Červoři (Gymnophiona) čili beznozí (Apoda) jsou jeden z řádů obojživelníků, s protáhlým červovitým tělem s redukovanými končetinami. Žijí většinou skrytě v chladném a vlhkém prostředí v půdě.
Řád červorů (recentních) se dělí na deset čeledí:[1][2]
Červoři zcela postrádají končetiny, čímž mohou připomínat červy nebo žížaly, případně hady. Mohou dosahovat délky až 1,5 metru. Ocasní část je krátká, kloaka je umístěna u konce těla. Kůže červorů je hladká, většinou tmavá, ale některé druhy jsou i barevné. Po celém těle mívají páskovitý vzor. Mají i šupiny z uhličitanu vápenatého.
Jsou téměř slepí, protože žijí pod povrchem půdy ve tmě. Vnímají jen světlo a tmu. Na hlavě mají dvě drobná tykadla, která pravděpodobně slouží jako druhý orgán čichu, společně s nosem. Pro život pod zemí jsou opatřeni tvrdou špičkou čenichu [zdroj?], která funguje jako rýč.
Mimo jednu výjimku (Atretochoana eiselti) mají všichni červoři plíce, ale k dýchání používají rovněž kůži (kožní dýchání). Levá plíce bývá menší než pravá, čímž se přizpůsobují červoři svému úzkému tvaru těla (podobně je tomu např. u hadů)
Červoři jsou jedinou skupinů obojživelníků s výhradně vnitřním oplozením. Samci mají penisovitý orgán (phallodeum, vychlípitelný konec střeva), který při oplození vkládají do samičí kloaky na 2–3 hodiny.
Červoři mohou být vejcorodí (25 % druhů) i živorodí (75 %). Samice vejcorodých červorů kladou vejce do vlhkého prostředí a samice je hlídají (péče o potomstvo). Živorodé druhy se vyvíjí v těle samice a živí se speciálními buňkami samice. Líhnou se larvy, které většinou žijí u vody či ve vlhku, někdy ale rovnou metamorfovaní dospělci.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caecilian na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu červoři ve Wikimedia Commons
Červoři (Gymnophiona) čili beznozí (Apoda) jsou jeden z řádů obojživelníků, s protáhlým červovitým tělem s redukovanými končetinami. Žijí většinou skrytě v chladném a vlhkém prostředí v půdě.
