Rebutia fabrisii je zajímavý druh rodu rebucie, charakteristický svým trsovitým vzrůstem, podle kterého byl zprvu šířen pod provizorním jménem R. prolifera, t.j. prorostlá, odnožující. Pojmenován byl na počest svého původního nálezce, dr. Humberto A. Fabrise.
Rausch, Walter; Kakteen und andere Sukkulenten, 28: 52, 1977
Sekce Rebutia, řada Fabrisii
Synonyma:
Stonky odnožující, tvořící až stohlavé trsy, těla kulovitá. až 20 mm v průměru, v kultuře často zřetelně delší. Žeber až 14, spirálovitá, rozložená do plochých, okrouhlých, 2 mm velkých hrbolků; areoly oválné, 1,5 mm dlouhé, bíle plstnaté. Okrajových trnů asi 20,; středových trnů až 10, roztažené; všechny trny 2–7 mm dlouhé, sklovitě bílé až nažloutlé s nahnědlou špičkou.
Květy asi 30 mm dlouhé a 25 mm široké; květní lůžko a trubka stopkovitě srostlé, růžové s tmavě hnědými nahými šupinami; vnější okvětní plátky kopinaté, červené s hnědými středními proužky; vnitřní okvětní plátky kopisťovité, červené; nitky bělavé až červené; čnělka a blizna se 6 rameny bělavá, čnělka srostlá s trubkou až do poloviny délky květu. Plod kulovitý, až 6 mm široký, s prosvítající tenkou stěnou, sklovitě bíle nazelenalý až růžový. Semena odpovídající sekci Rebutia, podlouhlá, asi 1 mm dlouhá a 0,6 mm široká, s lesklou černou, bradavčitou testou a velkým, vyklenutým, bílým hilem.
R. fabrisii var. fabrisii je nápadný a charakteristický taxon, rostliny známé z našich sbírek jsou značně jednotné jak ve vzhledu těla a otrnění, tak i květů. Drobné rozdíly existují jako důsledek kultury – na nižší úroveň osvětlení a výživnější substrát včetně hojnější zálivky rostliny reagují větším růstem, stonky jsou více sloupkovité, a rovněž otrnění bývá slabší a světlejší. Položka použitá jako typ nominátní variety R. fabrisii byla vybrána ze sběru WR 688, jako R. fabrisii byl označen také sběr MN 126.
Současně s popisem druhu byla jako R. fabrisii var. aureiflora popsána i odchylka s poněkud menšími žlutými květy. O osm let později pak byla popsána R. fabrisii var. nana s celkově menším vzrůstem, kratšími trny a menšími červenými květy. V rozsahu R. fabrisii je var. fabrisii charakterizována poněkud větší velikostí stonků i květů, jejichž barva je červená.
R. fabrisii pochází ze severní Argentiny z provincie Jujuy, výskyt všech popsaných variet je omezen na nevelké území v hraniční oblasti provincií Jujuy a Salta. Naleziště jednotlivých variet jsou navzájem vzdálena jen několik km, typové místo nominátní variety leží mezi Santa Ana a Valle Colorado v nadmořské výšce 2500–2800 m.
Variační okruh R. fabrisii zahrnuje zajímavé a ve vzhledu velmi charakteristické rostliny, které hojným odnožováním brzy vytvářejí kompaktní polštáře malých tělíček, ve vzhledu stonků a otrnění ze všech ostatních rebucií nejvíce připomínající R. pulvinosa. Paždí šupin na květním lůžku a trubce jsou však na rozdíl od tohoto druhu zcela holá a také vzhled semen jednoznačně odpovídá sekci Rebutia, nikoliv sekci Aylostera, kam patří R. pulvinosa.
Proti ostatním zástupcům sekce Rebutia mají květy R. fabrisii zřetelně zúženou spodní část květní trubky, která je stopkovitě srostlá s čnělkou v neobvykle velkém rozsahu, jaký můžeme nalézt u druhů sekce Aylostera. U jiných druhů sekce Rebutia se však nevyskytuje buď vůbec nebo jen ve velmi omezeném rozsahu např. v příbuzenském okruhu R. wessneriana.
R. fabrisii je pěstitelsky nenáročná rostlina, kterou lze doporučit i pro začátečníky. Vegetativní množení je snadné, odnože v trsech někdy vytvářejí kořeny i samovolně bez oddělení. Semena bývají v nabídkách zastoupena jen zřídka, což je asi důsledkem i cizosprašnosti tohoto druhu. Pokud je známo, semena jsou u všech variet R. fabrisii vytvářena jen po sprášení květů pylem z geneticky odlišných rostlin. Jako u většiny rebucií se také u tohoto druhu projevuje nižší úroveň osvětlení a parné prostředí skleníků slabším a světlejším vytrněním a větším růstem stonků, které pak často mají více sloupkovitý tvar. Rovněž riziko napadení škůdci, zejména sviluškou, podobně jako u jiných trsovitých měkkomasých druhů, je vyšší.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rebutia fabrisii ve Wikimedia Commons
Rebutia fabrisii je zajímavý druh rodu rebucie, charakteristický svým trsovitým vzrůstem, podle kterého byl zprvu šířen pod provizorním jménem R. prolifera, t.j. prorostlá, odnožující. Pojmenován byl na počest svého původního nálezce, dr. Humberto A. Fabrise.
Rebutia fabrisii ist eine Pflanzenart in der Gattung Rebutia aus der Familie der Kakteengewächse (Cactaceae). Das Artepitheton ehrt den argentinischen Botaniker Humberto Antonio Fabris (1924–1976).[1]
Rebutia fabrisii wächst gruppenbildend mit kugelförmigen Körpern. Die Körper erreichen Durchmesser von bis zu 2 Zentimetern und haben Faserwurzeln. Die Rippen sind spiralförmig angeordnet und in Höcker gegliedert. Die darauf befindlichen fast kreisrunden Areolen sind weiß bis gelb. Die etwa 30 weißen bis gelben Dornen sind kaum in Mittel- und Randdornen zu unterscheiden. Sie sind 4 bis 8 Millimeter lang.
Die roten oder gelben Blüten werden bis 3 Zentimeter lang und erreichen ebensolche Durchmesser.
Rebutia fabrisii ist im Norden von Argentinien in der Provinz Jujuy in Höhenlagen von 2500 bis 2800 Metern verbreitet.
Die Erstbeschreibung wurde 1977 von Walter Rausch (* 1928) veröffentlicht.[2]
In der Roten Liste gefährdeter Arten der IUCN wird die Art als „Least Concern (LC)“, d. h. als nicht gefährdet geführt.[3]
Rebutia fabrisii ist eine Pflanzenart in der Gattung Rebutia aus der Familie der Kakteengewächse (Cactaceae). Das Artepitheton ehrt den argentinischen Botaniker Humberto Antonio Fabris (1924–1976).
Rebutia fabrisii Rausch, 1977, es una especie fanerógama perteneciente a la familia de las Cactaceae.
Es endémica de Jujuy en Argentina. Es una especie común que se ha extendido por todo el mundo.
Es una planta perenne carnosa, globosa de color verde armada de espinos y con las flores de color rojo y amarillo.
Rebutia fabrisii Rausch, 1977, es una especie fanerógama perteneciente a la familia de las Cactaceae.
