dcsimg

Líčidlo americké ( чешки )

добавил wikipedia CZ
 src=
Zralé plodenství

Líčidlo americké (Phytolacca americana) je vytrvalá, přes dva metry vysoká rostlina s mnoha dutými lodyhami, kvetoucí koncem léta dlouhými hrozny narůžovělých květů, které se na podzim změní v černé bobule. Původně severoamerický druh je od konce 17. století šířen jako exotická rostlina a v mnoha oblastech za příznivých klimatických podmínek zakotvil natrvalo a se stal invazním druhem.

V české přírodě je považován za příležitostně se vyskytující neofyt, který zdomácněl převážně ve vinařských oblastech, kde mu nejlépe svědčí klima i půda. Místně je hojný na jihovýchodě Moravy, kam okrajově zasahuje silné invazní rozšíření ve slovenském Záhoří, kde v současnost rostou již desetitisíce jedinců.[1][2][3]

Ekologie

Rostlina nejlépe prosperuje na teplých, polostinných biotopech s písčitou, nevápnitou, vlhkou půdou. Roste na okrajích lesů, mýtinách i lesních spáleništích, v křovinách, opuštěných zahradách a vinicích, podél silnic i na rumištích, vyskytuje se od hladiny moře po nadmořskou výšku 1400 m. Je mrazuvzdorná, kvete od července do září a semena dozrávají od záři do listopadu. Poměrně snadno se samovolně rozmnožuje semeny, kterých vyprodukuje velké množství, lidmi je obvykle množená dělením kořenů rozrostlých jedinců. Ploidie druhu je 2n = 36.[1][4][5]

Popis

Vytrvalá bylina, s lodyhami vysokými až 3 m a tlustými 3 cm, vyrůstající z mohutného kořenového systému tvořeného několika řepovitě ztlustlými hlavními kořeny a spoustou tenčích vedlejších kořínků. Lodyhy vytvářejí v počtu 5 až 10 mohutný trs, u báze dřevnatí, v horní části se větví, jsou duté a vyplněné zpevňujícím parenchymatickým jádrem. Dole jsou porostlé šupinovitými přisedlými listy, uprostřed lodyh již mají listy 5 cm řapík a bývají dlouhé 12 až 16 cm a široké 5 až 7 cm. Jejich tmavozelené čepele jsou kopinaté až elipsovité, u báze klínovitě zúžené, na vrcholu ostře špičaté a po obvodě celokrajné. Listy po poranění vydávají aróma, které mnoha lidem nevoní.

Květy v počtech 30 až 50 skládají vzpřímená nebo obloukovitě svěšená hroznovitá květenství 7 až 19 cm dlouhá (včetně stopky) a 2 cm široká. Vřeteno květenství je nejprve zelené či bílé a později zrůžoví, stejně jako 1 cm květní stopky. Podpůrné listeny květenství jsou čárkovité, blanité a 3 mm dlouhé, listence na vrcholu stopek jsou podobné.

Oboupohlavný květ má pět vydutých, široce vejčitých, vytrvalých kališních lístků asi 2,5 mm velkých. Nejprve jsou bílé až růžové, po odkvětu jsou nazelenalé a v době zralosti plodů zrůžoví. Korunní lístky chybí. V květu roste v jednom kruhu deset tyčinek s nitkami u báze rozšířenými, zpočátku jsou bílé a později se zbarví jako kalich, jejich prašníky jsou růžové. Svrchní semeník je tvořen deseti srostlými plodolisty, z nichž každý nese jedno vajíčko. Tři a více zakřivených čnělek nepřesahuje délku 1 mm. Opylovány jsou včelami a mouchami sbírající nektar a pyl.

Vzhled plodu se během zraní mění. Nejdříve je zelený a viditelně rozdělen na deset částí (podle počtu plodolistů), teprve při dozrávání splynou jednotlivé části do dužnaté bobule s červenofialovou šťávou. Plod pak má vzhled černé, kulovité, shora smáčknuté bobule o průměru 8 mm . Po vyschnutí dužiny se celistvá bobule opět viditelně rozdělí na deset jednosemenných laloků. Semena s průměrem 3 mm jsou čočkovitě smáčklá, černá a lesklá.[1][4][5][6][7][8]

Význam

V minulosti bývalo líčidlo americké také pěstováno jako barvířská rostlina, fialová šťáva plodů sloužila k barvení látek nebo vína a vyráběl se z ní inkoust a potravinářské barvivo. Šťáva není toxická a má obdobné chemické složení jako šťáva z červené řepy. Všechny ostatní části rostliny, kořen, lodyha, míza, list i semeno jsou pro člověka a mnohé savce silně jedovaté; obsahují látky poškozující hlavně červené krvinky a způsobující u lidí silné zvracení a krvavé průjmy - může však dojít až na smrt, obvykle kvůli paralýze dýchací soustavy. U původních obyvatel Ameriky byly rostliny používány proti všemožným nemocem, dnes se zásadně nedoporučují. Bobule jsou potravou ptáků, kteří tak napomáhají rozšiřování semen.[7][8][9]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Líčidlo americké, s. 064.
  2. MEREĎA, Pavol. Pred 90 rokmi začalo líčidlo americké obsadzovať Záhorie [online]. Malacké pohľady o.z., Malacky, SK, rev. 12.12.2016 [cit. 2017-07-08]. Dostupné online. (slovensky)
  3. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Phytolacca americana [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
  4. a b HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Líčidlo americké [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 15.01.2016 [cit. 2017-07-08]. Dostupné online. (česky)
  5. a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; MICHALKOVÁ, Eleonóra. Flóra Slovenska VI/3: Líčidlo americké [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2012 [cit. 2017-07-08]. S. 29-34. Dostupné online. ISBN 978-80-224-1232-2. (slovensky)
  6. NIENABER, Mark A.; THIERET, John W. Flora of North America: Phytolacca americana [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
  7. a b Prairie Wildflowers of Illinois: Phytolacca americana [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2017-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
  8. a b Plant Finder: Phytolacca americana [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2017-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Plants For a Future: Phytolacca americana [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2017-07-08]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autoři a editory
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CZ

Líčidlo americké: Brief Summary ( чешки )

добавил wikipedia CZ
 src= Zralé plodenství

Líčidlo americké (Phytolacca americana) je vytrvalá, přes dva metry vysoká rostlina s mnoha dutými lodyhami, kvetoucí koncem léta dlouhými hrozny narůžovělých květů, které se na podzim změní v černé bobule. Původně severoamerický druh je od konce 17. století šířen jako exotická rostlina a v mnoha oblastech za příznivých klimatických podmínek zakotvil natrvalo a se stal invazním druhem.

V české přírodě je považován za příležitostně se vyskytující neofyt, který zdomácněl převážně ve vinařských oblastech, kde mu nejlépe svědčí klima i půda. Místně je hojný na jihovýchodě Moravy, kam okrajově zasahuje silné invazní rozšíření ve slovenském Záhoří, kde v současnost rostou již desetitisíce jedinců.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autoři a editory
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CZ