Alphaherpesvirinae je podčeleď virů zahrnující rody Simplexvirus Varicellovirus, Mardivirus a Iltovirus. Společně s podčeleděmi Betaherpesvirinae a Gammaherpesvirinae patří do čeledi Herpesviridae.
Alphaherpesviry jsou obalené viry s amorfním tegumentem, sférickým až vícetvarým kapsidem tvořeným 162 kapsomerami. V průměru mají 120-200 nm, glykoproteinové komplexy jsou součástí membránového obalu.
Genom je nesegmentovaná, lineární dvoušroubovicová DNA o délce 120-180 kb obsahující ukončující a vnitřní repetitivní sekvence.
Každý virový transkript je většinou pro jeden protein přičemž obsahuje promotorovou/regulační sekvenci, TATA box, vedoucí sekvenci 30-300 bp (nepřekládána) na 5' konci, ukončovací nepřekládanou sekvenci 10-30 bp na 3' konci a poly A signál. Mnoho genů se překrývá, vir obsahuje jen pár oddělených. Některé ORF jsou navzájem protichůdné, některé mohou být transkribovány z více promotorů a některé geny jsou nekódující.
Genom obsahuje 3 typy genů: bezprostřední, rané a pozdní. Bezprostřední jsou transkribovány okamžitě po infekci a zajišťují expresi raných genů kódující proteiny nezbytné pro replikaci. Pozdní geny většinou kódují strukturní proteiny. Geny exprimované během latentní fáze jsou řazeny do zvláštní kategorie.
Virové proteiny VHS a ICP27 se zaslouží o zastavení buněčné translace, čímž zajistí cílené upřednostnění virových proteinů nad buněčnými. VHS (nachází se na 17. genu, tvoří jej 455 aminokyselin [1]) je endoribonukleáza, která štěpí hostitelskou mRNA v cytoplasmě, čímž zajistí dostatek nukleotidů pro syntézu virové mRNA, kdežto ICP27 (nachází se v ORF4, tvoří jej 452 aminokyselin [2]) je bezprostřední protein, který se zaslouží o aktivaci transkripci jistých brzkých, raných i pozdních proteinů.
Replikace probíhá v jádře. Může probíhat lytickou nebo latentní cestou.
Lytická cesta se dá rozdělit na tyto fáze:
Při lytické cestě viry preferují epiteliální slizniční buňky.
Replikace virů je v tandemu s replikací hostitelské buňky. Přednostně se tak děje v gangliích.
Alphaherpesviry se vyskytují prakticky po celém světě. Jsou to paraziti savců a ptáků většinou přenositelné tělními tekutinami. Způsobují onemocnění sliznic (opary), dýchacích cest, některé mohou způsobit nádorová onemocnění. Proti některým existuje vakcinace. Léky fungují na principu aktivace virovými enzymy, thymidinovými kinázami, takže se zaměřují jen na buňky napadené viry. Bohužel fungují jen na aktivní viry a ne na ty, které prodělávají latentní fázi.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alphaherpesvirinae ve Wikimedia Commons
Alphaherpesvirinae je podčeleď virů zahrnující rody Simplexvirus Varicellovirus, Mardivirus a Iltovirus. Společně s podčeleděmi Betaherpesvirinae a Gammaherpesvirinae patří do čeledi Herpesviridae.
Die Alphaherpesvirinae bilden eine Unterfamilie der Virusfamilie Herpesviridae (Herpesviren). Sie besteht aus folgenden Gattungen (mit den wichtigsten Virusspezies, (*) zeigt die Typusspezies an):
Die Alphaherpesvirinae bilden eine Unterfamilie der Virusfamilie Herpesviridae (Herpesviren). Sie besteht aus folgenden Gattungen (mit den wichtigsten Virusspezies, (*) zeigt die Typusspezies an):
Genus Simplexvirus Spezies Herpes-simplex-Virus-1
Alphaherpesvirinae is a subfamily of viruses in the family Herpesviridae, primarily distinguished by reproducing more quickly than other subfamilies in the Herpesviridae. In animal virology the most important herpesviruses belong to the Alphaherpesvirinae. Pseudorabies virus is the causative agent of Aujeszky's disease in pigs and Bovine herpesvirus 1 is the causative agent of bovine infectious rhinotracheitis and pustular vulvovaginitis.[1][2] Mammals serve as natural hosts. There are currently 45 species in this subfamily, divided among 5 genera with one species unassigned to a genus. Diseases associated with this subfamily include: HHV-1 and HHV-2: skin vesicles or mucosal ulcers, rarely encephalitis and meningitis, HHV-3: chickenpox (varicella) and shingles, GaHV-2: Marek's disease.[3][4]
Alphaherpesvirinae consists of the following five genera:[4]
The species Chelonid alphaherpesvirus 6 is currently unassigned to a genus.[4]
Viruses in Alphaherpesvirinae are enveloped, with icosahedral, spherical to pleomorphic, and round geometries, and T=16 symmetry. The diameter is around 150-200 nm. Genomes are linear and non-segmented, around 120 to 180 kb in length.[3]
Viral replication is nuclear, and is lysogenic. Entry into the host cell is achieved by attachment of the viral gB, gC, gD and gH proteins to host receptors, which mediates endocytosis. Replication follows the dsDNA bidirectional replication model. DNA-templated transcription, with some alternative splicing mechanism is the method of transcription. Translation takes place by leaky scanning. The virus exits the host cell by nuclear egress, budding, and microtubular outwards viral transport. Mammals serve as the natural host. Transmission routes are sexual, contact, body fluids, lesions, and respiratory.[3]
Alphaherpesvirinae is a subfamily of viruses in the family Herpesviridae, primarily distinguished by reproducing more quickly than other subfamilies in the Herpesviridae. In animal virology the most important herpesviruses belong to the Alphaherpesvirinae. Pseudorabies virus is the causative agent of Aujeszky's disease in pigs and Bovine herpesvirus 1 is the causative agent of bovine infectious rhinotracheitis and pustular vulvovaginitis. Mammals serve as natural hosts. There are currently 45 species in this subfamily, divided among 5 genera with one species unassigned to a genus. Diseases associated with this subfamily include: HHV-1 and HHV-2: skin vesicles or mucosal ulcers, rarely encephalitis and meningitis, HHV-3: chickenpox (varicella) and shingles, GaHV-2: Marek's disease.
Alphaherpesvirinae es una subfamilia de virus en la familia Herpesviridae, de crecimiento rápido (el ciclo de replicación es relativamente corto), efectivamente citolíticos con la peculiaridad de vivir en latencia en las neuronas, y ganglios sensibles de una gran variedad de hospedadores.[1] Comprende las siguientas especies causantes del herpes:
Datos: Q1856108
Multimedia:
Especies: Alphaherpesvirinae
Alphaherpesvirinae es una subfamilia de virus en la familia Herpesviridae, de crecimiento rápido (el ciclo de replicación es relativamente corto), efectivamente citolíticos con la peculiaridad de vivir en latencia en las neuronas, y ganglios sensibles de una gran variedad de hospedadores. Comprende las siguientas especies causantes del herpes:
Herpesvirus Bovino 2 Herpesvirus Canino 1 Herpesvirus del Cercopiteco 1 Herpesvirus Equino 1 Herpesvirus Equino 2 Herpesvirus Equino 3 Herpesvirus Felino 1 Herpesvirus Humano (alfa) 1 Herpesvirus Humano 2 Herpesvirus Humano 3 (Varicela, Herpes Zóster) Herpesvirus Porcino 1Alfaherpesvirukset (Alphaherpesvirinae) on herpesviruksiin kuuluva alaheimo.[1] Tyypillistä alfaherpesviruksille on se, että ne lisääntyvät muita herpesviruksia nopeammin.
Alfaherpesvirukset aktivoituvat herkästi immuunivasteen heikentymisessä. Tyypillisiä oireita ovat suu- ja ruokatorvi-infektiot, rakkulaihottuma ja vaikeat hajasironneet infektiot.
Alfaherpesvirukset (Alphaherpesvirinae) on herpesviruksiin kuuluva alaheimo. Tyypillistä alfaherpesviruksille on se, että ne lisääntyvät muita herpesviruksia nopeammin.
Alfaherpesvirukset aktivoituvat herkästi immuunivasteen heikentymisessä. Tyypillisiä oireita ovat suu- ja ruokatorvi-infektiot, rakkulaihottuma ja vaikeat hajasironneet infektiot.
Alphaherpesvirinae è una sottofamiglia della famiglia Herpesviridae, che si distingue primariamente per la velocità di riproduzione rispetto alle altre sottofamiglie. Fanno parte di questa categoria Herpes Simplex Virus 1, Herpes Simplex Virus 2 e il virus varicella-zoster. I loro siti di latenza (ovvero, i tessuti in cui si annidano dopo la prima infezione) sono le cellule nervose.
I generi appartenenti a questa sottofamiglia sono i seguenti.[1]
Della sottofamiglia fa anche parte la specie Chelonid alphaherpesvirus 6, non assegnata ad alcun genere.
Alphaherpesvirinae è una sottofamiglia della famiglia Herpesviridae, che si distingue primariamente per la velocità di riproduzione rispetto alle altre sottofamiglie. Fanno parte di questa categoria Herpes Simplex Virus 1, Herpes Simplex Virus 2 e il virus varicella-zoster. I loro siti di latenza (ovvero, i tessuti in cui si annidano dopo la prima infezione) sono le cellule nervose.
I generi appartenenti a questa sottofamiglia sono i seguenti.
Iltovirus Mardivirus Scutavirus Simplexvirus VaricellovirusDella sottofamiglia fa anche parte la specie Chelonid alphaherpesvirus 6, non assegnata ad alcun genere.
Neem het voorbehoud bij medische informatie in acht.Alphaherpesvirinae is een onderfamilie van de herpesvirussen. Deze groep virussen onderscheidt zich vooral van anderen door het snellere vermenigvuldigen dan andere onderfamilies van de Herpesvirussen.
De subfamilie Alfaherpesvirinae bevat o.a. de Simplexvirussen, die verantwoordelijk zijn voor koortsblaasjes. Het bevat ook de Varicellovirussen, waartoe het Varicella-zostervirus behoort, dat verantwoordelijk is voor de waterpokken. Daarnaast bevat de subfamilie nog het Mardivirus, het Iltovirus en het Bovine herpesvirus 5.
Alphaherpesvirinae is een onderfamilie van de herpesvirussen. Deze groep virussen onderscheidt zich vooral van anderen door het snellere vermenigvuldigen dan andere onderfamilies van de Herpesvirussen.
De subfamilie Alfaherpesvirinae bevat o.a. de Simplexvirussen, die verantwoordelijk zijn voor koortsblaasjes. Het bevat ook de Varicellovirussen, waartoe het Varicella-zostervirus behoort, dat verantwoordelijk is voor de waterpokken. Daarnaast bevat de subfamilie nog het Mardivirus, het Iltovirus en het Bovine herpesvirus 5.
Alphaherpesvirinae
Группа по БалтиморуI: дцДНК-вирусы
Альфагерпесвирусы[2] или α-герпесвирусы (лат. Аlphaherpesvirinae) — подсемейство вирусов, входящих в семейство герпесвирусов. К ним относятся два серотипа вируса простого герпеса — ВПГ-1 и ВПГ-2, а также вирус ветряной оспы и опоясывающего лишая (герпесзостер).
Альфагерпесвирусы характеризуются коротким репродуктивным циклом, быстрым ростом в культуре, обладают способностью к быстрому разрушению инфицированных клеток и установлению латентной инфекции, в первую очередь в сенсорных ганглиях. Альфагерпесвирусы имеют разных носителей. К этому подсемейству относятся в том числе вирусы, встречающиеся у человека и животных и вызывающие их болезни. Они являются неустойчивыми к действию физических и химических факторов. Вирус ВПГ-1 передается контактным путём от матерей новорождённым и маленьким детям (от 6 мес. до 3 лет). Передача ВПГ-2 происходит половым путём.
По данным Международного комитета по таксономии вирусов (ICTV), на май 2016 г. в подсемейство включают следующие роды[3]:
Это заготовка статьи по вирусологии. Вы можете помочь проекту, дополнив её. Альфагерпесвирусы или α-герпесвирусы (лат. Аlphaherpesvirinae) — подсемейство вирусов, входящих в семейство герпесвирусов. К ним относятся два серотипа вируса простого герпеса — ВПГ-1 и ВПГ-2, а также вирус ветряной оспы и опоясывающего лишая (герпесзостер).
Альфагерпесвирусы характеризуются коротким репродуктивным циклом, быстрым ростом в культуре, обладают способностью к быстрому разрушению инфицированных клеток и установлению латентной инфекции, в первую очередь в сенсорных ганглиях. Альфагерпесвирусы имеют разных носителей. К этому подсемейству относятся в том числе вирусы, встречающиеся у человека и животных и вызывающие их болезни. Они являются неустойчивыми к действию физических и химических факторов. Вирус ВПГ-1 передается контактным путём от матерей новорождённым и маленьким детям (от 6 мес. до 3 лет). Передача ВПГ-2 происходит половым путём.
アルファヘルペスウイルス亜科（Alphaherpesvirinae）とはヘルペスウイルス科の亜科であり、他のヘルペスウイルス科の亜科よりも早く認識された亜科である。[1] [2]。
この項目は、生物学に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:生命科学／Portal:生物学）。 アルファヘルペスウイルス亜科（Alphaherpesvirinae）とはヘルペスウイルス科の亜科であり、他のヘルペスウイルス科の亜科よりも早く認識された亜科である。 。
