Vakoveverka žlutobřichá (Petaurus australis) je vačnatec žijící v blahovičníkových lesích východní Austrálie, vystupuje až do nadmořské výšky 1400 m. Je největším druhem vakoveverek, dosahuje váhy až 700 gramů a délky okolo 30 cm (navíc má až půl metru dlouhý ocas). Dokáže napnout blány na bocích a snést se z větve na zem klouzavým letem dlouhým až 120 metrů. Žije společenským životem, tlupy ve dne přespávají v dutinách stromů a v noci vyrážejí za potravou. Živí se drobnými bezobratlými živočichy, oblíbenou pochoutkou vakoveverek je míza blahovičníků: vykusují do dřeva zářezy ve tvaru písmene V a zachycují stékající tekutinu. Dorozumívají se daleko slyšitelným hvízdáním. Pohlavní zralosti dosahují ve dvou letech, mládě tráví ve vaku okolo sto dní po porodu. Vakoveverka žlutobřichá se dožívá průměrně šesti let.
Obrázky, zvuky či videa k tématu vakoveverka žlutobřichá ve Wikimedia Commons
Vakoveverka žlutobřichá (Petaurus australis) je vačnatec žijící v blahovičníkových lesích východní Austrálie, vystupuje až do nadmořské výšky 1400 m. Je největším druhem vakoveverek, dosahuje váhy až 700 gramů a délky okolo 30 cm (navíc má až půl metru dlouhý ocas). Dokáže napnout blány na bocích a snést se z větve na zem klouzavým letem dlouhým až 120 metrů. Žije společenským životem, tlupy ve dne přespávají v dutinách stromů a v noci vyrážejí za potravou. Živí se drobnými bezobratlými živočichy, oblíbenou pochoutkou vakoveverek je míza blahovičníků: vykusují do dřeva zářezy ve tvaru písmene V a zachycují stékající tekutinu. Dorozumívají se daleko slyšitelným hvízdáním. Pohlavní zralosti dosahují ve dvou letech, mládě tráví ve vaku okolo sto dní po porodu. Vakoveverka žlutobřichá se dožívá průměrně šesti let.
