L'actinídia, també coneguda com a kiwi, (ja sia de l'espècie Actinidia deliciosa o bé de l'espècie Actinidia chinensis) és el nom d'una planta i el fruit (el kiwi) d'aquesta que prové de la Xina continental. Els principals països productors (2004) en són Itàlia, Nova Zelanda, Xile i França.
Els kiwis són uns arbustos originaris del Japó, la Xina, la Sibèria i la Indoxina. El seu nom és estès a gairebé totes les llengües com a kiwi o actinidia. Es creu que el primer prové d'un ocell que rep el mateix nom, i el segon, de dues paraules gregues. La primera catalogació coneguda de la planta és del naturalista Chiu Huang Pen T'sao, al segle XV. El 1845 va arribar per primera vegada a Europa de la mà de l'explorador Robert Fortune. A principis del segle XX es va portar a Nova Zelanda, on el cultiu del kiwi es va estendre moltíssim. Més tard, als anys seixanta va arribar als Estats Units i cada cop el consum es va fer més generalitzat. Actualment també es cultiva a terres europees. Nova Zelanda n'és el país principal exportador, el segueixen França, els Estats Units i el Japó.
Aquest vegetal creix com una planta enfiladissa vigorosa i llenyosa que pot assolir els 9 metres d'alçada. Treu unes fulles amb les vores dentades i un llarg pecíol. Les gemmes són guixudes. Les flors tenen cinc pètals i corimbes axilars. És una planta dioica, és a dir que cada individu té les flors d'un únic sexe i per a reproduir-se les femelles han de captar el pol·len que desprenen els mascles. El fruit és una baia en forma d'el·lipse, coberta amb una pell marró plena de vellositats, i pesa aproximadament uns 80 grams. Madura a principis d'abril. Tot el seu interior és comestible. Conté una sucosa polpa de color verd d'un gust intens i àcid. Al nucli té una part blanca al voltant de la qual es drecen unes llavors allargades i negres de menys d'un mil·límetre quadrat. Les actinídies viuen a les zones temperades de la Terra ben arrecerades del vent i amb humitats relatives al voltant del setanta per cent.
El kiwi és una fruita molt saludable, ja que és una de les que concentra més vitamina C: el doble que una taronja, per exemple. També conté vitamina B i és rica en potassi, magnesi i fibra.
Hi ha moltes varietats de kiwis amb textures i sabors diferents. A la cuina varien tres factors principals: el grau d'acidesa, la intensitat de sabor i la textura.
A la Xina:
A Nova Zelanda:
Hi ha més de seixanta espècies catalogades a aquest gènere. Si bé totes són comestibles, Actinidia deliciosa i Actinidia arguta són les que normalment s'utilitzen a la cuina. A les botigues, se n'acostuma a trobar les varietats gold i nova zelanda. De la mateixa manera, la resta d'espècies són força comunes per a funcions ornamentals a jardins i llars, sobretot les Actinidia kolomikta i les Actinidia polygama.
Diversos autors han investigat sobre el kiwi des de fa molt de temps. Així, hi ha hagut diferents opinions sobre les espècies i varietats del gènere actinidia i se n'han formulades diferents propostes de denominació i classificació. Per això podem trobar diversos noms per a una mateixa varietat.
L'actinídia, també coneguda com a kiwi, (ja sia de l'espècie Actinidia deliciosa o bé de l'espècie Actinidia chinensis) és el nom d'una planta i el fruit (el kiwi) d'aquesta que prové de la Xina continental. Els principals països productors (2004) en són Itàlia, Nova Zelanda, Xile i França.
Aktinidie lahodná (Actinidia deliciosa) je opadavá, dvoudomá, bujně rostoucí keřovitá liána pocházející z jižní Číny, kde se dosud přirozeně vyskytuje v horských lesích s nadmořskou výškou 800 až 2000 m v oblastech podél Žluté řeky. Na samičích rostlinách vyrůstající plody jsou dužnaté bobule známé pod jménem Kiwi, kvůli kterým byly rostliny rozšířeny do mnoha zemí.[1][2][3]
Dřeviny jsou součásti původních lesních porostů v čínských provinciích Čchung-čching, Che-nan, Chu-nan, Chu-pej, Jün-nan, Kan-su, Kuang-si, Kuang-tung, Kuej-čou, S’-čchuan, Šan-tung a Ťiang-si a jsou také často kultivované i v jiných oblastech. Semena aktinidie lahodné byla z Číny dovezena roku 1904 na Nový Zéland, kde rostliny poprvé plodily roku 1910. Nato podstoupily šlechtění a v roce 1924 byl zahradníkem Haywardem Wrightem získán kultivar 'Hayward', který je dosud nejšířeji pěstovaným.
Původně byly vysazovány jen v místních zahradách a až po roku 1940, kdy v důsledku 2. světové války byl z jihovýchodní Asie zastaven dovoz ovoce na Nový Zéland, začaly být plody komerčně pěstovány na plantážích. Pro snazší proniknutí na světové trhy dostalo ovoce roku 1974 marketingový obchodní název Kiwi po kultovním, endemickém nelétavém ptáku kiwi. Mimo zplanění a rozšíření do novozélandských lesů je aktinidie lahodná vysazována v subtropickém a tropickém pásmu téměř po celém světě. Tyto rostliny však již nepocházejí z Číny, ale jsou potomky šlechtěnců z Nového Zélandu.[3][4]
Aktinidie lahodná je schopná se přizpůsobit subtropickému kontinentálnímu nebo středomořskému klimatu a v tropech i horskému. Požaduje v zimním období jisté množství chladu, který je předpokladem úspěšného růstu a hlavně plodnosti, nejlépe se ji daří v podhůří nebo horách subtropů. V době vegetačního klidu je značně mrazuvzdorná, původní rostliny snesou až -24 °C, pěstované odrůdy pouze okolo -16 °C. Na jaře jsou však citlivé, narašené pupeny odolají jen -4 °C. Ploidie druhu je 2n = 174.
Potřebuje dobře osluněné stanoviště s propustnou, lehkou půdu s dostatkem humusu a neutrální reakci (pH 6,5 až 7). V období růstu žádá hodně vláhy, nedostatek snižuje výnosy stejně jako déšť v době kvetení, ideální množství je okolo 1500 mm srážek ročně (v ČR asi 650 mm). Nevhodná jsou stanoviště s vysokou hladinou podzemní vody.[1][3][5]
Vytrvalá, dvoudomá, bujně rostoucí liána keřovitého vzrůstu s ovíjivými, dřevnatějícími výhony dlouhými až 9 m, která roste z rozložitého kořenového systému s početnými vlasovými kořínky. Rašící pruty jsou tmavě červené a plstnaté, starší mají barvu šedě hnědou, případně nazelenalou a narostou za den až 5 cm. Jsou střídavě porostlé opadavými, kožovitými listy s dlouhými řapíky, jejich okrouhlé čepele se srdčitou bázi bývají 7 až 20 cm dlouhé a 7 až 16 cm široké, vrcholek mají uťatý či ostře špičatý a okraj v horní části drobně pilovitý. Mají 6 až 8 párů žilek, na líci jsou tmavě zelené, na rubu mají vyniklé střední žebro i žilky a jsou bělavě nebo nahnědle pýřité.
Květy aktinidie lahodné jsou nejčastěji funkčně jednopohlavné, jen výjimečně oboupohlavné, bývají velké až 5 cm, jsou oranžovožluté nebo krémové, mírně voní a mají asi 1 cm dlouhé stopky. Nejčastěji vyrůstají samčí květy ve vrcholičnatém květenství po třech a samičí květy osamoceně. Květy mívají pět až šest kališních lístků široce vejčitých, 0,5 až 1 cm velkých. Stejný počet bývá nestejně velikých, střechovitě překrytých, široce vejčitých korunních lístků s krátkým nehtíkem a okrouhlým vrcholem, které jsou velké 1 až 2 cm. V květech jsou chomáčky tyčinek s asi 1 cm dlouhými nitkami nesoucí žluté prašníky a žlutý, kulovitý, mnohodílný semeník s mnoha čnělkami. V samičích květech jsou prašníky menší a neobsahují pyl, v samčích je semeník s čnělkami zakrslý.
Květy produkují málo nektaru a nejsou pro opylovače, hlavně včely, příliš atraktivní, na opylení se často podílí i vítr. Na jedné rostlině všechny květy vykvetou v rozmezí pěti dnů, samčí kvetou 10 až 18 dnů, samičí 8 až 12. Samičí květ obsahuje velké množství semenných zárodečných buněk, čím se jich více opylí, tím plod obsahuje více semen a je větší a těžší. Při komerčních výsadbách se sází jedna samčí rostlina na osm až deset samičích, průměrně však bývá opyleno pouze 10 až 15 % z rozkvetlých květů.
Plody jsou 5 až 6 cm velké hnědé bobule kulovitého, válcovitého nebo vejčitého tvaru, v mládi bývají hustě rezavě chlupaté a později částečně olysané, mají početné hnědavé lenticely a na konci vytrvalý kalich. Obsahují četná malá, černá semena obalená jedlým, dužnatým, zeleným oplodím. Dužina obsahuje vitamín C, vitamín E a řadu vitamínů skupiny B, jakož i železo, fosfor, draslík a další. Chlupy z povrchu bobulí obsahují enzym aktinidin, který u citlivých lidí může podráždit sliznici v hrdle. Další využití plodů viz článek kiwi.[2][3][6]
Rostliny se v přírodě množí rozrůstáním kořenového systému nebo semeny, která po stratifikaci vyklíčí za dva až tři týdny, jen v 10 až 25 % vyrostou semenáče samičího pohlaví. Při množení ze semen jsou potomci značně nevyrovnaní a v zahradnické praxi se mladé rostliny získávají řízkováním bylinnými, polovyzrálými či kořenovými řízky, nebo roubováním a očkováním semenáčů ve věku jednoho roku, nověji také metodou ex vitro, pomoci vegetačních pupenů samičích rostlin.
Rostliny začínají plodit již ve věku čtyř let, plně v osmi až deseti, v dobrých podmínkách dává jedna rostlina až 25 kg ovoce. Pro zachování dostatečně tvorby květů nutno rostliny v období vegetačního klidu prořezávat.[3][7]
Rostlina byla poprvé popsána v roce 1940 jménem Actinidia latifolia var. deliciosa, které bylo postupně změněno na Actinidia deliciosa. Taxonomické zatřídění není dosud ustáleno, např. podle The Plant List[8] je Actinidia deliciosa platné jméno, podle Catalogue of Life[4] je synonymem pro Actinidia chinensis var.'hispida', podle KEW[2] je synonymem pro Actinidia chinensis var. 'deliciosa' a ITIS[9] výraz Actinidia deliciosa vůbec nezná.
List
Samičí květ
Plody
Semena v dužnatém oplodí
Obrázky, zvuky či videa k tématu aktinidie lahodná ve Wikimedia Commons
Aktinidie lahodná (Actinidia deliciosa) je opadavá, dvoudomá, bujně rostoucí keřovitá liána pocházející z jižní Číny, kde se dosud přirozeně vyskytuje v horských lesích s nadmořskou výškou 800 až 2000 m v oblastech podél Žluté řeky. Na samičích rostlinách vyrůstající plody jsou dužnaté bobule známé pod jménem Kiwi, kvůli kterým byly rostliny rozšířeny do mnoha zemí.
Kiiviköynnös (Actinidia deliciosa) on laikkuköynnösten sukuun kuuluva puuvartinen kiinalainen köynnöskasvi.
Kiiviköynnöksen hedelmä on hieman kananmunaa isompi ruskea hedelmä. Se on soikion muotoinen, ja sitä ympäröi ohut karvainen kuori. Erittäin makea hedelmäliha on helakanvihreä ydinosaa lukuun ottamatta, jossa se on valkoista. Siemenet ovat pieniä, hennosti purppuranvärisiä ja ympäröivät valkeaa hedelmälihaa.
Kiinasta kasvin siemenet toi vuonna 1906 Uuteen-Seelantiin Isabel Fraser.[1] Vuonna 1910 köynnöksistä saatiin ensimmäiset hedelmät. Lajin kaupallinen tuotanto kehittyi 1940-luvulla. Uudesta-Seelannista hedelmät tuotiin Eurooppaan, jossa sitä on saanut 1970-luvulta saakka. Nimi juontaakin juurensa Uuden-Seelannin kansallislintuun kiiviin, jota hedelmä muistuttaa.[2]
Kiiviä voi myös kasvattaa itse huonekasvina. Siemeniä saa vaikkapa kaupassa myytävistä hedelmistä. Ennen kylvöä on kuitenkin muistettava, että kiivin siemeniä on vähän aikaa lioitettava haaleassa vedessä, jotta kaikki hedelmäliha irtoaisi siemenistä. Kiivin siemenet tarvitsevat yleensä myös viikon kylmäkäsittelyn jääkaapissa, jotta siemenet itäisivät. Kylvä siemenet tavalliseen kostutettuun kylvömultaan mullan pinnalle, peitä ohuesti mullalla ja sulje ruukku muovipussiin, johon on painettu ilmareikiä neulalla. Vie kylvös johonkin hajavaloiseen paikkaan n. 23–24 °C:n lämpötilaan. Siemenet itävät 1–2 viikon sisällä. Kun siemenet ovat itäneet, niin siirrä taimet varovasti omiin ruukkuihinsa.
Kiiviköynnös (Actinidia deliciosa) on laikkuköynnösten sukuun kuuluva puuvartinen kiinalainen köynnöskasvi.
Multimedia w Wikimedia Commons Aktinidia smakowita (Actinidia deliciosa) – gatunek rośliny z rodziny aktinidiowatych. Pochodzi z południowych Chin, z prowincji Fujian, Hubei, Jiangxi, Syczuan, Zhejiang[2]. Uprawiany w Nowej Zelandii, Australii, Kalifornii, Chile i w basenie Morza Śródziemnego. Jej owoce znane są pod nazwą kiwi.
Roślina jadalna. Owoce zawierają m.in. witaminę C, kwasy organiczne, cukry, sole mineralne. Jest to gatunek aktinidii najczęściej uprawiany dla owoców, nazywanych "kiwi", tak jak owoce np. aktinidii chińskiej.
Prawie wszystkie owoce kiwi będące w sprzedaży należą do kilku odmian uprawnych aktinidii smakowitej: 'Hayward', 'Chico' i 'Saanichton 12'. Owoce tych odmian są praktycznie nie do odróżnienia i odpowiadają opisowi podstawowego gatunku.
W 1847 r. okaz rośliny został zabrany przez przedstawiciela Royal Horticultural Society w Londynie. Na początku XX wieku uprawa rozprzestrzeniła się z Chin, kiedy nasiona zostały sprowadzone do Nowej Zelandii przez Isabel Fraser, członka kadry kierowniczej Wanganui Girls' College, która odwiedziła szkoły misyjne w Yichang (prowincja Hubei w Chinach). Ziarna zostały posadzone w 1906 r. przez ogrodnika z Wanganui, Alexandra Allisona, pierwszy raz zaowocowały w 1910 r. Ci, którzy skosztowali tych owoców uznali, że smakują jak agrest i nazwali je chińskim agrestem. Odmiana 'Hayward' została stworzona przez Haywarda Wrighta w Avondale w Nowej Zelandii około 1924 r. Początkowo była uprawiana w przydomowych ogródkach. Uprawa komercyjna zaczęła się w latach 40. XX wieku. W 2005 roku liderem produkcji kiwi były Włochy, następnie Nowa Zelandia, Chile, Francja, Grecja, Japonia i Stany Zjednoczone. Kiwi jest wciąż także uprawiane w Chinach, gdzie rośnie głównie w terenach górzystych w górnym biegu rzeki Jangcy, oraz również na innych terenach Chin, włącznie z Syczuanem.
Aktinidia smakowita (Actinidia deliciosa) – gatunek rośliny z rodziny aktinidiowatych. Pochodzi z południowych Chin, z prowincji Fujian, Hubei, Jiangxi, Syczuan, Zhejiang. Uprawiany w Nowej Zelandii, Australii, Kalifornii, Chile i w basenie Morza Śródziemnego. Jej owoce znane są pod nazwą kiwi.
Комерційна назва плодів рослини ківі була створена з комерційною метою у 1959 році. Спочатку плоди називали китайський аґрус. Існував також варіант назвати плід melonettes.
Швидкоростуча деревовидна дводомна ліана, що може досягати 9 метрів довжини. Листя з довгими черешками, овальні чи круглі 7,5-12,5 см завдовжки. Молоді листя покриті червоними волосинками. Дорослі листки темно-зелені гладенькі згори і покриті білим пухом знизу. Квіти 2,5-5 см в діаметрі, запашні, одностатеві з 5-6 пелюстками. Чоловічі і жіночі квіти з'вляються на різних рослинах, вони мають однакову будову, проте в жіночих пилок не життєздатний. Запліднюються бджолами або вручну людьми. Плід ягода до 6,25 см довжини з коричневою волохатою шкіркою. Нестиглі плоди тверді, тоді як достиглі м'які. М'якоть соковита зеленого кольору, в центрі біла частина, оточена насінням, від якої розходяться радіально світлі лінії. Смак плодів доволі кислий, схожий на агрус та полуницю.
Походить з Китаю. Наразі культурні сорти вирощують по всьому світові і навіть в Україні.
Плоди рослини їстівні. У 1904 році насіння рослини потрапило в Нову Зеландію з Марі Фрезер (Mary Isabel Fraser), директором пансіону для дівчат, що перебувала в Китаї. З насіння було вирощено дві жіночі та одну чоловічі рослини. Незважаючи на такий малий генотип, окремі особини актинідії приємної мали високу варіантивність. Селекційні роботи проводили садоводи–практики Дж. Макгрегор, Олександр Эллісон, Бруно Просто та Хейворт Райт. Ці три рослини дали початок сучасному сорту 'Hayward', що продається тепер по всьому світу.
Нова Зеландія почала експорт ківі у 1950х до США. У 1959 році назву фрукта змінили на ківі.
За оцінками 2017 року в світі вироблялося 4 мільйони тонн ківі, 50% з них виробляв Китай. [1][2]
Черешки
Квіти
Плоди на ліані
Стиглі плоди
Actinidia deliciosa là một loài thực vật có hoa trong họ Dương đào. Loài này được (A.Chev.) C.F.Liang & A.R.Ferguson mô tả khoa học đầu tiên năm 1984.[1]
_1_Luc_Viatour.jpg)
Bài viết về chủ đề Bộ Thạch nam này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Actinidia deliciosa là một loài thực vật có hoa trong họ Dương đào. Loài này được (A.Chev.) C.F.Liang & A.R.Ferguson mô tả khoa học đầu tiên năm 1984.
Actinidia deliciosa (A.Chev.) C.F.Liang & A.R.Ferguson, 1984
Актини́дия деликате́сная (лат. Actinídia deliciósa) — вид двудольных цветковых растений, включённый в род Актинидия (Actinidia) семейства Актинидиевые (Actinidiaceae).
Актинидия деликатесная — крупная лиана или вьющийся кустарник, достигающий 9 м в высоту. Листья опадающие, очерёдные, на длинных черешках, 7,5—12,5 см длиной, яйцевидные или почти округлые в очертании, с выемчатым основанием. Молодые листья покрыты красноватым опушением, взрослые листья с верхней стороны ярко-зелёные, с нижней — бледноватые, с заметными жилками.
Цветки ароматные, обычно обоеполые, реже однополые, появляются в пазухах листьев одиночно или в группах по три. Венчик сначала белый, затем, при распускании лепестков, желтеющий. Тычинки многочисленные во всех цветках, однако в женских цветках они стерильны.
Плоды продолговато-яйцевидные до почти шаровидных, обычно 5—6 см в диаметре, коричневые, густоволосистые. Мякоть зелёная, реже жёлтая, белая или буроватая. Семена мелкие, чёрные или тёмно-фиолетовые.
В естественных условиях актинидия произрастает в горных лесах на территории китайских субъектов Чунцин, Ганьсу, Гуанси, Гуйчжоу, Хэнань, Хубэй, Цзянси, Шэньси, Сычуань и Юньнань.
Актинидия деликатесная — основной вид, используемый для выведения сортов киви. До начала XX века растение выращивалось исключительно в Китае, затем было завезено в Новую Зеландию. В 1940-х годах началось промышленное выращивание киви в Новой Зеландии. В настоящее время по выращиванию киви вне Китая лидирует Италия.
Актини́дия деликате́сная (лат. Actinídia deliciósa) — вид двудольных цветковых растений, включённый в род Актинидия (Actinidia) семейства Актинидиевые (Actinidiaceae).
美味獼猴桃（學名：Actinidia deliciosa；異名：Actinidia chinensis deliciosa）是源產於中國南方的一種植物。野生的美味獼猴桃生長在海拔600到2000公尺的地方。
葉子
花朵
剖半的奇異果
美味獼猴桃（學名：Actinidia deliciosa；異名：Actinidia chinensis deliciosa）是源產於中國南方的一種植物。野生的美味獼猴桃生長在海拔600到2000公尺的地方。
_2_Luc_Viatour.jpg)
_1_Luc_Viatour.jpg)
_1_Luc_Viatour_edit.jpg)
_2_Luc_Viatour.jpg)
