Trigonella caerulea, xeorxanu: უცხო სუნელი - utskho suneli[2]) ye una yerba añal de la familia Fabaceae.
Algama un tamañu de 30-60 cm d'altor. Les sos fueyes son obovaes o llanceolaes, de 2-5 cm de llargu, 1-2 cm d'anchu y dentaes na parte cimera. Los sos tarmos florales son globulares, en compactos recímanos, más llargos que les fueyes. Los sépalos los son dos veces más curtios que la corola, los sos dientes son iguales al tubu. La corola ye 5.5 a 6.5 mm de llargu y azul. Les llegumes son erectas o llixeramente curvaes, estruyíes, de 4-5 mm de llongura col picu de 2 mm. Les granes son pequeñes y allargaes. Floria n'abril-mayu, les granes maurecen en mayu-xunu. Ye autu-polinizada.[3]
Alholva azul ye llargamente utilizada na gastronomía de Xeorxa, onde se-y conoz como utskho suneli.[2] Ye unu de los ingredientes del amiestu de especias de Xeorxa: khmeli suneli.[4] Utilícense tantu les granes, como les vaines y les fueyes. El golor y el sabor son similares a la alholva ordinaria, pero más nidiu.[5] En Suiza utilizar pa dar sabor al quesu tradicional schabziger.[6]
Trigonella caerulea describióse por (L.) Ser. y espublizóse en Prodromus Systematis Naturalis Regni Vegetabilis 2: 181. 1825.[7]
Trigonella: nome xenéricu que deriva les pallabres griegues tri = "trés" y gonia = "ángulu d'esquina" y pretende faese referencia a la estructura de la flor.
caerulea: epítetu llatín que significa "de color azul".[8]
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Trigonella caerulea, xeorxanu: უცხო სუნელი - utskho suneli) ye una yerba añal de la familia Fabaceae.
Göy güldəfnə (lat. Trigonella caerulea)[1] - güldəfnə cinsinə aid bitki növü.[2]
Hündürlüyü 30-80 sm olan birillik ot bikisidir.
Göy güldəfnə (lat. Trigonella caerulea) - güldəfnə cinsinə aid bitki növü.
Hündürlüyü 30-80 sm olan birillik ot bikisidir.
Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Ffenigrig glas sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Trigonella caerulea a'r enw Saesneg yw Blue fenugreek.[1]
Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).
Llysieuyn blodeuol (neu legume) yw Ffenigrig glas sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Fabaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Trigonella caerulea a'r enw Saesneg yw Blue fenugreek.
Eraill yn yr un teulu yw: ffa soya (Glycine max), y ffa cyffredin (Phaseolus), pys gyffredin (Pisum sativum), chickpea (Cicer arietinum), cnau mwnci (Arachis hypogaea), pys per (Lathyrus odoratus) a licrs (Glycyrrhiza glabra).
Pískavice modrá (Trigonella caerulea) (gruzínsky ულუმბო, უცხო სუნელი ulumbo, utskho suneli[1]) je jednoletá bylina z čeledi bobovité.
Dosahuje výšky 30–60 cm. Listy jsou obvejčité nebo kopinaté, 2–5 cm dlouhé, 1–2 cm široké a pilovité v horní části. Stopky jsou kompaktní, kulovité hrozny jsou delší než listy. Kališní lístky jsou dvakrát kratší než okvětí. Okvětí je 5,5–6,5 mm dlouhé a modré. Lusky jsou vztyčené nebo mírně zakřivené, 4–5 mm dlouhé, zobanité. Semena jsou malá a podlouhlá. Kvete v dubnu až květnu, semena dozrávají v květnu a červnu. Je samosprašná.[2]
Pískavice modrá se hojně používá v gruzínské kuchyni, kde je známa jako utskho suneli.[1] Je jednou ze složek gruzínské směsi koření khmeli suneli.[3] Používají se semena, lusky i listy. Vůně a chuť jsou podobné běžné pískavici řeckému senu, ale mírnější.[4] Ve Švýcarsku se používá k aromatizaci tradičního sýra schabziger.[5]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trigonella caerullea na anglické Wikipedii.
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. 
Obrázky, zvuky či videa k tématu pískavice modrá ve Wikimedia Commons
Pískavice modrá (Trigonella caerulea) (gruzínsky ულუმბო, უცხო სუნელი ulumbo, utskho suneli) je jednoletá bylina z čeledi bobovité.
Der Schabzigerklee (Trigonella caerulea), auch Zigerklee oder Zigerkraut (Schweiz), Zigeunerkraut (Südtirol), Käseklee, Brotklee oder Blauer Steinklee genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Trigonella innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae, Leguminosae). Sie stammt anscheinend als Kulturpflanze von Trigonella procumbens (Besser) Rchb. ab, die im östlichen Mittelmeerraum und im Kaukasusraum beheimatet ist.
Der Schabzigerklee ist eine einjährige krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 20 bis 60, selten bis zu 100 Zentimetern erreicht. Der aufrechte Stängel ist spärlich behaart und hohl.[1]
Die wechselständig und spiralig am Stängel verteilt angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Die Blattspreite besitzt drei Fiederblättchen. Die Fiederblättchen sind bei einer Länge von 2 bis 5 Zentimetern sowie einer Breite von 5 bis 20 Millimetern eiförmig bis länglich mit ausgerandetem oberen Ende und gezähntem Rand.[1]
Im kugeligen, traubigen Blütenstand sind die zahlreichen Blüten dicht angeordnet. Der Blütenstandsschaft ist 2 bis 5 Zentimeter lang. Der Blütenstiel ist nur etwa 1 Millimeter lang.[1]
Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf etwa 3 Millimeter langen Kelchblätter sind auf bis etwa zur Hälfte ihrer Länge glockenförmig verwachsen; die Kelchzähne sind etwa so lang wie die Kelchröhre. Die blaue oder weiße Blütenkrone besitzt die typische Form einer Schmetterlingsblüte und ist etwa 6 Millimeter lang.[1]
Die aufrechte oder abstehende Hülsenfrucht ist bei einer Länge von 4 bis 5 Millimetern sowie einer Breite von etwa 3 Millimetern rhomboid-verkehrt-eiförmig und an der Spitze plötzlich zu einem Schnabel von 2 Millimeter Länge zusammengezogen. Die braunen Samen sind bei einer Länge von etwa 2 Millimetern eiförmig und die Samenschale ist fein warzig.[1]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 16.[2]
Die Erstveröffentlichung erfolgte 1753 unter dem Namen (Basionym) Trifolium caeruleum durch Carl von Linné. Die Neukombination zu Trigonella caerulea (L.) Ser. wurde 1825 durch Nicolas Charles Seringe veröffentlicht. Weitere Synonyme für Trigonella caerulea (L.) Ser. sind: Melilotus coerulea (L.) Desr., Melilotus coeruleus (L.) Desr., Trifolium caerulea L., Trigonella coerulea (Desr.) Ser., Trigonella melilotus-coerulea (L.) Asch. & Graebn., Trigonella melilotus-coeruleus (L.) Asch. & Graebn.
Die vielen stark duftenden Blüten sind eine gute Bienenweide.
Der Schabzigerklee bildet eine Pfahlwurzel und sammelt Stickstoff im Boden, was im biologischen Anbau von Bedeutung ist: Durch eine Symbiose mit Bakterien wird an den Wurzeln der Schmetterlingsblütler (Fabaceae, Leguminosae) aus dem Stickstoff der Luft Protein gewonnen. Dieses Protein befindet sich in Knöllchen, die von den Leguminosen selbst, aber letztendlich auch von allen anderen Pflanzen genutzt werden können. Der Anbau von Leguminosen kann deshalb den Einsatz von Stickstoffdüngern überflüssig machen.
Geerntet werden die grünen oberirdischen Pflanzenteile, indem die Pflanze je nach Verwendungszweck ein- bis dreimal im Jahr kurz vor oder nach der Anthese (Blüte) gemäht wird. Das frische Erntegut wird im Anschluss getrocknet und fein gemahlen.
Schabzigerklee dient ausschließlich getrocknet zum Würzen. In der Schweiz wird Schabzigerklee, der etwas milder als der Bockshornklee ist, stark würzig nach frischem Heu riecht und eigenartig bitter schmeckt, zur Herstellung des Schabzigers, eines sehr aromatischen Käses, verwendet. In Südtirol verwendet man ihn als Bestandteil des Brotklees als typisches Brotgewürz für Vinschgauer Fladenbrot, für Schüttelbrot und andere Roggenbrote.[3]
Weiterhin ist er besonders geeignet für pikante Brötchen, Eierkuchen oder Waffeln sowie für andere pikante Gebäcke, er würzt Salate, Dips und Brotaufstriche aus Frischkäse oder Quark und wird verwendet für Aufläufe mit Käse, Ei und Kartoffeln. Er ist in getrockneter Form im Lebensmittelhandel und in Reformhäusern, oft aus Bioanbau, erhältlich.
Als Uzcho-suneli (უცხო სუნელი) ist Schabzigerklee ein in der georgischen Küche häufig verwendetes Gewürz.
Der aromatisch und herb schmeckende Schabzigerklee wirkt appetit- und verdauungsanregend.
Der Schabzigerklee (Trigonella caerulea), auch Zigerklee oder Zigerkraut (Schweiz), Zigeunerkraut (Südtirol), Käseklee, Brotklee oder Blauer Steinklee genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Trigonella innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae, Leguminosae). Sie stammt anscheinend als Kulturpflanze von Trigonella procumbens (Besser) Rchb. ab, die im östlichen Mittelmeerraum und im Kaukasusraum beheimatet ist.
Пажытнік блакі́тны, Трыганэла, Грэ́цкае се́на (па-лацінску: Trigonella coerulea) — аднагадовая травяністая расліна сямейства бабовых.
Радзіма — Балканскі паўвостраў, Каўказ, Паўднёвая Азія. Быў вядомы ўжо ў Старажытным Егіпце. У Беларусі часам культывуюць як кармавую расліну. Сцябло прамое вышынёй 30 – 100 см, з узнятымі ўверх галінкамі і прадаўгаватымі востразубымі сіне-блакітнымі лістамі. Мае рэзкі спецыфічны пах, пры адварванні вельмі непрыемны, моташлівы. Цвіце у чэрвені – ліпені. Плод — струк. Насенне мае спецыфічны прана-грыбны смак.
Фармацэўтычная прамысловасць выпускае араматызаваны парашок з насення пажытніку блакітнага, які прымаюць па адной кававай лыжачцы перад ежай для паляпшэння стрававання. Пажытнік блакітны лічыцца выдатным танізатарам, сродкам лекавання парушэння абмену рэчываў, здаўна выкарыстоўвалася жанчынамі на Ўсходзе як сродак супраць хударлявасці; уваходзіць у склад некаторых сучасных аральных кантрацэптываў.
Можна дадаваць у хатнія кансервы з садавіны. Пажытнік блакітны — важны кампанент аджыкі, кары і іншых усходніх прыпраў, гэтак званага “зялёнага” сыру (паводле Г. Цюндзявіцкай, звычайнага ў Беларусі ў сярэдзіне XIX стагодзьдзя).
Trigonella caerulea (blue fenugreek,[2][3] blue melilot, Georgian: ულუმბო, უცხო სუნელი - ulumbo, utskho suneli)[4] is an annual herb in the family Fabaceae. It is 30–60 cm tall. Its leaves are obovate or lance-shaped, 2–5 cm long, 1–2 cm wide and saw-toothed in upper part. Its flower stalks are compact, globular racemes, longer than the leaves. The sepals are twice as short as the corolla, its teeth are equal to the tube. The corolla is 5.5-6.5 mm long and blue. The pods are erect or slightly curved, compressed, 4–5 mm long with beak 2 mm. The seeds are small and elongated. It blossoms in April–May, the seeds ripen in May–June. It is self-pollinated.[5]
Blue fenugreek is widely used in Georgian cuisine, where it is known as utskho suneli.[4] It is one of the ingredients of the Georgian spice mix khmeli suneli.[6] The seeds, the pods and the leaves are used. The smell and taste are similar to ordinary fenugreek, but milder.[7] In Switzerland it is used for flavouring the traditional schabziger cheese.[8]
{{cite journal}}: CS1 maint: uses authors parameter (link)) Trigonella caerulea - MHNT Trigonella caerulea (blue fenugreek, blue melilot, Georgian: ულუმბო, უცხო სუნელი - ulumbo, utskho suneli) is an annual herb in the family Fabaceae. It is 30–60 cm tall. Its leaves are obovate or lance-shaped, 2–5 cm long, 1–2 cm wide and saw-toothed in upper part. Its flower stalks are compact, globular racemes, longer than the leaves. The sepals are twice as short as the corolla, its teeth are equal to the tube. The corolla is 5.5-6.5 mm long and blue. The pods are erect or slightly curved, compressed, 4–5 mm long with beak 2 mm. The seeds are small and elongated. It blossoms in April–May, the seeds ripen in May–June. It is self-pollinated.
La blua trigonelo (Trigonella caerulea (L.) Ser., sinonimoj: Melilotus coerulea (L.) Desr., Melilotus coeruleus (L.) Desr., Trifolium caerulea L., Trifolium caeruleum L., Trigonella coerulea (Desr.) Ser., Trigonella melilotus-coerulea (L.) Asch. & Graebn., Trigonella melilotus-coeruleus (L.) Asch. & Graebn.) estas planta specio, kiu apartenas al la familio de la fabacoj (fabaceae, leguminosae).
Ĝi origine venas el la orienta areo de la Mediteraneo kaj Kaŭkazo.
Kiel spicherbo ĝi estas uzata en la svisa fromaĝo Schabziger.
La blua trigonelo (Trigonella caerulea (L.) Ser., sinonimoj: Melilotus coerulea (L.) Desr., Melilotus coeruleus (L.) Desr., Trifolium caerulea L., Trifolium caeruleum L., Trigonella coerulea (Desr.) Ser., Trigonella melilotus-coerulea (L.) Asch. & Graebn., Trigonella melilotus-coeruleus (L.) Asch. & Graebn.) estas planta specio, kiu apartenas al la familio de la fabacoj (fabaceae, leguminosae).
Ĝi origine venas el la orienta areo de la Mediteraneo kaj Kaŭkazo.
El meliloto azul[2] (Trigonella caerulea), en georgiano, უცხო სუნელი - utsjo suneli,[3] es una hierba anual de la familia Fabaceae.
Alcanza un tamaño de 30-60 cm de altura. Sus hojas son obovadas o lanceoladas, de 2-5 cm de largo, 1-2 cm de ancho y dentadas en la parte superior. Sus tallos florales son globulares, en compactos racimos, más largos que las hojas. Los sépalos son dos veces más cortos que la corola, sus dientes son iguales al tubo. La corola es 5.5 a 6.5 mm de largo y azul. Las legumbres son erectas o ligeramente curvadas, comprimidas, de 4-5 mm de largo con el pico de 2 mm. Las semillas son pequeñas y alargadas. Florece en abril-mayo, las semillas maduran en mayo-junio. Es auto-polinizada.[4]
Alholva azul es ampliamente utilizada en la gastronomía de Georgia, donde se le conoce como utskho suneli.[3] Es uno de los ingredientes de la mezcla de especias de Georgia: khmeli suneli.[5] Se utilizan tanto las semillas, como las vainas y las hojas. El olor y el sabor son similares a la alholva ordinaria, pero más suave.[6] En Suiza se utiliza para dar sabor al queso tradicional schabziger.[7]
Trigonella caerulea fue descrita por (L.) Ser. y publicado en Prodromus Systematis Naturalis Regni Vegetabilis 2: 181. 1825.[8]
Trigonella: nombre genérico que deriva las palabras griegas tri = "tres" y gonia = "ángulo de esquina" y se pretende hacer referencia a la estructura de la flor.
caerulea: epíteto latíno que significa "de color azul".[9]
El meliloto azul (Trigonella caerulea), en georgiano, უცხო სუნელი - utsjo suneli, es una hierba anual de la familia Fabaceae.
Sinisarviapila (Trigonella caerulea) on sarviapiloiden sukuun kuuluva yksivuotinen kumariinintuoksuinen hernekasvi. Sitä esiintyy Euroopassa. Sen pysty varsi kasvaa 20:stä 60:een senttimetriä korkeiksi. Lehdissä on kolme soikean pitkää sormilehdykkää. Kukinto on pitkäperäinen mykerömäinen terttu. Teriöt ovat vaaleansinisiä.
Sinisarviapila (Trigonella caerulea) on sarviapiloiden sukuun kuuluva yksivuotinen kumariinintuoksuinen hernekasvi. Sitä esiintyy Euroopassa. Sen pysty varsi kasvaa 20:stä 60:een senttimetriä korkeiksi. Lehdissä on kolme soikean pitkää sormilehdykkää. Kukinto on pitkäperäinen mykerömäinen terttu. Teriöt ovat vaaleansinisiä.
Módry komonc (Trigonella caerulea (L.) Ser., Syn.: Melilotus coerulea (L.) Desr., Melilotus coeruleus (L.) Desr., Trifolium caerulea L., Trifolium caeruleum L., Trigonella coerulea (Desr.) Ser., Trigonella melilotus-coerulea (L.) Asch. & Graebn., Trigonella melilotus-coeruleus (L.) Asch. & Graebn.) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Módry komonc je jednolětna hórska rostlina a dźiwje docpěje wysokosć wot 20 hač do 60 centimetrow, w kulturje hač do jednoho metra. Tež w srjedźnej Europje hodźi so z městnami we wodźiwjenej formje namakać. Jeho wjele módrych a sylnje wonjatych kćenjow su pčołkam dobra pastwa.
Módry komonc słuži bjezwuwzaćnje sušene korjenjenju. W Šwicarskej bu módry komonc, kotryž je po słodźe curryjej podobny, wužiwany při produkciji Zigerja, jara aromatiskeho twarožka. W južnej Tirolskej wužiwa so pod mjenom Zigainerkraut jako typiska chlěbowa korjenina za Vinschgauer Fladenbrot, Schüttelbrot a ržane chlěby.
Dale je wosebje přihódny za pikantne całty, jejkowe plincy abo wafle a tež za druhe pikantne pječwa. Wón korjeni soloteje, dipsy a chlěbowy maz ze čerstweho twarožka abo twaroha a wužiwa so za naběžeńcy z twarožka, jejkow a běrnow. Poskića so w sušenej formje w překupstwu za žiwidła a w reformowych domach, najhusćišo z němskeho bioplahowanja.
Aromatisce a jěrje słodźacy módry komonc pohonjuje apetit a požiwanje.
Jeli sy jedyn z mjenowanych njedostatkow skorigował(a), wotstroń prošu potrjecheny parameter předłohi {{Předźěłuj}}. Podrobnosće namakaš w dokumentaciji.
Módry komonc (Trigonella caerulea (L.) Ser., Syn.: Melilotus coerulea (L.) Desr., Melilotus coeruleus (L.) Desr., Trifolium caerulea L., Trifolium caeruleum L., Trigonella coerulea (Desr.) Ser., Trigonella melilotus-coerulea (L.) Asch. & Graebn., Trigonella melilotus-coeruleus (L.) Asch. & Graebn.) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Multimedia w Wikimedia Commons Kozieradka błękitna (Trigonella caerulea) – gatunek rocznej rośliny z rodziny bobowatych. Roślina pochodzi z terenów płd.-wsch. Europy i Azji Mniejszej, najczęściej w formie zdziczałej. W Polsce bardzo rzadko uprawiana i zawlekana, efemerofit[3].
Roślina przyprawowa. Pod postacią suszoną i zmieloną używana jest jako przyprawa do sera, niekiedy również do chleba.
Kozieradka błękitna (Trigonella caerulea) – gatunek rocznej rośliny z rodziny bobowatych. Roślina pochodzi z terenów płd.-wsch. Europy i Azji Mniejszej, najczęściej w formie zdziczałej. W Polsce bardzo rzadko uprawiana i zawlekana, efemerofit.
Mavi çemenotu (Trigonella caerulea), (Gürcüce: ულუმბო, უცხო სუნელი - ulumbo, utsh’o suneli), baklagiller familyasında yıllık bir bitki. 30–60 cm boyundadır. Gürcü mutfağında, utsho suneli adıyla yaygın biçimde kullanılır.
Mavi çemenotu, Gürcü mutfağında "utsho suneli" (yabani baharat) olarak bilinir ve yaygın kullanılmaktadır. Gürcü baharat karışımı "hmeli suneli"nin (kuru baharat) malzemelerinden biridir. Hem tohumlar ve daneleri (bakla), hem de yapraklar kullanılır. Kokusu ve tadı sıradan çemenotuyla aynıdır, ancak daha hafiftir. Mavi çemenotu, İsviçre'de geleneksel schabziger peynirini tatlandırmak için de kullanılır.
Mavi çemenotu (Trigonella caerulea), (Gürcüce: ულუმბო, უცხო სუნელი - ulumbo, utsh’o suneli), baklagiller familyasında yıllık bir bitki. 30–60 cm boyundadır. Gürcü mutfağında, utsho suneli adıyla yaygın biçimde kullanılır.
Однорічна рослина, заввишки 30-100 см, з численними прямими гілками, що стирчать вгору. Прилистники трикутні, зубчасті. Листя довгочерешкове, трійчасте, з яйцевидними, до 5 см завдовжки листочками, по краю гострозубчатими. Суцвіття в пазухах верхніх листків, густе, кулясте. Квітки блакитні, дрібні, до 6,5 мм завдовжки. Плоди — дрібні оберненояйцеподібні боби до 6 мм довжиною з нечисленним (2-3) насінням. Насіння світле, 1-2 мм в діаметрі, злегка сплюснуте.
У дикому стані росте у середньоземноморських країнах. Культивується в Європі.
Гуньбу блакитну використовують у кулінарії. Сушені плоди є основною сировиною до виробництва грузинської приправи уцхо-сунелі та одним із інгредієнтів приправи хмелі-сунелі. Надає дуже приємний смак квашеній капусті, солоним огіркам, м'ясним і рибним стравам, супам.
Це незавершена стаття про Бобові.Trigonella caerulea là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được (L.) Ser. miêu tả khoa học đầu tiên.[2]
Trigonella caerulea - Museum specimen
Bài viết liên quan đến Tông Cỏ ba lá này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Trigonella caerulea là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được (L.) Ser. miêu tả khoa học đầu tiên.
Плод — боб, обратнояйцевидно-ромбический, в три раза длиннее чашечки, резко сужен в почти прямой носик, 2 мм длиной, со слабо заметными жилками.
Цветёт в мае — июне. Плодоношение в июне — июле.
Плод — боб, обратнояйцевидно-ромбический, в три раза длиннее чашечки, резко сужен в почти прямой носик, 2 мм длиной, со слабо заметными жилками.
Цветёт в мае — июне. Плодоношение в июне — июле.
蓝胡卢巴（学名：Trigonella coerulea）为豆科胡卢巴属下的一个种。
|access-date=中的日期值 (帮助)
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
청호로파(靑葫蘆巴, 학명: Trigonella caerulea 트리고넬라 카이룰레아[*])는 콩과의 한해살이풀이다.
조지아에서는 청호로파가 "울룸보(ულუმბო)" 또는 "우츠호 수넬리(უცხო სუნელი)"라 불리며, 씨와 잎이 조지아 요리에 흔히 쓰인다. 청호로파는 배합 향신료인 흐멜리 수넬리에 들어가는 재료 가운데 하나이다.
스위스에서는 전통 치즈인 샤프치거를 만들 때 청호로파가 쓰인다.
