Distribution in Egypt
(
англиски
)
добавил Bibliotheca Alexandrina LifeDesk
Nile region, oases and Mediterranean region.
- автор
- BA Cultnat
- добавувач
- Bibliotheca Alexandrina
Global Distribution
(
англиски
)
добавил Bibliotheca Alexandrina LifeDesk
Mediterranean region, Europe, Asia, northeast and southern Africa.
- автор
- BA Cultnat
- добавувач
- Bibliotheca Alexandrina
Habitat
(
англиски
)
добавил Bibliotheca Alexandrina LifeDesk
Roadsides, canal banks, swamps.
- автор
- BA Cultnat
- добавувач
- Bibliotheca Alexandrina
Life Expectancy
(
англиски
)
добавил Bibliotheca Alexandrina LifeDesk
- автор
- BA Cultnat
- добавувач
- Bibliotheca Alexandrina
Associations
(
англиски
)
добавил BioImages, the virtual fieldguide, UK
Foodplant / open feeder
larva of Altica lythri grazes on leaf of Epilobium hirsutum
Foodplant / open feeder
larva of Altica palustris grazes on leaf of Epilobium hirsutum
Foodplant / saprobe
immersed, solitary or grouped, clypeate perithecium of Anthostomella clypeoides is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 10-5
Foodplant / saprobe
immersed, becoming erumpent conidioma of Chaetospermum coelomycetous anamorph of Chaetospermum chaetosporum is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Foodplant / saprobe
effuse colony of Chalara dematiaceous anamorph of Chalara urceolata is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Foodplant / saprobe
scattered, stalked apothecium of Crocicreas sellingensis is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Foodplant / saprobe
scattered, subsessile apothecium of Dasyscyphus castaneus is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 11
Foodplant / saprobe
immersed pycnidium of Phomopsis coelomycetous anamorph of Diaporthe epilobii is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 5
In Great Britain and/or Ireland:
Foodplant / saprobe
effuse colony of Dictyosporium dematiaceous anamorph of Dictyosporium toruloides is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 1-12
Plant / associate
adult of Dicyphus epilobii is associated with live Epilobium hirsutum
Remarks: season: mid 7-10+
Foodplant / saprobe
immersed, in small groups, weakly clypeate perithecium of Discostroma tostum is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 3-7
Foodplant / saprobe
solitary or clustered apothecium of Hyalinia dilutella is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 9-10
Foodplant / saprobe
apothecium of Hymenoscyphus repandus is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 5-10
Foodplant / saprobe
apothecium of Lachnum nudipes var. minor is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Foodplant / saprobe
long stalked apothecium of Lachnum virgineum is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 2-8
Foodplant / saprobe
sessile apothecium of Lasiobelonium nidulum is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 5-6
Other: major host/prey
Foodplant / saprobe
immersed pseudothecium of Lophiostoma caudatum is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 1-4
Foodplant / saprobe
effuse colony of Sporoschisma dematiaceous anamorph of Melanochaeta aotearoae is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Foodplant / saprobe
superficial, scattered on in small groups, thinly subiculate perithecium of Nectria ellisii is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 5-12
Foodplant / saprobe
thinly scattered apothecium of Pezizella punctoidea is saprobic on dead leaf of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 7-12
Foodplant / saprobe
effuse colony of Phragmocephala dematiaceous anamorph of Phragmocephala elliptica is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 4-10
Foodplant / saprobe
subcuticular to erumpent conidioma of Pseudolachnea coelomycetous anamorph of Pseudolachnea hispidula is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: esp. Winter
Foodplant / parasite
hypophyllous telium of Puccinia epilobii parasitises live leaf of Epilobium hirsutum
Foodplant / pathogen
aecium of Puccinia pulverulenta infects and damages live Epilobium hirsutum
Foodplant / spot causer
hypophyllous colony of Ramularia anamorph of Ramularia epilobiana causes spots on live leaf of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 8
Foodplant / saprobe
superficial colony of Sarcopodium dematiaceous anamorph of Sarcopodium circinatum is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Foodplant / spot causer
amphigenous, minute, brown pycnidium of Septoria coelomycetous anamorph of Septoria epilobii causes spots on live leaf of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 7-8
Foodplant / parasite
cleistothecium of Sphaerotheca epilobii parasitises live Epilobium hirsutum
Remarks: season: 8-10
Foodplant / saprobe
sunken apothecium of Stictis stellata is saprobic on dead stem (woody) of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 10-5
Foodplant / open feeder
nocturnal larva of Tenthredo colon grazes on leaf of Epilobium hirsutum
Foodplant / saprobe
apothecium of Unguicularia dilatopilosa is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 11-4
Foodplant / saprobe
sessile apothecium of Unguicularia incarnatina is saprobic on dead stem of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 4-7
Foodplant / spot causer
epiphyllous, clustered pseudothecium of Venturia maculiformis causes spots on live leaf of Epilobium hirsutum
Remarks: season: 5-9
Brief Summary
(
англиски
)
добавил Ecomare
The great hairy willow-herb is native to Europe, unlike the evening primrose which originated in North America. In fact, the great hairy willow-herb was eventually exported to the USA. It has many strange local names, such as codlins-and-cream, apple-pie and cherry-pie. It grows throughout the Netherlands along banks, in ditches and reed marshes. Great hairy willow-herb strongly resembles fireweed, however it grows on wetter soils, its leaves are covered entirely with hair and the blossoms stand further apart. Great hairy willow-herb is an important food plant for the elephant hawk-moth.
- лиценца
- cc-by-nc
- авторски права
- Copyright Ecomare
Brief Summary
(
холандски; фламански
)
добавил Ecomare
Harig wilgenroosje groeit langs oevers, in sloten en rietmoerassen. Je kunt de plant op zulke plaatsen overal in Nederland tegenkomen. Hij staat op nattere plaatsen dan het echte wilgenroosje. De bladeren zijn aan beide kanten behaard en de bloemen staan verder van elkaar dan bij het echte wilgenroosje. De rupsen van de avondroodvlinder leven meestal op deze plant.
- лиценца
- cc-by-nc
- авторски права
- Copyright Ecomare
Comments
(
англиски
)
добавил eFloras
This is an extremely widespread and variable species that spreads aggressively by vegetative growth in wet habitats.
Populations from Xinjiang tend to have strikingly tomentose pubescence, unlike plants from other regions, but the pattern of variability for entire species obscures these differences, so no subdivision is recognized.
- лиценца
- cc-by-nc-sa-3.0
- авторски права
- Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
Description
(
англиски
)
добавил eFloras
Herbs robust, perennial, sometimes woody near base with long, thick, ropelike hypogeal stolons often terminating in a rosette of leaves. Stems 25-120(-250) cm tall, much branched in upper half, densely villous pubescent, with short glandular hairs especially on inflorescence, rarely sparsely pubescent, or rarely densely white tomentose. Leaves sessile and clasping stem; cauline blade lanceolate-elliptic to narrowly obovate or elliptic, rarely very narrowly lanceolate, 4-12(-23) × 0.3-4(-5) cm, both surfaces villous, very rarely glabrescent, base subcuneate and clasping, margin serrulate with 20-50 teeth per side, apex acute to acuminate. Inflorescence and flowers erect. Sepals 6-12 mm, often keeled. Petals bright pink to dark purple, 8-20 mm. Stigma deeply 4-lobed. Capsules 2.5-9 cm, pubescent or rarely glabrescent; pedicels 0.5-2 cm. Seeds dark brown, 0.8-1.2 mm, coarsely papillose, with inconspicuous chalazal collar; coma tawny or dull white, detaching easily. Fl. Jun-Aug, fr. Jul-Sep. 2n = 36.
- лиценца
- cc-by-nc-sa-3.0
- авторски права
- Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
Description
(
англиски
)
добавил eFloras
Erect robust perennial herb, spreading by thick fleshy rope like runners with scattered cataphylls; stems 0.2-2.5 m tall, well-branched, covered throughout with dense spreading long villous hairs, often mixed with short gland-tipped hairs, especially on upper stems, or rarely much less hairy. Leaves oblong lanceolate or lanceolate, 2-12 x 0.5-4.5 cm, dense villous-pubescent, sometimes mixed with glandular hairs, coarsely serrulate, acute apex, subcuneate base, sessile and clasping. Inflorescence erect and branched. Flowers erect; ovaries densely villous and glandular pubescent, 2.1-3.9 cm long, on pedicels 0.5-1.8 cm long. Sepals 6-l0 x 2-2.8 mm, apiculate, densely pubescent. Petals 6-20 x 6-14 mm, deeply notched, bright rose purple. Styles 5-11 mm long, erect. Stigma deeply 4-lobed and recurved, exserted beyond the anthers. Capsules 3-l0 cm long, on pedicels 0.5-2 cm long, villous. Seeds 0.8-1.2 x 0.4-0.5 mm, rather blunt obovoid, coarsely papillate, with an inconspicuous short chalazal collar; coma 5-7 mm, dull white, detaching easily.
- лиценца
- cc-by-nc-sa-3.0
- авторски права
- Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
Distribution
(
англиски
)
добавил eFloras
Africa, Europe, Asia Minor, Himalaya, Siberia, China, Japan.
- лиценца
- cc-by-nc-sa-3.0
- авторски права
- Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
Distribution
(
англиски
)
добавил eFloras
Distribution: Temperate and montane Eurasia and Africa; common in temperate Pakistan and throughout the Himalayan region; adventive in North America.
- лиценца
- cc-by-nc-sa-3.0
- авторски права
- Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
Elevation Range
(
англиски
)
добавил eFloras
900-2100 m
- лиценца
- cc-by-nc-sa-3.0
- авторски права
- Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
Habitat
(
англиски
)
добавил eFloras
A very common plant throughout much of Eurasia in disturbed places. This species varies greatly in amount and type of vestiture. Further study is needed to determine the proper status of glabrous plants from the western Himalaya sometimes segregated as E. hirsutum var. laetum C.B. Clarke. Fl. Per.: Jun-Sep. Fr. Per.: Jul-Sep.
- лиценца
- cc-by-nc-sa-3.0
- авторски права
- Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
Habitat & Distribution
(
англиски
)
добавил eFloras
Wet places near streams, ditches, marshes, gravel or sandy beds of rivers, roadsides; (200-)500-2000 m in N China, (100-)500-2800(-3500) m in SW China. Anhui, Gansu, Guangdong, Guizhou, Hebei, Henan, Hubei, Hunan, Jiangsu, Jiangxi, Jilin, Liaoning, Nei Mongol, Ningxia, Shaanxi, Shandong, Shanxi, Sichuan, Xinjiang, Xizang, Yunnan, Zhejiang [Afghanistan, India, Japan, Korea, Mongolia, Nepal, Pakistan, Russia; widespread in Africa, SW Asia, Europe, and naturalized in North America].
- лиценца
- cc-by-nc-sa-3.0
- авторски права
- Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
Synonym
(
англиски
)
добавил eFloras
Chamaenerion hirsutum (Linnaeus) Scopoli; Epilobium hirsutum var. laetum Wallich ex C. B. Clarke; E. hirsutum var. sericeum Bentham ex C. B. Clarke; E. hirsutum var. tomentosum (Ventenat) Boissier; E. hirsutum var. villosum (Thunberg) H. Hara; E. tomentosum Ventenat; E. velutinum Nevski (1937), nom. illeg. superfl., not H. Léveillé (1916); E. villosum Thunberg.
- лиценца
- cc-by-nc-sa-3.0
- авторски права
- Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
Synonym
(
англиски
)
добавил eFloras
Epilobium tomentosum Vent., Descr. Pl. Nouv. Jard. Cels. t. 90. 1802. (Type from Persia, cultivated in France); Epilobium sericeum Benth. ex Wall., Numer. List 216, n. 6325. 1832, nom. nud.; Epilobium laetum Wall., loc. cit., n. 6329. 1832, nom. nud., quoad B.; Epilobium hirsutum L. var. tomentosum (Vent.) Boiss., Fl. Or. 2: 746. 1872; Epilobium hirsutum L. var. sericeum (Benth. ex Wall.) Clarke in Hook. f., Fl. Brit. Ind. 2: 584. 1879; Aitch. in Journ. Linn. Soc. Bot. 18: 60. 1880; Epilobium hirsutum L. var. laetum (Wall.) Clarke in Hook. f., Fl. Brit. Ind. 2: 584. 1879.
- лиценца
- cc-by-nc-sa-3.0
- авторски права
- Missouri Botanical Garden, 4344 Shaw Boulevard, St. Louis, MO, 63110 USA
Derivation of specific name
(
англиски
)
добавил Flora of Zimbabwe
hirsutum: covered with long, moderately stiff and not interwoven hairs; hirsute
- лиценца
- cc-by-nc
- авторски права
- Mark Hyde, Bart Wursten and Petra Ballings
- библиографски навод
- Hyde, M.A., Wursten, B.T. and Ballings, P. (2002-2014). Epilobium hirsutum L. Flora of Zimbabwe website. Accessed 28 August 2014 at http://www.zimbabweflora.co.zw/speciesdata/species.php?species_id=142760
- автор
- Mark Hyde
- автор
- Bart Wursten
- автор
- Petra Ballings
Distribution
(
шпански; кастиљски
)
добавил IABIN
Chile Central
- соработничко мреж. место
-
IABIN
Epilobium hirsutum
(
астурски
)
добавил wikipedia AST
El epilobio velludo o yerba de San Antonio ye una planta herbal perenne de la familia Onagraceae.
Hábitat
Crez en llugares húmedos, encharcaos y pantanosos d'Europa, anque se naturalizó tamién en Norteamérica.
Descripción
La so tarmu ye similar al epilobio, pero como indica'l so nome llatín hirsutum, presenta una abondosa lanosidad. Cuando s'apertar la planta colos deos.
Ye una planta perenne, algamando un máximu de 2 metros d'altor. Los sos robustos tarmos son ramificaos y tienen numberosos pelos. Les fueyes son peludas y son de 2-12 cm de llargor y 0.5-3.5 cm d'anchu, son llargues y delgaes y son más amplies nel centru. Tienen los cantos dentaos y ensin tarmu. Les grandes flores tienen cuatro pétalos, estos son de color rosado-púrpura y son xeneralmente de 10-16 mm de llargu. L'estigma ye blancu y tien cuatro lóbulos. Los sépalos son verdes.
Taxonomía
Epilobium hirsutum describióse por Carlos Linneo y espublizóse en Species Plantarum 1: 347–348. 1753.[1]
- Citoloxía
Númberu de cromosomes de Epilobium hirsutum (Fam. Onagraceae) y táxones infraespecíficos: 2n=36[2]
- Etimoloxía
Epilobium: nome xenéricu que provién de les pallabres griegues: epi = "sobre", y llobos = "una vaina o cápsula," como la flor y la cápsula apaecen xuntes, la corola ta soportada nel estremu del ovariu.[3]
hirsutum: epítetu llatín que significa "con pelos".[4]
- Sinonimia
-
Epilobium villosum Thunb. [1794]
-
Epilobium velutinum Nevski [1937]
-
Epilobium tomentosum Vent. [1802]
-
Epilobium serratum Jacquem. ex C.B.Clarke in Hook.f. [1876]
-
Epilobium sericeum Benth. in Wall. [1832]
-
Epilobium ramosum Huds. [1762]
-
Epilobium peradnatum Borbás [1879]
-
Epilobium nassirelinulcii Stapf [1886]
-
Epilobium mirei Quézel [1957]
-
Epilobium laetum Wall. [1832]
-
Epilobium himalense Royle [1839]
-
Epilobium grandiflorum Weber in F.H.Wigg. [1780]
-
Epilobium aquaticum Thuill. [1799]
-
Epilobium amplexicaule Lam. [1779]
-
Epilobium incanum Pers. [1805]
-
Chamaenerion hirsutum (L.) Scop. [1771]
-
Chamaenerion grandiflorum Moench[5]
- Epilobium dubium Borbás
- Epilobium foliosum Hochst.[6]
- Castellanu: adelfa, adelfa pequeña, adelfilla (3), adelfilla pelosa (14), clavelillos de San Antonio (2), yerba de San Antonio (14), lloréu de San Antonio (8), llazos de la reina, lliriu con que tiñen los tintores, lisimaquia de flor purpúrea, plumaxe de reina, reina peñada, rosadalfilla, rosadelfilla (5), yerba de San Antonio.(el númberu ente paréntesis indica les especies que tienen el mesmu nome n'España)[7]
Ver tamién
Referencies
Bibliografía
- Flora of China Editorial Committee. 2007. Flora of China (Clusiaceae through Araliaceae). 13: 1–548. In C. Y. Wu, P. H. Raven & D. Y. Hong (eds.) Fl. China. Science Press & Missouri Botanical Garden Press, Beijing & St. Louis.
- Nasir, Y. & S. I. Ali (eds). 1980-2005. Fl. Pakistan Univ. of Karachi, Karachi.
Enllaces esternos
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia authors and editors
Epilobium hirsutum: Brief Summary
(
астурски
)
добавил wikipedia AST
Epilobium hirsutum
Flores
Ilustración
Vista de la planta
El epilobio velludo o yerba de San Antonio ye una planta herbal perenne de la familia Onagraceae.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia authors and editors
Tükcüklü yağıotu
(
азерски
)
добавил wikipedia AZ
Tükcüklü yağıotu (lat. Epilobium hirsutum)[1] — yağıotu cinsinə aid bitki növü.[2]
Hündürlüyü 50-150 sm, gövdəsi düz, çox budaqlanmış, aşağı hissədə az tilli, yuxarı hissədə dəyirmidir, uzun bizvari tüklərlə örtülü olan çoxillik ot bitkisidir. Payızda uzun, qalın, pulcuğabənzər yarpaqları olan lətli budaqlar əmələ gətirən qalın kökümsovu vardır.[3]
Yarpaq
Yarpaqları (təpə yarpaqlarından başqa) qarşı-qarşıya düzülmüşdür, oturaqdır, uzunsov və ya uzunsov neştərvaridir, gövdənin həcmini artırandır, sivri dişlidir, dişcikləri qabağa əyilmişdir, hər iki tərəfdən uzun nazik tüklərlə örtülmüş və uzunluğu 3-12 sm, eni isə 1-3 smdir.
Çiçək
Çiçəkləri təkdir, yuxarı yarpaqların qoltuğunda yerləşmişdir. Tac enli qıfşəkillidir, alqırmızı rəngdədir, iridir; ləçəkləri dəyirmi əksinə yumurtaşəkilli olub, iki bölümlüdür, uzunluğu 10-18 mm-dir, eni də eyni ölçüdədir.
Meyvə
Qutucuq qismən tüklüdür, uzunluğu 4-8 (10) sm, eni 2 mm-ə qədərdir. Toxumları qonur rəngli olub, üzərində sıx məməciklər yerləşmiş, təpə hissədə dəyirmi, aşağıya doğru isə daralmış formadadır, uzunluğu 2,5 mm, eni 0,5 mm-dir.
Çiçəkləməsi
İyun-sentyabr.
Meyvə verməsi
İyul-oktyabr.
Azərbaycanda yayılması
Azərbaycanın bütün rayonlarında. Ovalıqdan orta dağ qurşağına qədər.
Yaşayış mühiti
Bataqlıqlarda, çayların, arxların sahilində rast gəlinir.
Təsərrüfat əhəmiyyəti
Balverən bitkidir.
İstinadlar
-
↑ Nurəddin Əliyev. Azərbaycanın dərman bitkiləri və fitoterapiya. Bakı, Elm, 1998.
-
↑ Elşad Qurbanov. Ali bitkilərin sistematikası, Bakı, 2009.
-
↑ Eldar Şükürov.İsmayıllı rayonu meşə bitkilərinin bələdçi kitabı,Bakı 2016
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Vikipediya müəllifləri və redaktorları
Tükcüklü yağıotu: Brief Summary
(
азерски
)
добавил wikipedia AZ
Tükcüklü yağıotu (lat. Epilobium hirsutum) — yağıotu cinsinə aid bitki növü.
Hündürlüyü 50-150 sm, gövdəsi düz, çox budaqlanmış, aşağı hissədə az tilli, yuxarı hissədə dəyirmidir, uzun bizvari tüklərlə örtülü olan çoxillik ot bitkisidir. Payızda uzun, qalın, pulcuğabənzər yarpaqları olan lətli budaqlar əmələ gətirən qalın kökümsovu vardır.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Vikipediya müəllifləri və redaktorları
Helyglys pêr
(
велшки
)
добавил wikipedia CY
Planhigyn blodeuol sy'n frodorol o Hemisffer y De yw Helyglys pêr sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Onagraceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Epilobium hirsutum a'r enw Saesneg yw Great willowherb.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Helyglys Pêr, Helyglys Blewog Mawr, Helyglys Pannog, Helyglys Pêr Blewog Mwyaf.
Fe'i ceir yn rhannau deheuol Hamisffer y De: o'r Isartig i rannau deheuol Affrica, De America ac Awstralia. Mae'n perthyn yn agos i'r olewyddan, yr onnen, jasmin, a'r leilac.[2] Mae'r dail wedi'u gosod bob yn ail.
Gweler hefyd
Cyfeiriadau
-
↑ Gerddi Kew; adalwyd 21 Ionawr 2015
-
↑ Anthony Huxley, Mark Griffiths, and Margot Levy (1992). The New Royal Horticultural Society Dictionary of Gardening. The Macmillan Press,Limited: London. The Stockton Press: New York. ISBN 978-0-333-47494-5 (set).
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Awduron a golygyddion Wikipedia
Helyglys pêr: Brief Summary
(
велшки
)
добавил wikipedia CY
Planhigyn blodeuol sy'n frodorol o Hemisffer y De yw Helyglys pêr sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Onagraceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Epilobium hirsutum a'r enw Saesneg yw Great willowherb. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Helyglys Pêr, Helyglys Blewog Mawr, Helyglys Pannog, Helyglys Pêr Blewog Mwyaf.
Fe'i ceir yn rhannau deheuol Hamisffer y De: o'r Isartig i rannau deheuol Affrica, De America ac Awstralia. Mae'n perthyn yn agos i'r olewyddan, yr onnen, jasmin, a'r leilac. Mae'r dail wedi'u gosod bob yn ail.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Awduron a golygyddion Wikipedia
Vrbovka chlupatá
(
чешки
)
добавил wikipedia CZ
Vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), někdy též vrbovka huňatá,[2] je rostlina z čeledi pupalkovitých.
Popis
Jedná se o vytrvalou rostlinu dosahující výšky nejčastěji 50–150 cm.[3] Oddenky jsou celkem dlouhé, z nich už za květu vyhánějí výběžky, později ukončené růžicemi listů.[4] Lodyha je přímá, tuhá, v horní části větvená, odstále chlupatá, chlupy jsou nežláznaté, cca 1–2 mm dlouhé, mezi nimi jsou ovšem i odstálé žláznaté chlupy, které jsou trochu kratší.[4] Listy jsou vstřícné, jen nejhořejší střídavé, přisedlé, ale objímavé a hlavně listy ve střední části lohyhy i zřetelně sbíhavé. Čepele jsou nejčastěji podlouhle až vejčitě kopinaté, asi 5–12 cm dlouhé a 1–3,5 cm široké, chlupaté, na okraji hustě pilovitě zoubkaté.[3] Květy jsou uspořádány v květenstvích, vrcholových hroznech a vyrůstají z paždí listenu. Květy jsou čtyřčetné, kališní lístky jsou 4, nejčastěji 7–9 mm dlouhé. Korunní lístky jsou taky 4, jsou nejčastěji 10–20 mm dlouhé, na vrcholu mělce vykrojené, světle až tmavě purpurově nachové. Ve střední Evropě kvete nejčastěji v červnu až v září.[4] Tyčinek je 8 ve 2 kruzích. Semeník se skládá ze 4 plodolistů, je spodní, čnělka je přímá, blizna je čtyřlaločná.[4] Plodem je dlouhá tobolka, je přitisle pýřitá, v obrysu čárkovitého tvaru, čtyřhranná a čtyřpouzdrá, otvírá se 4 chlopněmi, obsahuje mnoho semen.[4] Tobolky jsou odstále chlupaté a většinou i žláznaté.[3] Semena jsou cca 1–1,3 mm dlouhá, na vrcholu s chmýrem a osemení je hustě papilnaté.[4] Počet chromozómů je 2n=36.[3]
Rozšíření ve světě
Vrbovka chlupatá roste v téměř celé Evropě, včetně Britských ostrovů, na sever po jižní Skandinávii a zhruba po 60. rovnoběžku i v evropské části Ruska. Přesahuje i do severní Afriky, dále eroste v Malé Asii a na Kavkaze, ostrůvkovitě se vyskytuje i v Asii až někam po Himálaj, další enklávy jsou také v Číně a Japonsku. Byla zavlečena do jižní a centrální Afriky a Severní Ameriky.[5]
Rozšíření v ČR
V ČR se vyskytuje celkem běžně od nížin do podhůří. Vyhledává vlhká až podmáčená stanoviště, jako břehy vod, luční příkopy, rákosiny a porosty vysokých ostřic, bahnitá dna letněných rybníků aj.[4]
Odkazy
Reference
-
↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
-
↑ Epilobium hirsutum - vrbovka chlupatá (vrbovka huňatá) [online]. Herbář Wendys [cit. 2011-05-20]. Dostupné online.
-
↑ a b c d KIRSCHNER, Jan. Epilobium L.. In: KUBÁT, Karel et al. eds. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 436-440. (česky)
-
↑ a b c d e f g SMEJKAL, Miroslav. Epilobium L.. In: SMEJKAL, Miroslav. Květena České republiky, vol. 5. Praha: Academia, 1997. S. 99-132. (česky)
-
↑ Mapa rozšíření [online]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia autoři a editory
Vrbovka chlupatá: Brief Summary
(
чешки
)
добавил wikipedia CZ
Vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), někdy též vrbovka huňatá, je rostlina z čeledi pupalkovitých.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia autoři a editory
Lådden dueurt
(
дански
)
добавил wikipedia DA
Lådden dueurt (Epilobium hirsutum), også stavet lodden dueurt, er en flerårig, 80-150 centimeter høj plante i natlys-familien. Arten er oprindeligt vildtvoksende Europa, Nordafrika og Asien, men findes nu også indslæbt i Nordamerika og Sydafrika. Lådden dueurt er en kraftig plante med lange bløde, udstående hår og kortere kirtelhår. Kronbladene er rosa og 13-22 mm lange, cirka dobbelt så lange som bægerbladene. Støvfanget er firdelt.
Forekomst i Danmark
I Danmark er lådden dueurt almindelig i rørsump, kærmoser, grøfter og væld. Den blomstrer her mellem juli og september.[1]
Kilder og eksterne henvisninger
-
^ Signe Frederiksen et al., Dansk flora, 2. udgave, Gyldendal 2012. ISBN 8702112191.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia-forfattere og redaktører
Lådden dueurt: Brief Summary
(
дански
)
добавил wikipedia DA
Lådden dueurt (Epilobium hirsutum), også stavet lodden dueurt, er en flerårig, 80-150 centimeter høj plante i natlys-familien. Arten er oprindeligt vildtvoksende Europa, Nordafrika og Asien, men findes nu også indslæbt i Nordamerika og Sydafrika. Lådden dueurt er en kraftig plante med lange bløde, udstående hår og kortere kirtelhår. Kronbladene er rosa og 13-22 mm lange, cirka dobbelt så lange som bægerbladene. Støvfanget er firdelt.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia-forfattere og redaktører
Zottiges Weidenröschen
(
германски
)
добавил wikipedia DE
Das Zottige Weidenröschen (Epilobium hirsutum) ist eine Pflanzenart innerhalb der Familie der Nachtkerzengewächse (Onagraceae).
Beschreibung
Illustration aus
Flora Batava, Band 10
Vegetative Merkmale
Das Zottige Weidenröschen, auch Rauhaariges Weidenröschen genannt, wächst als ausdauernde krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von meist 50 bis 180 (selten bis zu 250) Zentimetern. Als Überdauerungsorgan wird ein weit kriechendes, dickes Rhizom gebildet, das meist schon zur Blütezeit fleischige Sprossachsen treibt, die mit Niederblättern besetzt sind. Der aufrechte, reich verzweigte Stängel ist durch lange abstehende Haare und oben mit kurzen Drüsenhaare dicht und weich bis filzig behaart und fühlt sich beim Anfassen kühl an. Die Ausbildung der Behaarung ist standortabhängig. Aus den Achselknospen der unteren Stängelteile entwickeln sich bald fleischige Ausläufer von bis zu 30 Zentimeter Länge.
Die unteren Laubblätter sind fast kreuzgegenständig, die restlichen wechselständig angeordnet. Die Laubblätter sind sitzend und halb stängelumfassend oder mit der Basis am Stängel leicht herablaufend. Die fast kahlen bis drüsig zottig oder filzig behaarten Blattspreiten sind bei einer Länge von 6 bis 12 (selten bis zu 23) Zentimetern und einer Breite von 1 bis 4 Zentimetern schmal-lanzettlich. Die Blattränder besitzen starke Zähnchen.
Die Trichome der Pflanze sind aus einer einzigen Zelle ohne Basalzelle aufgebaut. Die Zellwand ist cutinisiert und besitzt eine aufsitzende Pore an der Spitze. Der obere Teil der Trichomzelle enthält Flavonoide wie beispielsweise Quercitrin und Myricitrin.[1]
Generative Merkmale
Die Blütezeit liegt zwischen Juli und September. Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch. Ihre purpurfarbenen, in der Knospenlage linksdeckenden Blütenkronblätter besitzen eine Länge und einen Durchmesser bis zu 2 cm. Die Narbe ist vierteilig und ihre Zipfel neigen sich vor dem Aufblühen zusammen.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 36.[2]
Zottiges Weidenröschen (
Epilobium hirsutum)
Ökologie
Blütenökologisch handelt sich um vormännliche „Trichterblumen“, die selbststeril sind. Im Gegensatz zu anderen Epilobium-Arten sind die Blüten auch bei Regen aufrecht und geöffnet. Die Samen sind leichter als Wasser und können mehrere Wochen schwimmen.
Außer durch Samen vermehrt sich die Art vegetativ durch die dicken, weißlichen, mit Niederblättern besetzten, weithin kriechenden „Wurzelstöcke“. So besiedelt sie bereits vor der Blüte gemähte Feuchtwiesen. Das Vieh verschmäht die Blätter und Stängel sowohl frisch als auch im Heu. Die Drüsenhaare und Nadelkristalle in den Blattzellen wirken als Fraßschutz.
Schmetterlingsraupen
Das Zottige Weidenröschen ist Nahrungspflanze der Raupen folgender Schmetterlingsarten: Mittlerer Weinschwärmer, Nachtkerzenschwärmer, Schwertlilieneule, Labkrautschwärmer und Schwarzweißer Weidenröschenspanner (Spargania luctuata).[3]
Vorkommen und Nutzung
Das Zottige Weidenröschen wächst zerstreut in Staudenfluren an Bächen, Gräben, Quellen und im Saum von Weidengebüsch. Es liebt lehmige, etwas kalkhaltige Böden. Nach Ellenberg ist es eine Halblichtpflanze, ein Mäßigwärmezeiger, ausgesprochener Stickstoffzeiger, Feuchte- bis Nässezeiger sowie Schwachsäure-/Schwachbasen- bis Basen- und Kalkzeiger, intermediär-kontinental wachsend[4] und nach Oberdorfer eine Verbandscharakterart der Zaunwindengesellschaften (Convolvulion=Calystegion sepium) bzw. sogar eine Charakterart der Assoziation Convolvulo-Epilobietum hirsuti.[2] In den Allgäuer Alpen steigt es im Vorarlberger Teil an der Burglalpe am Feuerstätter Kopf östlich Sibratsgfäll bis zu einer Höhenlage von 1270 Metern auf.[5]
Gelegentlich wird das Zottige Weidenröschen als Zierpflanze kultiviert. Als solche wurde sie auch in Australien und in die USA eingeführt und hat sich dort seit etwa 1990 stellenweise stark ausgebreitet.
Trivialnamen
Für das Zottige Weidenröschen bestehen bzw. bestanden auch die weiteren deutschsprachigen Trivialnamen: Schosskraut, Wasserviolen und braun Weiderich.[6]
Bilder
Der Stängel ist waagrecht-abstehend behaart
Die Kelchblätter sind bespitzt
Literatur
-
Gunter Steinbach (Hrsg.), Bruno P. Kremer u. a.: Wildblumen. Erkennen & bestimmen. Mosaik, München 2001, ISBN 3-576-11456-4.
-
Ruprecht Düll, Herfried Kutzelnigg: Taschenlexikon der Pflanzen Deutschlands und angrenzender Länder. Die häufigsten mitteleuropäischen Arten im Porträt. 7., korrigierte und erweiterte Auflage. Quelle & Meyer, Wiebelsheim 2011, ISBN 978-3-494-01424-1.
-
Zottiges Weidenröschen. FloraWeb.de
- Jiarui Chen, Peter C. Hoch, Peter H. Raven: Epilobium. In: Wu Zheng-yi, Peter H. Raven, Deyuan Hong (Hrsg.): Flora of China. Band 13: Clusiaceae through Araliaceae. Science Press / Missouri Botanical Garden Press, Peking / St. Louis 2007, ISBN 978-1-930723-59-7, S. 414 (englisch, online). (englisch).
Einzelnachweise
-
↑ Krajšek et al. (2011): Morphology and glandular activity of unicellular trichomes of Epilobium hirsutum. Biologia Plantarum, 55(1), S. 149–152 (doi:10.1007/s10535-011-0020-z).
-
↑ a b Erich Oberdorfer: Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Deutschland und angrenzende Gebiete. Unter Mitarbeit von Angelika Schwabe und Theo Müller. 8., stark überarbeitete und ergänzte Auflage. Eugen Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 2001, ISBN 3-8001-3131-5, S. 684.
-
↑ Schmetterlingsfutterpflanze: Epilobium hirsutum L., Zottiges Weidenröschen.
-
↑ Epilobium hirsutum – Zottiges Weidenröschen
-
↑ Erhard Dörr, Wolfgang Lippert: Flora des Allgäus und seiner Umgebung. Band 2, IHW, Eching 2004, ISBN 3-930167-61-1, S. 247.
-
↑ Georg August Pritzel, Carl Jessen: Die deutschen Volksnamen der Pflanzen. Neuer Beitrag zum deutschen Sprachschatze. Philipp Cohen, Hannover 1882, S. 139.(online).
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autoren und Herausgeber von Wikipedia
Zottiges Weidenröschen: Brief Summary
(
германски
)
добавил wikipedia DE
Das Zottige Weidenröschen (Epilobium hirsutum) ist eine Pflanzenart innerhalb der Familie der Nachtkerzengewächse (Onagraceae).
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autoren und Herausgeber von Wikipedia
Epilobium hirsutum
(
англиски
)
добавил wikipedia EN
Epilobium hirsutum is a flowering plant belonging to the willowherb genus Epilobium in the family Onagraceae. It is commonly known as the great willowherb, great hairy willowherb or hairy willowherb.[2] Local names include codlins-and-cream, apple-pie and cherry-pie.
Description
It is a tall, perennial plant, reaching up to 2 metres in height. The robust stems are profusely hairy with soft spreading hairs.[3]: 160 [4] The hairy leaves are 2–12 cm long and 0.5–3.5 cm wide. They are long and thin and are widest below the middle. They have sharply toothed edges and no stalk. The large flowers have four notched petals. These are purple-pink and are usually 10–16 mm long.[5]: 357 The stigma is white and has four lobes. The sepals are green.
Distribution
The native range of the species includes North Africa, most of Europe up to southern Sweden,[6] and parts of Asia. It is absent from much of Scandinavia and north-west Scotland. It has been introduced to North America[2] and Australia. It typically grows in wet or damp habitats without dense tree-cover up to 2,500 metres above sea-level. Common habitats include marshland, ditches and the banks of rivers and streams. It flowers from June to September, with a peak in July and August. The flowers are visited by many types of insects, and can be characterized by a generalized pollination syndrome.[7] A number of insects feed on the leaves including the elephant hawkmoth, Deilephila elpenor.
Ecology
Epilobium hirsutum inhabits damp and waste places, river-sides and ditches.[8]
Trichomes
The plant shows glandular trichomes. They are unicellular, without a specialized basal cell. They have a cutinized cell wall and a protruding pore on the top. The upper part of the trichome cell contains flavonoids, e.g. quercitrin and myricitrin.[9]
Epilobium hirsutum seed heads
References
-
^ "The Plant List: A Working List of All Plant Species". Retrieved 20 November 2014.
-
^ a b "Non-native Freshwater Plants: Hairy Willow-Herb". Washington State Department of Ecology. 2006. Archived from the original on 21 September 2016. Retrieved 6 September 2016.
-
^ Blamey, M.; Fitter, R.; Fitter, A (2003). Wild flowers of Britain and Ireland: The Complete Guide to the British and Irish Flora. London: A & C Black. ISBN 978-1408179505.
-
^ Martin, W. Keble 1965. The New Concise British Flora in Colour; with nomenclature edited and revised by Douglas H. Kent and foreword by The Duke of Edinburgh. London: Book Club Associates by arrangement with Ebury Press/ Michael Joseph (1982)
-
^ Stace, C. A. (2010). New Flora of the British Isles (Third ed.). Cambridge, U.K.: Cambridge University Press. ISBN 9780521707725.
-
^ "Rosendunört, Epilobium hirsutum" (in Swedish). Naturhistoriska riksmuseet. 1997. Retrieved 6 September 2016.
-
^ Van Der Kooi, C. J.; Pen, I.; Staal, M.; Stavenga, D. G.; Elzenga, J. T. M. (2015). "Competition for pollinators and intra-communal spectral dissimilarity of flowers". Plant Biology. 18 (1): 56–62. doi:10.1111/plb.12328. PMID 25754608.
-
^ Webb, D.A., Parnell, J. and Doogue, D. 1996. An Irish Flora. Dundalgan Press (W.Tempest) Ltd. Dundalk. ISBN 0-85221-131-7
-
^ Krajšek; et al. (2011). "Morphology and glandular activity of unicellular trichomes of Epilobium hirsutum". Biologia Plantarum. 55 (1): 149–152. doi:10.1007/s10535-011-0020-z. S2CID 27328447.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia authors and editors
Epilobium hirsutum: Brief Summary
(
англиски
)
добавил wikipedia EN
Epilobium hirsutum is a flowering plant belonging to the willowherb genus Epilobium in the family Onagraceae. It is commonly known as the great willowherb, great hairy willowherb or hairy willowherb. Local names include codlins-and-cream, apple-pie and cherry-pie.
Close-up of the flowers
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia authors and editors
Epilobium hirsutum
(
шпански; кастиљски
)
добавил wikipedia ES
La hierba de San Antonio o epilobio velludo (Epilobium hirsutum) es una planta herbácea perenne de la familia Onagraceae.
Hábitat
Crece en lugares húmedos, encharcados y pantanosos de Europa, aunque se ha naturalizado también en Norteamérica y Sudamérica (Argentina).[1][2]
Descripción
Su tallo es similar al epilobio, pero como indica su nombre latino hirsutum, presenta una abundante lanosidad. Cuando se aprieta la planta con los dedos.
Es una planta perenne, alcanzando un máximo de 2 metros de altura. Sus robustos tallos son ramificados y tienen numerosos pelos. Las hojas son peludas y son de 2-12 cm de longitud y 0.5-3.5 cm de ancho, son largas y delgadas y son más amplias en el centro. Tienen los bordes dentados y sin tallo. Las grandes flores tienen cuatro pétalos, estos son de color rosado-púrpura y son generalmente de 10-16 mm de largo. El estigma es blanco y tiene cuatro lóbulos. Los sépalos son verdes.
Taxonomía
Epilobium hirsutum fue descrita por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 347–348. 1753.[3]
- Citología
Número de cromosomas de Epilobium hirsutum (Fam. Onagraceae) y táxones infraespecíficos: 2n=36[4]
- Etimología
Epilobium: nombre genérico que proviene de las palabras griegas: epi = "sobre", y lobos = "una vaina o cápsula," como la flor y la cápsula aparecen juntas, la corola está soportada en el extremo del ovario.[5]
hirsutum: epíteto latíno que significa "con pelos".[6]
- Sinonimia
-
Epilobium villosum Thunb. [1794]
-
Epilobium velutinum Nevski [1937]
-
Epilobium tomentosum Vent. [1802]
-
Epilobium serratum Jacquem. ex C.B.Clarke in Hook.f. [1876]
-
Epilobium sericeum Benth. in Wall. [1832]
-
Epilobium ramosum Huds. [1762]
-
Epilobium peradnatum Borbás [1879]
-
Epilobium nassirelinulcii Stapf [1886]
-
Epilobium mirei Quézel [1957]
-
Epilobium laetum Wall. [1832]
-
Epilobium himalense Royle [1839]
-
Epilobium grandiflorum Weber in F.H.Wigg. [1780]
-
Epilobium aquaticum Thuill. [1799]
-
Epilobium amplexicaule Lam. [1779]
-
Epilobium incanum Pers. [1805]
-
Chamaenerion hirsutum (L.) Scop. [1771]
-
Chamaenerion grandiflorum Moench[7]
- Epilobium dubium Borbás
- Epilobium foliosum Hochst.[8]
Nombres comunes
- Castellano: adelfa, adelfa pequeña, adelfilla (3), adelfilla pelosa (14), clavelillos de San Antonio (2), hierba de San Antonio (14), laurel de San Antonio (8), lazos de la reina, lirio con que tiñen los tintores, lisimaquia de flor purpúrea, plumaje de reina, reina peinada, rosadalfilla, rosadelfilla (5), yerba de San Antonio.(el número entre paréntesis indica las especies que tienen el mismo nombre en España)[9]
Referencias
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autores y editores de Wikipedia
Epilobium hirsutum: Brief Summary
(
шпански; кастиљски
)
добавил wikipedia ES
Flores
Ilustración
Vista de la planta
La hierba de San Antonio o epilobio velludo (Epilobium hirsutum) es una planta herbácea perenne de la familia Onagraceae.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autores y editores de Wikipedia
Karvane pajulill
(
естонски
)
добавил wikipedia ET
Karvane pajulill (Epilobium hirsutum) on pajulilleliste sugukonda pajulille perekonda kuuluv rohttaimeliik.
Kasvukohana eelistab taim (liig)niiskeid alasid, näiteks järvede kaldad.
Eestis hajusalt[1].
Kirjeldus
Taime lehed on põhikujult pikliksüstjad, leheserv on saagjas ja tipp teritunud. Lehtedel puudub leheroots ja need ümbritsevad osaliselt vart. Õied on lillakaspunased ja sageli moodustavad kobaraid.
Taime varre kõrgus on 50...150 cm. Õitseaeg on juunist augustini (harva kuni septembrini)[1].
Viited
-
↑ 1,0 1,1 Eesti taimede määraja (toim. M. Leht). 2007. EMÜ, Eesti Loodusfoto, Tartu, lk 199
Välislingid
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Vikipeedia autorid ja toimetajad
Karvane pajulill: Brief Summary
(
естонски
)
добавил wikipedia ET
Karvane pajulill (Epilobium hirsutum) on pajulilleliste sugukonda pajulille perekonda kuuluv rohttaimeliik.
Kasvukohana eelistab taim (liig)niiskeid alasid, näiteks järvede kaldad.
Eestis hajusalt.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Vikipeedia autorid ja toimetajad
Goilora
(
баскиски
)
добавил wikipedia EU
Goilora (Epilobium hirsutum) Onagraceae landare familiaren landare belarkara bizikor eta loreduna da.
Goiloraren lore bat hurbiletik
Askotan koloniatan bizi den eta 2 metro garai izan daitekeen landare bizikorra da. Adarkatzen diren ilez hornitutako zurtoin sendoak ditu. Bere hosto iletsuak 2-12 cm luze eta 0.5-3.5 cm zabal izaten dira, erdialdean muturretan baino zabalagoak, horzdunak eta hosto-txortenik gabekoak. Kandu luzeren muturretan sortzen eta nahiko handiak diren loreek lau petalo arrosa dituzte, normalean 10-16 mm luze. Loreen estigmek lau lobulu zuri dituzte. Haien sepaloak orlegiak dira.
Eskandinavian eta Eskoziaren ipar-sartaldean agertzen ez bada ere, izatez, ia Europa osokoa, Afrikaren iparraldekoa eta Asiaren toki batzuetakoa da, baina Iparramerikan eta Australian ere badago sartuta.
Normalean zuhaitzez guztiz estalita ez dauden toki heze edo bustitan hazten da, itsasotik 2.500 metroko garaiera duten lekutara arte. Leku zingiratsu eta ibaien eta erreken bazterretan agertu ohi da.
Ekainetik iraila arte loratzen da, gehien bat uztailan eta abuztuan, eta normalean erleek lorautsestatzen dituzte loreak. Intsektu batzuk, Deilephila elpenor espeziekoak barne, bere hostoekin elikatzen dira.
Goilora (
Epilobium hirsutum)
Berangon (Bizkaian)
2011ko ekainan
Kanpo estekak
-
(Ingelesez) Blamey, Marjorie & Grey-Wilson, Christopher (2003) Cassell's Wild Flowers of Britain and Northern Europe, Cassell, London.
-
(Ingelesez) Press, J. R.; Sutton, D. A. & Tebbs, B. M. (1981) Field Guide to the Wild Flowers of Britain, Readers Digest, London.
-
(Ingelesez) Tutin, T. G. et al. (1968) Flora Europaea, Volume 2. Cambridge University Press. ISBN 0-521-06662-X
-
(Ingelesez) Washington State Department of Ecology (2006) Non-native Freshwater Plants: Hairy Willow-Herb. Accessed 25/10/07.
(RLQ=window.RLQ||[]).push(function(){mw.log.warn("Gadget "ErrefAurrebista" was not loaded. Please migrate it to use ResourceLoader. See u003Chttps://eu.wikipedia.org/wiki/Berezi:Gadgetaku003E.");});
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipediako egileak eta editoreak
Goilora: Brief Summary
(
баскиски
)
добавил wikipedia EU
Goilora (Epilobium hirsutum) Onagraceae landare familiaren landare belarkara bizikor eta loreduna da.
Goiloraren lore bat hurbiletik
Askotan koloniatan bizi den eta 2 metro garai izan daitekeen landare bizikorra da. Adarkatzen diren ilez hornitutako zurtoin sendoak ditu. Bere hosto iletsuak 2-12 cm luze eta 0.5-3.5 cm zabal izaten dira, erdialdean muturretan baino zabalagoak, horzdunak eta hosto-txortenik gabekoak. Kandu luzeren muturretan sortzen eta nahiko handiak diren loreek lau petalo arrosa dituzte, normalean 10-16 mm luze. Loreen estigmek lau lobulu zuri dituzte. Haien sepaloak orlegiak dira.
Eskandinavian eta Eskoziaren ipar-sartaldean agertzen ez bada ere, izatez, ia Europa osokoa, Afrikaren iparraldekoa eta Asiaren toki batzuetakoa da, baina Iparramerikan eta Australian ere badago sartuta.
Normalean zuhaitzez guztiz estalita ez dauden toki heze edo bustitan hazten da, itsasotik 2.500 metroko garaiera duten lekutara arte. Leku zingiratsu eta ibaien eta erreken bazterretan agertu ohi da.
Ekainetik iraila arte loratzen da, gehien bat uztailan eta abuztuan, eta normalean erleek lorautsestatzen dituzte loreak. Intsektu batzuk, Deilephila elpenor espeziekoak barne, bere hostoekin elikatzen dira.
Goiloraren fruituak
Goilora (Epilobium hirsutum)
Berangon (Bizkaian)
2011ko ekainan
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipediako egileak eta editoreak
Karvahorsma
(
фински
)
добавил wikipedia FI
Tähän artikkeliin tai sen osaan on merkitty lähteitä, mutta niihin ei viitata.Älä poista mallinetta ennen kuin viitteet on lisätty. Voit auttaa Wikipediaa lisäämällä artikkelille asianmukaisia viitteitä. Lähteettömät tiedot voidaan kyseenalaistaa tai poistaa. Karvahorsma (Epilobium hirsutum) on horsmien sukuun kuuluva kasvi. Karvahorsma viihtyy ojissa, niityillä ja kosteilla joutomailla. Se on suhteellisen uusi venäläistulokas, joka on yleistymässä Etelä-Suomessa. Karvahorsma kukkii heinä-elokuussa.
Ulkonäkö
Karvahorman kukka on iso, 10–16 mm ja purppuranpunainen (joskus valkoinen). Terälehdet ovat huomattavasti verholehtiä suuremmat. Sekä terä- että verholehtiä on neljä. Lehtiasento on yleensä vastakkain (joskus kiehkuraisesti) ja lehdet ovat ruodittomia. Lehtilapa on suikea-puikea ja isohampainen. Varsi on vankka ja pysty. Lehdet ja varsi ovat tiheäkarvaisia, mistä suomenkielinen nimikin juontaa juurensa. Karvahorsman hedelmä on horsmille tunnusomaisesti pitkä, hoikka kota.
Lähteet
- Blamey, Grey-Wilson, kasvitieto 1989
- Otavan värikasvio, 2008
-
↑ Lansdown, R.V.: Epilobium hirsutum IUCN Red List of Threatened Species. Version 2016.2. 2013. International Union for Conservation of Nature, IUCN, Iucnredlist.org. Viitattu 6.10.2016. (englanniksi)
Aiheesta muualla
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedian tekijät ja toimittajat
Karvahorsma: Brief Summary
(
фински
)
добавил wikipedia FI
Karvahorsma (Epilobium hirsutum) on horsmien sukuun kuuluva kasvi. Karvahorsma viihtyy ojissa, niityillä ja kosteilla joutomailla. Se on suhteellisen uusi venäläistulokas, joka on yleistymässä Etelä-Suomessa. Karvahorsma kukkii heinä-elokuussa.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedian tekijät ja toimittajat
Épilobe à grandes fleurs
(
француски
)
добавил wikipedia FR
Epilobium hirsutum
L'épilobe à grandes fleurs (Epilobium hirsutum) encore appelée épilobe hirsute est une espèce de plantes herbacées vivaces du genre Epilobium, famille des Onagraceae.
Description
Planche botanique d’
Epilobium hirsutum
C'est une grande plante formant souvent des colonies, aux feuilles sessiles, en partie engainantes, dentées, aux fleurs pourpres sur de longs pédoncules à l'aisselle des feuilles et à 4 pétales très échancrés, en grappes feuillues. Elle est appelée aussi Epilobe hérissé en raison des poils hérissés qui parcourent sa tige. Les poils des aigrettes de ses graines furent un temps exploités pour tenter de remplacer la culture du coton mais sans succès.
Caractéristiques
- Organes reproducteurs :
- Graine :
Habitat et répartition
Habitat type : sols humides (marais, fossés, berges des rivières et des ruisseaux, peupleraies), mégaphorbiaies planitiaires-collinéennes, eutrophiles, médioeuropéennes
Aire de répartition : domaine européenDonnées d'après : Julve, Ph., 1998 ff. - Baseflor. Index botanique, écologique et chorologique de la flore de France. Version : 23 avril 2004.
Statuts de protection, menaces
L'espèce est évaluée comme non préoccupante aux échelons mondial et français[1].
Notes et références
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Auteurs et éditeurs de Wikipedia
Épilobe à grandes fleurs: Brief Summary
(
француски
)
добавил wikipedia FR
Epilobium hirsutum
L'épilobe à grandes fleurs (Epilobium hirsutum) encore appelée épilobe hirsute est une espèce de plantes herbacées vivaces du genre Epilobium, famille des Onagraceae.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Auteurs et éditeurs de Wikipedia
Lus na Tríonóide
(
ирски
)
добавил wikipedia GA
Is planda é an lus na Tríonóide.
Is síol é an t-alt seo. Cuir leis, chun cuidiú leis an Vicipéid.
Má tá alt níos forbartha le fáil i dteanga eile, is féidir leat aistriúchán
Gaeilge a dhéanamh.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Údair agus eagarthóirí Vicipéid
Runjava vrbolika
(
хрватски
)
добавил wikipedia hr Croatian
Runjava vrbolika (lat. Epilobium hirsutum), biljna vrsta iz roda vrbolika, višegodišnja je zeljasta biljka rasprostranjena po velikim dijelovima Euroazije i Afrike[1], poznata i u Hrvatskoj (Velebit, Biokovo). U Hrvatskoj je nazivaju i čupava vrbolika, dlakava vrbovica i runjavi nočurak.
Raste u skupinama, a voli vlažne livade. Česta je i uz potoke i rijeke. Naraste od 50 do 180 cm visine, stabljika je uspravna, razgranjena u gornjem dijelu i prekrivena dugim dlakama, otuda joj i ime. Listovi su joj nasuprotni i lancetasti, dugi od 2 do 1 cm. Cvjetovi su dvospolni, mirisni, ljubičastocrveni, po osam do dvadeset skupljeni u cvatove na vrhovima stabljike. Plod je dlakava kapsula, duguljasta i tanka, duga 5 do 10 cm, u kojoj se nalaze jajolike sjemenke.
Medonosna je biljka, od listova se kuha ćaj.[2]
Izvori
Na Zajedničkom poslužitelju postoje datoteke vezane uz: Runjava vrbolika Wikivrste imaju podatke o:
Epilobium hirsutum
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autori i urednici Wikipedije
Runjava vrbolika: Brief Summary
(
хрватски
)
добавил wikipedia hr Croatian
Runjava vrbolika (lat. Epilobium hirsutum), biljna vrsta iz roda vrbolika, višegodišnja je zeljasta biljka rasprostranjena po velikim dijelovima Euroazije i Afrike, poznata i u Hrvatskoj (Velebit, Biokovo). U Hrvatskoj je nazivaju i čupava vrbolika, dlakava vrbovica i runjavi nočurak.
Raste u skupinama, a voli vlažne livade. Česta je i uz potoke i rijeke. Naraste od 50 do 180 cm visine, stabljika je uspravna, razgranjena u gornjem dijelu i prekrivena dugim dlakama, otuda joj i ime. Listovi su joj nasuprotni i lancetasti, dugi od 2 do 1 cm. Cvjetovi su dvospolni, mirisni, ljubičastocrveni, po osam do dvadeset skupljeni u cvatove na vrhovima stabljike. Plod je dlakava kapsula, duguljasta i tanka, duga 5 do 10 cm, u kojoj se nalaze jajolike sjemenke.
Medonosna je biljka, od listova se kuha ćaj.
E. hirsutum
E. hirsutum
E. hirsutum
E. hirsutum
E. hirsutum
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autori i urednici Wikipedije
Kosmičkata wjerbinka
(
горнолужички
)
добавил wikipedia HSB
Kosmičkata wjerbinka (Epilobium hirsutum) je rostlina ze swójby rěpnicowych rostlinow (Onagraceae). Dalše serbske ludowe mjeno je wjelowe zelo.
Wopis
Kosmičkata wjerbinka je trajne zelo, kotrež docpěje wysokosć wot 80 hač 150 cm a je wiwlaće kosmata.
Łopjena
Delnje łopjena su přećiwostejne, mjeztym hornje łopjena zdźěla su schódne, sydźace.
Kćenja
Kćěje wot junija hač septembra. Ćmoworóžojte hač purpurčerwjene kćenja su štyriličbne, steja w łopjenowych rozporach a docpěja šěrokosć wot 2 hač 3 cm. Pěsta ma štyri hwěžkojće rozšěrjene hałužki.
Stejnišćo
Rosće na rěčkach, hrjebinowych kromach a žórłach, tež we womazanych wodźiznach.
Rozšěrjenje
Wužiwanje
Nóžki
-
↑ Pawoł Völkel: Prawopisny słownik hornjoserbskeje rěče. Hornjoserbsko-němski słownik. Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin 2005, ISBN 3-7420-1920-1, str. 544.
-
↑ W internetowym słowniku: Weidenröschen
Žórła
- Spohn, Aichele, Golte-Bechtle, Spohn: Was blüht denn da? Kosmos Naturführer (2008), ISBN 978-3-440-11379-0, strona 26 (němsce)
- Brankačk, Jurij: Wobrazowy słownik hornjoserbskich rostlinskich mjenow na CD ROM. Rěčny centrum WITAJ, wudaće za serbske šule. Budyšin 2005.
- Kubát, K. (Hlavní editor): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha (2002)
- Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)
- Rězak, Filip: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. Donnerhak, Budyšin (1920)
Eksterne wotkazy
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia authors and editors
Kosmičkata wjerbinka: Brief Summary
(
горнолужички
)
добавил wikipedia HSB
Kosmičkata wjerbinka (Epilobium hirsutum) je rostlina ze swójby rěpnicowych rostlinow (Onagraceae). Dalše serbske ludowe mjeno je wjelowe zelo.
Kćenje![src=]()
Někotre rostliny
Płody
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia authors and editors
Epilobium hirsutum
(
италијански
)
добавил wikipedia IT
Epilobium hirsutum (L., 1753), volgarmente detto Epilobio maggiore, è una pianta appartenente alla famiglia delle Onagraceae, diffusa in Eurasia ed Africa[2].
Descrizione
Appariscente ed alta da 80 a 150 cm, essa esibisce i propri fiori rosa nei luoghi umidi e bagnati, lungo le rive dei fiumi e nei fossi. Si propaga tramite rizomi carnosi, che crescono al di sotto della superficie del suolo, formando grandi colonie.
Fusti
La pianta presenta più fusti eretti, ramificati e pelosi. Da quest'ultima caratteristica deriva il nome della specie.
Foglie
Le foglie, sessili e pelose, alla base abbracciano il fusto e si restringono verso l'apice con margini dentellati.
Fiori
I fiori di questa pianta sono generalmente bilobati, petali rosa e sepali verdi. Sotto al fiore si forma il frutto, in quanto l'ovario è infero.
Frutti
I frutti sono capsule strette e lunghe, che si fendono longitudinalmente per liberare i semi piumosi.
Note
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autori e redattori di Wikipedia
Epilobium hirsutum: Brief Summary
(
италијански
)
добавил wikipedia IT
Epilobium hirsutum (L., 1753), volgarmente detto Epilobio maggiore, è una pianta appartenente alla famiglia delle Onagraceae, diffusa in Eurasia ed Africa.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autori e redattori di Wikipedia
Plaukuotoji ožkarožė
(
литвански
)
добавил wikipedia LT
Plaukuotoji ožkarožė (lot. Epilobium hirsutum, angl. Great willowherb) – nakvišinių (Onagraceae) šeimos augalų rūšis, priklausanti ožkarožių genčiai. Paplitusi Europoje, Šiaurės Afrikoje, kai kur Azijoje, introdukuota Šiaurės Amerikoje ir Australijoje.
Tai daugiametis augalas, išaugantis iki 2 m aukščio. Stiebas status, plaukuotas. Lapai 2-12 cm ilgio, plaukuoti, siauri. Žiedai dideli, rausvi, turi keturis skiautėtus vainiklapius. Žydi vidurvasaryje.
Auga drėgnose dirvose, pelkynuose, prie upių, ežerų.
Vikiteka
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
Harig wilgenroosje
(
холандски; фламански
)
добавил wikipedia NL
Het harig wilgenroosje (Epilobium hirsutum) is een 0,8-1,8 m hoge, algemeen voorkomende, vaste plant uit de teunisbloemfamilie (Onagraceae).
De zachtbehaarde stengel draagt 6-12 cm lange, langwerpige bladeren. De bladeren zijn meestal tegenoverstaand, terwijl het middelste blad vaak stengelomvattend is. Ook de bladeren zijn zachtbehaard.
De bloemen hebben een diameter van 1,5-2,5 cm, vier uitgerande, licht- tot donker magenta kroonbladen en een vierspletige stempel. De plant bloeit van juni tot september.
Voorkomen
De plant komt in België en Nederland algemeen voor op vochtige plaatsen, in ruigtes, langs slootkanten en op niet al te zware grond. Een diepte tot 10 cm in het water gedurende enige tijd is geen bezwaar, maar de plant kan echter geen langdurige natte voeten gebruiken en heeft ook behoefte aan veel licht. Onder deze omstandigheden kan de plant dichte bosschages vormen.
Mogelijk onder invloed van de klimaatverandering breidt de plant zich naar het noorden uit. Zo werd in 1980 de plant op het Schotse eiland Skye nog niet waargenomen, terwijl de plant daar anno 2004 veel voorkomt.
Waardplant
Het harig wilgenroosje is de waardplant voor onder andere de wants Dicyphus epilobii (familie Miridae) die monofaag van de plant leeft, en diverse vlinders zoals diverse soorten uit het geslacht Mompha (familie Cosmopterigidae), Scythris inspersella (Scythrididae) en Deilephila elpenor (Sphingidae).
Plantengemeenschap
Het harig wilgenroosje is een kensoort voor de klasse van de natte strooiselruigten (Convolvulo-Filipenduletea).
Afbeeldingen
Externe links
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia-auteurs en -editors
Harig wilgenroosje: Brief Summary
(
холандски; фламански
)
добавил wikipedia NL
Het harig wilgenroosje (Epilobium hirsutum) is een 0,8-1,8 m hoge, algemeen voorkomende, vaste plant uit de teunisbloemfamilie (Onagraceae).
De zachtbehaarde stengel draagt 6-12 cm lange, langwerpige bladeren. De bladeren zijn meestal tegenoverstaand, terwijl het middelste blad vaak stengelomvattend is. Ook de bladeren zijn zachtbehaard.
De bloemen hebben een diameter van 1,5-2,5 cm, vier uitgerande, licht- tot donker magenta kroonbladen en een vierspletige stempel. De plant bloeit van juni tot september.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia-auteurs en -editors
Wierzbownica kosmata
(
полски
)
добавил wikipedia POL
Wierzbownica kosmata (Epilobium hirsutum L.) – gatunek rośliny z rodziny wiesiołkowatych (Onagraceae). Jest dość szeroko rozprzestrzeniony na kuli ziemskiej. Rodzimym obszarem jego występowania jest Azja, Europa i Afryka, ale rozprzestrzenił się także w Makaronazji i Ameryce Północnej[2]. W Polsce jest dość pospolity, zarówno na niżu, jak i w niższych położeniach górskich.
Morfologia
- Pokrój
- Roślina do 150 cm wysokości. Pod ziemią wytwarza zimujące rozłogi służące jej do rozmnażania wegetatywnego.
- Łodyga
- Rozgałęziona, wzniesiona, obła, pokryta długimi włoskami bezgruczołowymi i krótkimi gruczołowymi.
- Liście
- Dolne naprzeciwległe, górne naprzemianległe,. Są lancetowate, omszone o piłkowano-ząbkowanej blaszce, obejmujące łodygę i nieco zbiegające po niej.
- Kwiaty
- Duże, promieniste, czerwonofioletowe, o zalążni dolnej. Mają zielony (z czerwonymi podbarwieniami) 4-działkowy kielich o ostrych działkach i koronę składającą się z 4 płatków długości 20 mm. Płatki są sercowato wycięte. Wewnątrz kwiatu jeden słupek o wydłużonej zalążni i czterołatkowym znamieniu oraz 8 dwusilnych pręcików (4 dłuższe i 4 krótsze).
- Owoce
- Długa wąska, czworograniasta torebka o średnicy 2-3mm. Nasiona z puchem kielichowym.
Biologia i ekologia
Bylina, hemikryptofit. Siedlisko: wilgotne łąki i zarośla. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla Ass. Calystegio-Epilobietum hirsuti[3]. Kwitnie od czerwca do sierpnia, roślina owadopylna lub samopylna. Nasiona rozsiewane przez wiatr wydmuchujący je z pękniętej po dojrzeniu torebki.
Zmienność
Tworzy mieszańce z wierzbownicą czteroboczną, w. drobnokwiatową, w. górską, w. Lamy`ego, w. różową[4].
Przypisy
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autorzy i redaktorzy Wikipedii
Wierzbownica kosmata: Brief Summary
(
полски
)
добавил wikipedia POL
Wierzbownica kosmata (Epilobium hirsutum L.) – gatunek rośliny z rodziny wiesiołkowatych (Onagraceae). Jest dość szeroko rozprzestrzeniony na kuli ziemskiej. Rodzimym obszarem jego występowania jest Azja, Europa i Afryka, ale rozprzestrzenił się także w Makaronazji i Ameryce Północnej. W Polsce jest dość pospolity, zarówno na niżu, jak i w niższych położeniach górskich.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autorzy i redaktorzy Wikipedii
Epilobium hirsutum
(
португалски
)
добавил wikipedia PT
Epilobium hirsutum é uma espécie de planta com flor pertencente à família Onagraceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 347–348. 1753.
O seu nome comum é epilóbio-eriçado.[1]
Portugal
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.
Protecção
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Referências
Bibliografia
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autores e editores de Wikipedia
Epilobium hirsutum: Brief Summary
(
португалски
)
добавил wikipedia PT
Epilobium hirsutum é uma espécie de planta com flor pertencente à família Onagraceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 347–348. 1753.
O seu nome comum é epilóbio-eriçado.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Autores e editores de Wikipedia
Rosendunört
(
шведски
)
добавил wikipedia SV
Rosendunört (Epilobium hirsutum) är en art i familjen dunörtsväxter och förekommer naturligt i Europa samt norra Afrika. Numera finns arten förvildad på andra platser, exempelvis Nordamerika. Arten odlas ibland som trädgårdsväxt, men betraktas vanligen som ett ogräs.
Synonymer
[1][2]
-
Chamaenerion grandiflorum Moench
-
Chamaenerion hirsutum (L.) Scop.
-
Epilobium amplexicaule Lamarck
-
Epilobium aquaticum Thuilier
-
Epilobium grandiflorum Weber
-
Epilobium himalense Royle
-
Epilobium hirsutum f. alboroseum D.McClintock
-
Epilobium hirsutum f. minor I.Ganchev
-
Epilobium hirsutum f. minus I.Ganchev
-
Epilobium hirsutum var. parviflorum Ehrhart
-
Epilobium hirsutum var. subglabrum W.D.J.Koch
-
Epilobium hirsutum var. vilosissimum W.D.J.Koch
-
Epilobium laetum Wallich
-
Epilobium mirei Quezel
-
Epilobium nassirelinulcii Stapf
-
Epilobium peradnatum Borb.
-
Epilobium ramosum Hudson
-
Epilobium sericeum Bentham
-
Epilobium serratum Jacquem. ex C.B.Clarke
-
Epilobium tomentosum Vent. nom. illeg.
-
Epilobium velutinum Nevski nom. illeg.
-
Epilobium villosum Thunberg
Referenser
Noter
-
^ International Plant Names Index
-
^ ”Tela Botanica - Flore Électronique”. Arkiverad från originalet den 24 juli 2010. https://web.archive.org/web/20100724201719/http://www.tela-botanica.org/page:eflore. Läst 24 november 2008.
Externa länkar
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia författare och redaktörer
Rosendunört: Brief Summary
(
шведски
)
добавил wikipedia SV
Rosendunört (Epilobium hirsutum) är en art i familjen dunörtsväxter och förekommer naturligt i Europa samt norra Afrika. Numera finns arten förvildad på andra platser, exempelvis Nordamerika. Arten odlas ibland som trädgårdsväxt, men betraktas vanligen som ett ogräs.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia författare och redaktörer
Epilobium hirsutum
(
виетнамски
)
добавил wikipedia VI
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia tác giả và biên tập viên
Epilobium hirsutum: Brief Summary
(
виетнамски
)
добавил wikipedia VI
Epilobium hirsutum là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo chiều. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Wikipedia tác giả và biên tập viên
Кипрей волосистый
(
руски
)
добавил wikipedia русскую Википедию
Вид: Кипрей волосистый
Международное научное название
Epilobium hirsutum L., 1753
Охранный статус
Систематика
на Викивидах
Изображения
на Викискладе ITIS 27305NCBI 210355EOL 582985GRIN t:417511IPNI 611919-1TPL kew-2790521 Кипре́й волоси́стый, или мохна́тый (лат. Epilóbium hirsútum) — травянистое растение, вид рода Кипрей семейства Кипрейные (Onagraceae). Лектотип рода.
Довольно крупное растение родом из Евразии, встречающееся по болотистым местам, по берегам водоёмов, на влажных лугах. Широко распространено в Европейской части России и Западной Сибири.
Ботаническое описание
Многолетнее травянистое растение 50—150 см высотой, с толстым корневищем. Стебли прямостоячие, крепкие, сильно ветвящиеся, покрытый длинным оттопыренным простым и железистым опушением.
Листья супротивно расположенные вдоль стебля (верхние супротивные), без черешков, от продолговатых до продолговато-ланцетовидных в очертании, с шиловидно-зубчатым краем, 4—12×1—3 см. Пластинки с обеих сторон покрыты длинным оттопыренным опушением.
Цветки одиночные, находятся в пазухах верхних листьев. Чашечка глубоко надрезанная, колокольчатая, с короткой (2—3 мм) трубкой. Венчик широковоронковидной формы, лилово-пурпуровый или тёмно-розовый, до 2,5 см в диаметре; лепестки обратнояйцевидные, с глубокой острой выемкой на конце, 15—18 мм длиной. Столбик пестика прямой около 1 см длиной, рыльце ясно четырёхлопастное.
Плод — опушённая линейная стручковидная коробочка 4—10 см длиной. Семена бурые, 1,5×0,5 мм, с грязно-белым хохолком.
Распространение
Родина растения — Евразия и Северная Африка, весьма обычно в районах с умеренных климатом. Широко распространено в Европейской части России и в Западной Сибири. Завезено в Северную Америку (в 1829 году) и Австралию, где быстро распространяется. Часто встречается густыми монодоминантными зарослями в сырых местах — по берегам рек, канавам, сырым лесам (нередко в сходных местообитаниях с дербенником), способен вытеснять местные виды.
Таксономия
Синонимы
-
Chamaenerion grandiflorum (Weber) Moench, 1794
-
Chamaenerion hirsutum (L.) Scop., 1771
-
Epilobium amplexicaule Lam., 1779
-
Epilobium aquaticum Thuill., 1799
-
Epilobium dubium Borbás, 1879
-
Epilobium foliosum Hochst., 1841
-
Epilobium grandiflorum Weber, 1780
-
Epilobium himalense Royle, 1835
-
Epilobium incanum Pers., 1805
-
Epilobium mirei Quézel, 1957
-
Epilobium nassirelinulci Stapf, 1886
-
Epilobium ramosum Huds., 1762
-
Epilobium serratum Jacquem. ex C.B.Clarke, 1879
-
Epilobium tomentosum Vent., 1802
-
Epilobium velutinum Nevski, 1937, nom. illeg.
-
Epilobium villosum Thunb., 1794
Примечания
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Авторы и редакторы Википедии
Кипрей волосистый: Brief Summary
(
руски
)
добавил wikipedia русскую Википедию
Кипре́й волоси́стый, или мохна́тый (лат. Epilóbium hirsútum) — травянистое растение, вид рода Кипрей семейства Кипрейные (Onagraceae). Лектотип рода.
Довольно крупное растение родом из Евразии, встречающееся по болотистым местам, по берегам водоёмов, на влажных лугах. Широко распространено в Европейской части России и Западной Сибири.
- лиценца
- cc-by-sa-3.0
- авторски права
- Авторы и редакторы Википедии
柳叶菜
(
кинески
)
добавил wikipedia 中文维基百科
二名法 Epilobium hirsutumL. 柳叶菜(学名:Epilobium hirsutum)为柳叶菜科柳叶菜属下的一个种。
参考文献
维基共享资源中相关的多媒体资源:
柳叶菜
-
柳叶菜 Epilobium hirsutum L.. 中国植物物种名录(CPNI). 中国植物物种信息数据库. [2013-1-17]. (原始内容存档于2016-03-05). 请检查
|access-date=
中的日期值 (帮助)
- Blamey, Marjorie & Grey-Wilson, Christopher (2003) Cassell's Wild Flowers of Britain and Northern Europe, Cassell, London.
- Press, J. R.; Sutton, D. A. & Tebbs, B. M. (1981) Field Guide to the Wild Flowers of Britain, Readers Digest, London.
- Tutin, T. G. et al. (1968) Flora Europaea, Volume 2. Cambridge University Press. ISBN 0-521-06662-X
- Washington State Department of Ecology (2006) Non-native Freshwater Plants: Hairy Willow-Herb. Accessed 25/10/07.
扩展阅读

这是一篇與
植物相關的
小作品。你可以通过
编辑或修订扩充其内容。
柳叶菜: Brief Summary
(
кинески
)
добавил wikipedia 中文维基百科
柳叶菜(学名:Epilobium hirsutum)为柳叶菜科柳叶菜属下的一个种。