Hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata Kütz. ex W. D. J. Koch) je vodní a bahenní rostlina z čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae), jeden z šesti českých zástupců rodu hvězdoš.
C. intermedia Hoffm., C. brutia var. hamulata (Kütz. ex W. D. J. Koch) Lansdown
Hvězdoš háčkatý je obojživelná rostlina, stejně jako jiné hvězdoše velmi variabilní co se týče vzhledu. Ve vodě vytváří lodyhy až cca 1 m dlouhé, s úzce čárkovitými (hlavně v hlubších vodách) nebo úzce eliptickými až úzce obvejčitými listy. V klidných vodách vytváří na hladině plovoucí listové růžice s podlouhle kopisťovitými listy. Roste také terestricky na vlhkém substrátu, kde vytváří plazivé kolonie se zkrácenými lodyhami s malými eliptickými listy.
Od ostatních našich hvězdošů se nejlépe odliší dle plodů, které jsou za zralosti tmavě hnědé, v obrysu téměř okrouhlé, na hranách úzce křídlaté, se zbytky čnělek přitisknutými k bokům plodu, cca 1,5 mm v průměru. Květy jsou velmi malé (tyčinka cca 1 mm dl.), s malými, záhy opadavými blanitými listenci, u rostlin rostoucích ve vodě vždy ponořené a rozkvétající odspodu. Čnělky nazpět ohnuté. Pyl bezbarvý, s redukovanou exinou (stejně jako hvězdoš podzimní - Callitriche hermaphroditica).
Jako nejdůležitější determinační znak bývá uváděn tvar vrcholu čárkovitých listů - ten je obvykle hluboce vykrojený a rozšířený se špičkami klešťovitě zahnutými dovnitř (vzhledu klíče na utahování matic) - podle těchto špiček je druh pojmenován. Čárkovité listy však zdaleka netvoří všechny rostliny (spíše naopak) a navíc se jim někdy velmi podobají čárkovité listy hvězdoše mnohotvarého (Callitriche cophocarpa). Z vegetativních znaků se dá použít také vzhled plovoucích listových růžic - ty jsou zpravidla miskovitě prohnuté (u ostatních druhů spíše rovné až vypuklé), poměrně řídké, z cca 10 listů, listy růžic nejčastěji podlouhle kopisťovité s protaženou bází.
Počet chromozomů je 2n=38.
Plodné rostliny se dají dobře poznat podle úzce křídlatých plodů se zbytky čnělek přitisknutými k bokům plodu (to je dobře patrné pod binokulární lupou; pod obyčejnou lupou lze vidět, že z plodu "netrčí" vzhůru žádné čnělky - to je rozdíl oproti hvězdoši hranoplodému, mnohotvarému a kalužnímu; hvězdoš jarní a podzimní, které zbytky čnělek na plodech nemají, mají plody velmi charakteristické a odlišné).
Sterilní rostliny jsou snadno zaměnitelné, zejména s hvězdošem mnohotvarým (Callitriche cophocarpa), jehož terestrické formy a formy s úzce čárkovitými listy jsou často téměř k nerozeznání podobné.
Hvězdoš háčkatý má ekologické optimum v čistších, malých až středně velkých tocích ve vyšší nadmořské výšce (nejčastěji v podhorských potocích a říčkách). Zde tvoří v rychleji tekoucích úsecích charakteristické husté vzplývavé závoje (často značně veliké), v klidnějších místech u břehu vytváří rostliny plovoucí růžice, na březích a jesepech terestrické formy. Druh preferuje substráty chudé na živiny (zejména písčitá či štěrkovitá dna), vyhýbá se alkalickým vodám. Je dobře mrazuvzdorný, údajně vydrží i krátkodobé zamrznutí.
Poměrně často je možno druh najít i ve vodách stojatých s bahnitým dnem, často poměrně hlubokých – v tůních, malých rybnících, mrtvých ramenech, příkopech apod. Často osidluje i kaluže lesních cest, zde však většinou není tak častý jako hvězdoš kalužní a jarní.
Hvězdoš háčkatý je často uváděn jako indikátor neznečištěných vod. Přesto se někdy vyskytne i v poměrně eutrofní vodě nebo na obnaženém dnu eutrofních rybníků.
Druh vytrvalý nebo ozimý, terestrické formy jednoleté.
Hvězdoš háčkatý je hydrogamní druh, přizpůsobený k opylování pod vodou např. redukcí exiny. Květy ani u rostlin s plovoucími růžicemi nevystupují nad hladinu, rozkvétají odspodu lodyhy. U terestrických rostlin klíčí pyl v kapičkách vody/rosy v úžlabí listů.
Druh patří k tzv. „contacters“ - přenos pylu je zprostředkován ohybem tyčinky k sousedním bliznám. Je tedy obligátně geitonogamní (opyluje se prostřednictvím jiného květu téže rostliny). Tento způsob reprodukce dovoluje druhu rozmnožovat se pohlavně i v prudce tekoucích vodách.
Vegetativní rozmnožování je velmi hojné zejména v tekoucích vodách, kde dochází k častému odtrhávání lodyh proudem a zakořeňování v níže položených místech. Vzhledem k výše řečenému však hvězdoš háčkatý i v těchto podmínkách hojně plodí.
Hvězdoši háčkatému je blízce příbuzný a velmi podobný druh Callitriche brutia Pentagna, rostoucí v západní a jižní Evropě a v severní Africe. V poslední době jsou tyto dva druhy slučovány v jeden, bude tedy zřejmě třeba akceptovat hvězdoš háčkatý pouze jako formu druhu C. brutia - C. brutia var. hamulata (Kütz. ex W. D. J. Koch) Lansdown.
Hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata Kütz. ex W. D. J. Koch) je vodní a bahenní rostlina z čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae), jeden z šesti českých zástupců rodu hvězdoš.
Lapinvesitähti (Callitriche hamulata) on ratamokasveihin kuuluva monivuotinen vesikasvi.
Lapinvesitähti kasvaa yleensä uposkasvina kokonaan veden alla. Kelluslehdet ovat Suomen kasvustoissa hyvin harvinaisia.[1] Muualla kasvista esiintyy latvaruusukkeellisia versoja ja harvoin maamuotojakin.[2]
Lapinvesitähden verso on 20–70 senttimetriä pitkä, melko niukkahaarainen, kärkiosasta kilpikarvainen. Lehdet ovat 15–30 millimetriä pitkiä ja lähes rihmamaisia. Lehden kärki on pihtimäinen, muuhun lapaan nähden leveämpi, mikä on yksi lajituntomerkki. Yksineuvoiset perättömät kukat sijaitsevat yksittäin lehtihangoissa. Kukissa ei ole kehälehtiä, mutta pieniä esilehtiä voi olla. Emin luotit ovat lyhyitä. Hedelmä on lähes pyöreä neliosainen lohkohedelmä, jonka lohkot ovat kapean siipipalteisia.[1][3]
Suomessa lapinvesitähteä esiintyy harvinaisena Lapissa. Se kasvaa joissa ja järvissä usein melko syvässä vedessä. Lapin eteläpuolella laji on hyvin harvinainen, mutta sillä on toistakymmentä löytöpaikkaa Etelä- ja Keski-Suomessa.[4][1] Tunnetuin Etelä-Suomen löytöpaikka on Tampereen keskustassa Tammerkoskessa.[5]
Muissa Pohjoismaissa lapinvesitähden levinneisyyskuva ei ole pohjoinen vaan Ruotsissa ja Norjassa se on yleisempi maiden eteläosissa.[2] Laajemmin lajilla on atlanttinen levinneisyysalue, joka kattaa Länsi-Euroopan Pohjois-Skandinaviasta Pyrenneiden vuoristoon sekä Islannin ja Grönlannin.[5]
Lapinvesitähti (Callitriche hamulata) on ratamokasveihin kuuluva monivuotinen vesikasvi.
Haaksterrenkroos (Callitriche hamulata) is een plant uit de weegbreefamilie (Plantaginaceae). In Nederland komt de plant redelijk veel voor, met name in water op diluviale grond en in duinen.
Haaksterrenkroos (Callitriche hamulata) is een plant uit de weegbreefamilie (Plantaginaceae). In Nederland komt de plant redelijk veel voor, met name in water op diluviale grond en in duinen.
Multimedia w Wikimedia Commons Rzęśl hakowata (Callitriche hamulata Kütz. ex W.D.J.Koch) – gatunek rośliny z rodziny babkowatych. Występuje w Europie oraz na wybrzeżach Grenlandii[2]. W Polsce rośnie głównie w części południowo-zachodniej[3].
Bylina, hydrofit. Rośnie w czystych, chłodnych i szybko płynących wodach, ubogich w węglan wapnia. Kwitnie od czerwca do października. Liczba chromosomów 2n = 38[4]. Gatunek charakterystyczny zespołu Ranunculo-Callitrichetum[5].
Surowiec zielarski: napar, alkoholatura, maceraty z ziela (Herba Callitricheae) zawierają: irydoidy, flawonoidy, kwasy fenolowe. Działanie: rozkurczowe na mięśnie gładkie (spazmolityczne), przeciwzapalne, antyseptyczne, bakteriostatyczne, przeciwwirusowe, hepatoprotekcyjne, moczopędne, immunostymulujące, uspokajające, przeciwkaszlowe. Wskazania: niewydolność wątroby, wirusowe zapalenie wątroby, stany skurczowe układu pokarmowego, układu moczowego i płciowego, stany zapalne gardła, jamy ustnej i przewodu pokarmowego, stany zapalne skóry, zaburzenia w wydzielaniu żółci, owrzodzenia jelit i żołądka[6].
Roślina umieszczona na polskiej czerwonej liście w kategorii DD (stopień zagrożenia nie może być określony)[7].
Rzęśl hakowata (Callitriche hamulata Kütz. ex W.D.J.Koch) – gatunek rośliny z rodziny babkowatych. Występuje w Europie oraz na wybrzeżach Grenlandii. W Polsce rośnie głównie w części południowo-zachodniej.
Здебільшого однорічна рослина, завдовжки до 100 см. Стебла (0.3)0.4–0.7 мм в діаметрі, зеленого або жовтувато-зеленого кольору. Приквітки серпоподібні або напівсерповиді, 1×0.3 мм, напівпрозорі, білуваті, на верхівці гачкувато загнуті. Вид має довгі, паралельносторонні, занурені листки 25–50 × 0.5–1 мм і крихітні непримітні зелені квіти та плоди. Плоди сидячі, майже округлі, 1.4–1.5 × 1.3–1.5 мм.
Вид європейський широко-помірний (Австрія, Ліхтенштейн, Бельгія, Люксембург, Велика Британія, Болгарія, Чехія, Данія, Фарерські острови, Фінляндія, Франція, Німеччина, Ірландія, Швейцарія, Нідерланди, Ісландія, Італія, Норвегія, Польща, Румунія, Швеція); також зустрічається в Ґренландії, і як іноземець в Австралії. Росте в межах або поблизу ставків, канав, у струмках і річках, у стоячій, повільно рухомій і проточній воді, особливо в кислих водах (у т.ч. глибоких).
В Україні зростає у водоймах лівобережного лісостепу (передмістя Харкова)[2].
Callitriche hamulata là một loài thực vật có hoa trong họ Mã đề. Loài này được Kutz. apud Reichenb. mô tả khoa học đầu tiên năm 1841.[1]
Callitriche hamulata là một loài thực vật có hoa trong họ Mã đề. Loài này được Kutz. apud Reichenb. mô tả khoa học đầu tiên năm 1841.
