Lotus (lat. Lotus) - paxlakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Lotus (lat. Lotus) - paxlakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Lotus és un gènere de plantes de la família Fabaceae. Són plantes formadores de pastures que sovint s'utilitzen com a farratgeres. Poden tenir una tija llenyosa. Els fruits formen una beina.
En total hi ha unes 150 espècies del gènere Lotus. Algunes són autòctones als Països Catalans (marcades amb ∗):[1]
Lotus és un gènere de plantes de la família Fabaceae. Són plantes formadores de pastures que sovint s'utilitzen com a farratgeres. Poden tenir una tija llenyosa. Els fruits formen una beina.
Štírovník (Lotus) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to byliny až keře se složenými listy a nejčastěji se žlutými květy. V květeně ČR je tento rod zastoupen 4 druhy, z nichž zdaleka nejběžnější je štírovník růžkatý. Některé druhy z Kanárských ostrovů se pěstují jako okrasné kbelíkové rostliny.
Štírovníky jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny a polokeře, výjimečně i keře. Listy jsou zpeřené nebo dlanitě složené, obvykle přisedlé, skládající se ze 3 až 9 lístků. Většina druhů má 5 lístků, z toho 3 jsou na konci osy listu a 2 po stranách při jeho bázi. Lístky při bázi listu připomínají palisty a nejčastěji mají jiný tvar než koncové lístky. Palisty chybějí nebo jsou redukované na drobné žlázky. Květy jsou nahloučené do úžlabních stopkatých okolíků podepřených 1 až 3 listeny nebo jednotlivé. Kalich je zvonkovitý až trumpetovitý, zakončený 5 zuby nebo dvoupyský. Koruna je žlutá, růžová, bílá, fialová nebo hnědá. Tyčinky jsou dvoubratré (9+1), s 1 tyčinkou zcela volnou a ostatními do různé výšky srostlými. V semeníku je několik až mnoho vajíček. Lusky jsou vejčité až podlouhlé, zploštělé nebo s oválným průřezem, přímé nebo zahnuté, pukavé a otevírající se oběma švy nebo výjimečně nepukavé. Semena jsou nezploštělé nebo jen mírně zploštělá.[1][2]
Štírovníků je celkem asi 120 až 130 druhů. Vyskytují se v Evropě, Africe, Asii, Austrálii, Makaronézii a v Tichomoří. Některé druhy byly zavlečeny do Ameriky a na Nový Zéland.[2]
V České republice rostou celkem 4 druhy štírovníku. Zdaleka nejběžnější je štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), rozšířený na celém území od nížin do hor na poměrně široké paletě stanovišť. Zbývající tři druhy mají nároky na stanoviště vyhraněnější. Štírovník Borbásův (Lotus borbasii) je druh suchých výslunných stanovišť na zásaditých půdách a v ČR se vyskytuje pouze na jižní Moravě. Štírovník tenkolistý (Lotus tenuis) je charakteristický druh slanisk a těžkých jílovitých půd s vysokým obsahem minerálních solí. Štírovník bažinný (Lotus pedunculatus, syn. L. uliginosus) roste na vlhkých až bažinných stanovištích na neutrálních až kyselých půdách.[1]
Z celé Evropy je uváděno 29 druhů štírovníků, z nichž velká většina roste ve Středomoří. Některé druhy jsou rozšířené v podstatě po celém Středomoří, zejména Lotus angustissimus, Lotus edulis, L. cytisoides a L. ornithopodioides, většina druhů je však omezena jen na určitou část jižní Evropy nebo se jedná o endemity. L. azoricus je endemit Azorských ostrovů. Několik druhů roste i v Alpách: mimo štírovníku růžkatého (L. corniculatus) je to štírovník tenkolistý (L. tenuis), štírovník bažinný (Lotus pedunculatus), L. alpinus a několik druhů omezených pouze na jihozápadní část alpského oblouku.[3][4][5] Vícero endemických druhů štírovníku roste na Kanárských ostrovech, z nichž Lotus berthelotii, Lotus maculatus a Lotus eremiticus vynikají sivým olistěním a nádhernými červenavými květy.[6]
Rod Lotus je největším rodem tribu Loteae a náleží mezi taxonomicky komplikované skupiny.[7] Ve fylogenetické studii z roku 2008 byly na základě rozboru nrITS sekvencí do tohoto rodu vřazeny druhy rodů ledenec (Tetragonolobus) a bílojetel (Dorycnium), neboť rod Lotus je ve stávajícím pojetí parafyletický. Tyto změny však nejsou v botanické literatuře dosud akceptovány a tento rod na komplexní studii teprve čeká. Z rodu Lotus byly také vyjmuty 3 druhy a zařazeny do samostatných rodů: Pseudolotus villosus, Podolotus hosackioides a Keibirita roudairei.[8][9]
Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) je velmi proměnlivý druh s množstvím popsaných variet a forem. Náleží do polyploidního komplexu blízce příbuzných a podobných druhů, které často nelze na základě morfologie jednoznačně rozlišit.[1][2]
Štírovníky obsahují v semenech neproteinové kyseliny, např. jedovatý kanavalin. V semenáčcích a v některých případech i v dospělých rostlinách jsou přítomny kyanogenní glykosidy.[1]
Mladé lusky středomořského druhu Lotus tetragonolobus jsou používány jako zelenina.[2] Některé druhy pocházející z Kanárských ostrovů, zejména Lotus berthelotii a L. maculatus, se pěstují jako okrasné kbelíkové rostliny. Vyznačují se plazivým až převislým růstem, úzkými dužnatými šedozelenými listy a velmi zdobnými žlutooranžovými až červenavými špičatými květy kontrastujícími s šedavým olistěním. Tyto druhy nejsou v podmínkách střední Evropy mrazuvzdorné.
Obrázky, zvuky či videa k tématu štírovník ve Wikimedia Commons
Štírovník (Lotus) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to byliny až keře se složenými listy a nejčastěji se žlutými květy. V květeně ČR je tento rod zastoupen 4 druhy, z nichž zdaleka nejběžnější je štírovník růžkatý. Některé druhy z Kanárských ostrovů se pěstují jako okrasné kbelíkové rostliny.
Kællingetand (Lotus) er en slægt med flere end 125 arter, som er udbredt på alle kontinenter (undtagen Antarktis), hvor de findes i plantesamfund fra lavlandet til de alpine toppe på bjergene. Det er oftest flerårige, urteagtige planter med trekoblede blade og to akselblade af samme størrelse som småbladene. Blomsterne er samlet endestillede, hovedagtige halvskærme med tre til ti blomster i hver. De enkelte blomster er 5-tallige og uregelmæssige (typiske ærteblomster) med gule eller orangerøde kronblade. Frugterne er hornagtigt krummede bælge med nogle få frø.
Nogle af arterne i slægten. De tre sidstnævnte er vildtvoksende i Danmark.
Kællingetand (Lotus) er en slægt med flere end 125 arter, som er udbredt på alle kontinenter (undtagen Antarktis), hvor de findes i plantesamfund fra lavlandet til de alpine toppe på bjergene. Det er oftest flerårige, urteagtige planter med trekoblede blade og to akselblade af samme størrelse som småbladene. Blomsterne er samlet endestillede, hovedagtige halvskærme med tre til ti blomster i hver. De enkelte blomster er 5-tallige og uregelmæssige (typiske ærteblomster) med gule eller orangerøde kronblade. Frugterne er hornagtigt krummede bælge med nogle få frø.
Hornklee (Lotus) ist eine Pflanzengattung in der Unterfamilie Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).
Hornklee-Arten sind einjährige oder meist ausdauernde krautige Pflanzen, seltener Halbsträucher bis selten Sträucher.[1]
Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind meist sitzend. Nebenblätter fehlen oder sind zu kleinen, dunklen Drüsen reduziert.[1] Die meisten Arten haben gefiederte Blattspreiten mit drei Blättchen und zwei relativ großen Nebenblättchen an der Basis der Blattrhachis, die oft dieselbe Größe wie die Blättchen aufweisen können, so dass der Eindruck von „fünf Blättchen“ entsteht. Die Blättchen sind sitzend oder sehr kurz gestielt.[1] Einige Arten haben gefiederte Blattspreiten mit 9 bis zu 15 Blättchen.
Am oberen Ende des Stängels stehen über jeweils einem meist relativ großen, laubblattähnlichen Tragblatt auf einem Blütenstandsschaft ein doldiger Blütenstand, der ein bis zehn oder mehr Blüten enthält.[1] Meist fehlen Deckblätter oder sind selten zu Drüsen reduziert.
Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf Kelchblätter sind glocken- oder trompetenförmig verwachsen. Die fünf Kelchzähne sind fast gleich oder die oberen länger, manchmal sind sie zu zwei Kelchlippen verwachsen.[1] Die Blütenkrone besitzen die typische Form der Schmetterlingsblüte. Die meisten Arten besitzen gelbe, beim Herbarmaterial sich grün verfärbende, seltener rosafarbene, violette, braune oder weiße Kronblätter,[1] oft mit rötlicher Fahne. Das einzelne Fruchtblatt enthält viele bis einige Samenanlagen.[1]
Die Hülsenfrüchte sind linealisch bis eiförmig, bleistiftförmig bis abgeflacht, gerade bis hornförmig gekrümmt, letzteres führte zum Trivialnamen der Gattung Hornklee. Bei den meisten Arten öffnen sich die Hülsenfrüchte longitudinal.[1] Die fast kugeligen oder linsenförmigen Samen sind glatt oder selten warzig.[1]
Hornklee-Arten sind an ein breites Spektrum von Lebensräumen angepasst, sie kommen von der Küstenregion bis ins Hochgebirge vor.
Manche Hornklee-Arten stellen die Nahrung von Raupen einiger Schmetterlinge wie dem Senfweißling und Ikarus-Bläuling dar.
Die Gattung Lotus wurde 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, 2, Seite 773 aufgestellt. Synonyme für Lotus L. sind: Bonjeanea Rchb., Scandalida Adans., Dorycnium Mill., Miediega Bubani, Tetragonolobus Scop., Mullaghera Bubani.[2]
Die Gattung Lotus wird in Sektionen gegliedert.[3]
In der Gattung Hornklee (Lotus) gibt 125[1] bis 130[3] (bis 150) Arten. Hier eine Auswahl:
Kreta-Hornklee (Lotus creticus)
Rauhaariger Hornklee (Lotus hispidus)
Gefleckter Hornklee (Lotus maculatus)
Spargelerbse (Lotus maritimus)
Sumpf-Hornklee (Lotus pedunculatus)
Hornklee (Lotus) ist eine Pflanzengattung in der Unterfamilie Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).
Tekst üüb Öömrang Hurnkliawer (Lotus) as en plaantenskööl uun det famile faan a bongfrüchten (Fabaceae). Diar jaft at son 150 slacher faan.
Hurnkliawer (Lotus) as en plaantenskööl uun det famile faan a bongfrüchten (Fabaceae). Diar jaft at son 150 slacher faan.
లోటస్ (లాటిన్ Lotus) పుష్పించే మొక్కలలో ఫాబేసి కుటుంబానికి చెందిన ప్రజాతి.
Lotus, a latinization of Greek lōtos (λωτός),[2] is a genus of flowering plants that includes most bird's-foot trefoils (also known as bacon-and-eggs[3]) and deervetches[4] and contains many dozens of species distributed worldwide. Depending on the taxonomic authority, roughly between 70 and 150 are accepted. Lotus is a genus of legumes and its members are adapted to a wide range of habitats, from coastal environments to high altitudes.
The genus Lotus is currently undergoing extensive taxonomic revision. Species native to the Americas have been moved into other genera, such as Acmispon and Hosackia, as in the second edition of The Jepson Manual.
The aquatic plant commonly known as the Indian or sacred lotus is Nelumbo nucifera, a species not closely related to Lotus.
Most species have leaves with five leaflets; two of these are at the extreme base of the leaf, with the other three at the tip of a naked midrib. This gives the appearance of a pair of large stipules below a "petiole" bearing a trefoil of three leaflets – in fact, the true stipules are minute, soon falling or withering.[5] Some species have pinnate leaves with up to 15 leaflets. The flowers are in clusters of three to ten together at the apex of a stem with some basal leafy bracts; they are pea-flower shaped, usually vivid yellow, but occasionally orange or red. The seeds develop in three or four straight, strongly diverging pods, which together make a shape reminiscent of the diverging toes of a small bird, leading to the common name "bird's-foot".
The genus Lotus is taxonomically complex. It has at times been divided into subgenera and split into segregate genera, but with no consistent consensus. P.H. Raven in 1971 is said to have been the first to suggest that the "New World" (American) and "Old World" (African and Eurasian) species did not belong in the same genus. A molecular phylogenetic study in 2000 based on nuclear ribosomal ITS sequences confirmed this view.[6] The New World species have been divided between the genera Hosackia s.str., Ottleya, Acmispon and Syrmatium. A 2006 study, primarily concerned with Old World Lotus species and hence with limited sampling of the American genera, found that they were all monophyletic. The study also supported the view that Dorycnium and Tetragonolobus are not distinct from Lotus at the generic level.[7] More species were added to the 2006 results in 2008, but did not alter the broad conclusions reached before. Clades were identified within Lotus s.str., some of which were significantly different from the sections into which the genus had been divided. However, resolution was incomplete. The results of the analysis were presented in terms of clades and complexes.[8]
The following species are recognised in the genus Lotus:[1]
Lotus species are used as food plants by the larvae of some Lepidoptera species. Several species are cultivated for forage, including L. corniculatus, L. glaber, and L. pedunculatus. They can produce toxic cyanogenic glycosides which can be potentially toxic to livestock, but also produce tannins, which are a beneficial anti-bloating compound.
Species in this genus can fix nitrogen from the air courtesy of their root nodules, making them useful as a cover crop. The nodulating symbionts are Bradyrhizobium and Mesorhizobium bacteria. Scientific research for crop improvement and understanding the general biology of the genus is focused on L. japonicus, which is currently the subject of a full genome sequencing project, and is considered a model organism.
Some species, such as L. berthelotii from the Canary Islands, are grown as ornamental plants. L. corniculatus is an invasive species in some regions of North America and Australia.
Lotus, a latinization of Greek lōtos (λωτός), is a genus of flowering plants that includes most bird's-foot trefoils (also known as bacon-and-eggs) and deervetches and contains many dozens of species distributed worldwide. Depending on the taxonomic authority, roughly between 70 and 150 are accepted. Lotus is a genus of legumes and its members are adapted to a wide range of habitats, from coastal environments to high altitudes.
The genus Lotus is currently undergoing extensive taxonomic revision. Species native to the Americas have been moved into other genera, such as Acmispon and Hosackia, as in the second edition of The Jepson Manual.
The aquatic plant commonly known as the Indian or sacred lotus is Nelumbo nucifera, a species not closely related to Lotus.
Ĉi tiu artikolo temas pri la genro Lotus en Fabacoj, kreskantaj sur grundo. Pri aliaj plantoj de la vulgara nomo lotuso, vidu nelumbo, zizifo ktp. La lotuso (latine Lotus) estas planta genro en la subfamilio Faboideoj de la familio Fabacoj.
La lotuso estas plurjara planto. Specioj ofte havas foliojn de kvinopo da folietoj: du ĉe la bazo de la folio, tri ĉe la fino. La floroj aperas ope (depende de specioj, inter triope kaj dekope) ĉe la apekso de tigo kun bazaj foliecaj brakteoj. La floroj estas ofte flavaj, kelkfoje oranĝaj aŭ ruĝaj.
La nombro de specioj estas inter 70 kaj 150. Jen kelkaj pli konataj specioj:
Pluraj specioj (ekz. L. corniculatus, L. glaber, L. pedunculatus) estas kultivataj por furaĝo. Kelkaj specioj (ekz. Lotus berthelotii) estas kultivataj kiel ornamplantoj.
Lotus es un género, muy complejo y todavía discutido,[2] de plantas con flores de la familia Fabaceae que tiene unas 150 especies aceptadas, de las casi 450 descritas.[3]
Muchas especies tienen hojas con tres foliolos, pero los hay con dos grandes estípulas en la base aproximadamente iguales en tamaño a los folíolos, aparentando tener cinco foliolos; algunas especies tienen hojas pinnadas con más de 15 foliolos. Las flores están en ramos de 3-10 juntas en el ápex del tallo con algunas brácteas foliosas basales, de vívidos amarillos o naranja, ocasionalmente rojos.
El género tiene una distribución cosmopolita y sus especies están adaptadas a diferentes hábitats, desde medios costeros hasta altas altitudes. Algunas, como L. berthelotii de las islas Canarias, son plantas ornamentales, mientras L. corniculatus es una especie invasora en regiones de América y de Australia.
Las especies de Lotus son alimento de larvas de algunas especies de Lepidoptera.
Muchas especies se cultivan para forraje, incluyendo a L. corniculatus, L. glaber, L. uliginosus.
Pueden producir glucósidos cianogénicos que pueden ser potencialmente tóxicos para el ganado.
Lotus es un género, muy complejo y todavía discutido, de plantas con flores de la familia Fabaceae que tiene unas 150 especies aceptadas, de las casi 450 descritas.
Nõiahammas (Lotus) on liblikõieliste sugukonda kuuluv taimeperekond.
Nõiahammas (Lotus) on liblikõieliste sugukonda kuuluv taimeperekond.
Uso-belarra (Lotus) (Fabaceae familiako genero baten izen arrunta da.
Artikulu hau biologiari buruzko zirriborroa da. Wikipedia lagun dezakezu edukia osatuz. Uso-belarra (Lotus) (Fabaceae familiako genero baten izen arrunta da.
Maitteet (Lotus) kuuluvat hernekasvien heimoon. Ne ovat moni- tai yksivuotisia ruohoja. Niille tunnusomaista on päätöpariset lehdet ja kaksiparisia (kuten esimerkiksi apiloilla). Kukinto on tiheän sarjamainen ja kukat yksittäin varressa. Verhiö on kellomainen. Kukka on yleensä keltainen, mutta tästä löytyy poikkeuksiakin. Hernekasveihin kuuluvana maitteen hedelmä on palko. Palko on liereä, avautuva ja monisiemeninen.
Maitelajeja on noin 70 Euroopassa, Aasiassa, Afrikassa ja Australiassa.
Suomessa tavattavia maitteita:[1]
Maitteet (Lotus) kuuluvat hernekasvien heimoon. Ne ovat moni- tai yksivuotisia ruohoja. Niille tunnusomaista on päätöpariset lehdet ja kaksiparisia (kuten esimerkiksi apiloilla). Kukinto on tiheän sarjamainen ja kukat yksittäin varressa. Verhiö on kellomainen. Kukka on yleensä keltainen, mutta tästä löytyy poikkeuksiakin. Hernekasveihin kuuluvana maitteen hedelmä on palko. Palko on liereä, avautuva ja monisiemeninen.
Maitelajeja on noin 70 Euroopassa, Aasiassa, Afrikassa ja Australiassa.
Suomessa tavattavia maitteita:
Hentomaite (Lotus tenuis) Isomaite (Lotus pedunculatus) Keltamaite (Lotus corniculatus)Lotus
Les lotiers (Lotus) sont un genre de plantes herbacées annuelles ou vivaces de la famille des Fabacées, sous-famille des Faboideae.
Ce sont des plantes à la base parfois ligneuse, aux feuilles pennées à trois folioles. L'évolution foliaire des Fabaceae a conduit, à partir de feuilles alternes, stipulées et primitivement imparipennées, à une réduction à 3 folioles mais avec développement de stipules en compensation, simulant une feuille à 5 folioles[1]. Cependant, chez la plupart des espèces, ces stipules sont plus petits que les folioles, caducs ou se fanent rapidement[2].
Les fleurs sont solitaires ou groupées en petites têtes, jaunes.
Les fruits sont des gousses.
Selon ITIS (17 mars 2012)[3] :
À noter : Lotus pedunculatus Cav. est synonyme de Lotus uliginosus Schkuhr (le Lotier des marais).
Le lotier corniculé est l'une des légumineuses fourragères utilisées en mélange avec des graminées pour la rénovation des prairies, de 15 à 20 cm de hauteur. Le lotier est une des rares fabacées à résister dans un terrain sec.
L'espèce Lotus japonicus est très utilisée comme organisme modèle dans l'étude des plantes, notamment pour la génétique des fabacées, au même titre que Medicago truncatula.
Les chenilles des papillons suivants se nourrissent de lotier :
Lotus
Les lotiers (Lotus) sont un genre de plantes herbacées annuelles ou vivaces de la famille des Fabacées, sous-famille des Faboideae.
Planda ilbhliantúil a fhásann 40 cm ar airde, dúchasach don Eoraip, an Áise is an Afraic. 5 dhuilleoigín ubhchruthach, suas le 1 cm ar fhad, ar na duilleoga. Na pisbhláthanna ar ghais, i gcrobhaingí de 2-8 cinn, buí le himireacha dearga, agus barr réasúnta leata ar na crobhaingí. Na cochaill suas le 3 cm ar fhad agus cuid mhaith síolta iontu.
Lotus é un xénero de aproximadamente 150 especies de leguminosas distribuídas cosmopolitamente. Os seus membros están adaptados a diferentes hábitats, de medios costeiros a altas altitudes. Moitas especies teñen follas con tres folíolos, hainas tamén con dúas grandes estípulas na base, aproximadamente iguais en tamaño aos folíolos, aparentando ter cinco folíolos; algunhas especies teñen follas pinnadas con máis de 15 folíolos. As flores están en ramos de 3-10, xuntas no apex do talo con algunhas brácteas foliosas basais, de vívidos cores amarelas ou laranxas, ocasionalmente vermellas.
As especies de Lotus son alimento de larvas dalgunhas especies de Lepidoptera (bolboretas).
Moitas especies cultívanse como forraxeiras, incluíndo corniños (L. corniculatus), L. glaber, L. uliginosus. Existen algúns estudos para mellorar o cultivo e mellorar rendementos do xénero coa especie L. japonicus (especie tipo), baixo un proxecto de secuenciación xenómica.
Poden producir glicósidos cianoxénicos que poden ser tóxicos para o gando, mais tamén producen taninos, e beneficiosos compoñentes antiedematosos.
Algunhas especies, como L. berthelotii das Illas Canarias, son plantas ornamentais. L. corniculatus é unha especie invasora en rexións de América e Australia.
Lotus é un xénero de aproximadamente 150 especies de leguminosas distribuídas cosmopolitamente. Os seus membros están adaptados a diferentes hábitats, de medios costeiros a altas altitudes. Moitas especies teñen follas con tres folíolos, hainas tamén con dúas grandes estípulas na base, aproximadamente iguais en tamaño aos folíolos, aparentando ter cinco folíolos; algunhas especies teñen follas pinnadas con máis de 15 folíolos. As flores están en ramos de 3-10, xuntas no apex do talo con algunhas brácteas foliosas basais, de vívidos cores amarelas ou laranxas, ocasionalmente vermellas.
As especies de Lotus son alimento de larvas dalgunhas especies de Lepidoptera (bolboretas).
Ledźbjenc[1] (Lotus) je ród ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Ledźbjenc (Lotus) je ród ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Alpski ledźbjenc (Lotus alpinus) Bahnowy ledźbjenc (Lotus pedunculatus, synonym: Lotus uliginosus) Łučny ledźbjenc (Lotus corniculatus) Wuski ledźbjenc (Lotus tenuis) Žołty štyrjownik (Lotus maritimus)Lotus L. è un genere di piante erbacee della famiglia delle Fabacee (o Leguminose), che comprende oltre un centinaio di specie[1].
Le specie del genere Lotus sono quasi tutte erbe perenni.
Tipicamente hanno foglie composte trifoliate, alla cui base sono presenti due grosse stipole, che producono l'impressione di foglie composte da cinque foglioline anziché tre, com'è in realtà. Alcune specie, peraltro, hanno veramente foglie composte da più di tre foglioline (imparipennate), fino a una quindicina.
I fiori, irregolari, con tipica corolla papilionacea, sono quasi sempre gialli, ma possono avere sfumature rosse. Sono raccolti in piccole infiorescenze composte da 3-10 fiori.
Il frutto è un legume. I legumi appaiono in piccoli gruppi fortemente divergenti, cosa che li ha fatti paragonare a corna, se considerati a coppie (da cui il nome tedesco di Hornklee) o a zampe d'uccello, se considerati a 3-4 per volta (da cui il nome inglese di bird's foot).
Come molte altre leguminose, Lotus ospita nelle sue radici batteri simbionti che fissano l'azoto atmosferico.
Il genere Lotus ha una distribuzione naturale vastissima in tutto l'emisfero boreale.
Alcune specie, come l'europeo Lotus corniculatus e l'asiatico Lotus japonicus, sono molto adattabili e sono presenti su areali vastissimi. Non a caso, Lotus corniculatus è diventato invadente anche al di fuori del suo areale d'origine (per esempio in Australia).
Altre specie sono più limitate. Citiamo, a titolo esemplificativo, Lotus creticus, proprio del Mediterraneo, Lotus berthelotii, endemismo delle Canarie, Lotus dendroides (una delle poche a portamento arbustivo), endemico delle Isole di Santa Barbara al largo della California, Lotus mollis, endemico dello Yemen.
Per quanto riguarda gli ecosistemi in cui le varie specie si inseriscono, se ne trovano di diversissimi, dalle coste marine (p.es. Lotus peregrinus) alle altitudini montane (p.es. Lotus alpinus, che in Italia si trova solo al di sopra di 1700 m), fino alle specie tipiche dei deserti nordamericani.
Attribuito fin dai tempi di Linneo alla famiglia delle Leguminose o Fabacee, il genere Lotus ha dato nome, all'interno di questa famiglia, alla tribù delle Loteae.
Al genere Lotus vengono attribuite circa 150 specie[1].
In Italia sono presenti 22 specie:[2]
Tra le specie non spontanee in Italia, riportiamo qui una piccola selezione:
Molte specie sono endemiche della California e/o aree adiacenti (Nevada, Bassa California ecc.). In Asia un centro di endemismi è lo Yemen.
Molte specie di Lotus sono coltivate come foraggio. Analogamente all'erba medica e altre leguminose, Lotus è un foraggio prezioso per la ricchezza di proteine, ma anche potenzialmente tossico.
Alcune specie sono apprezzate come piante ornamentali.
Lotus L. è un genere di piante erbacee della famiglia delle Fabacee (o Leguminose), che comprende oltre un centinaio di specie.
Garždenis (lot. Lotus, angl. Bird's-foot Trefoil, Trefoil, Deervetch, vok. Hornklee) – pupinių (Fabaceae) šeimos Faboideae pošeimio augalų gentis.
Daugiamečiai žoliniai augalai. Stiebai kylantys arba statūs. Lapai neporiškai plunksniški. Žiedai sutelkti skėtiškose kekėse. Peržydėjęs vainikėlis nukrinta. Ankštys linijiškos, daugiasėklės.
Gentyje yra apie 150 rūšių:
Lietuvoje auga 3 rūšys:
Lietuvoje auga 3 rūšys:
Paprastasis garždenis (Lotus corniculatus) Pelkinis garždenis (Lotus pedunculatus) Siauralapis garždenis (Lotus tenuis)
Rolklaver (Lotus) is een algemeen voorkomend geslacht uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). De naam rolklaver is aan de plant gegeven vanwege de ronde peulen.
De soorten uit dit geslacht groeien hoofdzakelijk in gematigde streken van het noordelijk halfrond.
De volgende soorten zijn hier beschreven:
... · Abrus · Acacia · Acosmium · Adenanthera · Adenocarpus · Adenodolichos · Adenopodia · Adesmia · Aenictophyton · Aeschynomene · Afzelia · Amherstia · Aotus · Angylocalyx · Anthyllis · Archidendropsis · Astragalus (hokjespeul) · Austrosteenisia · Baphia · Bauhinia · Bolusafra · Caesalpinia · Cajanus · Calicotome · Carmichaelia · Carrissoa · Cassia · Castanospermum · Ceratonia · Cicer · Cordyla · Coronilla · Cyclopia (honingbos) · Dalbergia · Delonix · Derris · Dialium · Dicraeopetalum · Dichrostachys · Erythrina (koraalboom) · Faidherbia · Genista (heidebrem) · Indigofera · Inga · Lathyrus · Lens · Lonchocarpus · Lotus (rolklaver) · Lupinus (lupine) · Medicago (rupsklaver) · Melilotus (honingklaver) · Mimosa · Myroxylon · Newtonia · Ononis (stalkruid) · Ormosia · Parkinsonia · Phaseolus · Prosopis · Psoralea · Racosperma · Robinia · Securigera · Senegalia · Sophora · Senna · Tamarindus · Tephrosia · Trifolium (klaver) · Trigonella (hoornklaver) · Vachellia · Vicia (wikke) · Viminaria · Wisteria (blauweregen) · ...
Tiriltungeslekta er ei planteslekt i ertefamilien. Bladet har endesmåblad, to par om lag jamstore finnar og ørsmå øyreblad. Plantane har halvt liggjande, om lag snau stengel. Gule blomstrar i hovud, og lang skolm. Fire artar veks i Noreg. I slekta finn ein også aspargesert, som blir brukt som grønsak.
Tiriltungeslekta er ei planteslekt i ertefamilien. Bladet har endesmåblad, to par om lag jamstore finnar og ørsmå øyreblad. Plantane har halvt liggjande, om lag snau stengel. Gule blomstrar i hovud, og lang skolm. Fire artar veks i Noreg. I slekta finn ein også aspargesert, som blir brukt som grønsak.
Norske artar Tiriltunge (Lotus corniculatus) Strandtiriltunge (Lotus tenuis) Fortiriltunge (Lotus uliginosus) Småtiriltunge (Lotus angusstissimus)Tiriltunger (Lotus) er ei planteslekt i erteblomstfamilien med omkring 150 arter som fins over hele verden. De har tilpasset seg en mengde ulike habitater, fra kystområder til fjellet.
De fleste arter tiriltunger har tredelte blad, samt to store akselblad som er nesten like store som bladene. Derfor ser det ut som om bladene er 5-delte. Noen arter har mer finflikkete blader med opptil femten deler. Blomstene sitter i klaser med mellom 3 til 10 blomster i hver klase. Blomstene er vanligvis gule eller oransje, iblant røde.
Flere arter dyrkes som fôrvekster, i Norge brukes tiriltunge (Lotus corniculatus) og fôrtiriltunge (Lotus pedunculatus) til dette formålet. Noen arter brukes også som prydplanter.
Navnet lotus brukes også om flere andre planter, deriblant lotustre, lotusrot og noen vannplanter som f.eks. Nymphaea lotus.
Tiriltunger (Lotus) er ei planteslekt i erteblomstfamilien med omkring 150 arter som fins over hele verden. De har tilpasset seg en mengde ulike habitater, fra kystområder til fjellet.
De fleste arter tiriltunger har tredelte blad, samt to store akselblad som er nesten like store som bladene. Derfor ser det ut som om bladene er 5-delte. Noen arter har mer finflikkete blader med opptil femten deler. Blomstene sitter i klaser med mellom 3 til 10 blomster i hver klase. Blomstene er vanligvis gule eller oransje, iblant røde.
Flere arter dyrkes som fôrvekster, i Norge brukes tiriltunge (Lotus corniculatus) og fôrtiriltunge (Lotus pedunculatus) til dette formålet. Noen arter brukes også som prydplanter.
Navnet lotus brukes også om flere andre planter, deriblant lotustre, lotusrot og noen vannplanter som f.eks. Nymphaea lotus.
Komonica (Lotus L.) – rodzaj roślin zielnych oraz półkrzewów należący do rodziny bobowatych. Obejmuje ponad 140 gatunków[5] występujących na całej kuli ziemskiej, z wyjątkiem Ameryki Północnej i Ameryki Południowej (tam tylko gatunki zawleczone). Rosną one na bagnach, łąkach i murawach, w miejscach piaszczystych i na klifach[6].
Przedstawiciele rodzaju występują w Eurazji, Afryce, w Makaronezji (tu liczne endemity[7]), Australii i Oceanii (dwa gatunki endemiczne dla wysp Riukiu, Tajwan, Nowa Kaledonia, Vanuatu). Jako rośliny zawleczone przedstawiciele rodzaju obecni są także na kontynentach amerykańskich. Centrum zróżnicowania znajduje się w Europie (30 gatunków)[6] (zwłaszcza w rejonie Morza Śródziemnego[8]) i na makaronezyjskich wyspach atlantyckich[6].
W Polsce rosną w stanie dzikim cztery gatunki zaliczane do tego rodzaju[9][5]:
Wyróżniane przez Krytyczną listę roślin naczyniowych Polski gatunki z rodzajów komonicznik (Tetragonolobus) i szyplin (Dorycnium) są według nowszych ujęć taksonomicznych włączane do rodzaju Lotus[3][5]. Obie te grupy są zagnieżdżone w drzewie filogenetycznym gatunków z rodzaju Lotus[7]. Z kolei tradycyjnie zaliczane do rodzaju Lotus niektóre gatunki tworzące klady odrębne wydzielone zostały w monotypowe rodzaje: Kebirita, Podolotus i Pseudolotus[7].
Jeden z rodzajów podrodziny bobowatych właściwych Faboideae w rzędzie bobowatych Fabaceae s.l.[1]. W obrębie podrodziny należy do plemienia Loteae[3].
Gromada okrytonasienne, podgromada Magnoliophytina, klasa Rosopsida, podklasa różowe, nadrząd Fabanae R. Dahlgren ex Reveal, rząd strąkowce, rodzina bobowate, podrodzina Lotoideae Burnett, plemię Loteae DC., podplemię Lotinae (DC.) Wight & Arn., rodzaj komonica (Lotus L.)[11].
W systemie Reveala przyjętym w Crescent Bloom rodzaj Lotus obejmuje także gatunki rodzaju komonicznik i szyplin, traktowane jako synonimy rodzaju Lotus[11].
Gromada okrytonasienne, klasa dwuliścienne (Magnoliopsida Brongn.), podklasa różowe Rosidae Takht., rząd bobowce Fabales Bromhead, rodzina bobowate Fabaceae Lindl.
Komonica (Lotus L.) – rodzaj roślin zielnych oraz półkrzewów należący do rodziny bobowatych. Obejmuje ponad 140 gatunków występujących na całej kuli ziemskiej, z wyjątkiem Ameryki Północnej i Ameryki Południowej (tam tylko gatunki zawleczone). Rosną one na bagnach, łąkach i murawach, w miejscach piaszczystych i na klifach.
Lotus L. 1753 é um género botânico pertencente à família Fabaceae, que agrupa cerca de 150 espécies com distribuição natural cosmopolita, cujas plantas são em geral conhecidas pelo nome comum de trevinas. São em geral plantas vivazes, com folhas trifoliadas, glaucas, estípulas foliáceas e flores amarelas ou amarelo-avermelhadas. São espécies tolerantes aos solos pobres e às elevadas salinidades, sendo algumas utilizadas como plantas forrageiras.
O género Lotus agrupa cerca de 150 espécies de leguminosas, com uma distribuição natural muito alargada em ambos os hemisférios. Inclui espécies adaptadas a diferentes habitats, desde os ambientes costeiros às grandes altitudes.
A maioria das espécies apresenta folhas com três folíolos, algumas com duas grandes estípulas na base, aproximadamente iguais em tamanho aos folíolos, aparentando assim ter cinco folíolos. Algumas espécies apresentam folhas pinadas, com mais de 15 folíolos.
As flores ocorrem em inflorescências, geralmente de 3-10 juntas no ápex de um escapo com algunas brácteas foliosas basais. A coloração floral varia dos tons de amarelo vivo ao alaranjado, ocasionalmente avermelhado ou mesmo vermelho.
Algumas espécies são cultivadas como planta forrageira, com destaque para L. corniculatus, L. glaber e L. uliginosus. Algumas espécies têm sido objecto de estudos agronómicos para melhorar o seu cultivo e as suas propriedade forrageiras. Uma destas espécie é L. japonicus, objecto de um projecto de sequenciação genómica e já considerada um organismo modelo.
As espécies deste género podem produzir glicósideos cianogénicos potencialmente tóxicos para os gados. Muitas produzem taninos considerados como benéficos componentes antiedematosos.
Algumas espécies, como L. berthelotii, das ilhas Canárias, são plantas ornamentais. L. corniculatus é uma espécie invasora em regiões da América do Norte e da Austrália.
Muitas espécies de Lotus são alimento para larvas de algumas espécies de Lepidoptera.
Lotus L. 1753 é um género botânico pertencente à família Fabaceae, que agrupa cerca de 150 espécies com distribuição natural cosmopolita, cujas plantas são em geral conhecidas pelo nome comum de trevinas. São em geral plantas vivazes, com folhas trifoliadas, glaucas, estípulas foliáceas e flores amarelas ou amarelo-avermelhadas. São espécies tolerantes aos solos pobres e às elevadas salinidades, sendo algumas utilizadas como plantas forrageiras.
Käringtandssläktet (Lotus)[1][2] är ett släkte i familjen ärtväxter[1] med omkring 150 arter som finns över hela världen. De är anpassade till en mängd olika växtmiljöer, från kustområden till bergstrakter.
De flesta käringtandsarterna har tredelade blad samt två stora stipler som har nästan samma storlek som bladen. Därför ser det ut som om bladen är femdelade. Några arter har mer finflikiga blad, med upp till femton delar. Blommorna sitter i samlingar med mellan tre och tio blommor i varje. De är vanligen gula eller orange, ibland röda.
Flera arter odlas som foderväxter. Några av dessa är käringtand (Lotus corniculatus) och stor käringtand (Lotus pedunculatus). Några arter, såsom duvnäbb (Lotus berthelotii) från Kanarieöarna används som prydnadsväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Käringtandssläktet.
Wikispecies har information om Käringtandssläktet.
Käringtandssläktet (Lotus) är ett släkte i familjen ärtväxter med omkring 150 arter som finns över hela världen. De är anpassade till en mängd olika växtmiljöer, från kustområden till bergstrakter.
De flesta käringtandsarterna har tredelade blad samt två stora stipler som har nästan samma storlek som bladen. Därför ser det ut som om bladen är femdelade. Några arter har mer finflikiga blad, med upp till femton delar. Blommorna sitter i samlingar med mellan tre och tio blommor i varje. De är vanligen gula eller orange, ibland röda.
Flera arter odlas som foderväxter. Några av dessa är käringtand (Lotus corniculatus) och stor käringtand (Lotus pedunculatus). Några arter, såsom duvnäbb (Lotus berthelotii) från Kanarieöarna används som prydnadsväxter.
Лядвенець (лат. Lótus) — рід рослин родини Бобові, налічує від 70 до 150 видів. Поширені по усій земній кулі, за винятком Північної та Південної Америки, де ростуть інтродуковані види[1].
Щодо походження назви «лядвенець» існують дві версії. Згідно з першою — від прасл. *lędo («необроблена земля», «цілина») — з огляду на місця виростання цієї рослини[2]. За Фасмером, назва пов'язана з ля́двея, ля́двія (пор. чеськ. ledvina і словен. ledvíca — «нирка») — через те, що форма рослини нагадує нирки[3].
Трав'янисті рослини з трійчастими листками. Прилистки листоподібні, наближені до листочків.
Квітки у пазухах верхніх листків. Суцвіття зонтичні. Чашечка з п'ятьма зубцями. Віночок з вільними пелюстками. Човник різко вигнутий вгору.
Біб лінійний, прямий або серповидний, багатосім'яний, іноді з перегородками усередині.
Деякі види[4]. Ті, що позначені зірочкою (*), поширені в Україні.
Лядвенець (лат. Lótus) — рід рослин родини Бобові, налічує від 70 до 150 видів. Поширені по усій земній кулі, за винятком Північної та Південної Америки, де ростуть інтродуковані види.
Lotus là một chi thực vật có hoa trong họ Đậu.[1]
Bài viết liên quan đến tông đậu Loteae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Lotus là một chi thực vật có hoa trong họ Đậu.
Lotus L.
Виды
Ля́двенец (лат. Lótus) — род растений семейства Бобовые, включающий от 70 до 150 видов.
По Этимологическому словарю Макса Фасмера русское название происходит от слова ля́двея, «из-за того, что форма растения напоминает почки». Фасмер также сравнивает с чеш. ledvina — «почка» и словен. ledvíce — «почки»[2].
Травянистые растения с тройчатыми листьями. Прилистники листовидные, приближены к листочкам.
Цветки в пазухах верхних листьев. Соцветия зонтичные. Чашечка с пятью зубцами. Венчик со свободными лепестками. Лодочка резко согнутая вверх.
Боб линейный, прямой или серповидный, многосемянный, иногда с перегородками внутри.
Род Лядвенец входит в семейство Бобовые (Fabaceae) порядка Бобовоцветные (Fabales)
ещё 3 семейства (согласно Системе APG II) до 150 видов порядок Бобовоцветные род Лядвенец отдел Цветковые, или Покрытосеменные семейство Бобовые ещё 44 порядка цветковых растений (согласно Системе APG II) ещё более 200 родовПо информации базы данных The Plant List, род включает 141 вид[3]:
.....
百脉根属（学名：Lotus）是蝶形花科下的一个属，为多年生草本或小灌木植物。该属共有约60种，分布于欧洲、亚洲、南非和大洋洲。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
