Erucastrum és un gènere de plantes amb flors dins la família Brassicàcia. És un gènere originari de la regió mediterrània i de les terres veïnes. Consta d'aproximadament 18 espècies.[1] Als Països Catalans són autòctones les següents:[2]
Erucastrum és un gènere de plantes amb flors dins la família Brassicàcia. És un gènere originari de la regió mediterrània i de les terres veïnes. Consta d'aproximadament 18 espècies. Als Països Catalans són autòctones les següents:
Erucastrum virgatum Erucastrum nasturtiifolium (Ravenissa groga) Erucastrum gallicumŘedkevník (Erucastrum) je rod většinou planě rostoucích rostlin z čeledě brukvovitých který zahrnuje 16 až 19 druhů pocházejících z oblastí okolo Středozemního moře, ze západní i jižní Evropy a z jižní i východní Afriky. Mimo tato místa původů se ředkevník vyskytuje téměř v celé Evropě, ve Střední i Západní Asii a v Severní Americe.[2][3]
Jednoleté, dvouleté až vytrvalé byliny nebo keře dorůstající do výše někdy i 90 cm. Z vřetenovitého či rozvětveného kořene vyrůstají přímé neb vystoupavé, jednoduché i rozvětvené lodyhy. Bazální listy, které vyrůstají někdy v růžici, jsou podobné listům lodyžním. Čepele lodyžních listů jsou v průřezu obkopinaté a často lyrovitě peřenodílné neb peřenosečné, jen občas jsou celistvé. Lodyhy i listy bývají řídce porostlé jednoduchými chlupy.
Květenství zvětšující se v době tvorby plodů je hustý koncový hrozen sestavený ze stopkatých, oboupohlavných květů majících někdy listeny. Kališní lístky jsou vzpřímené nebo šikmo odstávají; výrazně delší obvejčité nebo oválné korunní lístky se zúženým nehtem jsou žluté nebo bělavé barvy a mívají délku 6 až 11 mm. V květu je dále šest čtyřmocných tyčinek se štíhlými nitkami a podlouhlými prašníky a zřetelná nektaria. Semeník mívá 28 až 44 vajíček, rovná čnělka nese bliznu hlavičkovitou nebo se dvěma laloky.
Plody jsou úzké, tupě čtyřhranné nebo válcovité, od vřetene odstávající dvoudílné pukající šešule se zobáčkem. Neokřídlená semena jsou v pouzdrech uložená v jedné řadě, bývají vejčitá nebo podlouhlá, hnědavá a mají jemně síťkované osemení, převážně neslizovatí.[2][3][4]
Odborníci mají nesjednocené názory na celkový počet uznávaných druhů. V Evropě je podle[5] uváděn výskyt těchto druhů:
Obrázky, zvuky či videa k tématu ředkevník ve Wikimedia Commons
Ředkevník (Erucastrum) je rod většinou planě rostoucích rostlin z čeledě brukvovitých který zahrnuje 16 až 19 druhů pocházejících z oblastí okolo Středozemního moře, ze západní i jižní Evropy a z jižní i východní Afriky. Mimo tato místa původů se ředkevník vyskytuje téměř v celé Evropě, ve Střední i Západní Asii a v Severní Americe.
Die Hundsrauken (Erucastrum) bilden eine Pflanzengattung, die zur Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae) gehört.
Hundsrauken wachsen als einjährige bis ausdauernde krautige Pflanzen mit einer Wuchshöhe zwischen 30 und 80 cm. Sie besitzen einfache Trichome oder sind unbehaart. Während die unteren, bodennahen Blätter versetzt angeordnet sind, setzen höher ausgebildete Blätter beidseitig am Stängel an. Die Blattspreite ist einfach bis gelappt.
Die Blüten stehen in endständigen traubigen Blütenständen zusammen. Die zwittrigen Blüten sind vierzählig. Die Farbe der vier Blütenkronblätter reicht von kräftigem gelb über hellgelb bis weiß und zu grünlich. Der Griffel endet in einer kopfigen oder zweiästigen Narbe. Es werden meist vierkantige Schoten mit zwei gekielten Klappen ausgebildet, in denen die eiförmigen bis länglichen Samen einreihig angeordnet sind.[1]
Ursprüngliche Hauptverbreitungsgebiete sind das Mittelmeergebiet, Makaronesien sowie Mittel- und Südeuropa. Weitere natürliche Vorkommen findet man im südöstlichen, nordwestlichen und nördlichen Europa, im nördlichen, östlichen und südlichen Afrika,[1] auf der Arabischen Halbinsel und der Kaukasusregion.[2] Heute sind Hundsrauken in weiteren Regionen der Erde Neophyten.
Hundsrauken wachsen vornehmlich an sonnigen und nährstoffreichen Ruderalstandorten.
Die Erstveröffentlichung des Gattungsnamens Erucastrum erfolgte 1826 durch Karl Bořiwog Presl in Flora Sicula, Band 1, S. 92.[3] Ein Synonym ist Kibera Adans.[4]
Weltweit sind etwa 25 Arten[4][2] bekannt. In Mitteleuropa vorkommende Arten sind:
Die weiteren Arten sind:
Nicht mehr zu dieser Gattung wird gerechnet:
Die Hundsrauken (Erucastrum) bilden eine Pflanzengattung, die zur Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae) gehört.
Erucastrum is a genus of flowering plant in the family Brassicaceae. There are approximately 18 species.[1] Erucastrum species are known generally as dogmustards.[2]
Species include:
Media related to Erucastrum at Wikimedia Commons
Erucastrum nastutiifolium Erucastrum is a genus of flowering plant in the family Brassicaceae. There are approximately 18 species. Erucastrum species are known generally as dogmustards.
Species include:
Erucastrum gallicum Erucastrum nasturtiifolium Erucastrum rostratumErucastrum es un género de fanerógamas perteneciente a la familia Brassicaceae. Comprende 85 especies descritas y de estas, solo 27 aceptadas.[2]
Son hierbas de anuales a perennes, con pelos simples o más raramente glabras. Hojas basales y medias lirado o sublirado-pinnatisectas (dentro del ámbito de esta flora). Flores en racimos alargados, en general ebracteados o solo bracteados en la base. Pedicelos filiformes. Sépalos de erectos a patentes; subiguales, al ser los internos solo ligeramente gibosos en la base. Pétalos unguiculados, amarillos. Androceo tetradínamo. Nectarios medianos ovoides o cilíndricos, los laterales semianulares o bilobados. Frutos en silicua linear, de sección cuadrangular; valvas netamente uninervadas, dehiscentes; rostro ± cónico, con 0-2 semillas. Semillas uniseriadas, ovoides; cotiledones conduplicados, ligeramente escotados.[3]
El género fue descrito por (DC.) C.Presl y publicado en Flora Sicula (Presl) 92. 1826.[4]
Erucastrum: nombre genérico que procede del género Eruca al que se añade el sufijo astrum, es decir, que se parece a las plantas de este último género.
Erucastrum es un género de fanerógamas perteneciente a la familia Brassicaceae. Comprende 85 especies descritas y de estas, solo 27 aceptadas.
Erucastrum est un genre de plantes annuelles, bisannuelles ou vivaces de la famille des Brassicacées (ou Crucifères).
Les espèces de ce genre ressemblent aux roquettes. Parmi les 19 espèces connues[1], on trouve en Europe et notamment en France :
Erucastrum est un genre de plantes annuelles, bisannuelles ou vivaces de la famille des Brassicacées (ou Crucifères).
Les espèces de ce genre ressemblent aux roquettes. Parmi les 19 espèces connues, on trouve en Europe et notamment en France :
Erucastrum gallicum - Érucastre de France Erucastrum nasturtiifolium - Fausse roquette à feuilles de cresson.Rólnička[1] (Erucastrum) je ród ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brassicaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Rólnička (Erucastrum) je ród ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brassicaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
blěda rólnička (Erucastrum nasturtiifolium) psyča rólnička (Erucastrum gallicum)Erucastrum C.Presl, 1826 è un genere di piante angiosperme eudicotiledoni appartenenti alla famiglia delle Brassicacee,[1] dall'aspetto di piccole erbacee dai tipici fiori disposti a croce.
La famiglia delle Brassicaceae (assieme alle Asteraceae) è una delle più numerose delle Angiosperme con circa 350 generi e 3000 specie[2], diffusa principalmente nella fascia temperata e fredda del nostro globo. Il genere Erucastrum comprende una trentina di specie, quattro delle quali sono presenti spontaneamente sul territorio italiano.
Il Sistema Cronquist assegna la famiglia delle Brassicaceae all'ordine Capparales mentre la moderna classificazione APG la colloca nell'ordine delle Brassicales. Sempre in base alla classificazione APG sono cambiati anche i livelli superiori (vedi tabella a destra).
Nelle classificazioni più vecchie la famiglia del genere Erucastrum era chiamata anche Crociferae e a volte Cruciferae.
Per meglio comprendere ed individuare le varie specie del genere (solamente per le specie spontanee della flora italiana) l'elenco che segue utilizza in parte il sistema delle chiavi analitiche[3].
Lo stesso argomento in dettaglio: Specie di Erucastrum. Il nome del genere (Erucastrum), definito dal botanico boemo Karel Borivoj Presl (1794 – 1852), è stato ripreso da un altro genere della stessa famiglia: Eruca (tipico nome latino usato da Plinio nei suoi testi)[4].
I dati morfologici si riferiscono soprattutto alle specie europee e in particolare a quelle spontanee italiane.
L'altezza delle piante di questo genere oscilla da 20 a 80 cm. Il ciclo biologico è biennale o perenne. La forma biologica prevalente è emicriptofita scaposa (H scap), ossia sono piante con gemme svernanti al livello del suolo e protette dalla lettiera o dalla neve, dotate di un asse fiorale eretto e con poche foglie.
Le radici possono essere sia del tipo a fittone che di tipo rizomatoso.
I fusti sono ascendenti e ramoso soprattutto nella parte alta.
Le foglie sono del tipo imparipennato con numero di segmenti per lato variabile tra 3 - 8. I segmenti sono o completamente oppure parzialmente divisi e a loro volta possono essere lobati o dentati grossolanamente. Le foglie in genere sono verdi su entrambe le facce.
L'infiorescenza è un racemo di tipo ombrellifero con fiori gialli portati da lunghi peduncoli. In alcune specie i peduncoli partono dall'ascella delle foglie, in altre no. In questa infiorescenza non esiste un fiore apicale. Durante la fruttificazione il racemo si allunga.
I fiori sono ermafroditi, attinomorfi (in realtà sono fiori dissimmetrici – a due piani di simmetria) e tetrameri (calice e corolla composti da 4 parti).
Il frutto è una siliqua (non divisa in logge sovrapposte) contenente numerosi semi. All'apice può essere presente un becco (quasi un uncino). Le valve del frutto sono carenate sul dorso. La siliqua è portata da un breve peduncolo. Il portamento dei frutti è più o meno divergente (quasi patente) dall'asse principale del fusto.
Delle 4 specie spontanee della flora italiana solo 2 vivono sull'arco alpino. La tabella seguente mette in evidenza alcuni dati relativi all'habitat, al substrato e alla diffusione delle specie alpine[6].
Legenda e note alla tabella.
Per il “substrato” con “Ca/Si” si intendono rocce di carattere intermedio (calcari silicei e simili); vengono prese in considerazione solo le zone alpine del territorio italiano (sono indicate le sigle delle province).
Erucastrum C.Presl, 1826 è un genere di piante angiosperme eudicotiledoni appartenenti alla famiglia delle Brassicacee, dall'aspetto di piccole erbacee dai tipici fiori disposti a croce.
Rukwiślad (Erucastrum (DC.) C.Presl) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Obejmuje od 19[4] do 27 gatunków[5]. Występują one w Azji, Afryce i Europie. Rukwiślad francuski został zawleczony także do Ameryki Północnej[4]. Do polskiej flory należy jako zadomowiony antropofit – rukwiślad francuski (E. gallicum) i notowany jako efemerofit – rukwiślad rzepicholistny, r. rukwiolistny (E. nasturtiifolium)[6].
Należy do rodziny kapustowatych (Brassicaceae), rzędu kapustowców (Brassicales), kladu różowych (rosids) w obrębie okrytonasiennych (Magnoliophyta)[1][8].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Capparanae Reveal, rząd kaparowce (Capparales Hutch.), podrząd Capparineae Engl., rodzina kapustowate (Brassicaceae Burnett), rodzaj rukwiślad (Erucastrum (DC.) C.Presl)[9].
Rukwiślad (Erucastrum (DC.) C.Presl) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Obejmuje od 19 do 27 gatunków. Występują one w Azji, Afryce i Europie. Rukwiślad francuski został zawleczony także do Ameryki Północnej. Do polskiej flory należy jako zadomowiony antropofit – rukwiślad francuski (E. gallicum) i notowany jako efemerofit – rukwiślad rzepicholistny, r. rukwiolistny (E. nasturtiifolium).
Erucastrum é um género botânico pertencente à família Brassicaceae[1].
Erucastrum é um género botânico pertencente à família Brassicaceae.
Erucastrum là một chi thực vật có hoa thuộc họ cải. Chi có khoảng 18 loài.[1] Các loài Erucastrum thường được gọi là dogmustards trong tiếng Anh.[2]
Bao gồm các loài:
Erucastrum là một chi thực vật có hoa thuộc họ cải. Chi có khoảng 18 loài. Các loài Erucastrum thường được gọi là dogmustards trong tiếng Anh.
Bao gồm các loài:
Erucastrum gallicum Erucastrum rostratum
_sl31.jpg)
