Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), či obecný, je rostlina z čeledi růžovitých pocházející z Evropy. Příbuzné druhy pak rostou i v severnější Asii a Severní Americe.[2] Jeřáb dorůstá až 5 metrů. Kvete bíle v 7–12 cm širokých chocholících.
Jeřáb ptačí se často plete s jasanem ztepilým, protože má podobný vzhled listů. U jeřábu jsou jednotlivé laloky listů jen o málo menší a na opticky poněkud delším stonku trochu blíže u sebe. Rychle roste, nemá kvalitní dřevo a nedožívá se většího stáří. Chutná ptákům, kteří se starají o jeho rozšíření (trusem). Je dekorativním stromem.
Plody jeřábu jsou považovány za pikantní koření vhodné k přípravě sirupů, kompotů, vína, dochucování hovězí či zvěřinové pečeně a omáček.[3]
Sbírají se plody koncem srpna a v září, občas se sbírá i květ (v květnu). Plody se suší nejdříve ve stínu a na závěr se dosuší na plném slunci. Jeřabiny obsahují organické kyseliny (např. kyselinu parasorbinovou, sorbovou, jablečnou, vinnou, citronovou aj.), cukry, sorbit, sorbózu, karotinoid sorbusin, vitamin C, třísloviny, pektiny, antokyany, silice, flavonoidy a hořčiny. Květy obsahují látky podobné, navíc je však přítomna sloučenina podobná ženským hormonům. Jeřabiny působí mírně projímavě a močopudně, zvyšují vylučování žluče, užívají se jako antirevmatikum, k rozrušování a vyplavování močového písku a menších kaménků nebo jako prostředek regulující činnost střev. Osvědčily se i při zánětech horních cest dýchacích.[zdroj?]
Podávají se ve formě macerátu (luhují se 6 hodin, denně se pijí 2 až 3 sklenice), případně ve formě odvaru (vaří se 2 minuty a poté se luhují ještě 10 minut) nebo sirupu (čerstvé jeřabiny se odšťavní, šťáva se smíchá s cukrem v poměru 1:1 a vaří se do zhoustnutí - berou se pak 3 až 4 lžičky denně). Květy jeřábu se užívají ke koupelím končetin při některých ekzémech (např. mírná forma atopického ekzému), v ženském lékařství jich lze použít při nedostatku ženských pohlavních hormonů. POZOR: Konzumace čerstvých jeřabin může přivodit lehčí otravu (nevolnost, bolesti hlavy, dávení), kterou zřejmě vyvolává přítomná kyselina parasorbinová a snad i kyanovodík. Sušením nebo vařením však jejich toxicita zcela mizí.[zdroj?]
Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), či obecný, je rostlina z čeledi růžovitých pocházející z Evropy. Příbuzné druhy pak rostou i v severnější Asii a Severní Americe. Jeřáb dorůstá až 5 metrů. Kvete bíle v 7–12 cm širokých chocholících.