Mrkev obecná (Daucus carota) je rostlina z čeledi miříkovitých, pěstovaná jako kořenová zelenina. Blízkým příbuzným mrkve je pastinák.
Odrůdy se dělí do několika základních skupin:
Mrkev je dvouletá rostlina, která první rok svého života vytváří přízemní růžici listů a v mohutném hlavním kořeni shromažďuje živiny. Druhý rok vyžene lodyhu s okoličnatým květenstvím.
Rostlina pochází z jižní Asie, z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde ještě přežívají její divocí a nezkultivovaní zástupci a tvoří tak centrum diverzity druhu. Historie jejího rozšíření není zcela jistá; předpokládá se, že se v 10. století rozšířila do celé oblasti od Indie po východní Středomoří. Ve 12. století se dostala až do západní Evropy a do Číny. V 17. století byla v Nizozemí vyšlechtěna její oranžová odrůda (pocházející z dřívější černé odrůdy), která je zde dnes rozšířena. V současné době se pěstuje na celém světě.
Divoké zástupce tohoto druhu můžeme objevit ve volné přírodě i v Česku.
Obsahuje mnoho vitamínů a jiných užitečných látek, z nichž nejvýznamnější jsou β-karoteny – dimery vitamínu A zodpovědné za červenou barvu kořene. Dále je bohatá na vlákniny a antioxidanty. Po chemické stránce byla podrobně prozkoumána a v jejím kořenu a semenech bylo nalezeno několik set různých chemických sloučenin.
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrové mrkvi.[1]
Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah voda g/100 g 90,7 Na 25 vitamin C 10 bílkoviny g/100 g 1,4 K 170 vitamin D 0 tuky g/100 g 0,3 Ca 25 vitamin E 0,56 cukry g/100 g 7,4 Mg 3 vitamin B6 0,14 celkový dusík g/100 g 0,1 P 15 vitamin B12 0 vláknina g/100 g 2,4 Fe 0,3 karoten 12,5 mastné kyseliny g/100 g 0,3 Cu 0,02 thiamin 0,10 cholesterol g/100 g 0 Zn 0,1 riboflavin 0,01 energie kJ/100 g 146 Mn 0,1 niacin 0,2V kuchyni se používá kořen i nať (převážně k dochucení, stejně jako např. nať petržele).
Mrkev se může jíst syrová, vcelku jen tak po opláchnutí, nasekaná či nastrouhaná do salátů v kombinaci s jablky nebo cibulí, posypané petrželkou, pažitkou nebo ořechovými jádry, či tepelně upravená v polévce, játrové omáčce atd…
V polévkách bývá často kombinována s celerem, petrželí a cibulí kuchyňskou.
Jako droga se sbírá její kořen (Radix dauci), semena (Fructus dauci) a výjimečně i nať (Herba dauci). Mrkev se používá v léčitelství jako močopudný a projímavý prostředek, při šerosleposti, močových kamenech a revmatických zánětech kloubů. Šťáva z kořene pomáhá také při ischemické chorobě srdeční. Mrkev obsahuje důležitou vlákninu a podporuje vylučování cholesterolu z těla. Pro úhradu vitaminu A je třeba sníst asi 50 g syrové denně, především v zimním a předjarním období.
V únoru 2005 bylo zjištěno, že látka falkarinol (falcarinol) obsažená v mrkvi může snižovat rozvoj rakoviny.[2]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mrkev obecná ve Wikimedia Commons
Galerie Mrkev obecná ve Wikimedia CommonsMrkev obecná (Daucus carota) je rostlina z čeledi miříkovitých, pěstovaná jako kořenová zelenina. Blízkým příbuzným mrkve je pastinák.
