nomes no trilho de navegação
Malacosoma neustria ye una especie d'inseutu lepidópteru de la familia Lasiocampidae. Distribúise pola mayor parte d'Europa (quitando'l norte d'Escandinavia) y tamién pel norte d'África. (Linnaeus, 1758).
Aliméntase de les especies de diversos xéneros d'árboles frondosos: Quercus, Betula, Fagus, Ulmus, Salix, Prunus, Populus, etc. [1][2]
Les estaciones fríes pasales en forma de güevu. La puesta tien forma de pequeñu brazalete ordenáu alredor d'una caña. [3] Al nacer, les gates son de color negru y presenten un comportamientu gregariu. Dempués adopten un patrón de colores llamativu, con una banda llonxitudinal blanca nel so parte cimeru, enmarcada nuna serie de fines bandes negres y anaranxaes. Los lladrales son de color azul y na parte inferior vuelve tener una franxa naranxa. Nun ye urticante, y pueden midir hasta 50 mm.
Provoquen daños nes mases forestales una y bones les canesbes provoquen defoliaciones al alimentase.
Gata
♂
♀
Malacosoma neustria ye una especie d'inseutu lepidópteru de la familia Lasiocampidae. Distribúise pola mayor parte d'Europa (quitando'l norte d'Escandinavia) y tamién pel norte d'África. (Linnaeus, 1758).
Aliméntase de les especies de diversos xéneros d'árboles frondosos: Quercus, Betula, Fagus, Ulmus, Salix, Prunus, Populus, etc.
Les estaciones fríes pasales en forma de güevu. La puesta tien forma de pequeñu brazalete ordenáu alredor d'una caña. Al nacer, les gates son de color negru y presenten un comportamientu gregariu. Dempués adopten un patrón de colores llamativu, con una banda llonxitudinal blanca nel so parte cimeru, enmarcada nuna serie de fines bandes negres y anaranxaes. Los lladrales son de color azul y na parte inferior vuelve tener una franxa naranxa. Nun ye urticante, y pueden midir hasta 50 mm.
Provoquen daños nes mases forestales una y bones les canesbes provoquen defoliaciones al alimentase.
Gata
♂
♀
Malacosoma neustria és una espècie de papallona nocturna pertanyent a la família Lasiocampidae.
L'espècie és notable per les seves erugues que són de colors brillants i formen embolcalls de seda per regular la seva temperatura.
Les erugues són marronoses amb ratlles de color blau, taronja i blanc.
Els adults són de color marronós bastant uniforme.
Les larves s'alimenten principalment d'arbres i arbustos dins els seus embolcalls de seda.
Aquesta espècies es troba àmpliament distribuïda a través d'Europa, Àsia i el nord d'Àfrica.
El seu hàbitat són marges dels boscos, pastures espesses, garrigues, tanques i marges de camins.
Les plantes nutrícies de les larves inclouen pomers, perers, pruners, salzes, carpins, til·lers i roures.[1]
La femella pon els ous en bandes en forma d'anell a finals d'estiu sobre les branques dels arbres d'acollida, on passen l'hivern. Quan es desclouen, les larves són gregàries i teixeixen un embolcall de seda on es protegeixen. Mengen el fullatge jove de l'arbre i muden diverses vegades a mesura que creixen.
Quan estan a punt de crisalidar cauen a terra i comencen la metamorfosi, formant cadascuna una pupa entre les fulles de les plantes que creixen sota l'arbre. A Gran Bretanya i Alemanya, el període de vol és de juny a agost.[1]
Ous
Larva
Pupa
Mascle
Femella
Malacosoma neustria és una espècie de papallona nocturna pertanyent a la família Lasiocampidae.
L'espècie és notable per les seves erugues que són de colors brillants i formen embolcalls de seda per regular la seva temperatura.
Les erugues són marronoses amb ratlles de color blau, taronja i blanc.
Els adults són de color marronós bastant uniforme.
Les larves s'alimenten principalment d'arbres i arbustos dins els seus embolcalls de seda.
Gwyfyn sy'n perthyn i urdd y Lepidoptera yw gwaswyfyn, sy'n enw gwrywaidd; yr enw lluosog ydy gwaswyfynod; yr enw Saesneg yw Lackey, a'r enw gwyddonol yw Malacosoma neustria.[1][2] Gellir ei ganfod yng ngwledydd Prydain a rhannau o Ewrop.
Caterpillar, Julian Alps, Slofenia
Wyau
♂
♀
Gellir dosbarthu'r pryfaid (neu'r Insecta) sy'n perthyn i'r Urdd a elwir yn Lepidoptera yn ddwy ran: y gloynnod byw a'r gwyfynod. Mae'r dosbarthiad hwn yn cynnyws mwy na 180,000 o rywogaethau mewn tua 128 o deuluoedd.
Wedi deor o'i ŵy mae'r gwaswyfyn yn lindysyn sy'n bwyta llawer o ddail, ac wedyn mae'n troi i fod yn chwiler. Daw allan o'r chwiler ar ôl rhai wythnosau. Mae pedwar cyfnod yng nghylchred bywyd glöynnod byw a gwyfynod: ŵy, lindysyn, chwiler ac oedolyn.
Gwyfyn sy'n perthyn i urdd y Lepidoptera yw gwaswyfyn, sy'n enw gwrywaidd; yr enw lluosog ydy gwaswyfynod; yr enw Saesneg yw Lackey, a'r enw gwyddonol yw Malacosoma neustria. Gellir ei ganfod yng ngwledydd Prydain a rhannau o Ewrop.
Caterpillar, Julian Alps, Slofenia
Wyau
♂
♀
Bourovec prsténčivý (Malacosoma neustria), někdy také bourovec prsténčitý,[1] je noční motýl z čeledi bourovcovitých, vyskytující se i na území České republiky. Své jméno získal podle vajíček, která jsou kladena do typických snůšek ve tvaru spirálovitého prstýnku.[2][3][4]
Motýl se vyskytuje v celé palearktické oblasti.
Létá především v listnatých lesích, zahradách, sadech a ovocných stromořadích, lze se s ním setkat i v remízcích a zarostlých úhorech stepního charakteru.[2]
Patří k nejhojnějším bourovcům na území ČR. Ve 20. století byl řazen k příležitostným škůdcům,[2] jsou dokonce popisovány holožíry ovocných stromů přemnoženými housenkami.[3] Červený seznam druhů ČR jej nicméně v roce 2016 již řadí mezi druhy téměř ohrožené.[5]
Bourovec prsténčivý se s délkou předního křídla 13–21 mm řadí mezi malé bourovce. Přední křídla mohou mít žlutavou až červenohnědou barvu a jsou zdobena dvojicí příčných proužků, mezi kterými zpravidla bývá tmavší plocha; zbarvení je nicméně dosti variabilní. Na lemu křídel se střídají plochy světlých a tmavých třásní. Zadní křídla jsou světlejší než křídla přední. Pohlaví se od sebe liší zejména tykadly, která jsou u samců výrazně hřebenitá.[2]
Vajíčka jsou šedá až hnědavá, kladená do spirálovitě prsténčité snůšky.[4]
Housenky jsou po vylíhnutí rudohnědé, v pozdějších instarech se zbarvení mění a je celkově velmi pestré – středem hřbetu probíhá bílá čára, lemovaná z obou stran oranžově. Další dvojice oranžových čar se táhne níže podél boků. Prostor mezi oranžovými čárami je borůvkově šedomodrý s řídkými černými skvrnkami. Na hřbetě 12. článku se nachází drobný černý párový výrůstek. Hlava je šedomodrá, se dvěma černými skvrnami. Pokožka housenek má sametový vzhled, krom toho jsou housenky poměrně hustě chlupaté. Před kuklením mohou měřit 5,5–6 cm.[2][3][4]
Kukla je černá, měkká, uložená ve žlutavém, dvouvrstvém kokonu. Vnitřek kokonu i kukla jsou žlutě poprášené.[2][3]
Během roku vytváří jedinou generaci, jejíž motýli létají přibližně od června do srpna. Samice po spáření klade vajíčka charakteristickým způsobem – vyhledává tenké, jedno- až dvouleté větvičky živných rostlin (zpravidla se jedná o ovocné stromy, z lesních dřevin to může být např. dub letní, topol černý nebo bříza bělokorá) a na ty pak klade spirálovitým pohybem kolem dokola několikařadé prstence vajíček. V jednom prstenci může být i několik set vajíček. V tomto stádiu přečkává bourovec prsténčivý zimní období.[2][3] Parazitem snůšek je chalcidka drobněnka vejcožravá (Trichogramma evanescens), jejíž larvy se vyvíjejí uvnitř vajíček bourovců (i jiných motýlů).[4]
Housenky se líhnou v dubnu až květnu. V prvních stádiích žijí pospolitě v hnízdech z hedvábných vláken, teprve v předposledním instaru se osamostatňují a dorůstají jednotlivě. Jsou odolné vůči nepříznivému počasí a v deštivých letech vydrží dlouho bez potravy, pokud je ale počasí dobré, rády se sluní pospolu mezi větvičkami. Také housenky bourovce prsténčivého jsou často napadány parazity; svá vajíčka do nich kladou například lumci druhu Pimpla turionellae.[2][4] Pokud housenky během přibližně 5 týdnů[6] svého stádia zdárně dorostou, zakuklí se v kokonu vpleteném mezi listy v koruně stromu. [2][3][4]
Další generace motýlů se z kukel líhne přibližně po třech týdnech.[6]
Mladé housenky v hnízdě na habru.
Dorostlá housenka
Detail hlavy housenky
Zápředek
Samec se světlou kresbou křídel
Obrázky, zvuky či videa k tématu bourovec prsténčivý ve Wikimedia Commons
Bourovec prsténčivý (Malacosoma neustria), někdy také bourovec prsténčitý, je noční motýl z čeledi bourovcovitých, vyskytující se i na území České republiky. Své jméno získal podle vajíček, která jsou kladena do typických snůšek ve tvaru spirálovitého prstýnku.
Der Ringelspinner (Malacosoma neustria) ist ein Schmetterling (Nachtfalter) aus der Familie der Glucken (Lasiocampidae).
Die Falter erreichen eine Flügelspannweite von 25 bis 40 Millimetern. Die Flügelgrundfarbe variiert zwischen hellgelb, braun, rotbraun und graubraun. Auf den Vorderflügeln der Männchen befinden sich zwei Querlinien, die bei hellen Exemplaren bräunlich und bei dunkleren Vertretern weißlich sind. Sie trennen in etwa die Flügeldrittel. Bei den Weibchen, die deutlich größer als die Männchen werden, ist der Bereich zwischen den Querbinden dunkler gefärbt. Die Fühler der Männchen sind im Gegensatz zu den fadenförmigen der Weibchen stark gekämmt.[1]
Die Raupen werden ca. 60 Millimeter lang und sind auffallend bunt gefärbt. Sie haben eine leuchtend blaugraue Grundfärbung neben der eine helle Rückenlinie und daneben orange, dunkle und gelbe Längsstreifen zu erkennen sind. Ihr Kopf ist blaugrau, trägt aber zwei schwarze Flecken, die wie Augen aussehen.[1] Sie haben, besonders auf den Seiten lange, helle, weiche Haare. Auf dem 12. Segment tragen sie einen Buckel.[2]
♂
♀
Die Tiere kommen in ganz Europa außer im hohen Norden, östlich bis zum Schwarzen Meer vor.[2] Sie leben in lichten Wäldern und Hecken aber auch auf Streuobstwiesen und Parks. Sie sind fast überall selten geworden.[1] Die im 19. Jahrhundert in vielen Teilen Mitteleuropas noch lokal schädliche Art ist aus heutiger Sicht ein empfindlicher Bioindikator für naturnahe Obstgärten, Streuobstwiesen etc.[3]
Die Falter fliegen von Ende Juni bis Mitte August, die Raupen findet man von Mai bis Juni.[4]
Die Raupen ernähren sich besonders von Schlehdorn (Prunus spinosa), aber auch von zahlreichen anderen Laubbäumen und -sträuchern, wie z. B. von Salweide (Salix caprea), Hainbuche (Carpinus betulus), Stieleiche (Quercus robur), Birne (Pyrus communis), Apfel (Malus domestica) und Eingriffeligem Weißdorn (Crataegus monogyna). Früher waren die Raupen gefürchtete Schädlinge und konnten durch Massenvermehrung an Obstbäumen Schäden anrichten, mittlerweile treten durch die gesunkenen Populationszahlen keine Schäden mehr auf.[1]
Die Weibchen legen im Sommer ihre harten und mit hartem Kitt verklebten Eier in ringförmig angeordneten ca. einen Zentimeter breiten Gelegen um dünne Zweige. Aus den Eiern schlüpfen erst im nächsten Frühling längsgestreifte, fast nackte Raupen, die bei schönem Wetter die Blätter und Blüten abfressen. Sie leben gesellig in Gespinsten, in die sie sich zum Häuten und auch in Fresspausen zurückziehen. Nach der letzten Häutung leben sie solitär und verpuppen sich im Juni in einem weißen Kokon zwischen Blättern, der zitronengelb bepudert ist.[1]
Der Ringelspinner (Malacosoma neustria) ist ein Schmetterling (Nachtfalter) aus der Familie der Glucken (Lasiocampidae).
The lackey moth (Malacosoma neustria) is a moth in the family Lasiocampidae. It was first described by Carl Linnaeus in his 1758 10th edition of Systema Naturae. It is common across southern Britain and central Europe. Malacosoma species are notable for their caterpillars which are brightly coloured and form silken tents to regulate their temperature. Malacosoma neustria caterpillars are brown with blue, orange and white stripes. The adults are a fairly uniform brown. The larvae feed mainly on trees and shrubs from within their tents.
The lackey moth is widely distributed across Europe, Asia and North Africa. Its habitat is the edges of woodland, bushy grassland, coppices, hedgerows and road verges. The caterpillar's food plants include apple, pear, plum, willow, hornbeam, lime and oak.[1]
Eggs of the lackey moth are laid in ring-like bands in late summer on twigs of the host trees where they overwinter. On hatching, the larvae are gregarious and weave for themselves a silken canopy of webbing. They eat the young foliage of the tree and moult several times as they grow larger. When ready to pupate they drop to the ground and undergo metamorphosis, each forming a pupa sandwiched between leaves of plants growing beneath the tree. In both Britain and Germany the flight period is from June to August.[1]
Caterpillar, Ermingen, Ulm, Germany
Eggs
The lackey moth (Malacosoma neustria) is a moth in the family Lasiocampidae. It was first described by Carl Linnaeus in his 1758 10th edition of Systema Naturae. It is common across southern Britain and central Europe. Malacosoma species are notable for their caterpillars which are brightly coloured and form silken tents to regulate their temperature. Malacosoma neustria caterpillars are brown with blue, orange and white stripes. The adults are a fairly uniform brown. The larvae feed mainly on trees and shrubs from within their tents.
Malacosoma neustria es una especie de insecto lepidóptero de la familia Lasiocampidae. Se distribuye por la mayor parte de Europa (exceptuando el norte de Escandinavia) y también por el norte de África. Se alimenta de las especies de diversos géneros de frondosas: Quercus, Betula, Fagus, Ulmus, Salix, Prunus, Populus, etc.
Las estaciones frías las pasa en forma de huevo. La puesta tiene forma de pequeño brazalete ordenado alrededor de una rama. Al nacer, las orugas son de color negro y presentan un comportamiento gregario. Después adoptan un patrón de colores llamativo, con una banda longitudinal blanca en su parte superior, enmarcada en una serie de finas bandas negras y anaranjadas. Los flancos son de color azul y en la parte inferior vuelve a tener una franja naranja. No es urticante, y pueden medir hasta 50 mm.
Provocan daños en las masas forestales ya que la orugas provocan defoliaciones al alimentarse.
Oruga
♂
♀
Malacosoma neustria es una especie de insecto lepidóptero de la familia Lasiocampidae. Se distribuye por la mayor parte de Europa (exceptuando el norte de Escandinavia) y también por el norte de África. Se alimenta de las especies de diversos géneros de frondosas: Quercus, Betula, Fagus, Ulmus, Salix, Prunus, Populus, etc.
Las estaciones frías las pasa en forma de huevo. La puesta tiene forma de pequeño brazalete ordenado alrededor de una rama. Al nacer, las orugas son de color negro y presentan un comportamiento gregario. Después adoptan un patrón de colores llamativo, con una banda longitudinal blanca en su parte superior, enmarcada en una serie de finas bandas negras y anaranjadas. Los flancos son de color azul y en la parte inferior vuelve a tener una franja naranja. No es urticante, y pueden medir hasta 50 mm.
Provocan daños en las masas forestales ya que la orugas provocan defoliaciones al alimentarse.
Oruga
♂
♀
Tarharengaskehrääjä (Malacosoma neustria) on Suomessa erittäin harvoin tavattu, kookas, mutta väritykseltään vaatimaton yöperhonen. Suuressa osassa esiintymisaluettaan se on yleinen ja huomattava hedelmäpuiden tuholainen.
Tarharengaskehrääjästä on kaksi erilaista värimuotoa, ja lajin koiraat karvakehrääjille tyypilliseen tapaan eroavat ulkonäöltään naaraista. Molemmilla sukupuolilla siiven ulkosyrjä on vaaleiden ja tummien siipiripsien kirjoma. Koiraan etusiiven poikki kulkee vaalealla muodolla kaksi ruskeaa, tummalla muodolla kaksi kellertävää, ohutta poikkiviirua, joista molemmat päättyvät siiven takareunaan. Värimuodosta riippuen takasiipi on joko tasaisen kellertävä tai punaruskea. Naaraan etusiiven poikki kulkee kaksi kapeaa, vaaleaa poikkijuovaa, joiden väliin jää vaalealla muodolla leveä, punertavan ruskea vyö ja tummalla muodolla muuta siipeä tummemman ruskea vyö. Poikkijuova tekee pienen mutkan sisäänpäin ennen siiven etureunaa. Naaraan takasiiven tyviosa on muuta siipeä vaaleampi riippumatta siitä, onko takasiipi kellertävä vai ruskea. Koiraan tuntosarvet ovat selvästi kaksoiskampamaiset. Siipiväli on koiraalla 26–33 mm ja naaraalla 34–42 mm.[1][2][3]
Etenkin tumma naaras muistuttaa yleisempää niittyrengaskehrääjää (Malacosoma castrense).
♂
♀
Tarharengaskehrääjää tavataan Pohjois-Afrikasta Keski-Euroopan poikki Etelä-Siperiaan ja aina Koreaan ja Japaniin saakka. Eteläisessä Baltiassa se voi olla vielä melko yleinen, mutta harvinaistuu nopeasti pohjoista kohti. Pohjoismaissa levinneisyys kattaa lähinnä Tanskan, sekä Ruotsin ja Norjan eteläosat.[3] Viron Saarenmaalla se on yleinen. Pohjoismaissa ja Virossa levinneisyys painottuu rannikoille ja saarille.[4] Vuosittaiset kannanvaihtelut ovat suuria, ja lämpiminä kesinä tarharengaskehrääjällä on taipumusta levitä alueille, joilta se myöhemmin kylmien ja sateisien kesien seurauksena häviää.[3] Suomessa laji on hyvin harvinainen harhailija, jonka havainnot rajoittuvat läntisen Uudenmaan ja eteläisen Varsinais-Suomen rannikolle sekä saaristoon. Joinakin vuosina sitä ei tavata lainkaan. Suomesta perhosia on tavattu lähinnä heinäkuussa.[5][6] Varsinaisella elinalueellaan se lentää heinäkuun alusta elokuulle.[3]
Tarharengaskehrääjä elää kuivilla, avoimilla ja lämpimillä paikoilla. Sitä tavataan myös hedelmätarhoissa, puistoissa ja metsänreunoilla. Esiintyessään runsaana se voi muodostua hedelmäviljelysten ja puutarhojen tuholaiseksi, mutta maatalouden muutokset ovat tehneet siitä aiempaa harvinaisemman. Perhoset aloittavat lennon alkuyöstä, ja lämpimällä ilmalla se jatkuu aamuyöhön saakka. Koiras lentää harvoin myös päivällä. Koiraita lentää valojen luokse, mutta naaraita vain harvoin. Naaras munii 150–300 munaa, jotka se asettaa noin 15 mm:n pituisiksi, kasvin vartta spiraalimaisesti kiertäviksi ryhmiksi. Munat talvehtivat.[3]
Toukat kuoriutuvat huhti-toukokuun vaihteessa, ja vastakuoriutunut toukka voi selvitä jopa yli kuukauden ilman ravintoa. Toukat elävät suuren osan kehityksestään ryhminä, kasvillisuuteen rakentamansa seittipesän suojissa. Pesä on kookas ja helppo nähdä kauempaakin. Vasta viimeisen nahanluonnin jälkeen toukat erkanevat toisistaan. Toukat ovat täysikasvuisia kesäkuun lopulla ja koteloituvat lehtien väliin tai kuorenrakoon rakentamansa kotelokopan sisään. Toukka erittää kopan sisään kirkasta nestettä, joka kuivuu kellertäväksi jauheeksi.[3]
Toukka on lehtipuilla ja -pensailla elävä polyfagi.
Tarharengaskehrääjä (Malacosoma neustria) on Suomessa erittäin harvoin tavattu, kookas, mutta väritykseltään vaatimaton yöperhonen. Suuressa osassa esiintymisaluettaan se on yleinen ja huomattava hedelmäpuiden tuholainen.
Livrée des arbres
La Livrée des arbres (Malacosoma neustria) est une espèce de lépidoptères (papillons) de la famille des Lasiocampidae, sous-famille des Malacosominae et du genre Malacosoma.
Les espèces du genre Malacosoma sont remarquables pour leurs chenilles à couleurs vives et leurs poils de soie leur servant à réguler leur température.
Les adultes sont brun uniforme. Les larves se nourrissent principalement sur les arbres et arbustes.
Les chenilles des livrées sont facilement reconnaissables parce que ce sont des animaux sociaux, colorés, diurnes et parce qu'elles construisent de remarquables "tentes" de soie dans les branches des arbres hôtes. Ces tentes sont construites dans des espaces ensoleillés car la digestion de la chenille ne peut se faire que si la température est supérieure à 15 °C.
Les œufs sont pondus en anneau autour d'un rameau nourricier.
Les chenilles de Malacosoma neustria sont brunes à rayures bleues, orange et blanches.
Les deux faces d'un mâle - Muséum de Toulouse
Les deux faces d'une femelle - Muséum de Toulouse
Une fois adulte, les livrées s'alimentent peu ou pas du tout[1].
Les régions paléarctiques.
Les forêts et vergers jusqu’à 1 600 m.
L'espèce Malacosoma neustria a été décrite par le naturaliste suédois Carl von Linné en 1758.
La livrée des arbres (Elle doit son nom à sa jolie livrée) ; ou bombyx à livrée ou bombyx neustrien.
Les livrées sont souvent considérées comme des ravageurs nuisibles à cause de leur voracité pouvant aller jusqu'à la défoliation totale des arbres attaqués.
Livrée des arbres
La Livrée des arbres (Malacosoma neustria) est une espèce de lépidoptères (papillons) de la famille des Lasiocampidae, sous-famille des Malacosominae et du genre Malacosoma.
Hringspinnir (fræðiheiti: Malacosoma neustria) er náttfiðrildi af ætt spunafiðrilda. Hringspinnir er gulbrúnn með allt að 3 cm vænghaf. Kvendýrið verpir eggjum í skrúflínuferil á fingurgildar trjágreinar. Lirfur hringspinna nærast á laufi ýmissa trjáa og eru meindýr í ávaxtarækt.
Lirfa
♂
♀
Il bombice gallonato (Malacosoma neustria (Linnaeus, 1758)) è un lepidottero appartenente alla famiglia Lasiocampidae, diffuso in Eurasia e Nordafrica.
Il bruco, lungo circa 5 cm, presenta una colorazione blu con striature longitudinali rosse, nere e bianche. La forma adulta ha un'apertura alare di circa 4 cm e depone dalle 100 alle 400 uova disponendole a spirale lungo i rametti.[1]
Uova
Fase di bruco
Forma adulta maschile
Forma adulta femminile
È diffuso in tutta Europa e anche in parte dell'Asia. Attacca numerose latifoglie forestali, in particolare querce, olmi e faggi.[2]
Il bombice gallonato (Malacosoma neustria (Linnaeus, 1758)) è un lepidottero appartenente alla famiglia Lasiocampidae, diffuso in Eurasia e Nordafrica.
Žieduotasis verpikas (lot. Malacosoma neustria) – verpikų (Lasiocampidae) šeimos drugys. Tai vienas iš pavojingiausių sodų kenkėjų. Išskleisti sparnai apie 32-42 mm, šviesiai rudai gelsvi ar rausvi. Ant priekinių sparnų yra dvi tiesios skersinės rudos ar šviesiai geltonos linijos. Užpakliniai sparnai šviesesni be piešinio. Drugys kiaušinėlius deda ant plonų šakučių grandinėle.
Vikšras iki 55 mm ilgio, apaugęs retais plaukeliais. Nugara rudai rausva, su šviesiomis linijomis. Vikšrai pasirodo skleidžiantis pumpurams. Jie iš pradžių gyvena kartu ir apgraužia pumpurus, jaunus lapelius, žiedus. Vėliau jie lapus apgraužia tiek, kad palieka tik stambios gyslos. Vikšrai paprastai maitinasi tik naktimis, o dieną slepiasi voratinklinėse gūžtose, kurios įrengtos lapų pažastyse. Paaugę vikšrai išsiskirto ir gyvena kas sau. Po 6-8 savaičių jie virsta lėliukėmis. Drugiai skraido nuo liepos pradžios iki rugpjūčio vidurio. Generacija metinė.
Kenkia vaismedžiams ir kitiems lapuočiams medžiams.
Žieduotasis verpikas (lot. Malacosoma neustria) – verpikų (Lasiocampidae) šeimos drugys. Tai vienas iš pavojingiausių sodų kenkėjų. Išskleisti sparnai apie 32-42 mm, šviesiai rudai gelsvi ar rausvi. Ant priekinių sparnų yra dvi tiesios skersinės rudos ar šviesiai geltonos linijos. Užpakliniai sparnai šviesesni be piešinio. Drugys kiaušinėlius deda ant plonų šakučių grandinėle.
Vikšras iki 55 mm ilgio, apaugęs retais plaukeliais. Nugara rudai rausva, su šviesiomis linijomis. Vikšrai pasirodo skleidžiantis pumpurams. Jie iš pradžių gyvena kartu ir apgraužia pumpurus, jaunus lapelius, žiedus. Vėliau jie lapus apgraužia tiek, kad palieka tik stambios gyslos. Vikšrai paprastai maitinasi tik naktimis, o dieną slepiasi voratinklinėse gūžtose, kurios įrengtos lapų pažastyse. Paaugę vikšrai išsiskirto ir gyvena kas sau. Po 6-8 savaičių jie virsta lėliukėmis. Drugiai skraido nuo liepos pradžios iki rugpjūčio vidurio. Generacija metinė.
Kenkia vaismedžiams ir kitiems lapuočiams medžiams.
De ringelrups (Malacosoma neustria) is een kleine, vrij korte nachtvlinder behorende tot de familie van de spinners (Lasiocampidae).
Over de lichtbruine voor- en achtervleugels lopen twee donkere lijnen. Daartussen zijn de vleugels iets donkerder, waardoor het op een brede schaduwband lijkt. De mannetjes hebben gekamde voelsprieten en zijn kleiner dan de vrouwtjes. De voorvleugellengte bij de mannetjes is tussen de 13 en 16 millimeter, bij de vrouwtjes 16 tot 21 millimeter.
Ze komen voor in heel Nederland en België in tuinen, struweel, open bossen en boomgaarden, vooral met. Vrij talrijk, al lijkt de ringelrups in delen van Nederland flink achteruit te zijn gegaan. De vliegperiode is van juni tot en met augustus.
De vrouwtjes zetten hun eitjes af op dunne takjes in een ringvormige rij. De rups, die vier centimeter lang is en slank, bevindt zich in mei en juni op fruitbomen, eiken en andere loofbomen. De rupsen zijn soms schadelijk omdat ze alle bladeren van de (vrucht)bomen opeten.
Eitjes in ringvormige rij
De ringelrups (Malacosoma neustria) is een kleine, vrij korte nachtvlinder behorende tot de familie van de spinners (Lasiocampidae).
Okergul ringspinner (Malacosoma neustria) er en sommerfugl som tilhører familien ekte spinnere (Lasiocampidae). Denne lille spinneren forekommer i Norge langs kysten av Østlandet og Sørlandet.
En ganske liten (vingespenn 26 – 42 mm, hunnen større enn hannen), mer eller mindre okergul spinner, grunnfargen varierer fra ganske lys gul til rødbrun. Forvingen har to omtrent parallelle, brune tverrstriper, området mellom disse er ofte litt mørkere enn resten av vingen. Ellers er vingene ensfargete. Som vanlig hos spinnere er hannens antenner lange og fjærformede, hunnens mye kortere og spinklere. Larven er karakteristisk, hodet og en bred stripe på hver side av ryggen er blå. Den har også en oransje og hvit midtstripe langs ryggen og er sparsomt kledt med ganske lange, mørke, utstående hår. Puppen, som ligger inne i en kokong, er ganske slank, grønnlig, kledt med korte, ullaktige hår.
Okergul ringspinner, larve
♂
♀
Okergul ringspinner finnes i solrike, åpne områder som buskmarker og havnehager. Larvene lever selskapelig på busker og trær i rosefamilien, for eksempel apal, slåpetorn, hagtorn og steinnype. Lenger sør i Europa kan de til tider gjøre en del skade i frukthager, men de er sjelden noe problem i Norden. Om larvene blir forstyrret, slipper de seg gjerne ned og kroppen bli merkelig dvask, noesom kan lure et rovdyr til å tro at larven er død og har begynt å gå i forråtnelse. Larvene lager et felles, hvitt silkespinn som de oppholder seg i når de ikke er ute og spiser. Om morgenen sitter de gjerne oppe på spinnet og soler seg. De voksne spinnerne flyr på ettersommeren og tidlig på høsten, mest fra solnedgang til midnatt. Hunnen legger 150 – 300 egg i ringer rundt en kvist av en brukbar fødeplante, denne atferden har gitt opphav til navnet ringspinner. Larvene som klekkes holder sammen gjennom hele larvetiden.
Okergul ringspinner finnes fra Nord-Afrika, gjennom det meste av Europa, østover til Korea og Japan. I Norge forekommer den langs kysten på Østlandet og Sørlandet, vestover til Vest-Agder.
Okergul ringspinner (Malacosoma neustria) er en sommerfugl som tilhører familien ekte spinnere (Lasiocampidae). Denne lille spinneren forekommer i Norge langs kysten av Østlandet og Sørlandet.
La farfala a vola an giugn-aost; a posa j'euv che peui a s-ciòdo a la prima dòp. Le ruve a formo dle tende ëd seda për regulé la temperadura.
A viv an tuta Italia, da la pian-a fin a la montagna a 1500 méter.
♂
♀
La farfala a vola an giugn-aost; a posa j'euv che peui a s-ciòdo a la prima dòp. Le ruve a formo dle tende ëd seda për regulé la temperadura.
DistribussionA viv an tuta Italia, da la pian-a fin a la montagna a 1500 méter.
Barczatka pierścieniówka znana także jako barczatka pierścienica lub pierścienica nadrzewka (Malacosoma neustria syn. Malacosoma neustrium) – owad z rzędu motyli. Gatunek obejmujący zasięgiem całą Palearktykę, ponadto zawleczony do Ameryki Północnej. Spotykany licznie w całej Polsce w lasach liściastych i mieszanych, ogrodach, sadach i parkach.
Skrzydła o rozpiętości 28-38 mm, u samic żółte, u samców od jasnożółtych do czerwono-brunatnych.
Owady dorosłe można spotkać w lipcu i sierpniu. Samice składają jaja na gałązkach. Złoża mają charakterystyczny kształt obrączek. Po przezimowaniu z jaj wylęgają się gąsienice żerujące na wielu gatunkach krzewów i drzew liściastych preferując dęby i drzewa owocowe (w tym jabłoń domową). Potrafią wyrządzać znaczne szkody w sadach. Ponadto gąsienice można spotkać między innymi na tarninie, brzozie, wierzbach, topolach i lipach. Przepoczwarczenie następuje w białych oprzędach ukrytych pomiędzy liśćmi.
Gąsienica
♂
♀
Barczatka pierścieniówka znana także jako barczatka pierścienica lub pierścienica nadrzewka (Malacosoma neustria syn. Malacosoma neustrium) – owad z rzędu motyli. Gatunek obejmujący zasięgiem całą Palearktykę, ponadto zawleczony do Ameryki Północnej. Spotykany licznie w całej Polsce w lasach liściastych i mieszanych, ogrodach, sadach i parkach.
Skrzydła o rozpiętości 28-38 mm, u samic żółte, u samców od jasnożółtych do czerwono-brunatnych.
Owady dorosłe można spotkać w lipcu i sierpniu. Samice składają jaja na gałązkach. Złoża mają charakterystyczny kształt obrączek. Po przezimowaniu z jaj wylęgają się gąsienice żerujące na wielu gatunkach krzewów i drzew liściastych preferując dęby i drzewa owocowe (w tym jabłoń domową). Potrafią wyrządzać znaczne szkody w sadach. Ponadto gąsienice można spotkać między innymi na tarninie, brzozie, wierzbach, topolach i lipach. Przepoczwarczenie następuje w białych oprzędach ukrytych pomiędzy liśćmi.
Gąsienica
♂
♀
Malacosoma neustria é uma espécie de insetos lepidópteros, mais especificamente de traças, pertencente à família Lasiocampidae.[1]
A autoridade científica da espécie é Linnaeus, tendo sido descrita no ano de 1758.
Trata-se de uma espécie presente no território português.
♂
♀
Malacosoma neustria é uma espécie de insetos lepidópteros, mais especificamente de traças, pertencente à família Lasiocampidae.
A autoridade científica da espécie é Linnaeus, tendo sido descrita no ano de 1758.
Trata-se de uma espécie presente no território português.
♂
♀
Prstaničar (znanstveno ime Malacosoma neustria) je vrsta metulja, ki je razširjena po Evropi, Aziji in severni Afriki.
Samci imajo razpon kril med 25 in 32 mm, samice pa so nekoliko večje in imajo premer kril med 38 in 42 mm. Barva kril samcev je okrasto rumena do rjava, samice pa so običajno rdečkasto rjave. Oba spola imata na sprednjih krilih po dve vzporedni temnejši črti. Ličinke so gosenice, ki dosežejo v dolžino do 50 mm in so poraščene z dlačicami živih barv, s katerimi odvračajo sovražnike.[1]
V Sloveniji prstaničar leta od junija do septembra, v krajih z bolj hladnim podnebjem pa do avgusta. Samica odloži jajčeca tako, da kot prstani obkrožajo vejice, po čemer je metulj dobil ime. Odloži 200-300 jajčec, ki prezimijo, spomladi pa se iz njih izležejo ličinke. Te takoj spredejo gnezdo, v katerem živijo. Zabubijo se junija v kokonu iz svilnate preje v krošnji med listjem.[1] Običajno napadajo jablane, hruške, slive, vrbe, gabre, lipe in hraste.[2]
Prstaničar (znanstveno ime Malacosoma neustria) je vrsta metulja, ki je razširjena po Evropi, Aziji in severni Afriki.
Buskringspinnare (Malacosoma neustrium) är en kraftigt byggd ockragul eller rödbrun ädelspinnare.
Hanen har ett vingspann på 26 till 33 millimeter och honan 34 till 42 millimeter. Antennerna är kamtandade, hanens betydligt bredare än honans. Larven är som fullvuxen mellan 45 och 50 millimeter lång med blå grundfärg och orangeröda sidolinjer. Ryggen är svart med vit mittlinje. Huvudet är blått med två svarta fläckar vilket skiljer den från ängsringspinnarens larv.
Buskringspinnare lever i olika typer av buskrika marker, exempelvis betesmarker, skogsbryn och alvarhedar. I Sydeuropa kan den orsaka viss skadegörelse i fruktodlingar. Fjärilen är nattaktiv och flygtiden är under juli och augusti. Honan lägger 150 till 300 ägg i en spiral runt en tunn gren. Äggen övervintrar och kläcks på våren. Den nykläckta larven har en förmåga att klara sig utan mat i drygt en månad. Den lever på apel, slån, hagtorn, nypon, havtorn, ek, viden, björk eller asp. Larverna lever till en början tillsammans i en spunnen spånad men lämnar denna under sista larvstadiet för att leva ensamma. Den förpuppar sig i en kokong mellan hopspunna blad eller i en barkspringa.
Buskringspinnaren finns i Götaland och sydöstra Svealand, främst i kustnära områden. Den är talrikast på Öland, Gotland och östra Småland. Populationen varierar mycket år från år. Den finns även i Danmark och södra Norge. Enstaka fynd finns från södra Finland. Den finns i Medelhavsområdet, Centraleuropa och vidare österut genom Ryssland till Kina, Korea och Japan.
Wikimedia Commons har media som rör buskringspinnare.
Buskringspinnare (Malacosoma neustrium) är en kraftigt byggd ockragul eller rödbrun ädelspinnare.
Malacosoma neustria là một loài bướm đêm sinh sống ở trung bộ châu Âu và nam nước Anh. Sâu bướm loài này nổi bật với màu sáng và lều tơ của chúng để điều chỉnh nhiệt độ của chúng. Sâu bướm malacosoma neustria có màu nâu với các sọc màu xanh, cam và trắng. Con trưởng thành có màu nâu khá đồng đều. Ấu trùng chủ yếu ăn cây và bụi cây từ lều tơ của chúng.
♂
♀
Bài viết về Bộ Cánh vẩy này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Malacosoma neustria là một loài bướm đêm sinh sống ở trung bộ châu Âu và nam nước Anh. Sâu bướm loài này nổi bật với màu sáng và lều tơ của chúng để điều chỉnh nhiệt độ của chúng. Sâu bướm malacosoma neustria có màu nâu với các sọc màu xanh, cam và trắng. Con trưởng thành có màu nâu khá đồng đều. Ấu trùng chủ yếu ăn cây và bụi cây từ lều tơ của chúng.
♂
♀
Кольчатый коконопряд[1], или колечник шелкопряд[2] (лат. Malacosoma neustria) — вид бабочек из семейства коконопрядов. Является вредителем сельскохозяйственных культур и лесных насаждений.
Размах крыльев самца 30-32 мм, самки - 36-40 мм. Выражен половой диморфизм. Самка более мощная, крупнее в размахе крыльев. Основной фон окраски варьируется от охряно-желтой до бурой. Усики самца гребенчатые. Передние крылья желто-коричневой окраски или рыже-коричневого цвета с коричневатой светлой окаймленной поперечной косопроходящей полоской. Бахрома передних крыльев в неправильной формы тёмной и светлой клеткой. Задние крылья более светлой окраски, без поперечных полос. Окраска в целом весьма изменчива.
Широко распространён в лесной зоне Европы и Азии: в Западной Европе, России, Малой Азии, Китае, Корее, Японии, Балтии, Белоруссии, Украине, Молдавии, Закавказье, северо-западном Казахстане, Средней Азии.
Гусеница, Юлийские Альпы, Словения
Яйца
♂
♀
Кольчатый коконопряд, или колечник шелкопряд (лат. Malacosoma neustria) — вид бабочек из семейства коконопрядов. Является вредителем сельскохозяйственных культур и лесных насаждений.
分類 界 : 動物界 Animalia 門 : 節足動物門 Arthropoda 綱 : 昆虫綱 Insecta 目 : チョウ目（鱗翅目） Lepidoptera 上科 : カイコガ上科 Bombycoidea 科 : カレハガ科 Lasiocampidae 亜科 : カレハガ亜科 Lasiocampinae 属 : オビカレハ属 Malacosoma 種 : オビカレハ M. neustria 学名 Malacosoma neustriaオビカレハ（帯枯葉、Malacosoma neustria）は、チョウ目カレハガ科に属するガの一種。幼虫がウメを食害することから梅毛虫、また糸で巣をつくり集団生活をすることから天幕毛虫と呼ばれる。
茶色い小さなガ。風貌はドクガのそれに近いが、本種は一生を通して毒はもたない。雌は前翅に垂直に暗褐色の帯を持つが、雄は帯の輪郭のみとなる。
園芸種を糧に生きているため、成虫よりも幼虫のほうがなじみがあるであろう。水色の体に走る3条のオレンジ帯と白く長い毛を持つ毛虫はどこでも見られる。「毛虫には毒がある」という概念のもとこのガも毒があると思われがちだが、触れてもまったく問題はない。ただし近縁種のマツカレハなどには毒があるため注意が必要。
食樹はソメイヨシノ、カキ、バラ、ウメ、モモ、リンゴ、ナシ、ウツギ、コナラ、ヤナギ、ササなど多数。枝に帯状に産み付けられた卵はそのまま越冬し、翌春に孵化する。生まれてきた茶色一色の幼虫は卵塊を中心に糸を張って集団生活を行い、餌が減ると移動する。5令幼虫になるとおのおのが巣を出て単独で行動し、その後黄色い粉のついた繭を作って蛹化。生まれた成虫がまた卵を産んで…というサイクル。このため年1化となるが、産卵数が非常に多いため大量発生も頻繁に起こる。
オビカレハの顔
横から見たところ
♂
♀
천막벌레나방(Malacosoma neustria, lackey moth)은 솔나방과에 속하는 나방이다. 칼 폰 린네가 자신의 1758년 책 《자연의 체계 제10권》에 처음 기술하였다.
주 먹이는 사과, 배, 자두, 수양버들, 서어나무, 라임, 오크나무이다.[1]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_-_%D0%9A%D0%BE%D0%BA%D0%BE%D0%BD%D0%BE%D0%BF%D1%80%D1%8F%D0%B4_%D0%BA%D0%BE%D0%BB%D1%8C%D1%87%D0%B0%D1%82%D1%8B%D0%B9_(%D1%81%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D1%86)_(39195476390).jpg)
.jpg)
.jpg)
