Sexual reproduction: Schreber's big red stem moss is a dioecious, pleurocarpous (producing the sporophytes laterally from short, lateral, specialized branches rather that at the stem tip) moss. The spores are shed 9 to 12 months after fertilization [24]. The period of gametangial (structure containing the gametes) development in Schreber's big red stem moss is approximately 7 months for archegonia (female gametophyte) and 9 months for antheridia (male gametophtye). The timing of gametangial development in spring may be influenced by the duration or severity of the winter [24].
Schreber's big red stem moss capsules (A) and spores (B). Wikimedia images By HermannSchachner.
Travník Schreberův (Pleurozium schreberi (Brid.) Mitt.) je mech, který tvoří rozsáhlé souvislé žlutozelené až zelené koberce.
Jde o statný mech, lodyžky jsou 10 až 15 cm dlouhé, pravidelně 1× zpeřené. Jejich červená až červenohnědá barva zřetelně prosvítá mezi sbíhavými, vydutými, široce vejčitými až zaoblenými, střechovitě přilehlými lodyžními listy. Má krátké, dvojité žebro, které však nedosahuje ani do 1/4 délky lístku, někdy dokonce chybí úplně. Buňky, které se nacházejí uprostřed čepele, mají čárkovitou strukturu a jsou hladké. Jedná se o dvoudomý druh. Druh je velmi vzácně plodný.
Sporofyt: Štět dosahuje délky až 4 centimetrů. Vyzdvihuje tobolku, která je nachýlená až vodorovná. Tobolka je válcovitého tvaru a dosahuje délky kolem 2 až 2,5 mm.
Je charakteristický pro kyselé substráty jehličnatých lesů. Roste na skalách, kamenech, tlejícím dřevě. Typickými biotopy jsou paseky, travnaté stráně, vřesoviště, lesy a rašeliniště.
V České republice je velice hojným druhem, je rozšířen od nížin po horské oblasti.
Tento druh je velmi dobře rozpoznatelný v terénu díky své červenohnědé lodyžce. Podobným druhem je lazovec čistý (Pseudoscleropodium purum), který však má lodyhu zelenou a není tak častým mechem.
V horských oblastech se používal jako tmel mezi spáry dřevěných obydlí nebo k podestýlání hospodářských zvířat. Dnes je jeho využití v biomonitoringu právě díky snadné rozpoznatelnosti a hojnému rozšíření.
Obrázky, zvuky či videa k tématu travník Schreberův ve Wikimedia Commons
Travník Schreberův (Pleurozium schreberi (Brid.) Mitt.) je mech, který tvoří rozsáhlé souvislé žlutozelené až zelené koberce.
Trind fyrremos (Pleurozium schreberi) er et meget almindeligt mos på sur og næringsfattig jord. Det kendes let på sine bleggrønne, stive mostæpper og rødbrune stængler. Det videnskabelige navn schreberi har trind fyrremos fået efter den tyske bryolog Johann Christian Daniel von Schreber (1739-1810). Mossets grene og stængler er trinde pga. dets hule blade, heraf kommer det danske navn.
Trind fyrremos har glinsende, regelmæssigt fjergrenede skud. Bladene er 2 mm lange og meget hule. De er afrundede eller har en lille, but spids. Bladet er uden ribbe eller den er kort og dobbelt. De hule, overlappende blade, som er presset mod stænglen, er med til at holde vand indesluttet og forsinke udtørring. Trind fyrremos kan minde om hulbladet fedtmos, men sidstnævnte har grøn stængel.
Trind fyrremos har en tendens til at ophobe metaller og andre giftstoffer. Den er derfor en indikator for forurening. [1]
Arten har tidligere, ligesom alm. etagemos, været anvendt til at tætne huse med, f.eks i Sverige, hvor den er meget almindelig i de store nåleskove. [2]
Trind fyrremos er udbredt i de tempererede og kolde dele (Taiga) af den nordlige halvkugle. Den findes desuden i Tyrkiet, Kaukasus, Mellemamerika, det nordlige Sydamerika og Ethiopien.
Den rødbrune stængel
Das Rotstängelmoos (Pleurozium schreberi) ist ein häufiges Moos europäischer Wälder und Heiden.
Es handelt sich um kräftige Moose mit bis zu 15 cm langen Stämmchen. Am vorderen Ende sind sie locker, aber mehr oder weniger regelmäßig einfach gefiedert. Die Stämmchen selber sind bei den meisten Pflanzen rot und schimmern durch die blassgrünen Blätter hindurch.
Die Blätter der Stämmchen sind breit eiförmig und vorne mit einer stumpfen Spitze. Sie sind hohl und liegen dachziegelförmig aufeinander, so dass die Stämmchen wie kleine Würmer aussehen. Die Blätter der Äste sind ähnlich, aber schmaler. Eine Blattrippe fehlt oder ist kurz und doppelt.
Kapseln werden von diesem Moos eher selten gebildet.
Das Rotstängelmoos kommt in den gemäßigten und kühlen Gebieten der Nordhemisphäre und in den Anden vor. In den Gebirgen steigt es bis über die Baumgrenze auf. In den Wäldern der Nordhemisphäre ist es eines der häufigsten Moose und kann artreine Massenbestände auf dem Waldboden bilden. Ebenso häufig wächst es aber auch in Gesellschaft anderer Moose wie zum Beispiel Hylocomium splendens, Dicranum scoparium oder Hypnum cupressiforme.
Es zieht saure Böden vor. Ansonsten ist es recht anspruchslos. Man trifft es in Wäldern, Heiden und Mooren.
Das Moos wurde nach dem deutschen Botaniker Johann Christian Daniel von Schreber, einem Schüler von Linné, benannt.
Da die Art Metalle und andere Schadstoffe stark anreichert, kann deren Konzentration in den Pflanzen zur Untersuchung von Schadstoffeinträgen verwendet werden (Biomonitoring).[1][2] Ein Verfahren zur Erfassung der regionalen Stickstoffdeposition mittels Rotstängelmoos wurde mit der VDI-Richtlinie VDI 3957 Blatt 19 standardisiert.
Das Rotstängelmoos (Pleurozium schreberi) ist ein häufiges Moos europäischer Wälder und Heiden.
Pleurozium schreberi, the red-stemmed feathermoss[1] or Schreber's big red stem moss,[2] is a moss with a loose growth pattern.[3] The root name pleuro comes from the Latin for ribs, possibly describing how the parts branch from the stem.
The species occurs on the floor of the boreal forests of Canada, Scandinavia and northern Russia; an example of this occurrence is within the black spruce/feathermoss climax forest, sometimes having moderately dense overstory canopy and featuring a forest floor of feathermosses including, Hylocomium splendens and Ptilium crista-castrensis.[4]
In a study of the effect of the herbicide Asulam on moss growth, Pleurozium schreberi was shown to have intermediate sensitivity to Asulam exposure.[5]
Pleurozium schreberi carpeting the floor of black spruce (Picea mariana) and balsam fir (Abies balsamea) forest in New Brunswick, Canada.
Pleurozium schreberi, the red-stemmed feathermoss or Schreber's big red stem moss, is a moss with a loose growth pattern. The root name pleuro comes from the Latin for ribs, possibly describing how the parts branch from the stem.
The species occurs on the floor of the boreal forests of Canada, Scandinavia and northern Russia; an example of this occurrence is within the black spruce/feathermoss climax forest, sometimes having moderately dense overstory canopy and featuring a forest floor of feathermosses including, Hylocomium splendens and Ptilium crista-castrensis.
In a study of the effect of the herbicide Asulam on moss growth, Pleurozium schreberi was shown to have intermediate sensitivity to Asulam exposure.
Seinäsammal (Pleurozium schreberi) on Suomen yleisin sammallaji, jota esiintyy koko maassa. Se kuuluu seinäsammalten sukuun ja kerrossammalten heimoon. Tieteellisen lajinimensä se on saanut eläin- ja kasvitieteilijä J.C. Schreberin mukaan.
Seinäsammalen punaiset varret ovat pystyjä ja ne haarovat sulkamaisesti. Sivuversot eivät ole kuitenkaan yhtä siistissä järjestyksessä kuin sulkasammalella. Lehdet ovat alle millimetrin pituisia, suoria ja tylppiä.
Seinäsammal viihtyy kuivahkoissa, happamissa kasvupaikoissa ja karttaa lehtoja. Se kuuluu taigan tyyppilajeihin ja valtaa usein metsän pohjakerroksen itselleen tukahduttaen mm. jäkäliä.
Seinäsammalta käytettiin aiemmin seinien tiivistämiseen, mistä se on suomenkielisen nimensäkin saanut.
Seinäsammal (Pleurozium schreberi) on Suomen yleisin sammallaji, jota esiintyy koko maassa. Se kuuluu seinäsammalten sukuun ja kerrossammalten heimoon. Tieteellisen lajinimensä se on saanut eläin- ja kasvitieteilijä J.C. Schreberin mukaan.
La Pleurozie dorée (Pleurozium schreberi), également appelée Hypne dorée ou Hypne de Schreber est une espèce de mousse typique des forêts boréales du Canada, de Scandinavie et de Russie. Cette espèce de mousse est reconnaissable par sa tige rouge et par ses rameaux courbes retombants. Cette mousse va former un tapis pleurocarpe et ectohydrique.
Largement répandue dans l'hémisphère nord, il est utilisé comme bio-indicateur dans la détection de polybromodiphényléthers (PBDE) dans les zones contaminées par ces produits chimiques.[4]
Son rôle de bio-indicateur a permis par exemple de cartographier et surveiller la pollution par les métaux lourds dans les pays européens.
Selon The Plant List (2 janvier 2017)[2] :
Selon Tropicos (2 janvier 2017)[1] (Attention liste brute contenant possiblement des synonymes) :
La Pleurozie dorée (Pleurozium schreberi), également appelée Hypne dorée ou Hypne de Schreber est une espèce de mousse typique des forêts boréales du Canada, de Scandinavie et de Russie. Cette espèce de mousse est reconnaissable par sa tige rouge et par ses rameaux courbes retombants. Cette mousse va former un tapis pleurocarpe et ectohydrique.
Largement répandue dans l'hémisphère nord, il est utilisé comme bio-indicateur dans la détection de polybromodiphényléthers (PBDE) dans les zones contaminées par ces produits chimiques.
Son rôle de bio-indicateur a permis par exemple de cartographier et surveiller la pollution par les métaux lourds dans les pays européens.
Šilsamanė (lot. Pleurozium) – patisinių (Hypnaceae) šeimos samanų gentis, kuriai priklauso viena Lietuvoje auganti rūšis paprastoji šilsamanė (Pleurozium schreberi). Lengvai atskiriama ir atpažįstama nuo kitų samanų pagal raudoną stiebo žievę, kuri aiškiai matoma pašalinus lapus.
Stiebas 10-15 cm, kylantis, taisyklingai plunksniškai išsišakojęs. Lapai gaubti, truputį išilgai raukšlėti, kiaušiniški. Sporogono kotelis rausvas. Sporifikuoja rudenį.
Tai viena iš būdingiausių pušynų samanų. Auga puriais žaliais arba gelsvai žaliais blizgančiais patiesalais.
Multimedia w Wikimedia Commons Rokietnik pospolity (Pleurozium schreberi (Willd. ex Brid.) Mitt.) – gatunek mchu należący do rodziny gajnikowatych (Hylocomiaceae M. Fleisch.). W Polsce gatunek pospolity.
Łodyga w stanie wilgotnym czerwono prześwieca przez liście
Wydłużone komórki liścia
Puszka rokietnika pospolitego
Zarodniki
Synonimy nazwy łacińskiej: Entodon schreberi (Willd.) Mnkm., Hypnum schreberi Willd., Hylocomium parietinum Lindb., Calliergonella schreberi Grout, Hypnopsis schreberi Podp.
Roślina objęta częściową ochroną gatunkową w Polsce na podstawie Rozporządzenia Ministra Środowiska z dnia 9 października 2014 r. w sprawie ochrony gatunkowej roślin[3].
Rokietnik pospolity jest wykorzystywany jako bioindykator skażeń.
Rokietnik pospolity (Pleurozium schreberi (Willd. ex Brid.) Mitt.) – gatunek mchu należący do rodziny gajnikowatych (Hylocomiaceae M. Fleisch.). W Polsce gatunek pospolity.
Pleurozium schreberi este un mușchi, cu un model de creștere liber[1]. Nume rădăcinii provine din latinescul pleuro referindu-se la coaste/nervuri, eventual, descriind modul în care are loc ramificarea acestei părți din tulpină.
Specie se dezvoltă la etajul pădurilor boreale din Canada, Scandinavia și nordul Rusiei, uneori mai la sud.
Pleurozium schreberi este un mușchi, cu un model de creștere liber. Nume rădăcinii provine din latinescul pleuro referindu-se la coaste/nervuri, eventual, descriind modul în care are loc ramificarea acestei părți din tulpină.
Specie se dezvoltă la etajul pădurilor boreale din Canada, Scandinavia și nordul Rusiei, uneori mai la sud.
Väggmossa (Pleurozium schreberi) är en mossa som hör till gruppen egentliga bladmossor. Sitt vetenskapliga namn har den fått efter Johann Christian Daniel von Schreber, en tysk naturforskare som var elev till Carl von Linné.
Mossan har ett mattbildade växtsätt. Skotten är upprätta till något liggande och ganska grova i sin byggnad. Längden på skotten är 5-10 centimeter. Stammarna är enkelt pargreniga och har en rödaktig färg. Bladen är gulgrönaktiga, kupiga och äggrunda med en kort trubbig spets. I sällsynta fall är sporhus närvarande.
Väggmossan är mycket vitt spridd på norra halvklotet. Den är en vanlig art i skogsmarker, men är ganska variabel med avseende på växtplats. Hedar, ängar och våtare marker som myrar är miljöer där den kan hittas. Den föredrar något surare marker.
Väggmossan har liksom husmossan förr använts för att täta väggarna på hus.
Wikimedia Commons har media som rör väggmossa.
Väggmossa (Pleurozium schreberi) är en mossa som hör till gruppen egentliga bladmossor. Sitt vetenskapliga namn har den fått efter Johann Christian Daniel von Schreber, en tysk naturforskare som var elev till Carl von Linné.
Поширений у хвойних лісах Голарктики і лише з одиничними місцезнаходженнями у горах Південної Америки.
Стебло має лежачу основу, від неї вище стає висхідним або прямостоячим і досягає 10-15 см завдовжки. Стебло правильно перисторозгалужене, з тупими здутими або довгими тонкими гілками, з ризоїдами. Знявши листки, можна побачити коричнево-червоне стебло, що є характерною ознакою виду. Листки, за формою, досить різноманітні. Стеблові листки черепичасті, дуже жолобчасто опуклі, злегка поздовжньоскладчасті, із ледь звуженою жовтою або оранжево-червоною основою. На верхівці листки заокруглені і тупі. Жилка тонка і коротка, подвійна або взагалі відсутня. Клітини листка вузьколінійні, вгорі ромбічні, внизу у вушках квадратні або багатокутні, жовті або оранжеві. Листки на гілках іншої форми — значно вужчі, довгі або ланцетні, загострені до верхівки. Коробочки (утворюються рідко) нахилені, здебільшого циліндричні, переважно на червоній ніжці, з подвійним перистомом.
Вид названий у честь німецького лікаря та натураліста XVIII століття Йоганна Шребера.
Pleurozium schreberi là một loài Rêu trong họ Hylocomiaceae. Loài này được (Willd. ex Brid.) Mitt. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1869.[1]
Pleurozium schreberi là một loài Rêu trong họ Hylocomiaceae. Loài này được (Willd. ex Brid.) Mitt. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1869.
Pleurozium Mitt., 1869, nom. cons.
Единственный вид
Плевро́циум, также плеврозий, плеврозиум (лат. Pleurozium) — род гипновых листостебельных мхов семейства Гилокомиевые (Hylocomiaceae), включающий один широко распространённый в бореальной зоне Северного полушария вид — плевроциум Шребера (Pleurozium schreberi).
Двудомный листостебельный мох, образующий крупные рыхлые дерновинки. Стебель прямостоячий или восходящий, неправильно моноподиально ветвящийся, красноватый, до 16 см длиной.
Листья 1,5—2,8×0,8—1,5 мм, немного прижатые до оттопыренных, у верхушки стебля густые, яйцевидно-эллиптической формы, вогнутый, со слабозубчатым концом. Клетки листьев линейные, изгибающиеся, в основании листа более широкие, жёлтые или оранжевые.
Коробочка наклонённая до горизонтальной, продолговато-яйцевидной формы, с конической крышечкой, часто изогнутая. Ножка красная. Перистом двойной.
Обычный мох в различных типах леса, изредка встречается на болотах.
Широко распространён в Северном полушарии в Евразии и Северной Америке, также известен из Северной Африки, Южной Америки и с островов Атлантического океана.
Название рода образовано от др.-греч. πλευρά — «бок» и όζος — «почка», «ветвь» и, вероятно, отсылает к ветвистости стеблей мха. Видовое название дано в честь немецкого ботаника Иоганна Христиана Шребера (1739—1810).
Плевро́циум, также плеврозий, плеврозиум (лат. Pleurozium) — род гипновых листостебельных мхов семейства Гилокомиевые (Hylocomiaceae), включающий один широко распространённый в бореальной зоне Северного полушария вид — плевроциум Шребера (Pleurozium schreberi).
赤莖蘚（学名：Pleurozium schreberi）为塔藓科赤莖蘚屬下的一个种。
_4428.JPG)
_4305.JPG)
|access-date=中的日期值 (帮助) 
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 