Protěž nízká (Gnaphalium supinum) je nízkou, nenápadnou bylinou vyskytující se převážně v chladném horském prostředí. Tento druh rodu protěž v České republice roste pouze v Krkonoších a je považován za rostlinu ohroženou vyhynutím.
V Evropě se druh vyskytuje nesouvisle ve vyšších pohořích od Pyrenejí přes Alpy, Apeniny a Krkonoše až po Karpaty, dále vyrůstá v horstvech Balkánského poloostrova, Skotska, Skandinávie i na Islandu. V Asii je druh rozšířen v Turecku, na Kavkaze, Pamíru, Ťan šanu, v okolí Bajkalského jezera a na severu Mongolska. Vzácně se objevuje v Severní Americe a v Grónsku.
V České republice se protěž nízká vyskytuje pouze řídce, ve vyšších polohách Krkonoš v oblastech karů v subalpínském výškovém stupni. Ve východní části pohoří roste v Obřím dole, na Sněžce, Studniční hoře a Luční hoře. V západní části roste v Kotelních jámách a u Labského vodopádu. Na polské straně Krkonoš se vyskytuje okolo Malého rybníka (polsky Mały staw) a v Malé Sněžné jámě (polsky Mały kociol Śnieźny). Nejníže položená lokalita se nalézá v údolí Bílého Labe v nadmořské výšce 1160 m. Tento druh je v Krkonoších považován za glaciální relikt.
Druh preferuje nezapojené subalpínské a alpínské louky, pastviny, sněhová výležiska v karech, kamenité sutě, skalní pukliny či okolí pramenišť. Osídluje kyselé půdy které jsou vlhké a chudé na živiny, požaduje však plné oslunění. Je velmi odolný vůči chladu, v Arktických oblastech roste na hranicích tundry společně s lišejníky a v Asii se vyskytuje až do nadmořské výšky 4000 m.
Vytrvalá, běloplstnatá rostlina, obvykle nižší než 10 cm, která má plazivý, hustě větvený oddenek z něhož vyrůstají květné lodyhy a mnohé nekvetoucí výběžky. Poměrně tenké lodyhy jsou přímé, nevětvené a hustě olistěné bělovlnatými listy, spodní v listové růžici jsou přisedlé, stejně jako lodyžní. Listy jsou jednožilné, čárkovité až podlouhlé, zašpičatělé a bývají dlouhé 1 až 2 cm a široké 1 až 2 mm.
Květní úbory na krátkých stopkách bývají seskupeny v počtu dva až osm do vrcholových hroznů nebo strboulovitého květenství. Uprostřed květního lůžka úboru bývá 10 až 15 květů oboupohlavných se širokou trubkou, po jeho obvodu dvacet až třicet květů samičích s nitkovitou trubkou. Květy mají koruny bělavé až nazelenalé a v horních částech nahnědlé. Široce zvonkovitý zákrov má dvě řady podlouhlých až eliptických, světle hnědých listenů které bývají po odkvětu hvězdicovitě rozestálé. Rostliny kvetou v červenci až září, opylovány jsou entomogamně i autogamně. Ploidie druhu je 2n = 28.
Plody jsou oválné nebo podlouhlé nažky 1,5 mm dlouhé s jednořadým, 3 mm chmýrem který lehce odpadává. Protěž nízká se do větších vzdálenosti rozšiřuje nažkami zanášenými větrem nebo splavovanými povrchovou vodou, do bezprostředního okolí rozrůstáním oddenků.
Podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. není protěž nízká zákonem chráněna. V „Červeném seznamu rostlin ČR“ z roku 1995 (Holub) byla již pro svůj sporadický výskyt začleněna mezi druhy ohrožené (C2). Protože se její početní stavy nadále snižují, byla v roce 2000 v „Černém a červeném seznam cévnatých rostlin ČR“ (Procházka), stejně jako v roce 2012 v „Červeném seznam cévnatých rostlin ČR“ (Grulich), zařazena protěž nízká mezi druhy kriticky ohrožené (C1).[1][2][3][4][5]
Úbory s květy
Nažky s chmýrem
Rozestálé zákrovy
Obrázky, zvuky či videa k tématu protěž nízká ve Wikimedia Commons
Protěž nízká (Gnaphalium supinum) je nízkou, nenápadnou bylinou vyskytující se převážně v chladném horském prostředí. Tento druh rodu protěž v České republice roste pouze v Krkonoších a je považován za rostlinu ohroženou vyhynutím.
Lumijäkkärä (Gnaphalium supinum) on monivuotinen mykerökukkainen kasvilaji jäkkäröiden suvussa.
Lumijäkkärä on hento ruohokasvi, joka kasvaa kolmesta kahteentoista senttimetriä korkeaksi. Varsi on haaraton, ohut, tiheäkarvainen, tavallisesti kaareva tai mutkainen. Lehtilavat ovat yhdestä kahteen millimetriä leveitä, lähes tasasoukkia ja tiheäkarvaisia. Kukinto on lyhyt, tiheä, tähkämäinen tai pallomainen mykeröstö. Mykeröitä on enintään kymmenen kappaletta.
Lumijäkkärää esiintyy Suomessa Lapin pohjoisosassa. Se kasvaa tunturipaljakalla ja metsävyöhykkeen yläosassa.
Lumijäkkärä (Gnaphalium supinum) on monivuotinen mykerökukkainen kasvilaji jäkkäröiden suvussa.
Lumijäkkärä on hento ruohokasvi, joka kasvaa kolmesta kahteentoista senttimetriä korkeaksi. Varsi on haaraton, ohut, tiheäkarvainen, tavallisesti kaareva tai mutkainen. Lehtilavat ovat yhdestä kahteen millimetriä leveitä, lähes tasasoukkia ja tiheäkarvaisia. Kukinto on lyhyt, tiheä, tähkämäinen tai pallomainen mykeröstö. Mykeröitä on enintään kymmenen kappaletta.
Lumijäkkärää esiintyy Suomessa Lapin pohjoisosassa. Se kasvaa tunturipaljakalla ja metsävyöhykkeen yläosassa.
Szarota drobna (Gnaphalium supinum, według innych ujęć Omalotheca supina[1]) – gatunek rośliny należący do rodziny astrowatych. W Polsce występuje wyłącznie w Sudetach (w Karkonoszach).
W Europie występuje w wyższych pasmach górskich od Pirenejów przez Alpy, Apeniny, Karkonosze po Karpaty, ponadto w górach Półwyspu Bałkańskiego, Szkocji, Skandynawii i na Islandii. W Azji występuje w Turcji, na Kaukazie, w Pamirze, Tienszan, w rejonie jeziora Bajkał i w północnej Mongolii. Ponadto występuje w Ameryce Północnej i na Grenlandii. Jest to element geograficzny arktyczno-alpejski.
W Polsce występuje w najwyższych partiach Karkonoszy, Beskidu Żywieckiego (Pilsko), Babiej Góry, Policy, Gorców, Pasma Gubałowskiego i Tatr[2].
W Karkonoszach występuje w kotłach polodowcowych oraz w najwyższych partiach gór – w kotle Małego Stawu i w Małym Śnieżnym Kotle, na Śnieżce. W czeskich Karkonoszach w Obřím dole, na Studniční hoře i Luční hoře oraz w Kotelních jámách i przy Wodospadzie Łaby. Najniżej położonym miejscem, gdzie notowano szarotę drobną jest dolina Białej Łaby na wysokości 1160 m n.p.m. W Karkonoszach jest uważana za relikt glacjalny.
Wieloletnia bylina, hemikryptofit. Kwitnie od czerwca do września.
Siedlisko: zasiedla siedliska o charakterze inicjalnym, pozbawionych okrywy roślinnej. Występuje na subalpejskich i alpejskich łąkach, wyleżyskach, kotłach polodowcowych, na rumowiskach skalnych (gołoborzach), w szczelinach skalnych, przy źródłach. Preferuje gleby kwaśne, ubogie, oligotroficzne. Wymaga dobrego nasłonecznienia. Jest odporna na mróz; na obszarach arktycznych występuje na granicy tundry wraz z porostami; w Azji rośnie do wysokości 4000 m n.p.m.
Wyschnięte okrywy
Szarota drobna (Gnaphalium supinum, według innych ujęć Omalotheca supina) – gatunek rośliny należący do rodziny astrowatych. W Polsce występuje wyłącznie w Sudetach (w Karkonoszach).
Fjällnoppa (Gnaphalium supinum) är en ört i familjen korgblommiga växter. Fjällnoppa är en lågväxt, flerårig ört som växer på fuktiga platser i norra Europas fjälltrakter. Den är allmän i hela den skandinaviska fjällkedjan (lokalt kan den även hittas i skogsmarker nedanför fjällen) och på Island och Färöarna. Därtill förekommer den i Pyrenéerna, Alperna, Karpaterna och Kaukasus, på Grönland, i Kanada och i norra Ryssland, från Altaibergen till Bajkalsjön.
Fjällnoppa breder ut sig genom rosettbildande utlöpare. Växtsättet är tuv- eller mattbildande, med upprätta, ogrenade blomskott. Bladen sitter glest strödda och är till utseendet lansettlika, med gråaktig ovansida. Blomkorgarna är brunaktiga, holkfjällen är grågrönaktiga. Den blir cirka 5 centimeter hög, som mest upp till 10 centimeter.
Fjällnoppans artepitet, supinum, har betydelsen "nedliggande".
Wikimedia Commons har media som rör fjällnoppa.
Fjällnoppa (Gnaphalium supinum) är en ört i familjen korgblommiga växter. Fjällnoppa är en lågväxt, flerårig ört som växer på fuktiga platser i norra Europas fjälltrakter. Den är allmän i hela den skandinaviska fjällkedjan (lokalt kan den även hittas i skogsmarker nedanför fjällen) och på Island och Färöarna. Därtill förekommer den i Pyrenéerna, Alperna, Karpaterna och Kaukasus, på Grönland, i Kanada och i norra Ryssland, från Altaibergen till Bajkalsjön.
Це незавершена стаття про Айстрові.平卧鼠麴草（学名：Gnaphalium supinum）是菊科鼠麴草属的植物。分布于亚洲、欧洲以及中国大陆的新疆等地，生长于海拔2,500米的地区，常生长在高山草地上，目前尚未由人工引种栽培。
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
_IMG_1243.jpg)
_IMG_1241.jpg)
_IMG_28498.JPG)
_IMG_1243.jpg)
_IMG_1241.jpg)
_IMG_28498.JPG)
