dcsimg

Associations ( англиски )

добавил BioImages, the virtual fieldguide, UK
In Great Britain and/or Ireland:
Foodplant / miner
larva of Liriomyza strigata mines leaf of Cicerbita

лиценца
cc-by-nc-sa-3.0
авторски права
BioImages
проект
BioImages
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
BioImages, the virtual fieldguide, UK

Cicèrbita ( каталонски; валенсиски )

добавил wikipedia CA

Cicèrbita (Cicerbita) és un gènere de plantes amb flor de la família de les asteràcies.

Particularitats

Són plantes dures herbàcees i perennes. Les plantes d'aquest gènere són molt similars a les del gènere Lactuca. Les fulles són comestibles.

L'espècie Cicerbita ×favratii Wilczek és un híbrid de Cicerbita alpina i Cicerbita plumieri.

Espècies

Vegeu també

Referències

Enllaços externs

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Cicèrbita Modifica l'enllaç a Wikidata
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autors i editors de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CA

Cicèrbita: Brief Summary ( каталонски; валенсиски )

добавил wikipedia CA

Cicèrbita (Cicerbita) és un gènere de plantes amb flor de la família de les asteràcies.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autors i editors de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CA

Mléčivec ( чешки )

добавил wikipedia CZ

Mléčivec (Cicerbita) je rod vytrvalých mléčicích rostlin, v minulosti byl součásti rodu locika. Nyní je jako samostatný rod řazen do podčeledě čekankové (Cichorioideae) v čeledi hvězdnicovitých.

Výskyt

Tento nevelký rod je tvořený asi 35 druhy které jsou rozšířené jako planě rostoucí rostliny převážně v mírném podnebném pásu Evropy a Asie.

V České republice vyrůstají dva druhy mléčivce:

Druhý z nich je naturalizovaný neofyt který se jen řídce vyskytuje pouze v Krkonoších a Jizerských horách.[1][2]

Popis

Jsou to jednoleté nebo vytrvalé rostliny vyrůstající často z oddenků. Listy mívají lyrovitě zpeřené i nedělené, po obvodě nepravidelně hrubě zubaté. Květní úbory s 5 až 30 jazykovými kvítky jsou barvy namodralé nebo purpurové, výjimečně i bílé a bývají na vrcholech lodyh seskupeny do koncových lat nebo hroznů. Několikařadé zákrovy jsou úzce válcovitého až zvonkovitého tvaru, jejich často chlupaté střechovitě uspořádané listeny jsou lineární až kopinaté. Listy a hlavně lodyha je prostoupena pletivem naplněným mléčnou lepkavou šťávou latexem která po poranění z rostliny vytéká, sráží se a uzavírá takto vzniklé poranění.

Plody jsou více nebo méně stlačené elipsoidní nebo vřetenovité nažky v různých odstínech hnědé barvy, mívají několik podélných žeber. Na vrcholu jsou uťaté nebo se zobáčkem, jsou opatřeny jedno nebo dvouřadým chmýrem. Ploidie mléčivce je 2n = 18.[3][4][5]

Reference

  1. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 03.05.2013]. Čís. 84, s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
  2. DVOŘÁK, Jiří. Škodikrásky. Časopis Krkonoše-Jizerské hory [online]. Správa KRNAP, Vrchlabí, 2004 [cit. 03.05.2013]. Čís. 08. Dostupné online. (česky)
  3. ZHU, Shi; KILIAN, Norbert. Flora of China: Cicerbita [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
  4. BANO, Roohi; QAISER, M. The Genus Cicerbita in Pakistan and Kashmir. Pakistan Journal of Botany [online]. Pakistan Botanical Society, Islamabad, PK, 2010 [cit. 03.05.2013]. Čís. 42, s. 35-56. Dostupné online. ISSN 2070-3368. (anglicky)
  5. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Cicerbita [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 06.06.2000 [cit. 2013-05-03]. Dostupné online. (švédsky)

Externí odkazy

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autoři a editory
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CZ

Mléčivec: Brief Summary ( чешки )

добавил wikipedia CZ

Mléčivec (Cicerbita) je rod vytrvalých mléčicích rostlin, v minulosti byl součásti rodu locika. Nyní je jako samostatný rod řazen do podčeledě čekankové (Cichorioideae) v čeledi hvězdnicovitých.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autoři a editory
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CZ

Turt ( дански )

добавил wikipedia DA

Turt (Cicerbita) er en slægt med ca. 25 arter, der er udbredt i Nordafrika, Mellemøsten, Kaukasus, Himalaya og det meste af Europa. Det er én-, to- eller flerårige urter, der danner en kraftig jordstængel, og som indeholder mælkesaft. Stænglerne er behårede og udgår fra jordoverfladen, og de er kun forgrenede i den endestillede blomsterstand. De nederste blade er store og fjerdelte med trekantede endelapper og tandet bladrand. Blomsterne er samlet i kurve, som igen er samlet klaser eller aks. De enkelte blomster i kurvene er 5-tallige og regelmæssige med hvide, gule eller blå kronblade. Frugterne er nødder med fnok.

Beskrevne arter


Andre arter

Note

  1. ^ a b GRIN: Cicerbita (engelsk)


лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia-forfattere og redaktører
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia DA

Turt: Brief Summary ( дански )

добавил wikipedia DA
Cicerbita bourgaei - Tyrkiet og Kaukasus Cicerbita cyanea - Himalaya Cicerbita lessertiana - Indien Cicerbita macrantha - Nordindien, Nepal, Bhutan, Tibet og Sichuan Cicerbita macrorrhiza - Den sydligste del af den Russiske Føderation og Kaukasus Cicerbita muralis- Den sydligste del af den Russiske Føderation, Kaukasus og det meste af Europa Cicerbita prenanthoides - Den sydligste del af den Russiske Føderation og Kaukasus Cicerbita sonchifolia - Tyrkiet, Grækenland og Balkanlandene
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia-forfattere og redaktører
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia DA

Milchlattiche ( германски )

добавил wikipedia DE

Die Milchlattiche (Cicerbita) sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Korbblütler (Asteraceae).

Beschreibung

 src=
Illustration des Alpen-Milchlattichs (Cicerbita alpina)
 src=
Ausschnitt eines Blütenstandes mit Blütenkörbchen in Detail von Cicerbita bourgaei, gut zu erkennen sind die zwei Griffeläste
 src=
Blütenkörbchen in Detail des Großblättrigen Milchlattichs (Cicerbita macrophylla), gut zu erkennen sind die Kronzungen mit den fünf Kronzähnen und die zwei Griffeläste

Vegetative Merkmale

Bei Milchlattich-Arten handelt es sich um einjährige, zweijährige oder ausdauernde krautige Pflanzen, die Wuchshöhen von 1 Meter, gelegentlich auch mehr, erreichen können. Die Pflanzenteile führen Milchsaft.

Die Wurzeln entspringen sekundär aus dem Rhizom. Der stets behaarte Stängel ist im unteren Bereich unverzweigt, weiter oben, im Bereich der Blütenstände, verzweigt er sich. Je nach Art sind die unteren Laubblätter meist groß und fiederspaltig mit einem dreieckigen Endlappen, der deutlich größer als die Seitenlappen ist oder ungeteilt. Die Blattränder können gezähnt sein.

Generative Merkmale

In einem traubigen oder rispigen Gesamtblütenstand stehen die körbchenförmigen Teilblütenstände zusammen. Die einzelnen Körbe sind von zwei Reihen Hüllblättern umgeben, wobei die der äußeren Reihe kürzer sind. Die Hüllblätter umgeben die verbreiterte Blütenstandsachse (diese stets unbehaart), auf der die Blüten angeordnet sind.

Die Blüten sind meist zwittrig (zumindest die Blüten im Zentrum des Blütenkorbes, die äußeren können auch rein weiblich sein). Die Blüten sind fünfzählig mit doppelter Blütenhülle (Kelchblätter, Kronblätter). Es kommen verschiedene Blütenfarben vor: gelbe, blau oder weiße. Es sind nur Zungenblüten vorhanden, sie sind zygomorph. Die Kelchblätter sind schuppenförmig reduziert. Die Kronblätter sind im unteren Teil zu einer Röhre verwachsen, der obere Teil ist band- oder zungenförmig verlängert und endet mit fünf Zähnchen. Die fünf Staubblätter haben freie Staubfäden, aber die Staubbeutel sind miteinander verwachsen und umgeben den Griffel ringförmig. Zwei Fruchtblätter sind zu einem unterständigen Fruchtknoten verwachsen. Der einzige Griffel besitzt zwei Griffeläste.

Die spindelförmigen Achänen weisen auf der Außenseite eine bis drei längs verlaufende Adern auf und tragen einen weißen Pappus. Der Pappus besteht aus zwei Reihen: ein innerer aus Haaren und ein äußerer aus kurzen Wimpern. Die Achänen sind nicht geschnäbelt (im Unterschied zur ähnlichen Gattung Lactuca).

Ökologie

Die meisten Milchlattich-Arten Schaft-Hemikryptophyten, das heißt, die Überwinterungsknospen liegen an der Erdoberfläche und bilden einen langen Stängel.

 src=
Habitus, Laubblätter und Blütenstände von Cicerbita bourgaei
 src=
Ausschnitt eines Blütenstandes mit Blütenkörbchen des Französischen Milchlattichs (Cicerbita plumieri)
 src=
Habitus und Fruchtstände des Französischen Milchlattichs (Cicerbita plumieri)

Systematik, botanische Geschichte und Verbreitung

Die Gattung Cicerbita wurde 1822 durch Friedrich Wilhelm Wallroth aufgestellt, der sie von der Gattung Sonchus wegen des unterschiedlich geformten Pappus abtrennte. Für den (früher insbesondere für Sonchus oleraceus L. verwendeten[1]) Namen Cicerbita gibt es zwei Erklärungen: vom lateinischen cicer (Kichererbse), in Bezug auf die kleinen Früchte, oder von Cicharba, dem Namen einer Heilpflanze, die schon im Werk De medicamentis des Marcellus Empiricus auftaucht.

Lange Zeit war der Name Mulgedium in Gebrauch, 1824 von Alexandre Henri Gabriel de Cassini aufgestellt; er wird noch von einigen Autoren verwendet. Die Bezeichnung Mulgedium stammt von mulgere, „melken“, und bezieht sich auf den Milchsaft der Pflanzen.

Die Gattung Cicerbita gehört zur Tribus Cichorieae in der Unterfamilie Cichorioideae innerhalb der Familie der Asteraceae.

Die Gattung Cicerbita Wallr. wird von manchen Autoren in die Gattung Lactuca L. gestellt.[2] Synonyme für Cicerbita Wallr. sind: Mycelis Cass.[3], Cephalorhynchus Bois., Galathenium Nutt.[4]

Die Milchlattich-Arten sind in Europa, im gemäßigten Asien, in Nordamerika und Nordafrika verbreitet.

In der Gattung der Milchlattiche (Cicerbita) gibt es 20 bis 30 Arten (Auswahl):[4]

Es tritt folgende Hybride auf:

  • Cicerbita ×favratii Wilczek – die Elternarten sind Cicerbita alpina und Cicerbita plumieri.

Verwendung

Einige Milchlattich-Arten werden als Nahrungsmittel verwendet. Eine Art (Cicerbita thianschanica) wird manchmal als Zierpflanze genutzt.

Literatur

  • Giacomo Nicolini: Enciclopedia Botanica. Band 3. Federico Motta, Mailand 1960, S. 21.
  • Sandro Pignatti (Hrsg.): Flora d'Italia. Vol. 3. Edagricole, Bologna 2003, ISBN 88-506-2449-2, S. 261 (Dritter unveränderter Nachdruck der 1. Auflage von 1982).

Einzelnachweise

  1. Otto Zekert (Hrsg.): Dispensatorium pro pharmacopoeis Viennensibus in Austria 1570. Hrsg. vom österreichischen Apothekerverein und der Gesellschaft für Geschichte der Pharmazie. Deutscher Apotheker-Verlag Hans Hösel, Berlin 1938, S. 139.
  2. a b c d e f g Werner Greuter (2006+): Compositae (pro parte majore). In: W. Greuter, E. von Raab-Straube (Hrsg.): Compositae.: Datenblatt Lactuca In: Euro+Med Plantbase - the information resource for Euro-Mediterranean plant diversity.
  3. Cicerbita im Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland. Abgerufen am 9. Juli 2016.
  4. a b c d e f g h i Zhu Shi, Norbert Kilian: Cicerbita, S. 214–216 - textgleich online wie gedrucktes Werk, In: Wu Zheng-yi, Peter H. Raven, Deyuan Hong (Hrsg.): Flora of China, Volume 20–21: Asteraceae. Science Press und Missouri Botanical Garden Press, Beijing und St. Louis 2011, ISBN 978-1-935641-07-0.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia DE

Milchlattiche: Brief Summary ( германски )

добавил wikipedia DE

Die Milchlattiche (Cicerbita) sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Korbblütler (Asteraceae).

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia DE

Cicerbita ( англиски )

добавил wikipedia EN

Cicerbita is a genus of flowering plants in the family Asteraceae, native to Asia and Europe.[1][2] They are known commonly as blue sow thistles.[3] The word Cicerbita is from the Italian, meaning "chickory-like", a comparison to Cichorium, the chicory genus.[4]

Description

Cicerbita are usually perennial plants, often with rhizomes.[5] Annual species are also known.[6] The leaves are undivided or pinnate. The flower head has 5 to 30 florets in shades of blue or purple, or occasionally white[5] or yellow.[6] The achene is ribbed and has a pappus of bristles and hairs.[5]

Systematics

The plants of this genus were included in genus Lactuca, the lettuces, until 1822,[7] when the first of them were separated based on the morphology of the fruits.[6] The definition of the genus is still in debate and very unclear.

Accepted species

Kew accepts 42 Species (as of November 2022).[8] Some selected species;

Uses

Cicerbita alpina is eaten as a vegetable in Italy, part of its native range. The young shoots are boiled and served in olive oil or tomato sauce. They are considered a delicacy and can be had in restaurants.[9] The shoots in oil can be purchased in markets under the local name insalata dell'orso ("bear salad").[4] The plant is collected from the wild and there is some concern that it may be threatened with overexploitation, so local ordinances now limit wild collection in some areas. Field trials are underway to examine the possibility of cultivating the plant in agriculture.[9]

References

  1. ^ Wallroth, Carl Friedrich Wilhelm. 1823. Schedulae Criticae de Plantis Florae Halensis Selectis. Corollarium novum ad C. Sprengelii Floram halensem. Accedunt generum quorundam specierumque omnium definitiones novae, excursus in stirpes difficiliores. Tom. I. Phanerogamia 1: 433
  2. ^ Tropicos, Cicerbita Wallr.
  3. ^ Genus Cicerbita Wallr. Archived 2012-09-21 at the Wayback Machine Germplasm Resources Information Network (GRIN).
  4. ^ a b Scartezzini, F., et al. (2012). Domestication of alpine blue-sow-thistle (Cicerbita alpina (L.) Wallr.): six year trial results. Genetic Resources and Crop Evolution 59(3) 465-71.
  5. ^ a b c Cicerbita. Flora of China.
  6. ^ a b c Bano, R. and M. Qaiser. (2010). The genus Cicerbita Wallr. (Cichoriae-Asteraceae) in Pakistan and Kashmir. Pakistan Journal of Botany 42, 35-56.
  7. ^ Chu, S. (1991). On circumscription of the genus Cicerbita Wall., and two new genera of Compositae from Sino-Himalayan Region. Archived 2014-11-26 at the Wayback Machine Acta Phytotaxonomica Sinica 29(5) 394-417.
  8. ^ "Cicerbita Wallr. | Plants of the World Online | Kew Science". Plants of the World Online. Retrieved 1 November 2022.
  9. ^ a b Scartezzini, F., et al. Domestication and field management trials of Cicerbita alpina (L.) Wallr. In: First International Conference on Crop Wild Relative Conservation and Use. September 14–17, 2005. Agrigento, Sicily, Italy. pg. 14-17.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia EN

Cicerbita: Brief Summary ( англиски )

добавил wikipedia EN

Cicerbita is a genus of flowering plants in the family Asteraceae, native to Asia and Europe. They are known commonly as blue sow thistles. The word Cicerbita is from the Italian, meaning "chickory-like", a comparison to Cichorium, the chicory genus.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia EN

Cicerbita ( шпански; кастиљски )

добавил wikipedia ES

Cicerbita es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Asteraceae.

Descripción

Son plantas herbáceas perennifolias. Las plantas de este género son muy similares a las del género Lactuca. Las hojas son comestibles.

La especie Cicerbita × favratii Wilczek es un híbrido de Cicerbita alpina y Cicerbita plumieri.

Taxonomía

El género fue descrito por Karl Friedrich Wilhelm Wallroth y publicado en Schedulae Criticae 1: 433. 1822.[1]

Especies

Referencias

  1. «Cicerbita». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultado el 1 de abril de 2014.

 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores y editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia ES

Cicerbita: Brief Summary ( шпански; кастиљски )

добавил wikipedia ES

Cicerbita es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Asteraceae.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores y editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia ES

Mliječ ( хрватски )

добавил wikipedia hr Croatian

Mliječ (lat. Cicerbita), rod glavočika jezičnjaća iz podtribusa Lactucinae, dio tribusa Cichorieae.

Rodu pripada oko 40 vrsta trajnica koje rastu po Europi i Aziji, a u Hrvatskoj je zabilježena ljubičasti ili planinski mliječ (C. alpina)[1]

Vrste

  1. Cicerbita acuminata (Conrath & Freyn) Grossh.
  2. Cicerbita adenophora Beauverd
  3. Cicerbita alii Roohi Bano & Qaiser
  4. Cicerbita alpina Wallr.
  5. Cicerbita astorensis Roohi Bano & Qaiser
  6. Cicerbita auriculiformis (C.Shih) N.Kilian
  7. Cicerbita azurea Beauverd
  8. Cicerbita benthamii (C.B.Clarke) Roohi Bano & Qaiser
  9. Cicerbita boissieri (Rouy) C.Jeffrey
  10. Cicerbita bourgaei Beauverd
  11. Cicerbita brassicifolia Beauverd
  12. Cicerbita chiangdaoensis H.Koyama
  13. Cicerbita chitralensis (Tuisl) Roohi Bano & Qaiser
  14. Cicerbita crambifolia Beauverd
  15. Cicerbita crassicaulis Beauverd
  16. Cicerbita cyprica Beauverd
  17. Cicerbita deltoidea Beauverd
  18. Cicerbita garrettii (Kerr) H.Koyama
  19. Cicerbita gilgitensis Roohi Bano & Qaiser
  20. Cicerbita kossinskyi Krasch.
  21. Cicerbita ladyginii (Tzvelev) N.Kilian
  22. Cicerbita macrophylla Wallr.
  23. Cicerbita madatapensis Gagnidze
  24. Cicerbita mulgedioides Beauverd
  25. Cicerbita neglecta (Tzvelev) N.Kilian
  26. Cicerbita nepalensis Kitam.
  27. Cicerbita nuristanica Kitam.
  28. Cicerbita olgae Leskov
  29. Cicerbita pancicii Beauverd
  30. Cicerbita persica Beauverd
  31. Cicerbita plumieri Kirschl.
  32. Cicerbita prenanthoides Beauverd
  33. Cicerbita putii (Kerr) H.Koyama
  34. Cicerbita racemosa Beauverd
  35. Cicerbita roborowskii Beauverd
  36. Cicerbita scoparia (Rech.f. & Köie) Kitam.
  37. Cicerbita sonchifolia Beauverd
  38. Cicerbita songarica (Regel) Krasch.
  39. Cicerbita thianschanica Beauverd
  40. Cicerbita variabilis (Bornm.) Bornm.
  41. Cicerbita zhenduoi (S.W.Liu & T.N.Ho) N.Kilian

Izvori

  1. FCD pristupljeno 5. prosinca 2018
Logotip Zajedničkog poslužitelja
Na Zajedničkom poslužitelju postoje datoteke vezane uz: Mliječ
Logotip Wikivrsta
Wikivrste imaju podatke o: Cicerbita
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autori i urednici Wikipedije
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia hr Croatian

Mliječ: Brief Summary ( хрватски )

добавил wikipedia hr Croatian

Mliječ (lat. Cicerbita), rod glavočika jezičnjaća iz podtribusa Lactucinae, dio tribusa Cichorieae.

Rodu pripada oko 40 vrsta trajnica koje rastu po Europi i Aziji, a u Hrvatskoj je zabilježena ljubičasti ili planinski mliječ (C. alpina)

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autori i urednici Wikipedije
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia hr Croatian

Cicerbita ( италијански )

добавил wikipedia IT

Cicerbita Wallr., 1822 è un genere di piante angiosperme dicotiledoni della famiglia delle Asteraceae.[1][2]

Etimologia

Il nome del genere deriva dal latino cicer ("cece") in riferimento ai suoi piccoli semi; oppure, secondo altri testi, deriva dalla parola latina Cicharba (una pianta simile descritta dal medico personale di Teodosio I, Marcello Empirico di Bordeaux nella sua opera De medicamentis).[3]

Il nome scientifico del genere è stato definito per la prima volta dal botanico Carl Friedrich Wilhelm Wallroth (1792-1857) nella pubblicazione "Schedulae Criticae de Plantis Florae Halensis Selectis. Corollarium novum ad C. Sprengelii Floram halensem. Accedunt generum quorundam specierumque omnium definitiones novae, excursus in stirpes difficiliores. Tom. I. Phanerogamia. Halae" ( Sched. Crit. 433 ) del 1822.[4]

Descrizione

 src=
Il portamento
Cicerbita alpina
 src=
Le foglie
Cicerbita muralis
 src=
Infiorescenza
Cicerbita muralis
 src=
I fiori
Cicerbita alpina

Habitus. Sono piante perenni che possono raggiungere e superare il metro di altezza. La forma biologica prevalente del genere è emicriptofita scaposa (H scap): ossia sono piante perennanti con gemme poste al livello del suolo con fusto allungato e poco foglioso. Sono piante abbondantemente lattiginose.[5][6][7][8][9][10]

Fusto. Il fusto nella parte bassa è semplice, mentre diventa ramoso in prossimità dell'infiorescenza. I fusti sono sempre irti di peli. La parte sotterranea è un rizoma che a volte può essere obliquo; le radici sono secondarie da rizoma.

Foglie. Le foglie basali sono in genere grandi e formano una rosetta. Lungo il caule sono disposte in modo alternato. La forma è del tipo pennatopartita con un grande lobo apicale a forma di triangolo. I margini delle foglie sono dentati.

Infiorescenza . I fiori sono ordinati in capolini terminali. L'infiorescenza è a grappolo (o pannocchia) apicale. La struttura dei capolini è quella tipica delle Asteraceae: un peduncolo sorregge un involucro generalmente campanulato formato da più squame che fanno da protezione al ricettacolo (nudo, senza pagliette) sul quale s'inseriscono i fiori di tipo ligulato; l'altro tipo di fiori, quelli tubulosi, normalmente presenti nelle Asteraceae, in questo genere sono assenti. Le squame sono disposte su due serie; quelle più esterne sono corte e formano quasi un calice.

Fiori. I fiori sono tetra-ciclici (calicecorollaandroceogineceo), pentameri ed ermafroditi (generalmente lo sono quelli del disco centrale – quelli esterni sono femminili). I fiori sono tutti di tipo ligulato e sono inoltre zigomorfi.

*/x K ∞ {displaystyle infty } infty , [C (5), A (5)], G 2 (infero), achenio[11]
  • Corolla: i petali sono 5 con la porzione inferiore saldata a tubo (la parte superiore si presenta come un prolungamento nastriforme – ligula) terminante in 5 dentelli. I fiori possono essere di vari colori: lilla, blu o violetti (qualche volta gialli).

Frutti. I frutti sono degli acheni fusiformi (compressi), sormontati da un pappo bianco (non è presente il becco). Il frutto esternamente possiede da una a tre nervature disposte longitudinalmente e un totale di 12 - 18 coste. Il pappo si presenta con una serie di peli capillari disposti internamente, circondati esternamente da una serie di basse ciglia.

Biologia

  • Impollinazione: l'impollinazione avviene tramite insetti (impollinazione entomogama tramite farfalle diurne e notturne).
  • Riproduzione: la fecondazione avviene fondamentalmente tramite l'impollinazione dei fiori (vedi sopra).
  • Dispersione: i semi (gli acheni) cadendo a terra sono successivamente dispersi soprattutto da insetti tipo formiche (disseminazione mirmecoria). In questo tipo di piante avviene anche un altro tipo di dispersione: zoocoria. Infatti gli uncini delle brattee dell'involucro si agganciano ai peli degli animali di passaggio disperdendo così anche su lunghe distanze i semi della pianta.

Distribuzione e habitat

Le specie di questo genere sono distribuite sui monti dell'Europa, nell'Asia temperata e America settentrionale. In Italia allo stato spontaneo si trovano facilmente la Cicerbita alpina e la Cicerbita muralis.[2]

Sistematica

La famiglia di appartenenza di questa voce (Asteraceae o Compositae, nomen conservandum) probabilmente originaria del Sud America, è la più numerosa del mondo vegetale, comprende oltre 23.000 specie distribuite su 1.535 generi[13], oppure 22.750 specie e 1.530 generi secondo altre fonti[14] (una delle checklist più aggiornata elenca fino a 1.679 generi)[15]. La famiglia attualmente (2021) è divisa in 16 sottofamiglie.[1][9][8]

Panorama storico

Il genere Cicerbita venne creato nel 1822 ad opera del botanico Karl Friedrich Wallroth (1792-1857); questo per separare alcune specie dal genere Sonchus, definito da Linneo nel 1753, in quanto i pappi dei due generi sono differenti nella forma. Per altri botanici il genere di questa scheda si avvicinava di più a quello della Lactuca e spesso la Cicerbita veniva inclusa in questo. È da aggiungere infine che per un lungo periodo di tempo al nome Cicerbita venne preferito quello di Mulgedium definito dal botanico Alexandre Henri Gabriel de Cassini nel 1824.

Filogenesi

Il genere di questa voce appartiene alla sottotribù Lactucinae della tribù Cichorieae (unica tribù della sottofamiglia Cichorioideae). In base ai dati filogenetici la sottofamiglia Cichorioideae è il terz'ultimo gruppo che si è separato dal nucleo delle Asteraceae (gli ultimi due sono Corymbioideae e Asteroideae).[1] La sottotribù Lactucinae fa parte del "quarto" clade della tribù; in questo clade è in posizione "basale" vicina alla sottotribù Hyoseridinae.[9]

I caratteri più distintivi per questa sottotribù (e quindi per i suoi generi) sono:[8][10]

  • gli acheni spesso sono compressi con una quindicina di costolature;
  • alla base gli acheni sono inseriti in un piccolo e liscio anello (carpoforo);
  • il pappo ha una struttura omogenea;
  • l'origine delle specie è prevalentemente del Vecchio Mondo (Mediterraneo e Himalaya).

La struttura filogenetica della sottotribù è ancora in fase di studio e completamento. Provvisoriamente è stata suddivisa in 10 lignaggi. Il genere di questa voce appartiene al "Cicerbita lineage" consistente in due cladi fratelli: uno (Clade A) comprende la comune C. alpina Wallr., l'endemica balcanica C. pancicii Beauverd e la caucasica-turca Prenanthes petiolata (K.Koch) Sennikov (il cui nome recuperato secondo le ultime ricerche filogenetiche è C. petiolata (K.Koch) Gadnidze). L'altro clade (Clade B) è formato da due subcladi, uno (Subclade B1) rappresentato dalla specie Mycelis muralis (L.) Dumort., il secondo (Subclade B2) da alcune specie ricavate dal genere Cephalorrhynchu Boiss. (considerato tradizionalmente un sinonimo di Lactuca L.). Si calcola che i due cladi principali si siano separati 8,7 e 5 milioni di anni fa; mentre per i subcladi Mycelis e Cephalorrhynchu sono state calcolate le date di 3,3 e 3,7 milioni di anni fa.[16][10] Il nuovo lignaggio per il genere Cicerbita risulta così monofiletico ed è posizionato tra il genere Faberia e il genere Lactuca s.str.[17]

Il seguente cladogramma, tratto dallo studio citato[16] e semplificato, mostra una possibile nuova configurazione del genere Cicerbita.

__Cicerbita_lineage___ ___Clade_A___    

Cicerbita pancicii

   

Cicerbita petiolata

     

Cicerbita alpina

    ___Clade_B___ ___Subclade_B1___

(Mycelis)

  ___Subclade_B2___

(Cephalorrhynchus)

     

I caratteri distintivi per le specie di questo genere sono:[8][16]

  • il portamento è erbaceo perenne;
  • l'habitat è relativo ad ambienti umidi da montani a subalpini;
  • gli acheni sono privi di becco oppure no;
  • gli acheni hanno 12 - 18 coste;
  • l'origine del lignaggio e delle regioni del sud est asiatico-europeo.

Il numero cromosomico della specie è: 2n = 16 e 18 (diploide).[8]

Elenco delle specie

Questo genere tradizionalmente ha 39 specie:[2]

Nota: in base agli ultimi studi filogenetici della sottotribù Lactucinae la composizione di questo genere potrebbe assumere la seguente configurazione con sole 10 specie (tra parentesi sono indicati gli attuali nomi scientifici accettati):[16][10]

  • Cicerbita alpina Wallr.
  • Cicerbita cyprica Beauverd (Lactuca cyprica (Rech.f.) N.Kilian & Greuter)
  • Cicerbita hispida (DC.) Beauverd (Lactuca hispida DC.)
  • Cicerbita microcephala DC. (Cephalorrhynchus microcephalus (DC.) Schchian - sinonimo di Lactuca microcephala DC.)
  • Cicerbita muralis (L.) Wallr. (Lactuca muralis (L.) E.Mey. - Mycelis muralis (L.) Dumort.)
  • Cicerbita neglecta (Tzvelev) N.Kilian
  • Cicerbita pancicii Beauverd
  • Cicerbita petiolata (K.Koch) Gadnidze (Prenanthes petiolata (K.Koch) Sennikov)
  • Cicerbita rechingeriana (Tuisl) Coskunç. & al. (Cephalorrhynchus rechingerianus Tuisl - sinonimo di Lactuca rechingeriana (Tuisl) N.Kilian & Greuter
  • Cicerbita subplumosa (Kovalevsk.) M. Güzel & al. (Cephalorrhynchus subplumosus

Nel gruppo dovrebbe essere compresa anche la specie Cephalorrhynchus kirpicznikovii Grossh. (sinonimo di Lactuca kirpicznikovii (Grossh.) N.Kilian & Greuter).[16]

Specie della flora italiana

Elenco delle specie presenti nella flora spontanea italiana (secondo la nuova configurazione del genere):[18]

  • Gli acheni sono privi del becco; i fiori sono violetti;
Cicerbita alpina Wallr. - Cicerbita violetta: l'altezza massima della pianta è di 5 - 8 dm; il ciclo biologico è perenne; la forma biologica è emicriptofita scaposa (H scap); il tipo corologico è Orofita Europeo; l'habitat tipico sono i boschi umidi, le vallecole, i bordi dei rivi e le schiarite forestali; in Italia è una specie comune al Nord e molto rara altrove e si trova fino ad una quota di 1.000 - 1.800 m s.l.m. Nella "Flora d'Italia" questa specie è nominata Lactuca alpina (L.) A. Gray.
  • Gli acheni hanno il becco; i fiori sono gialli;
Cicerbita muralis (L.) Wallr. - Lattuga dei boschi: l'altezza massima della pianta è di 4 - 8 dm; il ciclo biologico è perenne; la forma biologica è emicriptofita scaposa (H scap); il tipo corologico è Europeo - Caucasico; l'habitat tipico sono le stazioni fresche in boschi montani di latifoglie e conifere e nelle radure; in Italia è una specie comune e si trova su tutto il territorio fino ad una quota di 200 - 1.800 m s.l.m.. Nella "Flora d'Italia" questa specie è nominata Lactuca muralis (L.) Gaertn.; mentre in altre checklist si chiama Mycelis muralis (L.) Dumort..

Specie della zona alpina

Entrambe le due specie spontanee della flora italiana vivono sull'arco alpino. La tabella seguente mette in evidenza alcuni dati relativi all'habitat, al substrato e alla distribuzione delle specie alpine[19].

Sinonimi

Sono elencati alcuni sinonimi per questa entità:[2]

  • Agathyrsus D.Don
  • Eunoxis Raf.
  • Galathenium Nutt.
  • Garacium Gren. & Godr.
  • Kovalevskiella Kamelin
  • Steptorhamphus Bunge

Usi

Cucina

È soprattutto nella cucina che queste specie trovano impiego: sono parenti prossime della cicoria e della lattuga. Nelle nostre zone (Alpi orientali) è molto ricercata la specie Cicerbita alpina (corre il rischio di estinzione proprio per questo motivo).

Note

  1. ^ a b c (EN) The Angiosperm Phylogeny Group, An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the ordines and families of flowering plants: APG IV, in Botanical Journal of the Linnean Society, vol. 181, n. 1, 2016, pp. 1–20.
  2. ^ a b c d World Checklist - Royal Botanic Gardens KEW, su powo.science.kew.org. URL consultato il 18 dicembre 2021.
  3. ^ David Gledhill 2008, pag. 108.
  4. ^ The International Plant Names Index, su ipni.org. URL consultato il 18 dicembre 2021.
  5. ^ Pignatti 1982, vol.3 pag.1.
  6. ^ Strasburger 2007, pag. 860.
  7. ^ Judd 2007, pag.517.
  8. ^ a b c d e Kadereit & Jeffrey 2007, pag. 187.
  9. ^ a b c Funk & Susanna 2009, pag. 348.
  10. ^ a b c d Cichorieae Portal, su cichorieae.e-taxonomy.net. URL consultato il 18 dicembre 2021.
  11. ^ Judd-Campbell-Kellogg-Stevens-Donoghue, Botanica Sistematica - Un approccio filogenetico, Padova, Piccin Nuova Libraria, 2007, p. 520, ISBN 978-88-299-1824-9.
  12. ^ Strasburger 2007, Vol. 2 - pag. 760.
  13. ^ Judd 2007, pag. 520.
  14. ^ Strasburger 2007, pag. 858.
  15. ^ World Checklist - Royal Botanic Gardens KEW, su powo.science.kew.org. URL consultato il 18 marzo 2021.
  16. ^ a b c d e Kilian et al. 2017.
  17. ^ Wang et al. 2013.
  18. ^ Pignatti 2018, vol.3.
  19. ^ Aeschimann et al. 2004, Vol. 2 - pag. 656.

Bibliografia

 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autori e redattori di Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia IT

Cicerbita: Brief Summary ( италијански )

добавил wikipedia IT

Cicerbita Wallr., 1822 è un genere di piante angiosperme dicotiledoni della famiglia delle Asteraceae.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autori e redattori di Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia IT

Cicerbita ( холандски; фламански )

добавил wikipedia NL

Cicerbita is een geslacht van planten in de Composietenfamilie. Wallroth scheidde dit geslacht in 1822 af van Lactuca[1]. Het geslacht wordt in het Nederlands zowel Muursla[2] als Bergsla genoemd.

Het zijn overblijvende, kruidachtige planten[3]. De buitenste ring pappus is kort[1].

Enkele soorten zijn:

Bronnen

  1. a b On Circumscription of the Genus Cicerbita Wall., and Two New Genera of Compositae from Sino-Himalayan Region, door Shih Chu, 1991.
  2. Alpenflora, Anthoney Huxley, uitgeverij Mousault, ISBN 90-226-0065-3
  3. Cicerbita in de Flora of China
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia-auteurs en -editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia NL

Cicerbita: Brief Summary ( холандски; фламански )

добавил wikipedia NL

Cicerbita is een geslacht van planten in de Composietenfamilie. Wallroth scheidde dit geslacht in 1822 af van Lactuca. Het geslacht wordt in het Nederlands zowel Muursla als Bergsla genoemd.

Het zijn overblijvende, kruidachtige planten. De buitenste ring pappus is kort.

Enkele soorten zijn:

Cicerbita alpina (L.) Wallr. is in de Europese gebergten een algemeen voorkomende soort. Cicerbita azurea (Ledeb.) Beauverd Cicerbita thianschanica (Regel & Schmalh.) Beauverd Cicerbita sikkimensis (Hook.f.) C.Shih
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia-auteurs en -editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia NL

Turtslekta ( норвешки )

добавил wikipedia NN

Turtslekta (Cicerbita) er ei planteslekt i korgplantefamilien. I Noreg veks to artar, som av mange vert lagt til slekta lactuca. Turtartane har kjertelhåra stengel og greiner. Blomstrane er blåfiolette. Fruktene er flattrykte, utan nebb. Dei har fnokk av ei ytre rekkje korte og ei indre rekkje lange hår.

Norske artar i turtslekta

Kjelder

  • Svensk Wikipedia.
  • Johannes Lid: Norsk-svensk-finsk flora. Det Norske Samlaget, 1985.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia NN

Turtslekta: Brief Summary ( норвешки )

добавил wikipedia NN

Turtslekta (Cicerbita) er ei planteslekt i korgplantefamilien. I Noreg veks to artar, som av mange vert lagt til slekta lactuca. Turtartane har kjertelhåra stengel og greiner. Blomstrane er blåfiolette. Fruktene er flattrykte, utan nebb. Dei har fnokk av ei ytre rekkje korte og ei indre rekkje lange hår.

Norske artar i turtslekta Turt (Cicerbita alpina) Kjempeturt (Cicerbita macrophylla)
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia NN

Modrzyk (roślina) ( полски )

добавил wikipedia POL

Modrzyk (Cicerbita Wallr.) – rodzaj roślin należący do rodziny astrowatych.

Systematyka

Pozycja systematyczna według APweb (aktualizowany system system APG III z 2009)

Angiosperm Phylogeny Website adoptuje podział na podrodziny astrowatych (Asteraceae) opracowany przez Panero i Funk w 2002[2], z późniejszymi uzupełnieniami[3]. Zgodnie z tym ujęciem rodzaj Cicerbita należy do plemienia Cichorieae Lam. & DC., podrodziny Cichorioideae (Juss.) Chev. W systemie APG III astrowate są jedną z kilkunastu rodzin rzędu astrowców (Asterales), wchodzącego w skład kladu astrowych w obrębie dwuliściennych właściwych[1].

Pozycja w systemie Reveala (1993-1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa astrowe (Asteridae Takht.), nadrząd astropodobne (Asteranae Takht.), rząd astrowce (Asterales Lindl), rodzina astrowate (Asteraceae Dumort.), rodzaj modrzyk (Cicerbita L.)[4].

Gatunki flory Polski[5]
  • modrzyk górski (Cicerbita alpina (L.) Wallr., syn. Mulgedium alpinum Less.)
  • modrzyk kaukaski (Cicerbita macrophylla (Willd.) Wallr., syn. Mulgedium macrophyllum (Willd.) DC.) – gatunek uprawiany

Przypisy

  1. a b Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2010-04-15].
  2. Panero J.L., Funk V.A.. Toward a phylogenetic subfamilial classification for the Compositae (Asteraceae). „Proceedings of the Biological Society of Washington”. 115 (4), s. 909–922, 2002. Biological Society of Washington.
  3. B. Baldwin, J.M. Bonifacino, T. Eriksson, V. A. Funk, C.A. Mannheimer, B. Nordenstam, N. Roque, I. Ventosa: Compositeae classification (ang.). Smithsonian National Museum of Natural History. [dostęp 2010-05-24].
  4. Crescent Bloom: Systematyka rodzaju Cicerbita (ang.). The Compleat Botanica. [dostęp 2009-01-24].
  5. Zbigniew Mirek, Halina Piękoś-Mirkowa, Adam Zając, Maria Zając: Flowering plants and pteridophytes of Poland. A checklist. Krytyczna lista roślin naczyniowych Polski. Instytut Botaniki PAN im. Władysława Szafera w Krakowie, 2002. ISBN 83-85444-83-1.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia POL

Modrzyk (roślina): Brief Summary ( полски )

добавил wikipedia POL

Modrzyk (Cicerbita Wallr.) – rodzaj roślin należący do rodziny astrowatych.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia POL

Cicerbita ( португалски )

добавил wikipedia PT

Cicerbita é um género botânico pertencente à família Asteraceae.[1]

Referências

  1. «Cicerbita Wallr». Tropicos. Consultado em 21 de julho de 2019
 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores e editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia PT

Cicerbita: Brief Summary ( португалски )

добавил wikipedia PT

Cicerbita é um género botânico pertencente à família Asteraceae.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores e editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia PT

Cicerbita ( романски; молдавски )

добавил wikipedia RO

Cicerbita este un gen de plante din familia Asteraceae, ordinul Asterales.

Răspândire

Caractere morfologice

Specii



Imagini

Note


Bibliografie

Legături externe

Commons
Wikimedia Commons conține materiale multimedia legate de Cicerbita
Wikispecies
Wikispecies conține informații legate de Cicerbita



Floarea soarelui.jpg Acest articol despre asteraceae este un ciot. Puteți ajuta Wikipedia prin completarea lui!
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autori și editori
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia RO

Cicerbita: Brief Summary ( романски; молдавски )

добавил wikipedia RO

Cicerbita este un gen de plante din familia Asteraceae, ordinul Asterales.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autori și editori
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia RO

Tortasläktet ( шведски )

добавил wikipedia SV

Tortasläktet (Cicerbita) är ett växtsläkte i familjen korgblommiga växter med 20-25 arter på norra hemisfären. Släktet accepteras inte av International Cichorieae Network [1], utan förs till sallatsläktet (Lactuca).

Släktet innehåller högväxta, fleråriga örter. Stjälkarna är upprätta med blad. Bladen sitter strödda, de är enkla till parflikiga, tandade och med stor ändflik, de nedre bladen är skaftade med vingkant på bladskaften. Stjälkbladen är stjälkomfattande. Blomkorgarna sitter i en klase eller kvast med körtelhåriga skaft. Holkfjällen sitter tegellagda i flera rader och är körtelhåriga. Blomkorgens botten saknar själl mellan blommorna. Själva blommorna är tunglika, blå till blåvioletta. Frukterna saknar spröt, de är tillplattade med en tvåradig pensel av vita, tunna hår.

Referenser

Noter

  1. ^ Cichorieae Portal (2009-). International Cichorieae Network. 2009 Aug 30 [1].

Webbkällor

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia författare och redaktörer
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia SV

Tortasläktet: Brief Summary ( шведски )

добавил wikipedia SV

Tortasläktet (Cicerbita) är ett växtsläkte i familjen korgblommiga växter med 20-25 arter på norra hemisfären. Släktet accepteras inte av International Cichorieae Network , utan förs till sallatsläktet (Lactuca).

Släktet innehåller högväxta, fleråriga örter. Stjälkarna är upprätta med blad. Bladen sitter strödda, de är enkla till parflikiga, tandade och med stor ändflik, de nedre bladen är skaftade med vingkant på bladskaften. Stjälkbladen är stjälkomfattande. Blomkorgarna sitter i en klase eller kvast med körtelhåriga skaft. Holkfjällen sitter tegellagda i flera rader och är körtelhåriga. Blomkorgens botten saknar själl mellan blommorna. Själva blommorna är tunglika, blå till blåvioletta. Frukterna saknar spröt, de är tillplattade med en tvåradig pensel av vita, tunna hår.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia författare och redaktörer
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia SV

Cicerbita ( виетнамски )

добавил wikipedia VI

Cicerbita là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).[1]

Loài

Chi Cicerbita gồm các loài:

Chú thích

  1. ^ The Plant List (2010). Cicerbita. Truy cập ngày 25 tháng 9 năm 2013.

Liên kết ngoài


Bài viết tông cúc Cichorieae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia tác giả và biên tập viên
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia VI

Cicerbita: Brief Summary ( виетнамски )

добавил wikipedia VI

Cicerbita là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia tác giả và biên tập viên
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia VI

岩参属 ( кинески )

добавил wikipedia 中文维基百科

岩参属学名Cicerbita)是菊科下的一个属。该属共有约15种,分布于北温带热带高山上。[1]

参考文献

  1. ^ 中国种子植物科属词典. 中国数字植物标本馆. (原始内容存档于2012-04-11).

外部链接

小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
维基百科作者和编辑
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia 中文维基百科

岩参属: Brief Summary ( кинески )

добавил wikipedia 中文维基百科

岩参属(学名:Cicerbita)是菊科下的一个属。该属共有约15种,分布于北温带热带高山上。

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
维基百科作者和编辑
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia 中文维基百科