nyirip sarta duwé pembuluh angkut kaya xilem lan floem kang kasusun acak.
Saiki warna-warna Aglaonema hibrida kang wis dikembangake mawi tuwuhan kang warna-warna warna, wujud lan ukuran godhonge saéngga wis béda adoh saka spésies asline.
ကမ္ဘာပေါ်ရှိတိုင်းပြည် အတော်များများမှာ လေထုညစ်ညမ်းခြင်း ကိုကြုံတွေ့ နေကြရ ပါတယ်။ ခေတ်မီဖွံ့ ဖြိုးတိုးတက်ခြင်းရဲ့ နောက်ဆက်တွဲဖြစ်တဲ့ ကားအိပ်ဇောမီးခိုး၊ စက်ရုံ အလုပ်ရုံများမှ မီးခိုးငွေ့များ ၊ လူဦးရေထူထပ်ခြင်းကြောင့် လျော့နည်းလာတဲ့ ပတ်ဝန်းကျင် သန့်ရှင်းမှု တွေကို နေ့စဉ်နဲ့ အမျှကြုံတွေ့နေရပါတယ်။
လေထုညစ်ညမ်းမှုကိုသက်သာလျော့ပါးစေအောင် မကြိုးစား မလုပ်ဆောင်ဘူးဆိုရင် ကျွန်မတို့တွေဟာ လေကောင်းလေသန့်ကို ရှူရှိုက်ရဖို့ အခွင့်အရေး ပိုမိုနည်းပါးလာပါလိမ့်မယ်။ အလွယ်ကူ အရှင်းလင်းဆုံးကတော့ ကျွန်မတို့ရဲ့ အိမ်ခြံဝင်းအတွင်း မြေနေရာအလွတ်များမှာ သစ်ပင် ၊ ပန်းပင်များ ပိုမို စိုက်ပျိုးခြင်းဖြင့် လေထုတွင်းရှိကာဗွန်ဒိုင်အောက်ဆိုက် ဓာတ်ငွေ့ကို အပင်များက စုပ်ယူပြီးအောက်စီဂျင် ဓာတ်ငွေ့ကို ပြန်လည်ထုတ်ပေးစေခြင်းပါပဲ။
လေထုကိုသန့်စင်ပေးခြင်းဆိုတဲ့ သစ်ပင်များရဲ့ လုပ်ငန်းဆောင်တာတွေကို ကျွန်မ တို့သိရှိပြီးဖြစ်ပါတယ်။ အပင်များစွာထဲကမှ မြန်မာလူမျိုးတို့က စီးပွားတိုးဂမုန်း လို့ခေါ်ကြတဲ့ ရုက္ခဗေဒအမည် အားဖြင့် Aglaonemas လို့ခေါ်တဲ့ ဂမုန်းပင်ဟာ အခြားသောအပင်များထက် လေထုကို သန့်စင်စေတဲ့ လုပ်ငန်းဆောင်တာကို ပိုမိုလုပ်ဆောင် ပါတယ်။ အင်္ဂလိပ်အမည် Chinese Evergreen , Romano , Manila Bankok , Jungle Aglaonema , Split Milk လို့လည်းအမည်တွင်ပါသေးတယ်။ အရွက်အစိမ်းရောင်အပေါ်မှာ အဖြူရောင်အစက်အပြောက်များဟာ နွားနို့ရည်များကျဲပက်ထားသလို အသွင်ဖြစ်နေတာကြောင့် Split Milk လို့လည်းအမည်တွင်တာဖြစ်ပါတယ်။
စီးပွားတိုးဂမုန်းပင်ရဲ့ မူလဇာတိနေရာကတော့မလေးရှားနိုင်ငံရဲ့ တောနက်များဖြစ်ပြီး သစ်ပင်ကြီးများရဲ့ အရိပ်အောက်မှာ နေရောင်ခြည် အနည်းငယ်သာ ရရှိတဲ့နေရာများမှာ ပေါက်ရောက်ခြင်းဖြစ်ပါတယ်။ အလင်းရောင်အနည်းငယ်မျှသာ လိုအပ်ပြီး စိုထိုင်းမှု ကိုနှစ်သက်တဲ့ပင်ဖြစ်လို့ အိမ်ခန်းအတွင်းမှာ ရုံးခန်းအတွင်းမှာ အလှဆင်ပန်းပင် အဖြစ် စိုက်ပျိုးကြပါတယ်။
ဂရုတစိုက်ပြုစုပျိုးထောင်ဖို့မလိုတဲ့အပြင် ရေအများကြီးလောင်းပေးဖို့လည်း မလိုတဲ့အပင်မျိုးဖြစ်တဲ့အတွက် အလုပ်များတဲ့ အိမ်ရှင်မများ အကြိုက်ပဲ ဖြစ်ပါတယ်။ ဒါ့အပြင် သုတေသနပြုလုပ်ချက်များအရ စီးပွားတိုးဂမုန်းပင်ရဲ့ အရွက်များဟာ လေထုထဲမှာ ရှိနေတဲ့ အဆိပ်များကိုဖယ်ရှားပေးတယ် ဆိုတဲ့အတွက် အိမ်ခန်း ၊ ရုံးခန်းများမှာ နှစ်နှစ်သက်သက် စိုက်ပျိုးခြင်းခံရတဲ့ ဂမုန်းပင်ပဲဖြစ်ပါတယ်။
အရွက်များဟာ ထူထဲကျယ်ပြန့်ပြီးတာရှည်ခံပါတယ်။ အရွက်တစ်ရွက်စီဟာ ၁၀ လက်မခန့် အရှည်ရှိပြီး ၅ လက်မ ခန့်အကျယ်ရှိပါတယ်။ အရွက်ရဲ့ ဘေးအနားပတ်လည်ဟာ တောက်ပတဲ့ အစိမ်းရောင်ဖြစ်ပြီးအရွက်ကြောနေရာများမှာအဖြူရောင် အစက်အပြောက်များ နဲ့ လှပတဲ့ အသွင်သဏ္ဌာန် ရှိပါတယ်။
စီးပွားတိုးဂမုန်းရဲ့ အရွက်များကို နှင်းဆီပန်းအရောင်အမျိုးမျိုး ၊ ပိန်းပန်း ၊ ဒေလီယာ ၊ ကာနေးရှင်းပန်း တို့နဲ့ ရောစပ်ပြီး အလှပန်းအိုးထိုးမယ်ဆိုရင် အင်မတန် အံ့ဩစရာ ကောင်း လောက်အောင် လှပတာကိုတွေ့ရပါလိမ့်မယ်။
စီးပွားတိုးဂမုန်းပင်ဟာ အမြင့်ပေ ၂ပေ အထိ မြင့်မားကြီးထွားနိုင်ပြီး မည်သည့် ရာသီဥတု အခြအနေမျိုးမှာမဆို ရှင်သန်နိုင်လောက်အောင် အကြမ်းခံတဲ့ အပင် အမျိုးအစား ဖြစ်ပါတယ်။ အဖြူရောင် ပန်းပွင့်များပွင့်ပြီးနောက်မှာ အနီရောင်အသီးများအခိုင်လိုက်သီးပြီး ထိုအသီးများမှ မျိုးပွားပါတယ်။ ရင့်မှည့်နေတဲ့ အနီရောင် အသီးများရဲ့ မျိုးစေ့များကို စိုက်ပျိုးထားမယ်ဆိုရင် ရက်သတ္တပတ် ၅ ပတ်မှ ၆ ပတ်အတွင်း အပင်ပေါက်လာပါတယ်။ မျိုးစေ့မှ မျိုးပွားခြင်းဖြင့် အပင်ပွားသလို ကိုင်းဖြတ် စိုက်ပျိုးဖြင်းနည်းအားဖြင့်လည်း အပင်ပွား ပါတယ်။
ကိုင်းဖြတ်စဉ်မှာ စီးပွားတိုးဂမုန်းပင် ရဲ့ ပင်စည်မှထွက်လာတဲ့ အစေးများဟာ အခန့်မသင့်လျှင် လူရဲ့ အရေပြားကိုယားယံစေတတ်တာကြောင့် သတိပြု ကိုင်တွယ်ဖို့တော့ လိုအပ်ပါတယ်။ တကယ်လို့မတော်တဆ အပင်ရဲ့ အစေးများ နဲ့ ထိမိသွားတယ်ဆိုရင် ချက်ချင်းပဲ အစေးထိမိသွားတဲ့နေရာကို ဆပ်ပြာနဲ့ ရေသေချာဆေးပေးမယ်ဆိုရင် မယားယံနိုင်တော့ပါဘူး။
မြန်မာလူမျိုးများကတော့ဒီဂမုန်းပင်ကို မိမိတို့ရဲ့ နေအိမ်မှာ ၊ ရုံးခန်းမှာ စိုက်ပျိုး ထားရှိခြင်းဖြင့် စီးပွားတိုးတက်စေတယ် လာဘ်လာဘ ပွင့်လန်းစေတယ်လို့ အယူရှိကြ လို့စိုက်ပျိုး တဲ့အပြင် ကျွန်မတို့နေထိုင်ရာ ပတ်ဝန်းကျင်ရှိလေထုကို သန့်စင်စေတဲ့ အကျိုး ကျေးဇူးများ တဲ့အတွက် နှစ်နှစ်သက်သက် စိုက်ပျိုးကြတာဖြစ်ပါတယ်။
Aglaonema is a genus of flowering plants in the arum family, Araceae. They are native to tropical and subtropical regions of Asia and New Guinea.[1][2] They are known commonly as Chinese evergreens.[3]
These are evergreen perennials with stems growing erect or decumbent and creeping. Stems that grow along the ground may root at the nodes. There is generally a crown of wide leaf blades which in wild species are often variegated with silver and green coloration. The inflorescence bears unisexual flowers in a spadix, with a short zone of female flowers near the base and a wider zone of male flowers nearer the tip. The fruit is a fleshy berry that ripens red. The fruit is a thin layer covering one large seed.[2]
Plants of the genus are native to humid, shady tropical forest habitat.[3]
Aglaonema have been grown as luck-bringing ornamental plants in Asia for centuries.[3] They were introduced to the West in 1885,[3] when they were first brought to the Royal Botanic Gardens, Kew.[4] They have been cultivated, hybridized, and bred into a wide array of cultivars. They live in low-light conditions and are popular houseplants.[3]
This mainly tropical genus is known for its intolerance of cold temperatures. Chilling injury can begin at 15 °C (59 °F).[5] The injury manifests in dark, greasy-looking patches on the foliage.[5]
Cultivars have been selected for their shape and size, and especially for the color and pattern of the leaves. Many have white or cream-colored stems. Some have also been developed to tolerate colder temperatures.[3] The most common cultivar is 'Silver Queen',[3] which has gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.[6][7]
Most propagation of Aglaonema is done with cuttings and by dividing the basal shoots. Care of the houseplant involves protecting it from cold temperatures and excessive sunlight and removing any inflorescences that develop, which can prolong the life of the plant. It requires moist soil, and while some cultivars require a small amount of fertilizer, plants are easily injured when oversupplemented.[3] Aglaonema are prone to false mites (Brevipalpus californicus). They may also acquire populations of nematodes, such as root-knot nematodes and Pratylenchus species, which cause root lesions.[8] Pathogens include the fungus Myrothecium roridum and bacteria such as Pseudomonas cichorii, Erwinia chrysanthemi, and Xanthomonas campestris, which can all cause leaf spot. Colletotrichum fungi can cause anthracnose.[9]
The NASA Clean Air Study determined that the species modestum of this plant genus was effective at removing common household air toxins formaldehyde and benzene.
Aglaonema plants are poisonous due to calcium oxalate crystals. If ingested they cause irritation of the mucous membranes, and the juice can cause skin irritation and painful rash.[10]
Species include:[1]
Aglaonema is a genus of flowering plants in the arum family, Araceae. They are native to tropical and subtropical regions of Asia and New Guinea. They are known commonly as Chinese evergreens.
Aglaonema es un género de 20 especies de plantas de flores perteneciente a la familia Araceae, nativo de las selvas tropicales húmedas del sudoeste de Asia desde Bangladés a Filipinas y norte y sur de China.
Son plantas herbáceas perennes que alcanzan 20-150 cm de altura. Las hojas son alternas en los tallos, lanceoladas a estrechamente ovadas, oscuras o medio verdes con 10-45 cm de longitud y 10-16 cm de ancho, dependiendo de la especie. Las flores son los espádices de color blanco o blanco verdoso que puede dar camino a las bayas rojas.
El género fue descrito por Heinrich Wilhelm Schott y publicado en Wiener Zeitschrift für Kunst, Litteratur, Theater und Mode 1829(3): 892. 1829.[1] La especie tipo es: Aglaonema oblongifolium Schott.
Aglaonema es un género de 20 especies de plantas de flores perteneciente a la familia Araceae, nativo de las selvas tropicales húmedas del sudoeste de Asia desde Bangladés a Filipinas y norte y sur de China.
Laikkuvehkat (Aglaonema) on vehkakasvisuku (heimo Araceae) ja sen joitakin lajeja viljellään huonekasveina.
Räty, E. ja Alanko, P. 2004: Viljelykasvien nimistö. - Puutarhaliitto, Helsinki. ISBN 951-8942-57-9
Laikkuvehkat (Aglaonema) on vehkakasvisuku (heimo Araceae) ja sen joitakin lajeja viljellään huonekasveina.
Le genre Aglaonema comprend environ 60 espèces de plantes de la famille des aracées, originaires des régions tropicales asiatiques.
La floraison produit des spadices, inflorescences typiques de la famille des aracées, constituées comme chez les arums d'un spathe entourant un épi central: agláos signifie en grec 'beau' ou 'brillant', pendant que le mot néma ('fil') se réfère à l'épi.
Les plantes de ce genre sont appréciées pour les motifs décoratifs, parfois multicolores, de leurs feuilles. L’espèce la plus connue comme plante d’appartement est Aglaonema commutatum. Il s'agit d'une espèce très résistante qui n'a pas d'exigences spéciales.
Dans le film Léon (1994) de Luc Besson, avec Jean Reno et Natalie Portman, la plante que Jean Reno transporte tout au long du film est une Aglaonema.
Géineas de phlandaí bláthanna is ea Aglaonema de chuid na fine Araceae. Tá siad dúchasach sna réigiúin thropaiceacha agus fhothropaiceacha de chuid na hÁise agus na Nua-Ghuine.[1] Plandaí "síorghlasa Síneacha" a thugtar orthu uaireanta i mBéarla. Fásann siad go réidh faoi scáth ach tá siad leochaileach maidir le fuacht (chomh híseal le 59°F/15°C). Bíonn siad nimhiúil.
Géineas de phlandaí bláthanna is ea Aglaonema de chuid na fine Araceae. Tá siad dúchasach sna réigiúin thropaiceacha agus fhothropaiceacha de chuid na hÁise agus na Nua-Ghuine. Plandaí "síorghlasa Síneacha" a thugtar orthu uaireanta i mBéarla. Fásann siad go réidh faoi scáth ach tá siad leochaileach maidir le fuacht (chomh híseal le 59°F/15°C). Bíonn siad nimhiúil.
Aglaonema, sri rezeki, atau chinese evergreen merupakan tanaman hias populer dari suku talas-talasan atau Araceae. Genus Aglaonema memiliki sekitar 30 spesies.
Habitat asli tanaman ini adalah di bawah hutan hujan tropis, tumbuh baik pada areal dengan intensitas penyinaran rendah dan kelembaban tinggi.Tanaman ini memiliki akar serabut serta batang yang tidak berkambium (Berkayu).Daun Menyirip serta memiliki pembuluh pengangkut berupa xilem dan floem yang tersusun secara acak.
Kini berbagai macam Aglaonema hibrida telah dikembangkan dengan penampilan tanaman yang sangat menarik dengan bermacam-macam warna, bentuk, dan ukuran daun sehingga jauh berbeda dari spesies alami.
Aglaonema, sri rezeki, atau chinese evergreen merupakan tanaman hias populer dari suku talas-talasan atau Araceae. Genus Aglaonema memiliki sekitar 30 spesies.
Habitat asli tanaman ini adalah di bawah hutan hujan tropis, tumbuh baik pada areal dengan intensitas penyinaran rendah dan kelembaban tinggi.Tanaman ini memiliki akar serabut serta batang yang tidak berkambium (Berkayu).Daun Menyirip serta memiliki pembuluh pengangkut berupa xilem dan floem yang tersusun secara acak.
Kini berbagai macam Aglaonema hibrida telah dikembangkan dengan penampilan tanaman yang sangat menarik dengan bermacam-macam warna, bentuk, dan ukuran daun sehingga jauh berbeda dari spesies alami.
Aglaonema Schott, 1829 è un genere di piante monocotiledoni della famiglia delle Aracee.[1]
Si tratta di piante erbacee sempreverdi con foglie generalmente lanceolate che crescono intorno ad un fusto alto qualche decina di centimetri.
Il tipico fiore della famiglia delle Aracee è alla base del nome di questo genere: in greco agláos sta per 'splendente' e néma per 'filamento', riferendosi al caratteristico spadice visibile durante la fioritura, che nonostante il nome non è particolarmente appariscente.
I frutti sono piccoli e tondeggianti.
Tutte le parti della pianta sono velenose.
Le specie di questo genere sono diffuse nell'Asia tropicale, dall'India alla Nuova Guinea.[1]
Sono ambientate nelle paludi e nel sottobosco della foresta tropicale.
Il genere comprende le seguenti specie:[1]
Il successo di queste piante come piante d'appartamento è notevole, dato che si adattano bene alla penombra ed agli ambienti riscaldati d'inverno e quindi spesso non sufficientemente umidi. Non gradiscono l'esposizione diretta ai raggi solari né le temperature inferiori ai 15°. Si riproducono in genere per talea o per divisione dei cespi.
Aglaonema Schott, 1829 è un genere di piante monocotiledoni della famiglia delle Aracee.
Aglaonema (Aglaonema) – aroninių (Araceae) šeimos Aroideae pošeimio augalų gentis.
Paplitusios Azijoje nuo Bangladešo iki Filipinų.
Yra apie 65 rūšys:
Aglaonema (Aglaonema) – aroninių (Araceae) šeimos Aroideae pošeimio augalų gentis.
Paplitusios Azijoje nuo Bangladešo iki Filipinų.
Aglaonema is de botanische naam van een geslacht van eenzaadlobbige planten. Deze naam is afgeleid uit het Oudgrieks: ἀγλαός, aglaos, schitterend, en νῆμα, nēma, draad. De schitterende draden zouden dan de meeldraden zijn.
De ca. 50 soorten stammen uit Oost-Azië, voornamelijk uit Indonesië, Malakka, Thailand, de Filipijnen en Sri Lanka, waar ze in de vochtige en schemerige wouden groeien.
Aglaonema-soorten zijn struik- tot boomachtige, groen- en overblijvende, opgaande planten. De overgrote meerderheid heeft een getekend, bont blad. De bloeiwijze bestaat uit een schutblat - spatha - en een bloeikolf, waarbij de kleine bloemen zeer compact rondom een vlezige spil - spadix - staan. In verhouding tot de bladeren zijn de bloeiwijzen klein. Na bevruchting verschijnen aan enkele soorten gekleurde vruchten.
De planten worden veel gebruikt als kamerplanten omdat ze makkelijk te onderhouden zijn en goed tegen schaduw kunnen. In tuincentra, bloemisterijen e.d. worden een aantal cultivars aangeboden die speciaal geweekt zijn als kamerplant.
Aglaonema wordt ook genoemd in een (door NASA samengestelde) lijst van planten die zeer geschikt zijn als luchtfilterende planten.
Aglaonema is de botanische naam van een geslacht van eenzaadlobbige planten. Deze naam is afgeleid uit het Oudgrieks: ἀγλαός, aglaos, schitterend, en νῆμα, nēma, draad. De schitterende draden zouden dan de meeldraden zijn.
De ca. 50 soorten stammen uit Oost-Azië, voornamelijk uit Indonesië, Malakka, Thailand, de Filipijnen en Sri Lanka, waar ze in de vochtige en schemerige wouden groeien.
Aglaonema-soorten zijn struik- tot boomachtige, groen- en overblijvende, opgaande planten. De overgrote meerderheid heeft een getekend, bont blad. De bloeiwijze bestaat uit een schutblat - spatha - en een bloeikolf, waarbij de kleine bloemen zeer compact rondom een vlezige spil - spadix - staan. In verhouding tot de bladeren zijn de bloeiwijzen klein. Na bevruchting verschijnen aan enkele soorten gekleurde vruchten.
De planten worden veel gebruikt als kamerplanten omdat ze makkelijk te onderhouden zijn en goed tegen schaduw kunnen. In tuincentra, bloemisterijen e.d. worden een aantal cultivars aangeboden die speciaal geweekt zijn als kamerplant.
Aglaonema wordt ook genoemd in een (door NASA samengestelde) lijst van planten die zeer geschikt zijn als luchtfilterende planten.
Aglaonema (Aglaonema Schott) – rodzaj roślin zielnych z rodziny obrazkowatych (Araceae), obejmujący 23 gatunki, pochodzące z tropikalnych rejonów południowo-wschodniej Azji, od północno-wschodnich Indii do Papui-Nowej Gwinei. Nazwa naukowa rodzaju wywodzi się z greckich słów – αγλαός (aglaos – jasny, piękny) i νήμα (nema – nić) i odnosi się do budowy kwiatów męskich[4].
Autor wyróżnił dwie sekcje:
Aglaonema (Aglaonema Schott) – rodzaj roślin zielnych z rodziny obrazkowatych (Araceae), obejmujący 23 gatunki, pochodzące z tropikalnych rejonów południowo-wschodniej Azji, od północno-wschodnich Indii do Papui-Nowej Gwinei. Nazwa naukowa rodzaju wywodzi się z greckich słów – αγλαός (aglaos – jasny, piękny) i νήμα (nema – nić) i odnosi się do budowy kwiatów męskich.
Aglaonema é um género botânico da família das aráceas; são nativas das regiões tropicais e subtropicais da Ásia e da Nova Guiné.[1][2]
São plantas herbáceas, perenes que crescem de 20 a 150 cm de altura, encontrados em pântanos e florestas tropicais de Bangladesh, Filipinas e China.
Aglaonema é um género botânico da família das aráceas; são nativas das regiões tropicais e subtropicais da Ásia e da Nova Guiné.
São plantas herbáceas, perenes que crescem de 20 a 150 cm de altura, encontrados em pântanos e florestas tropicais de Bangladesh, Filipinas e China.
Silverkallor[1] eller silverkallasläktet (Aglaonema) är ett växtsläkte inom familjen kallaväxter (Araceae). Arterna växer vilt i delar av Asien och är vanliga som krukväxter. Här ingår bland annat silverkalla (Aglaonema commutatum).
Släktet växer vilt i tropiska och subtropiska delar av Asien.[2] Arterna är vintergröna, fleråriga örter med växtstjälkar som antingen växer uppåt eller krypande/slingrande. Varianter som kryper kan slå rot vid noderna. I regel finns en krona av breda blad, som hos de vildväxande arterna ofta är silver- och grönspräckliga. Blomställningen – en upprättstående kolv – rymmer enkönade blommor, med honblommor längst ner på kolven och hanblommor närmare toppen. Frukten är ett köttigt bär som blir rött när det mognar. Fruktköttet på varje bär omger ett enda frö.[2]
Växterna i släktet växer i fuktiga, skuggiga regnskogar.[3]
Släktnamnet Aglaonema härstammar från det grekiska ordet för punkt.[4] På engelska kallas arterna i släktet Chinese evergreens ('kinesiska vintergrönor).[3]
Sammanlagt har ett 20-tal olika arter beskrivits inom silverkallasläktet.[2][3] Här finns bland andra:[5]
Kladogram enligt Catalogue of Life[6]:
AglaonemaSilverkallor eller silverkallasläktet (Aglaonema) är ett växtsläkte inom familjen kallaväxter (Araceae). Arterna växer vilt i delar av Asien och är vanliga som krukväxter. Här ingår bland annat silverkalla (Aglaonema commutatum).
Chi Minh ty[1] hay còn gọi Chi Minh ti, trong tiếng Trung Quốc đại lục gọi là Quảng Đông vạn niên thanh[2], tại Đài Loan gọi là thô lặc thảo[3] (danh pháp khoa học: Aglaonema) là một chi thực vật có hoa trong họ Ráy[4]
Chi này gồm các loài sau:
Chi Minh ty hay còn gọi Chi Minh ti, trong tiếng Trung Quốc đại lục gọi là Quảng Đông vạn niên thanh, tại Đài Loan gọi là thô lặc thảo (danh pháp khoa học: Aglaonema) là một chi thực vật có hoa trong họ Ráy
Aglaonema Schott, 1829
Типовой видАглаонема (лат. Aglaonema) — род вечнозелёных трав и полукустарников семейства Ароидные, или Аронниковые (Araceae), происходящий из Юго-Восточной Азии.
В роду по одним данным 50 видов[3], по другим 23 вида[4]; некоторые культивируются как комнатные декоративные растения.
Вечнозелёные травы, иногда крепкие, стебель вертикальный и без ветвей или ползучий и ветвистый, часто укореняющиеся в узлах. Междоузлия зелёные, гладкие.
Листья формируют верхушечную крону. Влагалища обычно длинные. Листовые пластинки овально-эллипсоидные, слегка эллипсоидные, изредка широкоовальные или полулинейные, у основания часто асимметричные, от нисходящих до округлых, изредка сердцевидные, часто с полосками, серебристыми или бледно-зелёными пятнами. Первичные жилки перистые, часто слабо дифференцированные, сливаются с краевой жилкой; жилки более высокого порядка параллельно-перистые.
Соцветия по 1—9 в каждом симпоидальном ветвлении. Цветоножка короче или длиннее черешков, сгибается при образовании плодов.
Покрывало от овального до более-менее шаровидного, вертикальное, от лодковидного до свёрнутого, не дифференцированное на трубку и пластинку, от зелёного до беловатого, от немного до коротко нисходящего в основании, опадающее.
Початок от цилиндрического до булавовидного, короче или длиннее покрывала, ножка от длинной до большей частью отсутствующей; женская зона совсем немногоцветковая, смежная с мужской и короче её; мужская зона репродуктивная до самой вершины.
Цветки однодомные, околоцветник отсутствует. Мужской цветок: тычинки не формируются в ясно выделенную группу; нити обычно различимы; связник утолщённый; теки располагаются друг против друга, обратнояйцевидные, короткие, вскрываются верхушечной порой или почковидным поперечным разрезом. Пыльца эллипсоидная, большая (52 мкм). Женский цветок: завязь полушаровидная, одногнёздная; семяпочка одна, анатропная, коротко-яйцевидная; фуникул очень короткий; плацента базальная; столбик короткий, толстый; рыльце широкое, дискообразное, с углублением в центре. Сладковатая жидкость, выполняющая функции нектара, скапливается на тычинках.
Плоды — овальные ягоды, нередко ярко окрашенные (жёлтые, иногда белые или красные); внешний слой мясистый.
Семена эллипсоидные, почти такого же размера, как ягоды; теста тонкая, более-менее гладкая; зародыш большой; эндосперм отсутствующий.
Встречается от Северо-Восточной Индии до Новой Гвинеи: Китай, Индия, Бангладеш, Камбоджа, Лаос, Мьянма, Никобарские острова, Таиланд, Вьетнам, Борнео, Ява, Малые Зондские острова, Малайзия, Молуккские острова, Филиппины, Сулавеси, Суринам, Новая Гвинея[4].
Растёт в тропических влажных лесах, иногда в лиственных лесах, в трещинах среди известняковых скал и на торфяных отложениях. Некоторые виды обладают повышенной живучестью и способны расти на бедных почвах в условиях низкой освещённости.
Род включает 23 вида[4]:
Аглаонема (лат. Aglaonema) — род вечнозелёных трав и полукустарников семейства Ароидные, или Аронниковые (Araceae), происходящий из Юго-Восточной Азии.
В роду по одним данным 50 видов, по другим 23 вида; некоторые культивируются как комнатные декоративные растения.
粗肋草屬為天南星科中Aglaonema屬植物的通稱(名:銀皇后),原產於亞洲東南部的印度、泰國、越南、菲律賓、馬來西亞及印尼等地,為多年生常綠草本植物[1][2],粗肋草之原生種約50種,另有許多雜交種與栽培種[3],主要為盆栽觀賞或者切葉生產植物[4]。
植株高度20-150公分。葉互生,披針形至狹卵形,葉長10-45公分,葉寬4-16公分。花小不明顯,花序為佛焰花序,佛焰苞白色或綠白色,果實為漿果,成熟時會變為紅色。
粗肋草的汁液具有毒性,碰觸到汁液時,會導致皮膚發炎,不小心吃到時,會造成嘴巴、嘴唇、喉嚨及舌頭發炎[5]。
粗肋草為全球常見的室內觀賞植物,又名廣東萬年青、亮絲草,屬名Aglaonema為aglaos(輝耀)與nema(系)組合而成,有其雄蕊富光澤之意,英文亦以aglaonema為名,中名粗肋草則以其葉脈中肋明顯粗大而得名[6]。
粗肋草可用分株、扦插與種子繁殖等三種繁殖方式,分株繁殖方式數量太少,而種子繁殖雖是發展新品種必須手段,但所需時間太長,由種子萌芽至成株時間需要兩年半的時間,不適用於大量生產方式,目前大多以頂芽及莖段兩種扦插法為主要的繁殖方式[7]。
粗肋草生長期間少有病害發生,台灣現今有紀錄者包括炭疽病(Colletotrichum gloeosporioides)[8]及兩種疫病Phytophthora meadii[9]、P. parasitica[10],病毒病害則有芋頭嵌紋病毒(Dasheen mosaic virus)[11]以及細菌性軟腐病Erwinia chrysanthemi(Pectobacterium chrysanthemi)[12]。
根據中華民國海關統計月報中顯示,民國九十年(2001年)粗肋草為僅次於蔓綠絨、黛粉葉、彩色海芋及火鶴花外第五大天南星科出口植物,亦為台灣十大外銷出口之觀葉植物之一,足見其重要性[13]。另外根據美國太空總署的研究發現,粗肋草對於淨化室內空氣懸浮粒子有顯著的效果,可推廣為淨化空氣的室內觀賞植物;而其葉片具有多樣色彩及條紋變化,美國佛羅里達州的觀葉植物生產業者也將粗肋草作為一種可炒作的高經濟栽培作物,並列名為美國最有潛力三大觀葉植物之一[7]。
現今台灣約有廿種栽培品種,常見者分別為箭羽、銀王、銀后、雪后、愛玉、凱旋門、馬尼拉、白馬、黃馬、黑美人、美少女粗肋草等[1][7]。