Skalokráska[1] (Petrocosmea) je rod rostlin z čeledi podpětovité. Zahrnuje 27 druhů rozšířených v Asii, zejména v Číně. Jsou to vytrvalé byliny s přízemní růžicí chlupatých listů, přizpůsobené životu na mechovatých skalách. Náležejí mezi atraktivní skalničky, v České republice však nejsou mrazuvzdorné a lze je pěstovat jen ve sklenících.
Skalokrásky jsou vytrvalé byliny s přízemní růžicí listů a bez stonku. Listy jsou chlupaté, poněkud dužnaté, na bázi klínovité až srdčité. Květy jsou uspořádané v řídkých úžlabních vrcholících složených obvykle jen z 1 až 4 květů. Kalich je nejčastěji pravidelný, až k bázi dělený na 5 podobných cípů. Koruna je modrá, purpurová nebo bílá, dvoustranně souměrná. Korunní trubka je široce trubkovitá, neztlustlá a kratší než pysky. Horní pysk je dvoulaločný, spodní je trojlaločný a stejně dlouhý nebo mnohem delší než horní. Tyčinky jsou 2 a jsou přirostlé u báze korunní trubky. Semeník je kuželovitý až široce vejcovitý, s 1 komůrkou a čnělkou zakončenou hlavatou, nedělenou bliznou. Tobolky jsou úzce eliptické, podlouhlé nebo vejcovité, asi zdéli kalicha, pukající 2 přímými, nestáčejícími se chlopněmi. Semena jsou bez přívěsků.[2][3]
Květ Petrocosmea forrestii
Detail květu Petrocosmea rosettifolia
Listová růžice Petrocosmea cryptica
Listová růžice Petrocosmea forrestii
Rod skalokráska zahrnuje 27 druhů. Je rozšířen pouze v Asii: v Číně, sv. Indii, Myanmaru, Thajsku a j. Vietnamu. V Číně roste celkem 24 druhů. Většina druhů roste v nadmořských výškách od 400 do 1200 metrů, některé druhy vystupují do výšek až přes 3000 metrů. Nejčastěji rostou na mechovatých skalách v horských lesích nebo v alpínské vegetaci nebo na skalách, útesech a svazích v údolích. Vyhledávají zejména vápencové podklady. Většina druhů je stínomilná.[2][3]
Skalokrásky jsou atraktivní, ale křehké skalničky. V České republice je možno je pěstovat pouze ve skalničkovém skleníku, neboť nesnášejí silnější mrazy.[4] Druhy Petrocosmea forrestii a P. rosettifolia jsou vysazeny v horské expozici skleníku Pražské botanické zahrady v Troji.[5]
Skalokrásky mají vzhledem ke stanovištím, na nichž rostou, osobité nároky. Vyžadují velmi propustný, mělký substrát, který by měl mezi jednotlivými zálivkami prosychat, poměrně vlhký vzduch a stinné místo. Nejlépe se jim daří v mělké misce. Rostliny při přemíře vláhy v půdě snadno zahnívají. Jsou citlivé na narušení kořenů a měly by se přesazovat zřídka. Množí se semeny, odnožemi nebo řízky. Nejsou odolné vůči silnějším mrazům.[3]
Obrázky, zvuky či videa k tématu skalokráska ve Wikimedia Commons
Skalokráska (Petrocosmea) je rod rostlin z čeledi podpětovité. Zahrnuje 27 druhů rozšířených v Asii, zejména v Číně. Jsou to vytrvalé byliny s přízemní růžicí chlupatých listů, přizpůsobené životu na mechovatých skalách. Náležejí mezi atraktivní skalničky, v České republice však nejsou mrazuvzdorné a lze je pěstovat jen ve sklenících.
Petrocosmea ist eine Pflanzengattung in der Familie der Gesneriengewächse (Gesneriaceae). Die etwa 30 Arten kommen im südlichen China, im nordöstlichen Indien, in Myanmar, in Thailand und im südlichen Vietnam vor.
Petrocosmea-Arten wachsen terrestrisch oder lithophytisch als immergrüne ausdauernde, krautige Pflanzen. Sie sind stammlos (acaulescent) und bilden Rhizome aus.
Die wenigen bis vielen in grundständigen Rosetten angeordneten Laubblätter sind gestielt. Die einfachen Blattspreiten sind eiförmig bis kreisförmig mit keil- bis herzförmiger Spreitenbasis und spitzem, stumpfem oder gerundetem oberen Ende; selten ist sie schildförmig (peltat). Die Blattspreite ist meist flaumig bis weich, selten seidig oder samtig behaart.
Auf seitenständigen, mehr oder weniger langen Blütenstandsschäften befinden sich die meist zymösen, selten fast doldigen Blütenstände, in denen meist ein bis vier, selten bis sieben Blüten über je einem Deckblatt locker zusammen stehen; es sind meist zwei gegen- oder wechselständige Tragblätter vorhanden.
Die zwittrigen, zygomorphen Blüten sind fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf meist gleichen oder selten ungleichen Kelchblätter sind meist frei, höchstens an ihrer Basis zu einem radiärsymmetrischen, selten zygomorphen, fünf- oder dreiteiligen Kelch verwachsen. Die Farben der, innen meist kahlen oder selten flaumig behaarten, Kronblätter reichen von weiß über purpurfarben bis blau. Die fünf Kronblätter sind zu einer kurzen, zygomorphen Kronröhre, die einen Durchmesser von 2 bis 5 mm aufweist, verwachsen. Die zwei Kronlippen sind länger als die Kronröhre. Die Oberlippe ist höchstens gleich lang oder viel kürzer als die Unterlippe. Die Oberlippe besitzt zwei Kronlappen. Die flache Unterlippe besitzt drei mehr oder weniger gleiche, gerundete Kronlappen. Es ist nur ein Paar fertiler Staubblätter vorhanden; sie überragen die Kronröhre nicht. Die kurzen Staubfäden sind nahe der Basis der Kronröhre insert. Es können ein bis drei mit der Kronröhre verwachsene Staminodien vorhanden sein. Diskus und Nektarien fehlen. Der konische bis breit eiförmige, unterständige, einkammerige Fruchtknoten enthält zwei parietale Plazenten. Der Griffel endet in einer kopfigen bis oft fast kugeligen Narbe.
Die geraden, nicht gedrehten Kapselfrüchte sind schmal ellipsoid, länglich bis eiförmig und fast so lang wie der Kelch. Die Kapselfrüchte öffnen sich bei Reife loculicidal mit zwei Klappen zu ihrer Basis hin. Die sehr feinen Samen besitzen keine Anhängsel.
Die Chromosomenzahlen betragen 2n = 32, 34.
Das Verbreitungsgebiet der etwa 30 Petrocosmea-Arten reicht vom nordöstlichen Indien über Myanmar und Thailand bis ins südlichen China sowie südliche Vietnam. Das Zentrum der Artenvielfalt ist mit etwa 24 Arten das südliche China, dabei kommen die Arten am häufigsten nur in der chinesischen Provinz Yunnan und am zweithäufigsten auch oder nur in Sichuan vor.
Sie gedeihen auf feuchten Felsen und schattigen, schroffen Abhängen in Wäldern und über der Waldgrenze in Höhenlagen zwischen 500 und 3100 Meter.
Die Gattung Petrocosmea wurde 1887 durch Daniel Oliver in Hooker's Icones Plantarum, Band 18 (1), Tafel 1716 mit der Typusart Petrocosmea sinensis Oliv.[1] aufgestellt. Das Typusexemplar wurde von A. Henry gesammelt[1]. Der botanische Gattungsname Petrocosmea leitet sich aus den griechischen Wörtern: πετρος, petros für Fels oder Stein und κοσμος, κοσμεα, kosmos, kosmea für schön, Zierde, Dekoration, Verzierung ab, also direkt übersetzt „die Zierde der Felsen“, dies bezieht sich darauf, dass die Typusart und auch viele andere Arten an Felsen wachsen. Ein Synonym für Petrocosmea Oliv. ist Vaniotia H.Lév.[2]
Die Gattung Petrocosmea gehört zur Tribus Didymocarpeae aus den Didymocarpoiden innerhalb der Familie Gesneriaceae.
Es gibt etwa 30 Petrocosmea-Arten (hier mit ihrem Vorkommen):
Petrocosmea ist eine Pflanzengattung in der Familie der Gesneriengewächse (Gesneriaceae). Die etwa 30 Arten kommen im südlichen China, im nordöstlichen Indien, in Myanmar, in Thailand und im südlichen Vietnam vor.
Petrocosmea is a genus of the family Gesneriaceae, the African violet family. Most of the species within this genus are endemic to high-altitude areas in Western China,[1] although some are native to other parts of Asia.[2] It is a rosette forming genus that generally grows on wet mossy rocks or forests.[1][2]
The genus was discovered in China by Augustine Henry and was first described in 1887 by Daniel Oliver (Prof. of Botany, University College, London).[2]
The genus contains around 25 species. The species listed below are taken from The Plant List as of February 2013,[3] unless otherwise indicated.
A new species Petrocosmea cryptica J.M.H.Shaw was described in 2011, long known in cultivation but mistakenly identified as P. rosettifolia.[5] A further eight names were considered "unresolved"; they may be extra species or synonyms of existing species:[3]
{{cite web}}: CS1 maint: archived copy as title (link) Petrocosmea forrestii, leaf rosette Petrocosmea is a genus of the family Gesneriaceae, the African violet family. Most of the species within this genus are endemic to high-altitude areas in Western China, although some are native to other parts of Asia. It is a rosette forming genus that generally grows on wet mossy rocks or forests.
The genus was discovered in China by Augustine Henry and was first described in 1887 by Daniel Oliver (Prof. of Botany, University College, London).
Petrocosmea es un género con cuatro especies de plantas herbáceas perteneciente a la familia Gesneriaceae.[1] Es originario del sureste de Asia. Comprende 36 especies descritas y de estas, solo 24 aceptadas.[2]
Son hierbas perennifolias acaules . Las hojas son pecioladas y se presentan en una roseta basal; ; láminas ovadas a orbiculares, con el ápice obtuso agudo o redondeado y la base cuneada a cordada , rara vez peltada. La inflorescencia en cimas axilares laxas, con pocas a varias flores; bractéolas presentes. Los sépalos son libres, iguales o fusionados. Corola corta con cámara de aire , de cara plana , de color azul , morado o blanco ; en forma de tubo ancho, más corto que las extremidades , El fruto en una cápsula recta , ovoide u oblonga, dehiscente.
Se distribuyen por India, sur de China (en Yunnan , Sichuan , Hubei , Shaanxi , Guizhou , Guangxi ), Birmania , Tailandia y sur de Vietnam. Se encuentra sobre las rocas y acantilados húmedos en la sombra de zonas forestales y sobre la línea de bosques, a una altura de 500 - 3100 metros.
El género fue descrito por Daniel Oliver y publicado en Genera et Species Gentianearum adjectis observationibus quibusdam phytogeographicis 200. 1839[1838].[1]
Petrocosmea nombre genérico que deriva del idioma griego πετρος, petros = "roca , piedra" y κοσμος , κοσμεα , kosmos, kosmea = "belleza , adornos, objetos de decoración"; que significa " el adorno de las rocas " .
A continuación se brinda un listado de las especies del género Petrocosmea aceptadas hasta abril de 2014, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Petrocosmea es un género con cuatro especies de plantas herbáceas perteneciente a la familia Gesneriaceae. Es originario del sureste de Asia. Comprende 36 especies descritas y de estas, solo 24 aceptadas.
Petrocosmea é um género botânico pertencente à família Gesneriaceae[1].
Vaniotia
Formado por 32 espécies:
Petrocosmea barbata Petrocosmea begoniifolia Petrocosmea cavaleriei Petrocosmea condorensis Petrocosmea confluens Petrocosmea coerulea Petrocosmea duclouxii Petrocosmea flaccida Petrocosmea forrestii Petrocosmea grandiflora Petrocosmea grandifolia Petrocosmea henryi Petrocosmea iodioides Petrocosmea ionantha Petrocosmea kerrii Petrocosmea kingii Petrocosmea latisepala Petrocosmea longipedicellata Petrocosmea mairei Petrocosmea martini Petrocosmea martinii Petrocosmea menglianensis Petrocosmea minor Petrocosmea nervosa Petrocosmea oblata Petrocosmea parryorum Petrocosmea peltata Petrocosmea qinlingensis Petrocosmea rosettifolia Petrocosmea sericea Petrocosmea sichuanensis Petrocosmea sinensis Petrocosmea wardii
Petrocosmea é um género botânico pertencente à família Gesneriaceae.
Петрокосмея (Petrocosmea) — невеликий рід багаторічних рослин родини Геснерієвих. Батьківщина — передгір'я Південно-Східної Азії на висотах до 3000 м над рівнем моря, високогірні види зазвичай пристосовані до нижчих температур, до невеликих заморозків. Рослина не має стебла, проте утворює кореневища, її висота не перевищує 10-15 см. Листя базальне, м'яке, бархатисте, утворює розетку з черепицеподібним розташуванням листових пластинок. Квітки дрібні, зазвичай сині або блакитні, піднімаються над розеткою на невисоких квітконосах.
Рослина часто вирощується як кімнатна. Тоді її розмножують вегетативно вкоріненням листків. Оптимальна температура невисока, влітку 16-22 °C, узимку 12-16 °C, освітлення: яскраве розсіяне світло. Полив улітку регулярний, узимку скорочують до мінімуму. Вологість підвищена, любить часте обприскування. Ґрунт помірно родючий, вапняковий.
Петрокосмея (Petrocosmea) — невеликий рід багаторічних рослин родини Геснерієвих. Батьківщина — передгір'я Південно-Східної Азії на висотах до 3000 м над рівнем моря, високогірні види зазвичай пристосовані до нижчих температур, до невеликих заморозків. Рослина не має стебла, проте утворює кореневища, її висота не перевищує 10-15 см. Листя базальне, м'яке, бархатисте, утворює розетку з черепицеподібним розташуванням листових пластинок. Квітки дрібні, зазвичай сині або блакитні, піднімаються над розеткою на невисоких квітконосах.
Рослина часто вирощується як кімнатна. Тоді її розмножують вегетативно вкоріненням листків. Оптимальна температура невисока, влітку 16-22 °C, узимку 12-16 °C, освітлення: яскраве розсіяне світло. Полив улітку регулярний, узимку скорочують до мінімуму. Вологість підвищена, любить часте обприскування. Ґрунт помірно родючий, вапняковий.
Chi Thạch trang (danh pháp khoa học: Petrocosmea) là chi thực vật thuộc họ Tai voi, hầu hết các loài trong chi này là đặc hữu của miền tây Trung Quốc,[1] dù một số loài là bản địa của các khu vực khác ở châu Á.[2]
Chi này có khoảng 25 loài[3]
Các loài sau đây có thể là loài riêng biệt hoặc là tên đồng nghĩa với các tên loài đã được công nhận:[3]
Chi Thạch trang (danh pháp khoa học: Petrocosmea) là chi thực vật thuộc họ Tai voi, hầu hết các loài trong chi này là đặc hữu của miền tây Trung Quốc, dù một số loài là bản địa của các khu vực khác ở châu Á.
Petrocosmea Oliv.
Виды
Петрокосмея (лат. Petrocosmea) — род цветковых растений семейства Геснериевые, состоящий из 27 видов растений[2].
Виды рода Петрокосмея — многолетние травянистые растения[2].
Стебли у видов рода Петрокосмея отсутствуют[3].
Количество листьев — от нескольких до множества.
Листья у растений рода Петрокосмея черешковые, яйцевидные или округлые[3].
Число хромосом: 2n = 32, 34[3].
Большинство видов рода Петрокосмея являются эндемичными для высокогорных районов на западе Китая[4], хотя некоторые из них встречаются в других частях Азии[5].
По информации базы данных The Plant List, род включает 23 вида[6]:
Петрокосмея (лат. Petrocosmea) — род цветковых растений семейства Геснериевые, состоящий из 27 видов растений.
石蝴蝶属（学名：Petrocosmea）是苦苣苔科下的一个属，为无茎、被毛草本植物。该属共有17种，分布于泰国与中国云南、贵州、湖北、陕西南部、广东及海南。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
