nimet breadcrumb-navigoinnissa
Coendou a zo ur genad e rummatadur ar bronneged.
4 spesad hoc'hed-dreinek amerikan a zo d'an nebeutañ er genad-mañ:
Els porc espins arborícoles (Coendou) són un gènere de rosegadors histricomorfs de la família Erethizontidae. Inclou una sèrie d'espècies conegudes amb el nom vulgar de coendús, porc espins americans àmpliament distribuïts per la regió neotropical (Centre-amèrica i Sud-amèrica).
Els porc espins arborícoles (Coendou) són un gènere de rosegadors histricomorfs de la família Erethizontidae. Inclou una sèrie d'espècies conegudes amb el nom vulgar de coendús, porc espins americans àmpliament distribuïts per la regió neotropical (Centre-amèrica i Sud-amèrica).
Kuandu je české jméno pro některé rody hlodavců z čeledi urzonovitých. Pro většinu rodů této čeledi nemáme jedinečný český název, a proto je označujeme jako kuandu.[1]
Kuandové jsou menší až středně velcí dikobrazům podobní hlodavci, kteří mají své tělo pokryté ostny. Jsou přizpůsobeni životu ve větvích, i když mnoho z nich tráví hodně času na zemi. Žijí ve Střední a Jižní Americe od tropických lesů až po horské oblasti. Živí se nejrůznější rostlinnou potravou, někteří mohou škodit na plantážích. Rodí obvykle jen jedno dobře vyvinuté mládě. Větší druhy se mohou dožít až 17 let.
Jako kuandu se označují celkem 3 ze 5 rodů čeledi urzonovitých (Erethizontidae):[2]
Tři rody kuandu spolu s urzony patří do podčeledi Erethizontinae.[3] Ta pak s rodem koro (Chaetomys) tvoří dohromady čeleď urzonovitých (Erethizontidae).[4]
Tělo je u kuandů rodu Coendou dlouhé 300–600 mm, jejich ocas měří 330–485 mm, je chápavý a nemá na sobě ostny.[2] Jeho horní ke konci lysá část je přizpůsobená k uchycování ve větvích. Kuandové rodu Sphiggurus jsou přibližně stejně velcí (280–650 mm); rod Echinoprocta je výrazně menší (300–370 mm). Oba mají výrazně kratší ocas, který není chápavý. Nejtěžší jsou jednotlivé druhy rodu Coendou – jejich jedinci váží 0,9–5,0 kg – zatímco u rodu Sphiggurus 0,5–1,3 kg.
Srst na svrchní straně těla je obecně žlutohnědá nebo šedohnědá, někdy až dočerna; spodní část je obvykle našedlá až dohněda.[2] Některé druhy mají hustou podsadu. Ostny jsou krátké a silnější než u dikobrazů. Jedinci rodu Echinoprocta mají na nose krátký bílý pruh.
Nohy jsou krátké a přizpůsobené pohybu na stromech. Na každé z nich mají čtyři prsty.[2] Stejně jako urzonové mají 20 zubů – jejich zubní vzorec je
Kuandu obecný (Coendou prehensilis)
Kuandu horský (Echinoprocta rufescens)
Kuandu dlouhosrstý (Sphiggurus spinosus)
Etologie je nejlépe prozkoumána u rodu Coendou.[2] Jednotlivé druhy tohoto rodu žijí především v lesích, ale někdy se vyskytují i v obydlených oblastech. Jsou to noční zvířata pohybující se pomalu ale jistě ve větvích, která však občas slézají na zem. Často byla pozorována, jak sedí na zadních nohách a třesou ostny. Přes den se skrývají ve větvích nebo v dutinách stromů, ale byli nalezeni i ve skrýších v jeskyních.
Pokud jsou napadena, brání se nejen tím, že útočníkovi vystavují zadní část těla s ostny, ale pokoušejí se jej také udeřit. Jsou-li zastiženi ve volném prostoru, stočí se do kuličky.
Podle pozorování kuandu mexického (Sphiggurus mexicanus) v zoologických zahradách se samci umístění společně nesnášejí, ale samec může žít dohromady s několika samicemi.[2]
Konzumují listy a další měkké části stromů, ovoce, květy i kořínky. Příležitostně škodí na plantážích banánů, kukuřice a kvajávy. Někdy jsou loveni místním obyvatelstvem.
V jednom vrhu bývá obvykle jen jedno mládě.[2] To se rodí již vyvinuté. Je podobně vybarvené jako rodiče, jen ostny má měkké (ztvrdnou asi za týden). U kuandu obecného (Coendou prehensilis) byla v zajetí zjištěna doba březosti 203 dní. Narozená mláďata vážila 415 g, měla otevřené oči a hned byla schopna lézt po větvích. Kojila se 10 týdnů. Velikosti dospělých dosáhla mláďata ve 48 týdnech a dospělosti v asi 19 měsících.
Samice kuandu obecného mohou zabřeznout již brzy po porodu, takže v některých letech mohou mít i dva vrhy. Naopak u kuandu mexického byl pozorován vrh jen jednou za dva roky. V přírodě si nestavějí pro porod žádné hnízdo: mláďata rodí v dutinách stromů nebo přímo ve větvích.[2]
V zajetí je nejdelší zjištěný věk kuandu 17 let.[2]
Urzonovití nejsou v přírodě zásadně ohroženi – většina druhů tohoto rodu je v červeném seznamu druhů vyhodnocena jako málo dotčený druh.
Druhy kuandu Koopmanův (Coendou nycthemera),[5] kuandu panamský (Coendou quichua),[6] Coendou sanctamartae, [7] Sphiggurus ichillus,[8] Sphiggurus roosmalenorum[9] a kuandu hnědý (Sphiggurus vestitus)[10] však nemohly být pro nedostatek údajů vyhodnoceny a proto je jejich stupeň ohrožení označen jako „Chybí údaje“.
Kuandu je české jméno pro některé rody hlodavců z čeledi urzonovitých. Pro většinu rodů této čeledi nemáme jedinečný český název, a proto je označujeme jako kuandu.
Kuandové jsou menší až středně velcí dikobrazům podobní hlodavci, kteří mají své tělo pokryté ostny. Jsou přizpůsobeni životu ve větvích, i když mnoho z nich tráví hodně času na zemi. Žijí ve Střední a Jižní Americe od tropických lesů až po horské oblasti. Živí se nejrůznější rostlinnou potravou, někteří mohou škodit na plantážích. Rodí obvykle jen jedno dobře vyvinuté mládě. Větší druhy se mohou dožít až 17 let.
Die Greifstachler (Coendou) sind eine baumbewohnende Gattung stachelschweinverwandter Nagetiere in Lateinamerika.
Der Schwanz der Greifstachler ist als Greifschwanz ausgebildet. Im Gegensatz zu anderen Säugern mit Greifschwanz rollt der Greifstachler seinen Schwanz nach oben ein. Vordere und hintere Extremitäten sind zu Greiforganen umgewandelt, was das Klettern erleichtert.[1] Der ganze Körper erwachsener Tiere ist von dornenartigen Stacheln bedeckt, nur der Greifschwanz trägt keine.
Heimat sind die Wälder von Südmexiko, Mittelamerika und Südamerika.
Die Greifstachler klettern zwar langsam, aber durch ihre fünf vollwertigen Greiforgane sehr sicher in den Bäumen umher. Ihre Nahrung besteht aus Blättern, Knospen, Früchten, Rinde und Wurzeln der Bäume.[1] Sie sind nachtaktive Einzelgänger. Untereinander sind sie recht aggressiv. Die Weibchen bringen meistens nur ein Junges zur Welt, manchmal Zwillinge. Das Junge ist bei der Geburt schon sehr groß, die Stacheln noch sehr weich und biegsam. Greifstachler erreichen eine Kopf-Rumpf-Länge von 30–60 cm sowie eine Schwanzlänge von 33–45 cm. Ein Greifstachler kann bis zu 27 Jahre alt werden.[2]
Ihre Warnrufe erinnern an Kleinkinderrufe.[3] Erwachsene Greifstachler haben aufgrund ihrer Stacheln keine spezifischen natürlichen Fressfeinde, aber vielfältige Bedrohungen bestehen durch den Greifvogel Harpie (Harpia harpyja),[4] Jaguar (Panther onca),[5][6] Puma (Puma concolor),[5][7] Ozelot (Leopardus pardalis),[5] Schlangen[8] und am Boden z. B. durch das Beulenkrokodil (Crocodylus moreletii)[9]. Die Hauptbedrohung geht vom Menschen aus.
Greifstachler können als ernsthafte Schädlinge forst- oder landwirtschaftlicher Plantagen auftreten. In Gefangenschaft werden Greifstachler ihrem Pfleger gegenüber sehr zahm. Greifstachler gehören zu den seltenen Pfleglingen in Zoos. In Deutschland werden sie lediglich in Frankfurt am Main und in Rockenhausen (Tierpark Donnersberg) gehalten.
Anfang 2013 wurden 13 Greifstachlerarten unterschieden:[10]
Im Mai und Dezember 2013 wurden 2 weitere Arten beschrieben:
Viele der auch in zoologischen Werken der Gattung der Greifstachler zugeordneten Tiere wurden ursprünglich in der Gattung der Südamerikanischen Baumstachler (Sphiggurus) geführt.[1] Hier ergaben molekulargenetische Studien, dass die Gattung Sphiggurus keine geschlossene Gruppe bildet. Sie wurde daher aufgelöst und in die Baumstachler überführt. Gleiches gilt für den Bergstachler, der in älteren Systematiken die monotypische Gattung Echinoprocta bildet.[10][13] Die Greifstachler stehen in der Familie der Baumstachler (Erethizontidae).
Die Greifstachler (Coendou) sind eine baumbewohnende Gattung stachelschweinverwandter Nagetiere in Lateinamerika.
Aqueste genre de pòrc espins del mond novèl compren las espècias seguentas :
Lo coendou es de còps tanben ortografiat 'coendu'.
An una coa preensila e de poces oposables als pès e a las mans.
The prehensile-tailed porcupines or coendous (genus Coendou) are found in Central and South America.[2] Two other formerly recognized Neotropical tree porcupine genera, Echinoprocta[3] and Sphiggurus,[4] have been subsumed into Coendou, since Sphiggurus was shown by genetic studies to be polyphyletic, while Echinoprocta nested within Coendou.[5]
Among the most notable features of Coendou porcupines are their unspined prehensile tails. The front and hind feet are also modified for grasping. These limbs all contribute to making this animal an adept climber, an adaptation to living most of their lives in trees.[6]
They feed on leaves, shoots, fruits, bark, roots, and buds. They can be pests of plantation crops.[6] They also make a distinctive "baby-like" sound to communicate in the wild.
Their young are born with soft hair that hardens to quills with age. Adults are slow-moving and will roll into a ball when threatened and on the ground. The record longevity is 27 years.[7]
The prehensile-tailed porcupines or coendous (genus Coendou) are found in Central and South America. Two other formerly recognized Neotropical tree porcupine genera, Echinoprocta and Sphiggurus, have been subsumed into Coendou, since Sphiggurus was shown by genetic studies to be polyphyletic, while Echinoprocta nested within Coendou.
Koenduo (scienca nomo Coendou) estas genro de ronĝuloj. Ĝi apartenas al la familio Eretizonedoj (Erethizontidae) kaj vivas en arboj de Centre kaj Suda Ameriko. La koenduojn kovras pikiloj, sed ili ne povas ĵeti tiujn kontraŭ atakantoj. Ilia vosto estas prenpova kaj laŭ neceso la bestoi povas volviĝi kiel dorna pilko.
Koenduo (scienca nomo Coendou) estas genro de ronĝuloj. Ĝi apartenas al la familio Eretizonedoj (Erethizontidae) kaj vivas en arboj de Centre kaj Suda Ameriko. La koenduojn kovras pikiloj, sed ili ne povas ĵeti tiujn kontraŭ atakantoj. Ilia vosto estas prenpova kaj laŭ neceso la bestoi povas volviĝi kiel dorna pilko.
Coendou es un género de roedores histricomorfos de la familia Erethizontidae. Incluye a una serie de especies conocidas con el nombre de coendúes, puercoespines americanos de cola larga ampliamente distribuidos por la región Neotropical (América Central y del Sur, isla Trinidad). Género con 18 especies en América, que habitan desde México hasta Uruguay, cuya característica principal es su espalda cubierta de espinas que les sirve como mecanismo de defensa, ya que cuando se sienten amenazados, las erizan y apuntan hacia sus enemigos.
Se reconocen las siguientes:[1]
Coendou es un género de roedores histricomorfos de la familia Erethizontidae. Incluye a una serie de especies conocidas con el nombre de coendúes, puercoespines americanos de cola larga ampliamente distribuidos por la región Neotropical (América Central y del Sur, isla Trinidad). Género con 18 especies en América, que habitan desde México hasta Uruguay, cuya característica principal es su espalda cubierta de espinas que les sirve como mecanismo de defensa, ya que cuando se sienten amenazados, las erizan y apuntan hacia sus enemigos.
Coendou Erethizontidae animalia familiako generoa da[1], karraskarien barruan sailkatua.
Coendou Erethizontidae animalia familiako generoa da, karraskarien barruan sailkatua.
Coendou, Porcs-épics préhensiles
Les Coendous ou Porcs-épics préhensiles (Coendou)[1],[2] sont un genre de rongeurs de la famille des Erethizontidae ; cette dernière rassemble les porcs-épics du continent américain. On retrouve cet animal en Amérique du Sud et en Amérique centrale.
Ils ont une queue préhensile et des pouces opposables aux pieds et aux mains.
Ce genre a été décrit pour la première fois en 1799 par le zoologiste français Bernard-Germain de Lacépède (1756-1825).
Les auteurs ont souvent hésité dans la seconde moitié du XXe siècle à inclure également dans ce genre les espèces de porcs-épics préhensiles du genre Sphiggurus, toutefois, à la lumière de la génétique, les deux genres sont considérés comme étant distincts au début du XXIe siècle.
Selon Mammal Species of the World (version 3, 2005) (23 septembre 2013)[3] et Catalogue of Life (4 octobre 2013)[4] :
En 2013 une espèce supplémentaire a été ajoutée :
Coendou, Porcs-épics préhensiles
Les Coendous ou Porcs-épics préhensiles (Coendou), sont un genre de rongeurs de la famille des Erethizontidae ; cette dernière rassemble les porcs-épics du continent américain. On retrouve cet animal en Amérique du Sud et en Amérique centrale.
Is ainmhí é an cuandú. Mamach atá ann. Is torcáin chraobhacha sa ghéineas Coendou iad. Tá roinnt speiceas díobh ann. Tá siad dúchasach do Mheiriceá Láir agus do Mheiriceá Theas.
Coendou Lacépède, 1799 è un genere di roditori istricomorfi appartenente alla famiglia Erethizontidae.[1]
Comprende le seguenti specie:[1][2]
Coendou Lacépède, 1799 è un genere di roditori istricomorfi appartenente alla famiglia Erethizontidae.
Kibiauodegiai ursonai (lot. Coendou, angl. Prehensile - tailed porcupine, vok. Greifstachler) – ursoninių (Erethizontidae) šeimos graužikų gentis.
Paplitę Centrinėje Amerikoje ir Pietų Amerikos šiaurinėje dalyje. Gentyje yra 4 rūšys:
Multimedia w Wikimedia Commons Koendu[2] (Coendou) – rodzaj gryzonia z rodziny ursonowatych (Erethizontidae)[3][2].
We wcześniejszej polskiej literaturze zoologicznej nazwa „koendu” była używana do oznaczania gatunku Coendou prehensilis[4]. W wydanej w 2015 roku przez Muzeum i Instytut Zoologii Polskiej Akademii Nauk publikacji „Polskie nazewnictwo ssaków świata” gatunkowi nadano nazwę koendu brazylijski, rezerwując nazwę koendu dla rodzaju tych ursonowatych[2].
Cechą wyróżniającą koendu są ich chwytne ogony. Modyfikacja przednich i tylnych stóp umożliwiła im chwytanie, dzięki czemu zwierzę to stało się znakomitym wspinaczem zaadaptowanym do życia na drzewach[5]. Koendu żywią się liśćmi, pędami, owocami, korą, korzeniami i pąkami, bywają również szkodnikami upraw plantacji[5]. Koendu wydają odgłosy przypominające dziecko, by komunikować się w obrębie swojego gatunku. Młode rodzą się pokryte miękkimi włosami, które twardnieją z wiekiem. Dorosłe poruszają się powoli, a w momencie zagrożenia zwijają się w kulkę. Zwierzęta te dożywają maksymalnie 27 roku życia[6].
Do rodzaju należą następujące gatunki
Część autorów wydziela też z gatunku C. bicolor odrębny gatunek Coendou quichua[8]. Analiza filogenetyczna przeprowadzona przez Vossa, Hubbard i Jansę (2013) wykazała, że gatunki te nie tworzą kladu, do którego nie należałyby także gatunki z rodzajów Echinoprocta i Sphiggurus; według tej analizy także gatunki tradycyjnie zaliczane do rodzaju Sphiggurus nie tworzą kladu, do którego nie należałyby też gatunki z rodzajów Coendou i Echinoprocta. Na tej podstawie autorzy zsynonimizowali rodzaje Echinoprocta i Sphiggurus z rodzajem Coendou, przenosząc zaliczane do nich gatunki do tego ostatniego rodzaju[8].
VeraV. Gorbunova VeraV., Michael J.M.J. Bozzella Michael J.M.J., AndreiA. Seluanov AndreiA., Rodents for comparative aging studies: from mice to beavers, „AGE”, 2-3, 2008, s. 111–119, DOI: 10.1007/s11357-008-9053-4, ISSN 0161-9152, PMID: 19424861, PMCID: PMC2527635 [dostęp 2016-03-21] (ang.). Koendu (Coendou) – rodzaj gryzonia z rodziny ursonowatych (Erethizontidae).
Coendou é um gênero de roedores pertencentes à família Erethizontidae conhecidos como "porco-espinhos arborícolas" ou "ouriços-cacheiros". Eles vivem nas árvores das américas Central e do Sul[1] e são conhecidos por possuírem cauda preênsil e conseguirem se enrolar em uma bola de espinhos. Ao contrário do mito popular, no entanto, eles não podem atirar seus espinhos contra os predadores. Alimentam-se de folhas, frutas, raízes e brotos.
Coendou é um gênero de roedores pertencentes à família Erethizontidae conhecidos como "porco-espinhos arborícolas" ou "ouriços-cacheiros". Eles vivem nas árvores das américas Central e do Sul e são conhecidos por possuírem cauda preênsil e conseguirem se enrolar em uma bola de espinhos. Ao contrário do mito popular, no entanto, eles não podem atirar seus espinhos contra os predadores. Alimentam-se de folhas, frutas, raízes e brotos.
Coendou är ett släkte av nattaktiva gnagare i familjen trädpiggsvin (Erethizontidae) som förekommer i södra Central- och Sydamerika.
Arterna liknar jordpiggsvin i utseende och når en kroppslängd mellan 30 och 65 cm. Därtill kommer en 33 till 45 cm lång svans som används som gripverktyg. Med undantag av svansen, nosen och fötterna är hela kroppen täckt med taggar.
Utbredningsområdet sträcker sig från norra Panama till norra Argentina. De vistas vanligen i skogar.[1]
Individerna klättrar på träd med långsamma men säkra rörelser. Där hittar de sin föda som främst utgörs av frukter och blad. Utanför parningstiden lever varje individ ensam. Honan föder vanligen ett ungdjur åt gången. Ungdjuret är vid födelsen jämförelsevis stor och har redan taggar men dessa är mjuka.
Hannarnas revir är ungefär fyra gånger större än honornas revir.[2]
Enligt Wilson & Reeder räknas fyra arter till släktet:[1][3]
Beståndet av dessa fyra arter är jämförelsevis stort och därför listas nästan alla arter som livskraftiga (Least Concern), bara C. nycthemera listas med kunskapsbrist (Data Deficient).[1]
IUCN listar dessutom några arter som blev nyupptäckt eller som blev hitflyttad från släktet Sphiggurus.[1]
Wikimedia Commons har media som rör Coendou.
Coendou är ett släkte av nattaktiva gnagare i familjen trädpiggsvin (Erethizontidae) som förekommer i södra Central- och Sydamerika.
Цей вид зустрічається від східної Панами до Аргентини, а на схід через Бразилію до Гвіани.
Довжина голови й тіла: 300–600 мм, хвоста: 330–450 мм. Дорослі можуть важити понад 4 кг. Хвіст голий, щоб максимально виконувати хапальну функцію. Волосся довге але голок повністю не покриває.
Рід налічує 6 видів:
Coendou là một chi động vật có vú trong họ Erethizontidae, bộ Gặm nhấm. Chi này được Lacépède miêu tả năm 1799.[1] Loài điển hình của chi này là Hystrix prehensilis Linnaeus, 1758.
Chi này gồm các loài:
_Coendou_prehensilis.jpg)
Bài viết về một loài thuộc bộ Gặm nhấm này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Coendou là một chi động vật có vú trong họ Erethizontidae, bộ Gặm nhấm. Chi này được Lacépède miêu tả năm 1799. Loài điển hình của chi này là Hystrix prehensilis Linnaeus, 1758.
Цепкохвостые дикобразы (лат. Coendou) — род млекопитающих семейства американских дикобразов.
Длина головы и тела: 300—600 мм, хвоста: 330—450 мм. Взрослые могут весить более 4 кг. Хвост хватательный. Волосы длинные, но игл полностью не скрывают.
Этот род встречается от восточной Панамы до Аргентины, а на восток через Бразилию к Гвиане.
Названия приведены в соответствии со словарём Бёме и Флинта[1]
Цепкохвостые дикобразы (лат. Coendou) — род млекопитающих семейства американских дикобразов.
卷尾豪猪属（学名：Coendou）是啮齿目美洲豪猪科的一属，分布于拉丁美洲地区，包括以下几种：[1]
这是一篇與哺乳动物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 卷尾豪猪属（学名：Coendou）是啮齿目美洲豪猪科的一属，分布于拉丁美洲地区，包括以下几种：
双色卷尾豪猪（Coendou bicolor） 库氏卷尾豪猪（Coendou koopmani） 玻利维亚卷尾豪猪（Coendou prehensilis） 洛氏卷尾豪猪（Coendou rothschildi）
잡는꼬리호저속 또는 멕시코산미치광이속(Coendou)은 아메리카호저과에 속하는 설치류 분류군이다.[1] 중앙아메리카와 남아메리카에서 발견된다.[2] 이전에는 2개의 신열대구 나무호저류 속, 아마존호저속(Echinoprocta)[3]과 난쟁이호저속(Sphiggurus)[4]을 별개의 속으로 인식했지만, 유전학적 계통 분석을 통해 이제는 잡는꼬리호저속(Coendou)으로 통합하여 분류하고 있다.[5]
잡는꼬리호저류의 가장 중요한 특징은 가시가 없는 잡는꼬리이다. 앞발과 뒷발도 움켜쥘 수 있도록 발달해 있다. 팔다리 모두 잘 기어오를 수 있도록 도와주며, 나무 위에서 대부분의 시간을 보낼 수 있도록 적응되어 있다.[6] 먹이는 식물의 잎과 싹, 과일, 나무껍질, 뿌리 그리고 새싹이다. 농장 작물에게는 해로운 동물일 수 있다.[6] 야생에서 의사 소통을 할 수 있는 독특한 "아기같은" 소리를 내기도 한다. 새끼는 부드러운 털을 가지고 태어나며, 나이가 들면서 날카롭고 단단하게 변한다. 다 자라면 천천히 움직이고, 위협을 받으면 땅에서 공처럼 구른다. 수명은 27년이다.[7]
17종으로 이루어져 있다.[5]
_Coendou_prehensilis.jpg)
