dcsimg

Associations ( англиски )

добавил BioImages, the virtual fieldguide, UK
In Great Britain and/or Ireland:
Foodplant / feeds on
pycnidium of Conothyrium coelomycetous anamorph of Microsphaeropsis olivacea feeds on Colutea

Foodplant / saprobe
gregarious, covered then emergent pycnidium of Phomopsis coelomycetous anamorph of Phomopsis coluteae is saprobic on dead twig of Colutea
Remarks: season: 7

лиценца
cc-by-nc-sa-3.0
авторски права
BioImages
проект
BioImages
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
BioImages, the virtual fieldguide, UK

Şaqqıldaq ( азерски )

добавил wikipedia AZ

Şaqqıldaq (lat. Colutea) — paxlaçiçəklilər sırasının paxlakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.

Təbii yayılması

Şaqqıldağın növləri Avrasiyanın mülayim iqlimə sahib olan bölgələrində (Mərkəzi və Şərqi Avropa, Kiçik və Orta Asiya, Qafqaz və Zaqafqaziya) yayılmışdır.

Botaniki təsviri

Ekologiyası

Azərbaycanda yayılması

İstifadəsi

Ədəbiyyat

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia AZ

Şaqqıldaq: Brief Summary ( азерски )

добавил wikipedia AZ

Şaqqıldaq (lat. Colutea) — paxlaçiçəklilər sırasının paxlakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Vikipediya müəllifləri və redaktorları
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia AZ

Colutea ( каталонски; валенсиски )

добавил wikipedia CA

Colutea és un gènere de plantes amb flor de la família Fabaceae.

Paricularitats

Comprèn unes 25 espècies d'arbusts caducifolis que fan de 2 a 5 m d'alt. Són originaris del sud d'Europa, el nord de l'Àfrica i sud-oest d'Àsia.

L'espantallops (Colutea arborescens) és l'única espècie d'aquest gènere autòctona als Països Catalans amb dues subespècies ssp gallica i ssp atlàntica.[1]

Les fulles són pinnades de color verd pàlid a glauques verd grisenques. Les flors són de grogues a taronja en forma de pèsol i es fan en raïms durant l'estiu. Els llegums són molt vistosos i canvien de color des del verd a vermell o color coure.

Espècies

Referències

  1. Flora dels Països Catalans, Bolòs i Vigo Barcelona 1980

Enllaços externs

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Colutea Modifica l'enllaç a Wikidata
  • The New RHS Dictionary of Gardening ed. A. Huxley, 1992.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autors i editors de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CA

Colutea: Brief Summary ( каталонски; валенсиски )

добавил wikipedia CA

Colutea és un gènere de plantes amb flor de la família Fabaceae.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autors i editors de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CA

Žanovec ( чешки )

добавил wikipedia CZ
 src=
Květy žanovce měchýřníku

Žanovec (Colutea) je rod rostlin z čeledi bobovité. Žanovce jsou keře se žlutými nebo zřídka s červenými květy a zpeřenými listy, nápadné zejména nafouklými měchýřovitými plody. Vyskytují se v počtu asi 28 druhů od Středomoří a východní Afriky po Střední Asii. Žanovec měchýřník se pěstuje v České republice jako okrasná dřevina a také zplaňuje.

Popis

Žanovce jsou opadavé keře s lichozpeřenými nebo výjimečně s trojčetnými listy složenými z vstřícných celokrajných lístků. Palisty jsou drobné. Květy jsou žluté, oranžové nebo hnědavě červené, v úžlabních dlouze stopkatých hroznech. Kalich je zvonkovitý, s 5 zuby. Pavéza je okrouhlá, křídla jsou úzce srpovitá, člunek široký. Tyčinky jsou dvoubratré, 9 je srostlých v trubičku a 1 volná. Semeník je stopkatý, s mnoha vajíčky a zahnutou čnělkou. Plody jsou nafouklé, nepukavé nebo pukající 2 chlopněmi jen na vrcholu, s mnoha ledvinovitými semeny.[1][2]

Rozšíření

Žanovce se vyskytují v počtu asi 28 druhů od Středomoří po Střední Asii a ve východní a severovýchodní Africe.[2]

V Evropě rostou celkem 3 druhy žanovců. Žanovec měchýřník (Colutea arborescens) je rozšířen téměř v celé jižní části Evropy a zplanělý se vyskytuje i v České republice. Severní hranice přirozeného rozšíření tohoto druhu prochází nejjižnějším Slovenskem. Ve Španělsku roste Colutea atlantica a v jihovýchodní Evropě C. cilicica.[1][3]

Obsahové látky a toxicita

Žanovec měchýřník je jedovatý, obsahuje pinitol a v semenech toxické neproteinové aminokyseliny, např. kanavanin.[1] Otrava semeny se projevuje zvracením. Byly zaznamenány otravy drůbeže, naproti tomu zkrmování listů hospodářským zvířatům otravy nezpůsobuje.[4]

Zástupci

Význam

Žanovec měchýřník (Colutea arborescens) je v České republice poměrně často pěstován jako okrasná dřevina.[1] Zřídka jsou pěstovány i jiné druhy: žanovec něžný (Colutea gracilis), žanovec prostřední (Colutea x media) a žanovec východní (Colutea orientalis) aj. Ve sbírkách botanických zahrad a arboret lze nalézt i další druhy: Colutea brevialata, C. buhsei a C. orbiculata.[5][6]

Pěstování

Žanovcům se daří v propustných a nepříliš těžkých vápenatých půdách a dobře snášejí i sušší stanoviště. Množí se jarním výsevem. Semena si uchovávají klíčivost asi 3 roky a skladují se na vzduchu. Před výsevem je třeba je krátce spařit a nechat nabobtnat. Kultivary lze množit očkováním na semenáče žanovce měchýřníku nebo roubováním.[7]

Reference

  1. a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.
  2. a b HANG, Sun; LARSEN, Kai. Flora of China: Colutea [online]. [http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=107734 datum vydání = Dostupné online].
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
  4. JIRÁSEK, Václav et al. Naše jedovaté rostliny. Praha: Československá Akademie věd, 1957.
  5. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
  6. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
  7. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autoři a editory
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CZ

Žanovec: Brief Summary ( чешки )

добавил wikipedia CZ
 src= Květy žanovce měchýřníku

Žanovec (Colutea) je rod rostlin z čeledi bobovité. Žanovce jsou keře se žlutými nebo zřídka s červenými květy a zpeřenými listy, nápadné zejména nafouklými měchýřovitými plody. Vyskytují se v počtu asi 28 druhů od Středomoří a východní Afriky po Střední Asii. Žanovec měchýřník se pěstuje v České republice jako okrasná dřevina a také zplaňuje.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia autoři a editory
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia CZ

Blærebælg ( дански )

добавил wikipedia DA

Blærebælg (Colutea) er en slægt med ca. 10 arter, der er udbredt i Middelhavsområdet, Mellemøsten, Lilleasien, Kaukasus, Centralasien og Kina. Det er løvfældende buske eller små træer. Mange af arterne er tornede. Bladene sidder spredtstillet, og de er uligefinnede med helrandede småblade. Blomsterne er samlet i små klaser, og de er 5-tallige og uregelmæssige (typiske ærteblomster) med gule eller orangerøde kronblade. Frugterne er oppustede bælge med mange frø.

Beskrevne arter


Andre arter
  • Colutea buhsei
  • Colutea cilicia
  • Colutea cilicica
  • Colutea gracilis
  • Colutea istria
  • Colutea nepalensis
  • Colutea persica


лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia-forfattere og redaktører
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia DA

Blasensträucher ( германски )

добавил wikipedia DE

Die Blasensträucher (Colutea) sind eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).[1][2] Die etwa 26 Arten sind von Südeuropa und Nordafrika bis West- sowie Zentralasien verbreitet.[1][2]

Beschreibung

 src=
Illustration des Blasenstrauch (Colutea arborescens)
 src=
Illustration aus Afbeeldingen der fraaiste, meest uitheemsche boomen en heesters, Tafel 89 von Colutea orientalis

Vegetative Merkmale

Blasenstrauch-Arten sind laubabwerfende Sträucher oder kleine Bäume. Manche Arten besitzen Dornen. Die Rinde junger Zweige ist kahl oder flaumig behaart.[2]

Die wechselständigen Laubblätter sind unpaarig gefiedert. Die gegenständigen Fiederblättchen sind ganzrandig.[2]

Generative Merkmale

Die traubigen Blütenstände enthalten kleine Tragblätter.[2]

Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf Kelchblätter sind verwachsen. Von den fünf Kelchzähnen sind die zwei oberen etwas kürzer. Die fünf Kronblätter sind zartgelb bis orangefarben. Die Blütenkrone besitzt die typischen Form einer Schmetterlingsblüte. Von den zehn Staubblättern sind neun miteinander verwachsen. Das einzige gestielte Fruchtblatt enthält viele Samenanlagen. Der gekrümmte Griffel endet in einer großen Narbe.[2]

Kennzeichnend für die Gattung der Blasensträucher sind die blasenähnlichen, papierartigen Hülsenfrüchte. Sie enthalten viele Samen.[2]

Verbreitung und Nutzung

Die meisten Colutea-Arten sind in West- und Zentralasien verbreitet. Einige wenige Arten haben ihr ursprüngliches Verbreitungsgebiet in China, dem Mittelmeerraum und Nordafrika.

Die bekannteste Art dieser Gattung ist der schnellwachsende Blasenstrauch (Colutea arborescens), der gelegentlich als Zierstrauch gepflanzt wird.

Systematik

Die Gattung Colutea wurde 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, Tomus II, S. 723 aufgestellt.[3] Typusart ist Colutea arborescens L.[3]

Innerhalb der Gattung Colutea gibt es etwa 26 Arten.[4] Die folgende Systematik basiert auf der Revision der Gattung durch K. Browicz (1963), zitiert nach Castillo (2002):

Quellen

  • S. I. Ali: Papilionaceae in Flora of Pakistan, S. 91: Colutea bei Tropicos.org. In: Flora of Pakistan. Missouri Botanical Garden, St. Louis.
  • Javier Hornero del Castillo: Aspectos taxonómicos en el género Colutea (Fabaceae). Tesis de la Universidad Complutense de Madrid, Facultad de Ciencias Biológicas, Departamento de Biología Vegetal I (Botánica y Fisiología Vegetal). 2002. (PDF-Datei; 10,82 MB)

Einzelnachweise

  1. a b c d e Hang Sun, Kai Larsen: In: Wu Zheng-yi, Peter H. Raven, Deyuan Hong (Hrsg.): Flora of China. Volume 10: Fabaceae, Science Press und Missouri Botanical Garden Press, Beijing und St. Louis 2010, ISBN 978-1-930723-91-7. Colutea Linnaeus, S. 503–504 - textgleich online wie gedrucktes Werk.
  2. a b c d e f g h i S. I. Ali: Papilionaceae in Flora of Pakistan, S. 91: Colutea bei Tropicos.org. In: Flora of Pakistan. Missouri Botanical Garden, St. Louis.
  3. a b Colutea bei Tropicos.org. Missouri Botanical Garden, St. Louis, abgerufen am 24. Oktober 2021
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Datenblatt Colutea bei International Legume Database Information Service = ILDIS - LegumeWeb - World Database of Legumes, Version 10.38 vom 20. Juli 2010.

Weblinks

 src=
– Sammlung von Bildern, Videos und Audiodateien
Symbol einer Weltkugel Karte mit allen verlinkten Seiten: OSM | WikiMap
 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia DE

Blasensträucher: Brief Summary ( германски )

добавил wikipedia DE

Die Blasensträucher (Colutea) sind eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Die etwa 26 Arten sind von Südeuropa und Nordafrika bis West- sowie Zentralasien verbreitet.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autoren und Herausgeber von Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia DE

Colutea ( англиски )

добавил wikipedia EN

Colutea is a genus of about 25 species of deciduous flowering shrubs in the legume family Fabaceae, growing from 2–5 m tall, native to southern Europe, north Africa and southwest Asia. The leaves are pinnate and light green to glaucous grey-green. The flowers are yellow to orange, pea-shaped and produced in racemes throughout the summer. These are followed by the attractive inflated seed pods which change from pale green to red or copper in colour.

Colutea arborescens, known as bladder sennaJohn Gerard cautioned, however, that they are not true senna, "though we have followed others in giving it to name Bastard Sena, which name is very unproper to it"—is indigenous to the Mediterranean; it has yellow flowers. It has a height and spread of up to 5 m. Other species include Colutea orientalis, with grey leaves and coppery flowers.

Species

As of April 2023, Plants of the World Online accepted the following species:[1]

Cultivation and uses

Colutea arborescens, is in general cultivation in the UK. It was imported early, before 1568, probably for medicinal purposes,[2] but now is grown mostly for its attractive seed pods., used in dried arrangements. Though in Virginia Thomas Jefferson had it and it appears in Lady Jean Skipwith's lists of plants,[3] in US gardens, it is little more than a marginal curiosity.[4]

Colutea arborescens will grow in poor sandy soils in preference to heavy or loamy soils. It has become naturalised in the UK, where it established itself in the sharp drainage of railway embankments.[5] It is easy to propagate from seed. It is generally pest resistant, though garden snails will climb up the plant in wet weather to eat the leaves. The hybrid Colutea × media (C. arborescens × C. orientalis) is also cultivated for its coppery flowers.

Colutea species are used as food plants by the larvae of some Lepidoptera species including Coleophora colutella. The Bedouins of the Sinai and Negev would, in times of scarcity, eat the seeds of Colutea istria.[6]

References

  1. ^ "Colutea L." Plants of the World Online. Royal Botanic Gardens, Kew. Retrieved 2023-04-29.
  2. ^ Alice M. Coats, Garden Shrubs and Their Histories (1964) 1992, s.v. "Colutea'.
  3. ^ Ann Leighton, American Gardens in the 18th Century: 'For Use or For Delight' (1976:477, "Senna: Colutea arborescens"
  4. ^ "In America, Colutea is not generally grown as an ornamental plant", is the succinct note of John L. Creech in Coats 1992; "actually a weed shrub... its only desirable quality is its apparent ease to grow in almost anysoli", remarks Donald Wyman, Wyman's Gardening Encyclopedia, s.v. "Colutea".
  5. ^ Noted by Coats (1964) 1992.
  6. ^ Bailey, Clinton; Danin, Avinoam (1981). "Bedouin Plant Utilization in Sinai and the Negev". Economic Botany. Springer on behalf of New York Botanical Garden Press. 35 (2): 154. JSTOR 4254272.
  • The New RHS Dictionary of Gardening ed. A. Huxley, 1992.
Wikispecies has information related to Colutea.
Wikimedia Commons has media related to Colutea.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia EN

Colutea: Brief Summary ( англиски )

добавил wikipedia EN

Colutea is a genus of about 25 species of deciduous flowering shrubs in the legume family Fabaceae, growing from 2–5 m tall, native to southern Europe, north Africa and southwest Asia. The leaves are pinnate and light green to glaucous grey-green. The flowers are yellow to orange, pea-shaped and produced in racemes throughout the summer. These are followed by the attractive inflated seed pods which change from pale green to red or copper in colour.

Colutea arborescens, known as bladder senna—John Gerard cautioned, however, that they are not true senna, "though we have followed others in giving it to name Bastard Sena, which name is very unproper to it"—is indigenous to the Mediterranean; it has yellow flowers. It has a height and spread of up to 5 m. Other species include Colutea orientalis, with grey leaves and coppery flowers.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia EN

Colutea ( шпански; кастиљски )

добавил wikipedia ES

Colutea es un género de 25 especies aceptadas de arbustos con flores y hojas caducas que alcanzan 2-5 metros de altura, son nativos de Europa meridional, África del norte y sudeste de Asia. Tiene hojas pinnadas de color verde claro. Las flores son amarillas o anaranjadas formando racimos. Los frutos son vainas infladas y atractivas que contienen las semillas.

Colutea arborescens es natural del Mediterráneo y tiene flores amarillas, alcanzando una altura de 5 metros. Se cultiva en Reino Unido como planta ornamental.

Taxonomía

El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 723. 1753.[1][2]

Etimología

Colutea: nombre genérico que procede del griego koloitía (koilo¯´tea, koloitéa = en Teofrasto, nombre por de pronto de dos árboles con las semillas encerradas en una vaina, uno al parecer el espantalobos (Colutea arborescens L. –kolytéa), el otro, endémico de las Islas Eólicas, seguramente el Cytisus aeolicus Lindl. (koloitía), más el de un sauce del monte Ida, quizá la Salix caprea L. (salicáceas –koloitéa).[3]

Especies aceptadas

A continuación se brinda un listado de las especies del género Colutea aceptadas hasta julio de 2014, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.

Sección Colutea Browicz

  • Subsección Arborescentes Browicz
  • Subsección Acutfoliae Browicz
  • Subsección Africanae Browicz
  • Subsección Graciles Browicz

Sección Muluflora Browicz

Sección Rostrata Browicz

  • Subsección Orientales Browicz
  • Subsección Centralasiaticae Browicz

Sección Armata

Referencias

  1. «Colutea». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultado el 19 de mayo de 2013.
  2. Colutea en PlantList
  3. En Flora Vascular

 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores y editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia ES

Colutea: Brief Summary ( шпански; кастиљски )

добавил wikipedia ES

Colutea es un género de 25 especies aceptadas de arbustos con flores y hojas caducas que alcanzan 2-5 metros de altura, son nativos de Europa meridional, África del norte y sudeste de Asia. Tiene hojas pinnadas de color verde claro. Las flores son amarillas o anaranjadas formando racimos. Los frutos son vainas infladas y atractivas que contienen las semillas.

Colutea arborescens es natural del Mediterráneo y tiene flores amarillas, alcanzando una altura de 5 metros. Se cultiva en Reino Unido como planta ornamental.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores y editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia ES

Rakkopensaat ( фински )

добавил wikipedia FI

Rakkopensaat (Colutea) on suku hernekasvien heimossa. Siihen 25 kuuluu lajia.[1]

Lajeja

Lähteet

  1. The Plant List: Colutea (englanniksi) Viitattu 1.10.2016.

Aiheesta muualla

Tämä kasveihin liittyvä artikkeli on tynkä. Voit auttaa Wikipediaa laajentamalla artikkelia.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedian tekijät ja toimittajat
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia FI

Rakkopensaat: Brief Summary ( фински )

добавил wikipedia FI

Rakkopensaat (Colutea) on suku hernekasvien heimossa. Siihen 25 kuuluu lajia.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedian tekijät ja toimittajat
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia FI

Colutea ( француски )

добавил wikipedia FR

Colutea est un genre de plantes de la famille des Fabacées.

Description[1]

Il s'agit d'arbustes ou de petits arbres, caducs.

Les feuilles sont imparipennées, rarement trifoliées.

Les inflorescences sont des racèmes axillaires à fleurs peu nombreuses, jaunes, roses à rouges. Le calice présente des sépales, avec 5 dents presque égales. La corolle est, comme pour la majorité des plantes de la famille, asymétrique : le pétale supérieur - l'étendard - est plus long que les ailes et la carène. Le style est arqué ascendant.

L'ovaire contient de nombreux ovules.

Les fruits sont des gousses, indéhiscentes, enflées et vésiculeuses, bivalves supérieurement, très caractéristiques du genre. Elles portent plusieurs graines réniformes.

Distribution

Le genre est réparti dans le pourtour méditerranéen (Espagne, France, Italie), dans le Caucase, dans l'Himalaya - en Afghanistan, au Népal et en Chine.

Liste des espèces

La liste des espèces est issue des index IPNI (The International Plant Names Index) et Tropicos (Index du jardin botanique du Missouri) consultés à la date de juillet 2012. Les plantes conservées dans le genre sont en caractères gras :

  • Colutea abyssinica Kunth & Bouché (1847)
  • Colutea acutifolia Shap. (1945)
  • Colutea aeschinomenoides Scop. (1788)
  • Colutea afghanica Browicz (1963)
  • Colutea alpina (L.) Lam. (1785) : voir Astragalus penduliflorus Lam.
  • Colutea americana Mill. (1768) : voir Diphysa americana (Mill.) M.Sousa
  • Colutea annua Murray (1775) : voir Lessertia annua (Murray) DC.
  • Colutea aperta Moench (1785) : voir Colutea orientalis Mill.
  • Colutea arborea L. ex Rydb. (1924) : voir Colutea arborescens L.
  • Colutea arborescens L. (1753)
    • Colutea arborescens subsp. atlantica (Browicz) Ponert (1972) : voir Colutea atlantica Browicz
    • Colutea arborescens subsp. atlantica O.Bolòs & Vigo (1974) : voir Colutea atlantica Browicz
    • Colutea arborescens subsp. cilicica (Boiss. & Balansa) Ponert (1972) : voir Colutea cilicica Boiss. & Balansa
    • Colutea arborescens fo. crispa Kirschn. (1864)[2]
    • Colutea arborescens subsp. gallica Browicz (1963)
    • Colutea arborescens subsp. hispanica (Talavera & Arista) Mateo & M.B.Crespo (2001)
    • Colutea arborescens var. nepalensis (Sims) Baker (1876) : voir Colutea nepalensis Sims
  • Colutea arenaria Poir. (1811) : voir Astragalus chorinensis L.f. - synonyme : Glycyrrhiza costulata Hand.-Mazz.
  • Colutea armata Hemsl. & Lace (1891)
  • Colutea armena Boiss. & A.Huet (1856)
  • Colutea astragalina (DC.) Poir. (1811) : voir Astragalus alpinus L.
  • Colutea atabajevii B.Fedtsch. (1937)
  • Colutea atabajevi B.Fedtsch. (1937) : voir Colutea atabajevii B.Fedtsch. (erreur vraisemblable d'orthographe)
  • Colutea atlantica Browicz (1963)
  • Colutea aurantiaca Hort. ex Handl. (1894) : voir Colutea arborescens L.
  • Colutea australis (L.) Lam. (1785) : voir Astragalus australis (L.) Lam.
  • Colutea baetica (L.) Poir. (1811) : voir Erophaca baetica (L.) Boiss.
  • Colutea baetica (L.) Cav. (1803) : voir Erophaca baetica (L.) Boiss.
  • Colutea brachyptera Sumnev. (1941)
  • Colutea brevialata Lange (1861) : voir Colutea arborescens subsp. gallica Browicz
  • Colutea buhsei (Boiss.) Shap. (1945)
  • Colutea canescens Shap. (1945) : voir Colutea paulsenii var. canescens (Shap.) Browicz
  • Colutea caspica M.Bieb. (1808) : voir Sphaerophysa salsula (Pall.) DC.
  • Colutea cilicica Boiss. & Balansa (1856)
  • Colutea crocea Hort. ex Handl. (1894) : voir Colutea arborescens L.
  • Colutea cruenta Aiton (1789) : voir Colutea orientalis Mill.
  • Colutea davisiana Browicz (1963) : voir Colutea melanocalyx subsp. davisiana (Browicz) Chamberlain
  • Colutea davurica Spreng. (1826) : voir Sphaerophysa salsula (Pall.) DC.
  • Colutea delavayi Franch. (1889)
  • Colutea excisa Thunb. (1800) : voir Lessertia excisa (Thunb.) DC.
  • Colutea fistulosa Retz. (1783) : voir Lessertia perennans (Medik.) DC.
  • Colutea floribunda Poir. (1811) : voir Glottidium vesicarium (Jacq.) R.M.Harper
  • Colutea florida Salisb. (1796) : voir Colutea arborescens L.
  • Colutea frigida (L.) Poir. (1811) : voir Astragalus frigidus (L.) A.Gray
  • Colutea frutescens L. (1753) : voir Sutherlandia frutescens (L.) R.Br.
  • Colutea fruticosa Houtt. (1775) : voir Sutherlandia frutescens (L.) R.Br.
  • Colutea fruticosa Merr. (1938) : voir Sutherlandia frutescens (L.) R.Br.
  • Colutea galegifolia (Andrews) Sims (1804) : voir Swainsona galegifolia (Andrews) R.Br.
  • Colutea gifana Parsa (1947)
  • Colutea glabra (Clarion) Poir. (1811) : voir Astragalus australis (L.) Lam.
  • Colutea gracilis Freyn & Sint. ex Freyn (1904)
  • Colutea grandiflora Salisb. (1796) : voir Sutherlandia frutescens (L.) R.Br.
  • Colutea guntensis Rassulova & Sharipova (1978) : voir Colutea paulsenii subsp. mesantha (Shaparenko ex Ali) Ali
  • Colutea halicacacba Poir. (1811) : voir Astragalus vulnerariae DC.
  • Colutea halepica Lam. (1785)
  • Colutea herbacea L. (1753) : voir Coluteastrum herbaceum (L.) Kuntze
  • Colutea hirsuta Roth (1788) : voir Colutea arborescens L.
  • Colutea hispanica Talavera & Arista (1998) : voir Colutea arborescens subsp. hispanica (Talavera & Arista) Mateo & M.B.Crespo
  • Colutea humilis Scop. (1787) : voir Lessertia herbacea (L.) Druce
  • Colutea hybrida Shap. (1945) : voir Colutea paulsenii subsp. orbiculata (Sumnev.) Yakovlev
  • Colutea incana Poir. (1811) : voir Astragalus inflatus DC.
  • Colutea insularis Browicz (1963)
  • Colutea istria Mill. (1768) : voir Colutea halepica Lam.
  • Colutea jarnolenkoi Shap. (1945)
  • Colutea jarmolenkoi var. hirsuta Browicz (1963) : voir Colutea brachyptera Sumnev.
  • Colutea karakoramensis Kitam. (1963) : voir Colutea paulsenii subsp. mesantha (Shaparenko ex Ali) Ali
  • Colutea komarovii Takht. (1940)
  • Colutea kopetdaghensis B.Fedtsch. (1937) : voir Colutea atabajevii B.Fedtsch.
  • Colutea kunawarensis Lipsky (1910) : voir Colutea persica Boiss.
  • Colutea linearis Thunb. (1800) : voir Lessertia herbacea (L.) Druce
  • Colutea longialata Koehne (1896)
  • Colutea × media Willd. (1809) - Hybride : Colutea arborescens L. × Colutea orientalis Mill.
  • Colutea melanocalyx Boiss. & Heldr. (1849)
    • Colutea melanocalyx subsp. davisiana (Browicz) Chamberlain (1970)
  • Colutea mesantha Shaparenko ex Ali (1959) : voir Colutea paulsenii subsp. mesantha (Shaparenko ex Ali) Ali
  • Colutea microphylla Delile (1847) : voir Colutea halepica Lam.
  • Colutea multiflora Shaparenko ex Ali (1959)
  • Colutea nepalensis Sims (1826) - synonyme : Colutea arborescens var. nepalensis (Sims) Baker
  • Colutea novae-hollandiae Walp. (1852) : voir Swainsona formosa (G.Don) J.Thompson
  • Colutea obtusata (DC.) Thunb. (1800) : voir Coluteastrum obtusatum (DC.) Kuntze
  • Colutea orbiculata Sumnev. (1941) : voir Colutea paulsenii subsp. orbiculata (Sumnev.) Yakovlev
  • Colutea orientalis Lam. (1785) : voir Colutea orientalis Mill.
  • Colutea orientalis Mill. (1768)
  • Colutea pallida Salisb. (1796) : voir Colutea halepica Lam.
  • Colutea paulsenii Freyn & Sint. ex Freyn (1904)
    • Colutea paulsenii var. canescens (Shap.) Browicz (1963) - synonyme : Colutea canescens Shap.
    • Colutea paulsenii fo. mesantha (Shaparenko ex Ali) Rassulova & Sharipova (1978) : voir Colutea paulsenii subsp. mesantha (Shaparenko ex Ali) Ali
    • Colutea paulsenii subsp. mesantha (Shaparenko ex Ali) Ali (1977)
    • Colutea paulsenii subsp. orbiculata (Sumnev.) Yakovlev
  • Colutea perennans (Medik.) Jacq. (1762) : voir Lessertia perennans (Medik.) DC.
  • Colutea persica Boiss. (1845)
    • Colutea persica var. buhsei Boiss. (1872) : voir Colutea buhsei (Boiss.) Shap.
    • Colutea persica var. gracilis (Freyn & Sint. ex Freyn) Parsa (1947) : voir Colutea gracilis Freyn & Sint. ex Freyn
  • Colutea pocockii Aiton (1789) : voir Colutea halepica Lam.
  • Colutea procumbens Mill. (1768) : voir Coluteastrum procumbens (Mill.) Kuntze
  • Colutea prophyrogramma Rech.f. (1964)
  • Colutea prostrata (DC.) Thunb. (1800) : voir Coluteastrum prostratum (DC.) Kuntze
  • Colutea pubescens (DC.) Thunb. (1800) : voir Coluteastrum pubescens (DC.) Kuntze
  • Colutea purpurea Hort. ex Lavallee (1877) : voir Colutea orientalis Mill.
  • Colutea rigida Thunb. (1800) : voir Lessertia fruticosa Lindl.
  • Colutea rostrata Sumnev. (1941)
  • Colutea rostrata Gilli (1957) : voir Colutea paulsenii Freyn & Sint. ex Freyn (planche A) ou Colutea nepalensis Sims
  • Colutea rubra Medik. (1782) : voir Colutea arborescens L.
  • Colutea salsola (Pall.) Poir. (1811) : voir Sphaerophysa salsula (Pall.) DC. (Jean-Louis Marie Poiret a mal orthographié l'épithète spécifique) - synonyme : Phaca salsula Pall.
  • Colutea sanguinea Pall. : voir Colutea orientalis Mill.
  • Colutea spinosa Forssk. (1775) : voir Astragalus forsskalii (Forssk.) Boiss.
  • Colutea tomentosa (DC.) Thunb. (1800)
  • Colutea triflora (DC.) Poir. (1811) : voir Astragalus triflorus (DC.) A.Gray
  • Colutea trifoliata Poir. (1811) : voir Pycnospora lutescens (Poir.) Schindl.
  • Colutea triphylla Bunge ex Boiss. (1872) : voir Oreophysa microphylla (Jaub. & Spach) Browicz
  • Colutea uniflora G.Beck ex Stapf (1886)
  • Colutea × variabilis Browicz (1963)
  • Colutea versicolor Salisb. (1796) : voir Colutea orientalis Mill.
  • Colutea vesicaria (DC.) Thunb. (1800) : voir Coluteastrum vesicarium (DC.) Kuntze
  • Colutea wightiana Wallich ex Steudel (1840) : voir Sutherlandia frutescens (L.) R.Br.
  • Colutea wolgarica (L.f.) Lam. (1785) : voir Calophaca wolgarica (L.f.) Pall. ex Fisch. - synonyme : Cytisus wolgaricus L.f.

Utilisation

La principale utilisation des espèces du genre Colutea est ornementale. Une utilisation des espèces caucasiennes comme plantes laxatives est signalée par K. K. Shaparenko[1].

Historique du genre

 src=
Planche de Leonhart Fuchs - 1549

Quelques plantes de ce genre sont connues, en particulier Colutea arborescens depuis très longtemps en Europe. Le terme Colutea (Κολυτέα) existe déjà en grec et est mentionné par Theophraste dans son Histoire des plantes (Περὶ Φυτῶν Ιστορίας) mais il recouvre plutôt une espèce du genre Trigonella.

La première iconographie que nous possédons est celle produite par Leonhart Fuchs en 1549 (image ci-contre)[3].

Joseph Pitton de Tournefort décrit le genre - division botanique qu'il applique avant Linné - Colutea ou Baguenaudier une première fois en 1694 avec quatre espèces[4] puis complète le genre en 1700[5], description associée à une très belle illustration[6]. Il y place cinq espèces en 1700, puis une sixième en 1703, dont trois sont actuellement toujours dans le genre :

  • Colutea vesicaria (1694) : Colutea arborescens
  • Colutea vesicaria, vesiculis rubentibus (1700) : Colutea atlantica
  • Colutea aethiopica, flore purpureo (1694) : Colutea frutescens, i.e. Sutherlandia frutescens
  • Colutea humilis, Syriaca, flore violaceo (1694) ?
  • Colutea verae crucis, vesicaria (1694) ?
  • Colutea orientalis, flore sanguinei coloris, lutea macula notato (1703) : Colutea orientalis

Sa description de 1694 en français, traduite en latin en 1700, est remarquable et reste celle du genre (sauf la précision du pistil arqué) : « Le baguenaudier est un genre dont la fleur est légumineuse. Le calice pousse le pistil qui devient dans la suite une gousse membraneuse, enflée comme une vessie, composée de deux cosses entre lesquelles se trouvent plusieurs semences de la figure d'un petit rein ».

Carl von Linné crée le genre en 1753 sans mentionner toutes ces antériorités : il y place seulement trois espèces : Colutea arborescens, Colutea frutescens et Colutea herbacea donc une seule subsiste dans le genre[7].

Jean-Baptiste de Lamarck publie une première synthèse en 1783 avec ajout de trois espèces[8]. Il distingue les espèces ligneuses (celles qui resterons dans le genre) des espèces herbacées (qui seront placées ultérieurement principalement dans différents genres - Coluteastrum ou Astragalus en particulier -).

Pierre Edmond Boissier, en 1872, effectue une première révision systématique du genre en distinguant deux sections : Eucolutea (avec C. arborescens, C. melanocalyx, C. armena', C. halepica, C.cilicica, C. cruenta, C. persica) et Oreophysa (avec C. triphylla)[9].

Camillo Karl Schneider en 1907 établit une nouvelle revue complète du genre très documentée et illustrée[10].

En 1940-1941 (publication en 1945, après son décès), K. K. Shaparenko effectue à nouveau une révision du genre (pour les espèces de la partie asiatique)[1]. En 1956, est aussi publiée (à titre posthume) son étude organisant le genre en deux autres sections : Ovalifoliatae et Rotundifoliatae. Il prend en compte, par ailleurs, les espèces fossiles connues à l'époque. Enfin, il date du crétacé supérieur la première apparition d'un fossile apparenté au genre[11].

En 1967, Kasimierz Browicz distingue quatre sections et six sous-sections où se répartissent les 26 espèces alors comptées dans le genre[12]. Sa classification est donnée ci-dessous.

Subdivisions du genre Colutea selon Browics

Section Colutea Browicz

  • Sous-section Arborescentes Browicz
    • Colutea arborescens L.
    • Colutea armena Boiss. & A.Huet.
    • Colutea atlantica Browicz
    • Colutea cilicica Boiss. & Balansa
    • Colutea davisiana Browicz
    • Colutea insularis Browicz
    • Colutea melanocalyx Boiss. & Heldr.
  • Sous-section Acutifoliae Browicz
    • Colutea acutifolia Shapar.
  • Sous-section Africanae Browicz
    • Colutea abyssinica Kunth & Bouché
  • Sous-section Graciles Browicz
    • Colutea gracilis Freyn & Sint. ex Freyn
    • Colutea hybrida Shapar.
    • Colutea istria Mill.
    • Colutea persica Boiss.

Section Multiflora Browicz

    • Colutea delavayi Franch.
    • Colutea multiflora Shapar. ex Ali

Section Rostrata Browicz

  • Sous-section Orientales Browicz
  • Sous-section Centralasiaticae Browicz
    • Colutea afghanica Browicz
    • Colutea buhsei (Boiss.) Shapar.
    • Colutea gifana Parsa
    • Colutea nepalensis Sims
    • Colutea paulsenii Freyn

Section Armata

    • Colutea armata Hemsl. & Lace
    • Colutea komarovii Takht.
    • Colutea uniflora G.Beck. ex Stapf

Bien que la plus récente, cette dernière révision tend à se révéler inconsistante au regard des travaux actuels de phylogénétique[13].

Posistion taxinomique

Le genre est actuellement classé dans sous-tribu des Astragalinae, de la tribu des Galegeae de la sous-famille des Faboideae par l'index GRIN. Historiquement, il était placé dans la sous-tribu des Coluteinae Benth. & Hook.f.

Le classement actuel est remis en cause par les études phylogénétiques depuis plus de 10 ans[14]. Les travaux de Martin F. Wojciechowski placent le genre Colutea sur la même branche que les genres Swainsona et Carmichaelia et parallèle au genre Astragalus (ce qui rend, au sein de la sous-famille des Faboideae, la tribu Galegeae paraphylétique)[15]. Une révision sera nécessaire.

La chronologie phylogénétique de la sous-famille est maintenant bien cernée. La divergence de la sous-famille conctenant ces genres devrait dater, selon l'évaluation par Martin F. Wojciechowski, de 8 à 15 Ma, datation précisée par l'étude de 2009 de Mingli Zhang, Yun Kang, Lihua Zhou, Dietrich Podlech sur le genre Astragalus à 14,8 Ma pour la divergence entre les sous-tribus Astragalinae et Coluteinae[16]. La date de divergence du genre Colutea dans la tribu des Coluteinae est fixée à 6 Ma (figure 2 de l'étude de Lingli Zhang, Yun Kang, Lihua Zhou, Dietrich Podlech).

Notes et références

  1. a b et c Informations issues de K. K. Shaparenko - Flore d'URSS - Volume 11 - p. 315-316
  2. La forme cripa est non relevée par les index, mais présente chez Camillo Karl Schneider - Illustriertes Handbuch der Laubholzkunde - Volume 2 - p. 88
  3. Leonhart Fuchs - Plantarum effigies - Lyon : Balthazar Arnoullet, 1549 - p. 251
  4. Joseph Pitton de Tournefort - Élémens de botanique: ou Méthode pour connoître les plantes - Volume 1 - p. 509
  5. Joseph Pitton de Tournefort - Institutiones rei herbariae - Tome 1 - Paris, 1700 - p. 649-650 - Ouvrage numérisé par Gallica
  6. Joseph Pitton de Tournefort - Institutiones rei herbariae - Tome 3 - Paris, 1700 - planche 418 - image numérisée par Gallica
  7. Carl von Linné - Species plantarum - volume 2 - Stockholm, 1753 - p. 727
  8. Jean-Baptiste de Lamarck - Encyclopédie méthodique: botanique - Volume 1 - Paris, 1783 - p. 352-354
  9. Pierre Edmond Boissier - Flora Orientalis sive enumeratio plantarum in Oriente a Graecia et Aegypto ad Indiae fines hucusque observatarum - Volume II - Genève et Bâle, 1872 - p. 193-196
  10. Camillo Karl Schneider - Illustriertes Handbuch der Laubgeholze Kunde - Volume 2 - Jena, 1907 - p. 85-93
  11. K. K. Shaparenko - Fossil Leguminosae and some questions concerning the classification of paleobotanical findings - Botanical Journal of URSS - Volume 25 - 1940 - p. 102-121
  12. Kasimierz Browicz - The genus Colutea L. - Monographiae botanicae - Volume 15 - 1967
  13. Travaux de Javier Hornero del Castillon en référence
  14. Walter S. Judd, Christopher S. Campbell, Elizabeth A. Kellogg, Peter Stevens - Botanique systématique: Une perspective phylogénétique - Chapitre 8 - 2001 - p. 288
  15. Martin F. Wojciechowski - Reconstructing the phylogeny of legumes (Leguminoseae) : an early 21st century perspective - Advances in Legumes - Part. 10 - Higher level systematics - Royal Botanic Gardens, Kew : 2003 - 39 p. Document numérisé
  16. Mingli Zhang, Yun Kang, Lihua Zhou, Dietrich Podlech - Phylogenetic origine of Phillobium with a further implication for diversification of Astragalus in China - Journal of integrative plant biology - 2009 - p. 3 Document numérisé. Cette étude, dans la figure 1, place deux espèces étudiées Colutea arborescens et Colutea istria dans une branche bien homogène, au même niveau que deux espèces Astragalus cysticalyx et Sphaerophysa salsula (ex Colutea salsola (Pall.) Poir.) qui devraient en toute logique soient être reversées dans le genre Colutea (dans un sous genre spécifique), soit constituer un ou deux genres correspondant à l'espèce Astragalus cysticalyx pouvant être déplacée dans le genre Sphaerophysa (un seul genre) ou pouvant être l'espèce type d'un nouveau genre (deux genres).

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia FR

Colutea: Brief Summary ( француски )

добавил wikipedia FR

Colutea est un genre de plantes de la famille des Fabacées.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia FR

Žanowc ( горнолужички )

добавил wikipedia HSB

Žanowc[1] (Colutea) je ród ze swójby łušćinowcow.

Wobsahuje sćěhowace družiny:

Noty

  1. 1,0 1,1 Prawopisny słownik, Hornjoserbski słownik, ISBN 3-7420-1920-1, strona 672


Qsicon Lücke.png
Tutón nastawk resp. wotrězk hišće ma wobsahowe mjezoty: faluja někotre družiny. Hlej de:Blasensträucher.
Pomhaj Wikipediju, z tym ty jón rozšěriš a nětko wudospołniš.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia HSB

Žanowc: Brief Summary ( горнолужички )

добавил wikipedia HSB

Žanowc (Colutea) je ród ze swójby łušćinowcow.

Wobsahuje sćěhowace družiny:

Čerwjeny žanowc (Colutea orientalis) Žołty žanowc (Colutea arborescens)
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia authors and editors
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia HSB

Colutea ( италијански )

добавил wikipedia IT

Colutea L. è un genere che comprende una ventina di specie di arbusti della famiglia delle Leguminose o Fabacee. La caratteristica forma rigonfia dei frutti ha valso a questa pianta il nome comune di vescicaria.

Descrizione

Le specie del genere Colutea hanno tutte portamento arbustivo - alcune specie possono arrivare fino a 5 m d'altezza.

Le foglie sono composte, pennate.

I fiori sono gialli o arancioni, riuniti in racemi, e hanno la caratteristica forma papilionacea della maggior parte delle leguminose.

I frutti sono legumi rigonfi d'aria, che passano dal verde pallido iniziale a un colore rossiccio o bruno a maturazione completa.

Areale

Colutea ha un tipico areale euro-asiatico, con preferenza per i climi temperati e caldi, anche asciutti. Oltre che in Europa e in Asia, è rappresentato da due specie in Africa.

Il genere è stato introdotto anche negli Stati Uniti, nelle isole Mauritius e in altre località.

Sistematica

Specie

Secondo Species 2000 [1] sono accettate le seguenti specie:

 src=
Colutea persica

 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autori e redattori di Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia IT

Colutea: Brief Summary ( италијански )

добавил wikipedia IT

Colutea L. è un genere che comprende una ventina di specie di arbusti della famiglia delle Leguminose o Fabacee. La caratteristica forma rigonfia dei frutti ha valso a questa pianta il nome comune di vescicaria.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autori e redattori di Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia IT

Pūslius ( литвански )

добавил wikipedia LT

Pūslius (lot. Colutea, vok. Blasensträucher) – pupinių (Fabaceae) šeimos Faboideae pošeimio augalų gentis.

Žinomos 25 rūšys:

  • Krūminis pūslius (Colutea arborescens)
  • Colutea atlantica
  • Colutea cilicica
  • Colutea gracilis
  • Colutea istria
  • Colutea melanocalyx
  • Colutea orientalis
  • Colutea persica

Lietuvoje vienintelė, retai auganti rūšis:

  • Krūminis pūslius (Colutea arborescens). Krūmas, išaugantis iki 4 m aukščio. Lapai 6-15 cm ilgio. Žydi birželio mėn.
 src=
Krūminis pūslius


Vikiteka

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia LT

Pūslius: Brief Summary ( литвански )

добавил wikipedia LT

Lietuvoje vienintelė, retai auganti rūšis:

Krūminis pūslius (Colutea arborescens). Krūmas, išaugantis iki 4 m aukščio. Lapai 6-15 cm ilgio. Žydi birželio mėn.  src= Krūminis pūslius


Vikiteka

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Vikipedijos autoriai ir redaktoriai
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia LT

Moszenki (roślina) ( полски )

добавил wikipedia POL

Moszenki, truszczelina, kolutea (Colutea L.) – rodzaj roślin z rodziny bobowatych. Rodzaj ten obejmuje około 30 gatunków krzewów. Gatunkiem typowym jest Colutea arborescens L.[2].

Systematyka

Synonimy taksonom.[2]

Baguenaudiera Bubani

Pozycja według APweb (2001...) – aktualizowany system APG II

Jeden z rodzajów podrodziny bobowatych właściwych Faboideae w rzędzie bobowatych Fabaceae s.l.[1]. W obrębie podrodziny należy do plemienia Galegeae, podplemienia Astragalinae[3].

Pozycja w systemie Reveala (1995-1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Fabanae R. Dahlgren ex Reveal, rząd bobowce (Fabales Bromhead), rodzina bobowate (Fabaceae Lindl.), podplemię Colutinae Baill. in M.A. Hartog [trans.], rodzaj moszenki (Colutea L.)[4].

Gatunki flory Polski[5]
Inne gatunki (wybór)[3]
  • Colutea buhsei (Boiss.) Shap.
  • Colutea cilicia
  • Colutea cilicica Boiss. & Balansa
  • Colutea gracilis Freyn & Sint.
  • Colutea istria Mill.
  • Colutea nepalensis Sims
  • Colutea orientalis Mill.
  • Colutea persica Boiss.

Przypisy

  1. a b Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website/Fabaceae (ang.). 2001–. [dostęp 2009-09-23].
  2. a b Index Nominum Genericorum. [dostęp 2009-01-28].
  3. a b Germplasm Resources Information Network (GRIN). [dostęp 2010-02-05].
  4. Crescent Bloom: Systematyka rodzaju Colutea (ang.). The Compleat Botanica. [dostęp 2009-01-28].
  5. Zbigniew Mirek, Halina Piękoś-Mirkowa, Adam Zając, Maria Zając: Flowering plants and pteridophytes of Poland. A checklist. Krytyczna lista roślin naczyniowych Polski. Instytut Botaniki PAN im. Władysława Szafera w Krakowie, 2002. ISBN 83-85444-83-1.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia POL

Moszenki (roślina): Brief Summary ( полски )

добавил wikipedia POL

Moszenki, truszczelina, kolutea (Colutea L.) – rodzaj roślin z rodziny bobowatych. Rodzaj ten obejmuje około 30 gatunków krzewów. Gatunkiem typowym jest Colutea arborescens L..

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia POL

Colutea ( португалски )

добавил wikipedia PT

Colutea é um género botânico pertencente à família Fabaceae.[1]

Classificação do gênero

Referências

  1. «pertencente à — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020
 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores e editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia PT

Colutea: Brief Summary ( португалски )

добавил wikipedia PT

Colutea é um género botânico pertencente à família Fabaceae.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Autores e editores de Wikipedia
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia PT

Blåsärtssläktet ( шведски )

добавил wikipedia SV

Blåsärtssläktet (Colutea) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med cirka 25 arter och förekommer i södra Europa, Nordafrika, samt i västra och centrala Asien. Några arter odlas ibland som trädgårdsväxter i Sverige.

Externa länkar

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia författare och redaktörer
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia SV

Blåsärtssläktet: Brief Summary ( шведски )

добавил wikipedia SV

Blåsärtssläktet (Colutea) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med cirka 25 arter och förekommer i södra Europa, Nordafrika, samt i västra och centrala Asien. Några arter odlas ibland som trädgårdsväxter i Sverige.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia författare och redaktörer
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia SV

Міхурник ( украински )

добавил wikipedia UK

Міху́рник (Colutea) — рід рослин родини бобових. Листопадні, переважно неколючі чагарники з непарноперистим листям.

Опис

Квітки метеликового типа, зазвичай жовті, в кистях пазух. Плоди — багатосім'яні роздуті боби (звідси назва).

Поширення

Близько 25 видів, в Південній Європі, Північно-західній і Східній Африці, в Західній і Центральній Азії. У екс-СРСР 13 видів (Середня Азія, Кавказ, Крим); 10 видів культивують як декоративні, частіше за інших — М. деревоподібний (Colutea arborescens). Міхурник незрідка називають також папороть цистоптерис.

Question book-new.svg
Ця стаття не містить посилань на джерела. Ви можете допомогти поліпшити цю статтю, додавши посилання на надійні джерела. Матеріал без джерел може бути підданий сумніву та вилучений. (серпень 2010) NCI peas in pod.jpg Це незавершена стаття про Бобові.
Ви можете допомогти проекту, виправивши або дописавши її.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Автори та редактори Вікіпедії
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia UK

Міхурник: Brief Summary ( украински )

добавил wikipedia UK

Міху́рник (Colutea) — рід рослин родини бобових. Листопадні, переважно неколючі чагарники з непарноперистим листям.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Автори та редактори Вікіпедії
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia UK

Colutea ( виетнамски )

добавил wikipedia VI

Colutea là một chi gồm khoảng 25 loài thuộc họ Đậu, cao 2–5 m, bản địa của Nam Âu, Bắc PhiTây Nam Á.

Hình ảnh

Chú thích

Tham khảo

  • The New RHS Dictionary of Gardening ed. A. Huxley, 1992.
 src= Wikispecies có thông tin sinh học về Colutea  src= Wikimedia Commons có thư viện hình ảnh và phương tiện truyền tải về Colutea


Bài viết liên quan đến tông đậu Galegeae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.


лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia tác giả và biên tập viên
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia VI

Colutea: Brief Summary ( виетнамски )

добавил wikipedia VI

Colutea là một chi gồm khoảng 25 loài thuộc họ Đậu, cao 2–5 m, bản địa của Nam Âu, Bắc PhiTây Nam Á.

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Wikipedia tác giả và biên tập viên
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia VI

Пузырник (род цветковых растений) ( руски )

добавил wikipedia русскую Википедию
У этого термина существуют и другие значения, см. Пузырник.
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Rosanae
Порядок: Бобовоцветные
Семейство: Бобовые
Подсемейство: Мотыльковые
Подтриба: Астрагаловые
Род: Пузырник
Международное научное название

Colutea L., 1753

Типовой вид Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 26549NCBI 47648EOL 27802GRIN g:2831IPNI 22065-1

Пузы́рник (лат. Colútea) — листопадный кустарник; род растений семейства Бобовые (Fabaceae).

Ботаническое описание

Заготовка раздела
Этот раздел не завершён.
Вы поможете проекту, исправив и дополнив его.
 src=
Пузырник древовидный (Colutea arborescens). Ботаническая иллюстрация из книги А. Маскле Atlas des plantes de France, 1891

Листья пузырника осенью становятся золотыми, красными, коричневыми.

Цветёт пузырник с июня по октябрь мелкими немногочисленными цветками.

После цветения (в октябре) появляются большие вздувшийся плоды, к началу ноября они опадают. Семена пузырника ядовиты.

Распространение и среда обитания

Виды рода Пузырник распространены в районах с умеренным климатом Евразии (Центральная и Восточная Европа, Малая и Средняя Азия, Кавказ и Закавказье)[3].

В культуре

Самый распространённый декоративный вид пузырника — Пузырник древовидный с крупными, изящными плодами.

Место и почва

Пузырник предпочитает солнечное место и бедную песчаную почву, но может хорошо расти также на тяжёлых, глинистых почвах.

Размножение

Пузырник легко размножается посевом семян весной или зелёными черенками летом.

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
  2. Entry for Colutea L. (англ.). NCU-3e. Names in current use for extant plant genera. Electronic version 1.0. International Association for Plant Taxonomy (Sept 24, 1997). Проверено 1 июня 2013. Архивировано 1 июня 2013 года.
  3. Флора СССР, 1945, с. 315—323.
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Авторы и редакторы Википедии
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia русскую Википедию

Пузырник (род цветковых растений): Brief Summary ( руски )

добавил wikipedia русскую Википедию

Пузы́рник (лат. Colútea) — листопадный кустарник; род растений семейства Бобовые (Fabaceae).

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
Авторы и редакторы Википедии
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia русскую Википедию

鱼鳔槐属 ( кинески )

добавил wikipedia 中文维基百科

鱼鳔槐属学名Colutea)是蝶形花科下的一个属,为落叶灌木植物。该属共有约26种,分布于南欧喜马拉雅非洲东北部。[1]

参考文献

  1. ^ 中国种子植物科属词典. 中国数字植物标本馆. (原始内容存档于2012-04-11).

外部链接

小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
维基百科作者和编辑
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia 中文维基百科

鱼鳔槐属: Brief Summary ( кинески )

добавил wikipedia 中文维基百科

鱼鳔槐属(学名:Colutea)是蝶形花科下的一个属,为落叶灌木植物。该属共有约26种,分布于南欧喜马拉雅非洲东北部。

лиценца
cc-by-sa-3.0
авторски права
维基百科作者和编辑
изворно
посети извор
соработничко мреж. место
wikipedia 中文维基百科